| Nina | •
 |
(7.3.2008 9:31:12)
Ja to nechapu. Proc je tak moc deti v detskych domovech a lide schvaleni k adopci na ne roky cekaji? Proc mala miminka jdou do kojenaku a ne hned k rodicum? Proc vsechno tak dlouho trva? Proc vlastni rodice, kteri se deti vzdali (a nekdy i nekolika) maji tolik prav. Kdy se tohle konecne zmeni? Neznam jinou zemi, kde je tolik deti v detskych domovech. Proc se s tim neco nedela? Je nejaka moznost, jak se muzu zapojit tohle zmenit? Vi nekdo odpoved na moje otazky? U tohohle clanku brecim jak zelva, predstava, ze nektere deti tam roky cekaji, az pro ne prijde maminka, mi prijde fakt hrozna.
Nina
|
| Daniela (Bety, Emma - 3,4+1,5) | •
|
(9.3.2008 7:02:06)
Chci reagovat na ten v ČR neuvěřitelně široce rozšířený MÝTUS o tom, že jsme jediná země, kde je "tolik" dětí v DD. Například v Británii, kde čas od času býváme, existuje profesionální pěstounská profese, takže děti, které mají jít třeba i do adopce, jdou namísto do DD do této rodiny. Problémy jsou s tím OBROVSKÉ, protože jak chcete odlišit lidi, co to dělají jen pro prachy, od těch, kteří to dělají jako "poslání"? Tito lidé za to dostávají nemalé peníze a v médiích se neustále dočítáte, kde který pěstoun ublížil dítěti, nebo ho dokonce zabil. Jen těžko se v Británii začnou budovat nové "sirotčince", aby se situace změnila. Mám dvě adoptované děti, obě z DD, a ANI jedno nemělo deprivaci takové úrovně, jakou popisuje autorka. Naopak - jedno je z Liberce, druhé z Ostravy - a obě holčičky vyrůstaly v prostředí, kde se u nich střídaly celkem 3 tety a bylo max. 6 dětí ve "skupince" - to je jako větší rodina. ZATO druhá dcera byla prvních 5 měsíců života u biologické matky, a to máte vidět ty problémy!!! Žádný dětský domov, nikdo takový to nezpůsobil - ale ona se nám třese při zvýšení hlasu, při smíchu, nesnáší vodu (někdo ji topil) atd. To je teprv "chuťovka". A pokud vím (od ředitele DD Ostrava), dětí "volných k adopci" je v ČR pár desítek, nikoli tisíce - jenže pozor, lidé je NECHTĚJÍ!! Neustále se tu plive na úřady, na DD, ale co sami adoptéři? Kdo z nich je natolik tolerantní, aby si vzal dítě jiné barvy pleti nebo nedejbože se zdravotní vadou? TĚCHTO dětí jsou plné ústavy... my máme obě dcery romské a na první jsme čekali 6 týdnů a na druhou 8. Tak kde je chyba??? A nejvíc mám ráda odpovědi typu "každý nemá odvahu jít do adopce dítěte jiné rasy" - dobře, to je ok, ale ať si pak nestěžuje, že jsou dětí plné ústavy a zrovna on čeká a čeká a čeká...
|
| Áňa + 2 | 
|
(9.3.2008 10:02:45)
Danielo, napsala jsi to hezky. Je snaha prosadit profesiální pěstounskou péči i u nás. Děti tam jdou pouze na několik měsíců, jak jsem pochopila. Přitom by zde nebyly naplněny všechny principy rodinné výchovy – nemůže vzniknout silná oboustraná citová vazba ani společná perspektiva. Další věc je, že by profesionální pěstounská péče měla měla být určena i dětem, které jsou vrácené z neúspěšné formy NRP. Tyto děti potřebují stabilní prostředí a né přesuny z jedné rodiny do druhé a pouze krátkodobé pobyty. A kolikrát je těmto dětem lépe v neutrálním prostředí dětského domova.
