Zuza (holky dvojčata, 21 měsíců) | •
|
(5.3.2008 23:19:59) Vážení, myslím, že lidé nezasvěcení tohleto nemůžou vůbec pochopit. Já jako matka dvojčat jsem zažila všechny uvedené otázky. No ptá se někdo monomaminek na takové věci!!!! Klasické případy: "No, je to krásné, ale doma bych to nechtěla!!!" "Je to hezké, ale té práce, že? - jako kdyby to byla moje vůle si obstarat dvojčata "No,když je to takhle malý, to je hezký, ale pak z toho vyrostou takový parchanti " - takhle doslova to ohodnotila procházející starší paní "Jsou to holčičky nebo chlapci?" - babo, kup si brýle, copak nevidíš, že jsou od hlavy k patě v růžovým !!!!!Děs!!!Tahle otázka 3x za den a holky opravdu v růžovém ve vyloženě holčičích věcech. "A paní, jak dlouho jste kojila? Nebo ještě kojíte, asi ne, že? U dvojčat to tak nejde." - tohle se ptala jedna baba mojí mamky (tedy babičky)u obchodu, než jsem si stačila nakoupit, páč do obchodu jsme se s kočárem nedostaly. Někdy mi připadá, že my maminy dvojčat jsme jak nějací "exoti", i ostatní monomatky nás berou jako naprosto odlišnou kategorii a dívají se na nás tak trochu přes prsty, zvlášť když v parku jako blázen honím dvě děti a ostatní maminy v klidu postávají se svými ratolestmi, vidíte ten výraz: "No proboha, ta tu lítá jako blázen, histerka!!!"
|
Sylvie |
|
(6.3.2008 0:41:41) No, Zuzo, jestli tě to uklidní, tak i já slýchávám obdobné hlášky. Jen při tom pobíhání za dětmi musím řešit, jestli se mi starší dítě bude nudit na hřišti pro mladší, nebo jestli mladší poleze na prolejzačky pro starší... Ono i monomatky mívají více dětí ;o)
|
Hanka+ 4 berušky |
|
(6.3.2008 7:47:39) Tak já zatím nemám moc zkušeností jelikož dvojčátka mám teprve v břiše ale co mi vadí jsou řeči typu: No to je teda nadělení!! Já bych šla na potrat!!! To nebudete zvládat!! Snad aspoň jedno bude kluk jinak bude tatínek chudák! A člověk by v téhle chvíli rád slyšel nějaké povzbuzující slova a od známých aspoň trošku nadšení ale to je jen výjmečně. Většinou je to spíš šok a litování a o to vážně nestojím.
|
M+4 | •
|
(6.3.2008 11:59:05) Ahoj Hanko, mám doma to samé - 2 starší holčičky a dvojčátka mix (nelíbí se mi slovo páreček). Přesně tyto hlášky znám. Nevím, jak to napsat slušně, ale ti lidé jsou pit*mci. Je to opravdu moc náročné, ale také moc a moc krásné) M.
|
|
|
Deja |
|
(6.3.2008 9:19:49) Sylvi
|
|
|
Vrani +3 |
|
(6.3.2008 9:02:48) Zuzo, ty exoty a hysterky ze sebe děláte právě vy samy. Už jen třeba tím co píšeš. Jste jiná sorta matek, že ostatní nemohou pochopit jak vám je? A co třeba matky vícečetky? Hloupé otázky dostávají jen matky dvojčat, všichni se hloupě koukají jen na matky dvojčat. Děti hodní na hřišti pouze matky dvojčat... A nenapadlo tě, že spoustu monomatek napadá, že se dvojčecí mámy na ně koukají skrz prsty?
|
|
Bubli |
|
(6.3.2008 9:20:14) Tak příspěvek od Zuzky je přesný. Opravdu to těžko pochopí maminky od monodětí - a nezlobte se na mě, je to tak! Spousta maminek se tu rozčiluje, že jim by ty otázky nevadily a že si my, maminky dvojčat, myslíme, že jsme něco zvláštního a do Kláry Rulíkové se navážejí opravdu ošklivě. Nechápu proč. Klára má naprostou pravdu. Setkáváme se s těmito otázkami neustále. Nejhorší je dotaz, jestli jsou děti po IVF či přirozeně. Všem říkám, že přirozeně, ač to tak není. A proč? Četli jste někdy názory lidí v diskuzích týkající se umělého oplodnění? Dělalo se mi špatně z příspěvků typu ...tihle lidi by neměli mít děti, když to příroda nechce.... vznikají tak zrůdy.... co si dovolují mít děti takto, když dětské domovy jsou plné..... A nejen to. Nedávno jsem šla s kočárkem a míjely nás dvě ženské ve věku kolem 45-50 let. Mrkli na kočár a povídaly: "no jo, teď je hodně dvojčat kvůli tomu umělýmu opolodnění. Ale ty děti bejvaj většinou slepý, postižený a takový divný..." Já nechci, aby moje děti někdo pozoroval, jestli nejsou "divný". Jsou to dvě zdravý normální děti, ale tyhle názory nejsou ojedinělé. Možná je tu spousta monomaminek, které mají děti z IVF (přeci jen se většinou ujme jen jedno embryo). Líbily by se Vám tyto dotazy??? Pokládané denně kdekoli venku, v obchodě či MHD? Prosím, buďme trošku soudní, než začneme kritizovat autorku článku nebo maminky dvojčat. Děkuji!
