Názory k článku Oči - tak prázdné a pusté!

Máme s manželem 3 adoptované děti,od věku14 měs.,3 měs. a 15.měsíců.Také nebylo všechno snadné,zvláště mě bolelo nepochopení od příbuzných.Přesto své děti milujeme jako vlastní,protože pro nás vlastní jsou.Protože věříme v Boha,děkujeme za Mu denně za ně za všechny.Dnes jsou ve věku necelých 17, 14, a 12 let a my velice těžce prožíváme jejich pubertu.Nesmírně trpím,nebot´mi dávají najevo svou nelásku,někdy i nenávist.Denně řešíme problémy,některé ani neřešíme,nebot´o nich nevíme.Chodíme do školy,na sociálku,na policii,k lékařům,psychologům.Kdo neví,co je to být urážený,napadaný,okrádaný,obelhávaný a všelijak jinak ponižovaný a týraný jen proto,že si někoho z lásky vzal za vlastního,ten neví, co je to být rodičem.
Kdyby mi někdo dal radu nebo slovo útěchy,moc by mi pomohl,nebot´i já pláču dojetím nad krásným článkem,protože si moc dobře pamatuji,jakou radost a štěstí jsem prožívala,když jsem své děti poprvé dostala do náruče.

Srdecne Vas Natanelo zdravim a dekuji Vam za krasny clanek.Trosku jsem si poplakala.... jsme moc rada,ze jsou jeste mezi nami lidi jako jste Vy a Vase rodina! Neni nic smutnejsiho [aspon pro mne] nez deti bez laskyplne pece a zel je jich mnoho. Nemuzeme "spasit" cely svet,ale pevne verim,ze kazdy muzeme udelat "svou" cast tam kde se nachazime. Kazdy jsme jiny,nemohu proto ocekavat ze vsichni pujdou a adoptupji si dite,i kdyz to by bylo uzasne! My s manzelem jsme si po deseti letech bezdetneho manzelstvi prinesli domu z detskeho domova sedmimesicniho Martinka.[Proces trval tri roky] V dubnu jiz oslavime jeho desate narozeniny! Martinek je citlivy a hravy klucina.Kazde rano po manzelove odchodu do prace prijde ke mne pod perinu a "zakukli" se ke mne. Jeste ho neprestalo "bavit" se mazlit a rikat jak me ma rad a samozrejme to stejne chce denne slyset od rodicu... dekuji denne za Martinka.Verim,ze to bylo nejlepsi rozhodnuti ,ktere jsme spolu s muzem ucinili. Martinek ma pekne znamky ve skole a zadne problemy s chovanim,nevim co budoucnost prinese,ale tesim se z kazdeho pozehnaneho dne s nim. Martinek nam "prinesl" do rodiny jeste holcicku...ja jsem totiz par mesicu po adopci otehotnela!!! Tak,ze mame take Sarinku,ktera je pouze o 17 mesicu mladsi.Mame deti ve stejne tride a vubec jim to nevadi,naopak jsou spolu rady.Oba jsou deti poslane od Boha a snazime se o ne co nejlepe starat.Oba jsou nase "zazraky"! Sarah byla narozena predcasne o 16 tydnu..ale to je clanek do jine kapitoly.Roste z ni krasna princezna.Co rict na zaver? Ja osobne vsem vrele adopci doporucuji .Vsem preji krasne slunecne dny s nasimi ratolestmi.

Jo, tak tomu rozumim.

Já s vámi souhlasím, napsala jsem to o přecházení od jedněch pěstounů k jiným překombinovaně, taky si myslím, že dítě v PPP nemusí často "putovat". U větších dětí, kde profes. pěstoun nevyžaduje od dítěte velké city, tak tam si myslím, že to je OK, pokud příjde třeba i rovnou z nefunkční rodiny. Tím "citovým vyprahnutím" dítěte v DD jsem myslela spíš na to, že většina pěstounů dítě přijímá s dobrým úmyslem, chce lásku dát, ale zároveň těžce nese to, když ho dítě zpočátku odmítá (a tohle je moje zkušenost), třeba podvědomě a naprosto nesmyslně viní nové rodiče za to, že kvůli tomu, že je v nové rodině, nemůže být v té své původní ...
Tímhle hromosvodem by neměl být pěstoun, tohle ten vznikající vztah může opravdu narušit a je lepší, když si tuhle fázi odporu zažije s někým jiným a někde jinde a do nové rodiny jde už s tím,že chce.
U nás jsme to ale zvládli, kupodivu díky staršímu sourozenci, který si to "srovnal a pochopil dříve", takže už "nebojujeme", doufám, že k oboustranné spokojenosti.

No prave, Danielo, jak uz tady nekde pisu, podle psychologu je pro dite lepsi, kdyz navaze citovy vztah, ktery je pak prurusen, nez kdyz nevznikne zadny, tato varianta je pro dite z dlouhodob. hlediska mnohem horsi.

A ja bych treba byla tim adopt. rodicem, ktery by dal prednost tomu, aby me budouci dite bylo v rodine, nez tomu, ze ma deprivacni pohyby tela, kterych se nedokazalo zbavit ani po letech.

Na druhe strane chapu urcitou zarlivost na pestouna, kdy chci abych ja jako adopt. rodic byl ten prvni, koho si me dite kdy zamilovalo. Ono pest. peci na prechodou dobu tezko muze delat osoba, ktera nema jine, treba vlastni nebo odrostlejsi PP. Pak by takovy pestoun jiste mel tendenci k diteti silne prilnout, pripoutat jej, coz by nebylo k prospechu ditete.