Jinak jak jsem psala, děti v DD nikdo nedrží, jenže jen 8% žadatelů o adopci a 15% žadatelů o pěstounskou péči by si vzalo etnicky odlišné dítě.
|
| Líza | 
|
(9.3.2008 11:42:54)
Áňo, proč myslíš, že je jim v neutrálním prostředí dětského domova líp? Z čeho vycházíš? I když to je pouze přechodný pobyt v rodině, nevím proč by měl být horší než přechodný pobyt v DD, ale můžu ti vyjmenovat nejmíň deset věcí, které děti v umělém, od skutečného světa a normálního života odtrženém prostředí DD prostě nezažijí, a tolik by to potřebovaly. Jako, říkat, že když v krátkodobé PP taky dítě nedostane celoživotní vztah, tak je vlastně jedno, jestli je v DD nebo v rodině, mi přijde trošku nesmysl.
|
| Áňa + 2 |
|
(9.3.2008 23:03:35)
Lízo, krátkodobé umísťování do profesionální pěstounské péče a opakované přesuny dítěte pravděpodobně znamenají psychická traumata ze zpřetrhání citových vazeb. Jak budou tito pěstouni dávat dítěti maximální lásku tak, aby se na ně citově neupnulo?
A pak je tady ještě jeden rozpor – na jedné straně si má dítě uchovávat vztah s nefunkční biologickou rodinou a na druhé straně hluboký citový vztah profesionálního pěstouna k tomuto dítěti. Z toho to dítě musí být dost zmatené, nebude vědět, kam patří a komu. Navíc menší dítě se může na pěstouny nafixovat a následně prožívat trauma ze separace.
Samozřejmě bych upřednostňovala dlouhodobou pěstounskou péči před DD, ale pěstounů je stále nedostatek. V DD je spousta dětí starších, s poruchami chování, řada z nich je léčeno psychiatrem, … Navíc za spoustou dětí jezdí rodiče, berou si je na víkendy a prázdniny.
|
| Pája 6 |
|
(10.3.2008 5:43:19)
Myslím si, že profesionální pěstounská péče, by měla být o něčem trochu jiném, než klasická pěstounská péče, nemělo by vznikat silné citové pouto. Pěstouni by měli být od začátku ti, kdo chtějí pomoct dítěti, ale být připraveni na to, že "až se tohle dítě vylíže z nejhoršího" může a v některých případech by asi i mělo jít svou cestou. Ale tahle pravidla by měla být známá předem. Profesionální pěstoun by měl vědět, jak odborně pomoci, nejít do toho "pouze srdcem" a tohle píšu v uvozovkách, pěstounská i profesionální pěstounská péče potřebuje hodně lásky. Takže ta profesionální PP bude asi mnohem náročnější. Mám děti v pěstounské péči, vím o sobě, že tu "profesionální péči" bych asi nezvládla, ale
taky si myslím, že pro některé děti z DD nebo z biol. rodin (třeba starší,event. citově příliš ploché a neschopné se na někoho navázat nebo příliš problémové ...) by tato profesionální péče byla dobrá. I když jsou některé DD domovy na hodně slušné úrovni, určitě dá jakákoli forma PP dítěti mnohem víc (bohužel kromě té nevydařené, ať už z jakéhokoli důvodu). Profesionální pěstoun se pro ně může třeba stát takovou hodně důležitou tetou, strýcem ale třeba i mámou a tátou.
|
| Áňa + 2 |
|
(10.3.2008 8:28:36)
Pájo, a jak bude pěstoun dávat hodně lásky aby zároveň nevzniklo citové pouto?
|
| Pája 6 |
|
(10.3.2008 20:21:30)
Láska jde přece dávat více způsoby, třeba i tím, že ji nebudu vyžadovat nebo čekat od dítěte, které toho prostě není schopné, z různých důvodů. Možná to nedokážu vysvětlit, ale profesionální péče by měla mít smysl hlavně u některých dětí, které jsou např. silně citově vázané na svoji původní, biologickou rodinu, přestože v ní nemůžou žít (důvodů může být hodně, nedostatečná nebo až ohrožující "péče", týrání, zneužívání, ...). Do pěstounské péče jdou často děti starší, sice těžce deprivované, ale mají už své vazby,různé vysvětlení toho, co a proč se s nimi dělo. Napadá mě srovnání (vím, že to není úplně stejné, ale hodně podobné) - týraná žena má také často silnou citovou vazbu na muže, který ji ubližuje. Je dospělá, má možnosti to řešit, ale neudělá to, neumí to. To dítě je na tom mnohem hůř.
Tady pak neplatí, že když dítěti v PP lásku dáváte, tak ono si to uvědomí, rádo ji přijme a dává ji také. Pro "běžné pěstouny" je těžké žít s dítětem, které vás odmítá, proto profesionální pěstounská péče, kde se dítě může "zotavit", ale není to v DD, kde tu individuální péči prostě nedostane a nemůže tam navázat ani pevnější vztah (vždyť to přece nikdo nemůže chtít ani po těch tetách v DD, navíc to není vůbec dobré navázat si na sebe v DD dítě silnou vazbou a tím mu ztížit případný odchod z DD jinam,do adopce, do PP ...)A vztah profesionálního pěstouna k dítěti? Asi to musí být těžké, ale on by měl jednat v zájmu dítěte a pokud je to potřeba, záměrně si třeba držet odstup, dopřát mu to "neutrální prostředí".... Nevím, je to jenom příklad.
pozn: Já nejsem odpůrcem DD, ale s životem v rodině, třeba i pěstounské, bych to nesrovnávala.
|
| Áňa + 2 |
|
(11.3.2008 12:47:57)
Pájo, ale to je přesně to, co si odporuje. Ty popisuješ deprivované děti a píšeš, že potřebují navázat pevný vztah. To je pravda, ale jak ho naváží, když jsou v té rodině jen pár týdnů. No a i kdyby ho navázaly, tak proč je přesouvat jinam, tím se deprivace rozhodně nenapraví, akorát to dítě trpí tím, že je odloučeno od lidí, se kterými ten vztah navázalo.
V závěru píšeš "a pokud je to potřeba, záměrně si třeba držet odstup, dopřát mu to "neutrální prostředí" - jaký má pak ta rodina smysl, když se k němu má chovat jako k cizímu? Nebo jsem tě špatně pochopila.
|
|
|
| Helena | •
|
(10.3.2008 21:02:42)
Pardon, že vám vstupujem do diskusie, chcela by som len vyjadriť svoj názor - že to spomínané citové puto je podľa mňa presne to, čo dieťa, o akom sa tu hovorí, potrebuje.
Aby vedelo, že keď potrebuje, môže sa obrátiť na niekoho, komu na ňom záleží. Iste, aj zamestnancom DD záleží na deťoch, o tom nepochybujem, ale s rodinou sa to predsa nedá porovnať. Keď dieťa cíti potrebu zdôveriť sa, hovoriť o problémoch v škole, v partii, o svojich pocitoch, o čomkoľvek - aby malo istotu, že má niekoho, kto je mu vždy k dispozícii. Že ten niekto s ním bude debatovať aj celú noc, že mu môže kedykoľvek zatelefonovať, že je to proste niekto, pre koho je dôležitý, niekto, kto mu v istej chvíli nepovie, pardon, ale mne už padla, podebatuj si s niekým z nočnej služby...
A myslím, že sa tu poväčšine jedná o staršie deti, ktoré by aj po premiestnení do inej pestúnskej rodiny alebo v nutnom prípade do DD dokázali dobrý vzťah s bývalým pestúnom udržiavať k svojmu prospechu.
(Mám deti osvojené, nie som pestún, ale mnohých poznám a viem, že vo väčšine prípadov, o ktorých viem, to takto funguje.)
|
|
|
|
| Líza |
|
(10.3.2008 5:50:22)
Áňo, myslím, že Pája to řekla mnohem líp, než bych to dokázala formulovat já.
Jednak tam nejde o tak dlouhá období, aby tam stejně hluboký vztah jako v dlouhodobé náhradní rodinné péči vzniknul, ale přesto je to dítě v rodině, zažívá normální rodinný život, a může se vztahovat k jednomu, dvěma rodičům, ne haldě střídajících se zaměstnanců DD. Jaký pak ostatně vidíš rozdíl mezi tím trháním vazeb s pěstouny, které ti tak vadí, a mezi přesouváním dětí podle věku nebo třeba podle momentální personální obsazenosti vychovatelů jednotlivých skupin v DD???
Myslím, že sama zaměňuješ pěstounskou péči za takovou trochu divnou adopci, ale pokud by u nás byla pěstounská péče využívána i tím způsobem, který popisuju, tak to je prostě něco takového, jako když dítě tráví nějaký čas, kdy rodina nefunguje, třeba u babičky, tety nebo sestřenice. Taky nebudeš tvrdit, že v takovém případě má jít radši do děcáku.
Osobnější vztahy než v rodině prostě najít nelze, ať DD uspořádáš jakkoli. A dítě mnohem víc poškozuje nemožnost mít osobní vztah, než to, že ten vztah po nějaké době musí ukončit.
|
| Áňa + 2 |
|
(10.3.2008 8:40:19)
Lízo a jak by to mělo vypadat - dítě by bylo v PPP a jezdilo by na víkendy a na prázdniny domů? A to by určitě pěstounská rodina uznávala úplně jiné hodnoty, než biologická. Myslím, že by v tom mělo dítě pořádný zmatek. Je pravda, že by v rodině mohlo vidět některé věci, které v DD nevidí, ale za jakou cenu?
|
| Líza |
|
(10.3.2008 9:38:43)
Ale za úplně normální cenu, je přece X dětí, které jezdí na víkendy například za rodičem, který je po rozvodu nemá ve stálé péči, a taky nelkáme nad jejich strašlivým osudem.
|
| Áňa + 2 |
|
(10.3.2008 11:32:02)
Ale kromě těch víkendů jsou v rodině, kde vyrůstaly a kde jsou zvyklé. A né, že je odtrhnou od původní rodiny, strčí je do jiné, ale jen na čas, protože pak jdou zase do jiné,...V tom nevidím žádný přínos. Pokud si na novou rodinu zvyknou, tak to přeřazení jinam pro ně musí být hrozné.
|
| Líza |
|
(10.3.2008 13:24:40)
Zato přeřazení do mnohem neosobnějšího prostředí DD musí být fakt fajn
|
| Áňa + 2 |
|
(10.3.2008 15:51:45)
A byla ses někdy podívat v DD? To není nic strašného. Znám několik dětí, které měly možnost jít do PP a nechtěly. Jezdily tam, zvykaly si, ale když se mělo rozhodnout, tak prostě řekly, že nechtějí, že radši zůstanou v DD. Jedni sourozenci pak museli být "roztrhnuti", aby mohlo jít aspoň to nejmenší dítě. A nebylo to jen v jednom případě, takže nelze říci, že to bylo konkrétní rodinou.
|
| Áňa + 2 |
|
(10.3.2008 15:54:08)
Jinak nechci říct, že by DD pro ně bylo lepší řešení než PP, ale zase si myslím, že to je v některých případech lepší než PPP.
|
|
| Líza |
|
(10.3.2008 16:40:37)
Prošly mi rukama děti i dospělí, kteří prodělali ústavní deprivaci v DD. Stačí? Není moci, která by mě přesvědčila o tom, že lidská bytost pro svůj zdravý vývoj potřebuje instituci namísto konkrétních osob.
|
| helena | •
|
(10.3.2008 19:03:30)
Jednoznačne súhlasím.
|
|
| Áňa + 2 |
|
(11.3.2008 12:33:23)
Lízo, to je samozřejmě pravda, ale zatímco v PP nebo adopci se dá deprivace ještě napravit, v PPP to možné není. Jak nemá být dítě deprivované, když přechází stále od jedněch lidí k druhým, když není naplněna potřeba perspektivy a otevřené budoucnosti.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| JiBi* | 
|
(11.3.2008 15:13:56)
Psychologove nam rikaji, ze i pretrzene citove pouto je pro dite mnohem lepsi, nez kdyz v KU nebo DD nevznikne zadne.
|
|
| JiBi* |
|
(11.3.2008 15:25:34)
Aňo,
psychologove nam rikaji, ze i zprethane citove pouto je pro dite lepsi, nez kdyz nevznikne zadne.
Pak si take myslim, ze profesionalni pestoun (ne "bezny" pestoun) sice musi mit k diteti citovy vztah, ale snazit se nevytvaret "hluboky" citovy vztah. Podotykam, ze V ZAJMU DITETE!! A to se da do jiste miry ovlivnit. Asi jako kdyz dite ma rado pani ucitelku a ona jeho.
|
| Áňa + 2 |
|
(11.3.2008 18:00:00)
JiBi, ale pořád to neřeší tu deprivaci s kterou tam dítě přichází. Takže je mnohem lepší dlouhodobá PP.
|
| Líza |
|
(11.3.2008 18:04:03)
Ale ne DD.
|
|
| Pája 6 |
|
(11.3.2008 19:57:54)
Áňo, píšeš, že profesionální pěstounská péče deprivaci napravit nemůže, pokud tam nevznikne hluboký vztah mezi pěstounem a dítětem, ale může tento vztah vzniknout tehdy, když by bylo třeba v klasické PP, adopci a to dítě by prostě NECHTĚLO mít tenhle vztah (rodič - dítě) s kýmkoliv jiným než s tím, kde už tu vazbu má? Ten profesionální pěstoun by se k němu nemusel a neměl chovat jak k cizímu, ale neměl by mít ty požadavky nahrazovat mu např. jeho rodinu, dát mu vše potřebné, péči, zázemí, provázet ho vším možným, ukázat mu hranice, já nevím co ještě, to co je v naprosto normální v běžné i pěstounské rodině, ten vztah tam určitě vznikne, ale měl by být asi trochu jiný. Taky si nemyslím, že to neznamená, že dítě bude stále přecházet od jedněch pěstounů k jiným, proč? A budoucnost a perspektiva by mohla být jasnější (třeba se vrátí do původní rodiny, pokud by to bylo možné, třeba k někomu ze širší rodiny, třeba už v té rodině zůstane dlouhodobě, třeba je tak velké, že se osamostatní...) než komplikované soužití v jiné rodině,kterou odmítá, tam to dítě prostě trpí víc, možná i tohle je jeden z důvodů, proč se PP nezdaří. Možná si nerozumíme, já profesionální pěstounskou péči nechci upřednostnit před klasickou PP, ale nechci jí odsuzovat, pro určité procento dětí je asi lepší tohle "neutrální" prostředí. Tohle přece platí i při pobytu v DD, když je dítě, hlavně větší, odebrané z rodiny, musí napřed "citově vyprahnout", otupit, smířit se se ztrátou těch původních blízkých lidí a pak je teprve schopné citově se navázat na nové rodiče. A někdy je ta citová deprivace tak těžká, že má celoživotní následky.
|
| JiBi* |
|
(11.3.2008 22:05:41)
Pajo, nemyslim si, ze diteti bude rychleji dobre, kdyz mu vezmu jeho rodinne prostredi a dam mu ustavni (citove chladne, a to v lepsim pripade, v horsim ...), nez kdyz ho dam rovnou do dobreho prostredi.
Teoreticky neni duvod, aby dite stridalo nekolik rodin, prof.pest.pece jen nahrazuje dobu, kdy by dite jinak bylo v ustavu a z ustavu taky odchazi do, pokud mozno, prvni a posledni rodiny.
Ono je treba si taky uvedomit, ze s temito detmi poskozenymi po ruznych strankach a ruznymi zpusoby je to potom v rodine velice tezke. A jak rikam, neni to zadna romantika. Temer kazdy milujici rodic sveho biologickeho ditete rekne, ze ma nekdy "nervy na pochodu", prestoze to je dite s normalnim vyvojem, citove i socialne zdrave. Pestoun je taky clovek a nelze od nej ocekavat, ze zustane za vsech okolnosti chladny, nejsem odbornik na vztahy v pest. ani jinych rodinach, nevim, jak kde rodice s detmi zachazeji... ale ze zkusenosti vim, jak nektere dite dokaze s pest. rodici zachazet... prinejmensim velice nezadoucim zpusobem. Neni na miste vinu za neuspesnou PP hazet vzdy jen na pestouny, je vseobecne znama pravda, ze snaha musi byt na obou stranach.
|
| Pája 6 |
|
(12.3.2008 8:01:18)
Já s vámi souhlasím, napsala jsem to o přecházení od jedněch pěstounů k jiným překombinovaně, taky si myslím, že dítě v PPP nemusí často "putovat". U větších dětí, kde profes. pěstoun nevyžaduje od dítěte velké city, tak tam si myslím, že to je OK, pokud příjde třeba i rovnou z nefunkční rodiny. Tím "citovým vyprahnutím" dítěte v DD jsem myslela spíš na to, že většina pěstounů dítě přijímá s dobrým úmyslem, chce lásku dát, ale zároveň těžce nese to, když ho dítě zpočátku odmítá (a tohle je moje zkušenost), třeba podvědomě a naprosto nesmyslně viní nové rodiče za to, že kvůli tomu, že je v nové rodině, nemůže být v té své původní ...
Tímhle hromosvodem by neměl být pěstoun, tohle ten vznikající vztah může opravdu narušit a je lepší, když si tuhle fázi odporu zažije s někým jiným a někde jinde a do nové rodiny jde už s tím,že chce.
U nás jsme to ale zvládli, kupodivu díky staršímu sourozenci, který si to "srovnal a pochopil dříve", takže už "nebojujeme", doufám, že k oboustranné spokojenosti.
|
| JiBi* |
|
(12.3.2008 10:54:33)
Jo, tak tomu rozumim.
|
|
|
|
| Áňa + 2 |
|
(12.3.2008 9:22:38)
Pájo, proč by děti měly být v PPP jen chvíli a pak jít zas dál, to ještě pořádně nechápu a to je ta věc, která mi nedává smysl. Ale je to tak.
Další věc je, že jsem viděla spoustu dětí, které přišly do DD a všechny už byly deprivované. Pouze jedna holčička ne. Ta přišla z pěstounské rodiny a byla z toho dost špatná. Nemohla pochopit, proč nemůže být u maminky (pěstounky) a stále plakala, že se jí stýská. V pěstounské rodině kradla a dost lhala a ta rodina to nezvládla a "vrátila" ji. Já vím, že to mají pěstouni někdy hodně složité, ale myslím si, že by na takovéhle věci měli být připravení.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lenelka | 
|
(9.3.2008 11:27:08)
Dobry den Danielo,
take jsem ve Velke Britanii a k tomuto tematu mam velmi blizko. Muj muz je bio dite rodicu, kteri byli pestouni vice nez dvacet let a ma svagrova, ktera byla v rodine meho muze nejdrive v pestounske peci a pozdeji adoptovana, je take pestounkou a dokonce koordinatorkou pestounske pece problemovych deti v nasem kraji.
Je pravda, ze tu je spousta deti v pestounskych rodinach, ktere jsou za tuto cinnost celkem dobre placeni. Je pravda, ze tu a tam se stane, ze nejaka rodina je schvalena, i kdyz vubec neni vhodna. Ale ani DD nejsou vzdy bezpecne. Momentalne jsou plne zpravy toho hrozneho DD na Jersey, kde bylo zavrazdeno nekolik deti, jine trpely v rukou pedofilu, kteri ten domov vedli a predpoklada se, ze se tam najde mnohem vice detskych pozustatku. Nikdo nevi, kolik deti tam vlastne zemrelo. Jasne, bylo to v sedesatych, sedmdesatych a snad i osmdesatych letech, ale nikdo mi nenamluvi, ze ted se to v DD jiz nedeje! Mozna ne vrazdy v takovem masovem meritku, ale ta pedofilie je problem, ktery nezmizel a je jen velmi tezke deti pred takovymto clovekem ochranit, pokud uz nema zaznam v trestnim rejstriku a neni na registru pedofilu.
Moje svagrova je pestounkou pro vysoce problemove deti, policajty v jejich meste uz znaji krestnim jmenem, neb jim obden zvoni u dveri, aby jim predali jedno z jejich deti, ktere neco provedlo. Jeden chlapec, ktereho meli v peci od jeho dvanacti do sestnacti let je ve vezeni za vrazdu. Jeho detstvi bylo priserne, byl zneuzivany, tyrany, videla jsem vlastnima ocima jizvy od toho, jak si jeho vlastni otec o nej hasil cigarety... Pak meli v peci holcinu, ktera trpela schizofrenii a svagra jednou shodila ze schodu tak, ze zkoncil v nemocnici s polamanymi zebry a prasklou lebkou. Pestounstvi neni vubec snadne povolani a myslim, ze si svou celkem vysokou odmenu tito lide zaslouzi.
|
| Daniela (Bety, Emma) | •
|
(10.3.2008 6:29:46)
Lenelko, já jsem ale nepsala, že si pěstouni nezaslouží své peníze . Jen tvrdím - a za tím si stojím - že OFICIÁLNÍ instituce, v níž pracuje ŘADA lidí, bude objektivně, dlouhodobě a obecně bezpečnějším prostředím, protože lépe kontrolovatelným, právě z těch důvodů, že bude menší riziko poškozování dětí - ať už psychicky, nebo fyzicky, než v UZAVŘENÉ rodině, jednou týdně kontrolované terénními pracovníky.
A obecně k příspěvkům: opravdu nechápu, proč se zde tak strašně brojí proti DD, Alžbětka, naše starší, byla v DD v Ostravě 9 měsíců, pomohli jí vylízat se z poporodních diagnóz, kterých bylo mnoho, a dnes je to nadprůměrně nadaná krásná holčička v předškolním období. Na rozdíl od Emmy, druhé dcery, která byla 5 měsíců u bio matky (ať mi ještě někdo vč. zdravotníků říká, že i krátkodobý pobyt u bio rodičů je přínosem!!!!), pak v DD a doma u nás si stále nese hrůzy z pobytu u bio rodiče.
Ještě k těm vazbám s pěstouny: připadá mi docela naivní, jak zde někteří píšou, že by PĚSTOUNI neměli dítě k sobě přimykat, aby jednou mohlo "volně" odejít třeba do adopce. Nenapadlo ale tyto lidi, že SILNĚ přimknout se může právě dítě a také se to stává????...
DD x pěstouni x adopce je u nás tak vysoce "výbušné" téma, na které lidé reagují PŘEDEVŠÍM emočně, že pak (obávám se) nejsou schopni se na věc dívat REALISTICKY. Že prostě když už nastane ten problém a rodič není schopen se o dítě postarat, MUSÍ se to zaonačit tak, aby bylo dítě a) co nejvíc v bezpečí, b) byly mu zajištěny všechny základní životní potřeby, c) co nejdříve odešlo do NRP. Co těch 80 % žadatelů, kteří si stěžují na počty dětí v DD, ale sami by nepřijali odlišné (etnicky či zdravotně) dítě? A tito lidé stejným dechem píší, jak je prostředí DD pro děti škodlivé... málokdy to ale napíše adoptivní rodič.
Já jako dvojnásobná adoptivní matka jsem ŠŤASTNÁ, že než se naše děti staly našimi dětmi, byly v DD, a ne u pěstounů, ke kterým by vznikla (samozřejmě!) silná citová vazba! Takto jsme nemuseli nic přetrhávat a začínali jsme "od začátku"...
Dívejte se prosím na problém opuštěných dětí realisticky, mějte oči otevřené, ZÍSKÁVEJTE O-B-J-E-K-T-I-V-N-Í informace o tom, jak to chodí v cizině (a ne: "V Británii je to prý lepší, šup, chceme jejich model." - kdo z lidí, kteří toto opakují, si vleze na stránky BBC a najde si články pro i proti?...). Rozmlouvejte s adoptivními rodiči, jestli by chtěli, aby jejich děti byly napřed u jiných RODIČŮ (ano, tak děti pěstouny vnímají!!!). Ptejte se psychologů, když na ně narazíte, jak problém vnímají oni! A pak si dělejte názor - při něm nezapomínejte na objektivní možnosti... Česká média ho bohužel naprosto nenabízejí, protože z adopcí a vůbec NRP je zajímá jen HLP (hluboký lidský příběh), a to pokud možno co nejslzavější a nejdrastičtější - včetně veřejnoprávní televize.
|
| JiBi* |
|
(11.3.2008 22:48:16)
No prave, Danielo, jak uz tady nekde pisu, podle psychologu je pro dite lepsi, kdyz navaze citovy vztah, ktery je pak prurusen, nez kdyz nevznikne zadny, tato varianta je pro dite z dlouhodob. hlediska mnohem horsi.
A ja bych treba byla tim adopt. rodicem, ktery by dal prednost tomu, aby me budouci dite bylo v rodine, nez tomu, ze ma deprivacni pohyby tela, kterych se nedokazalo zbavit ani po letech.
Na druhe strane chapu urcitou zarlivost na pestouna, kdy chci abych ja jako adopt. rodic byl ten prvni, koho si me dite kdy zamilovalo. Ono pest. peci na prechodou dobu tezko muze delat osoba, ktera nema jine, treba vlastni nebo odrostlejsi PP. Pak by takovy pestoun jiste mel tendenci k diteti silne prilnout, pripoutat jej, coz by nebylo k prospechu ditete.
|
| Daniela | •
|
(12.3.2008 6:49:51)
JiPi, ubezpečuji tě, že se žárlivostí to opravdu nemá co dělat ).
|
|
|
|
|
| JiBi* |
|
(11.3.2008 22:17:07)
Nechapu, jak nekterym lidem neustale lezi v zaludku to, ze pestouni dostavaji za svou sluzbu penize. Jakoby lide starajici se o deti v KU a DD toto delali z ciste lasky a z te lasky taky byli i zivi. Samozrejme, ze dostavaji plat, nikomu to nevadi, nikomu to neprijde divne, a to jde takovy clovek po smene s celkem "cistou hlavu" domu, zatimco pestoun nema konec sichty ani dovolenou nikdy.
|
|
|
|
, takže respektuji názor a zase někdy nazdar!
. )
A bylo by toho samozřejmě více! Na druhou stranu se mi tam líbí velká zahrada s dětskými atrakcemi, abyhc je jen nehanila
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)