|
brzobohatka |
|
(6.3.2008 9:28:38) neuražte se, ale chtělo by to trochu nadhledu a nebrat si věci tolik osobně. netaktní osoby mají různé poznámky na všechny lidi, nejen na matky dvojčat. už se budu opakovat, ale největší problém v této diskuzi spatřuji v tom, že v nadpise (byt´v závorce) bylo uvedeno slovo nejhloupější-to se mnoho maminek dotkne, autorka trošku přestřelila.
|
Eva, 4 +3 |
|
(6.3.2008 9:35:07) Brzobohatko, naprosto s tebou souhlasím. Jen doplním, že v dalším textu už to slovo "nejhloupější" je bez závorky. :-(
|
|
Eva, 4 +3 |
|
(6.3.2008 9:36:39) Brzobohatko, naprosto s tebou souhlasím. Jen doplním, že v dalším textu už to slovo "nejhloupější" je bez závorky. :-(
|
|
Bubli |
|
(6.3.2008 10:10:24) No, je vidět, že tady se prostě vytvořila skupina monomatek proti duomatkám. Monomatky se brání zuby nehty, že ony tohle všechno znají a chápou, duomaminky se cítí nepochopené. Snažila jsem se vysvětlit důvod nepříjemnosti jedné z častých otázek, ale reakce byly vesměs typu viz. nadpis - "ajaj, to jsou citové výlevy". No je to pravda, o city tady totiž jde, i když v reakci na můj příspěvek to bylo zironizováno. Asi nemá cenu zde přispívat, aby nebyl člověk hned napaden, že si myslí, že je něco víc a bůhví co. Pokud vím, ani jednou jsem neřekla, že jsem něco víc, když jsem maminkou dvojčátek. Jen jsem se snažila vysvětlit, proč jsou mi tyto otázky nepříjemné. Vracím se na diskuzi klubu dvojcat a některým kousavým pisatelkám radím, ať se přijdou podívat mezi nás. Zjistí, že si jen nevzájem neplácáme po ramenou, jak jsme úžasné a výjimečné, ale že řešíme věci běžného života, radíme si, jak někam dojet MHD dvojkočárem, co dělat, když jsou děti nemocné, jak nechat očkovat, co vařit a tak bych mohla pokračovat do nekonečna. Jen ta "naše" diskuze probíhá ve větším klidu, bez urážek a s mnohem větší mírou empatie v druhé.
|
Morganaz |
|
(6.3.2008 10:14:31) ono by to možná mělo fungovat i naopak, že..
mmch jsem matka dvojčat i monomatka a některé reakce dvojčatových matek mi přijdou opravdu přehnané a stavící se do pozice..vy o tom nemáte páru....věř mi...mají
|
|
Líza |
|
(6.3.2008 10:24:59) Bubli, o tom to možná je. Pokud si na své diskusi povzdechnete, že dneska jste zase 180x musely odpovídat na dotaz, jestli to jsou skutečně dvojčata, je to něco úplně jiného, než když ostatním lidem sdělíte, že mají na vás blbé otázky. Nemají. Tu interpretaci, že jde o blbé otázky, si tam vkládá dotazovaný sám. A i když by mi třeba přece jen přišlo trochu silné kafe ptát se na přirozené/umělé oplodnění, tak na druhou stranu ve chvíli, kdy je televize plná tamponů, vložek s křidélky, přípravků na srovnání cyklu, oddálení klimakteria a podporu mužnosti, se možná hranice mezi tím, co je obecně považováno za netaktní a nevhodné, a co je legitimní otázka, docela dost stírají.
|
Bubli |
|
(6.3.2008 10:52:11) Lízo, možná to je o tom, že si 180x denně nestěžujeme na to, že se nás lidi ptají na některé nevhodné otázky. Už to neřešíme, tedy alespoň já ne. Řešíme problémy dětí i rodiny. Přijď se mezi nás podívat, těžko bys tam hledala téma "jak nás ty monomatky nechápu". A to jsem taky psala ve svém příspěvku.
|
|
parishilton |
|
(6.3.2008 12:15:16) Takže když se zeptám výše zmíněného muže s kufříkem,zda je impotentní a jak to řeší,jestli Viagrou nebo španělskými muškami,je to vlastně úplně v pořádku.
|
|
|
10.5Libik12 |
|
(6.3.2008 10:32:42) Mě strašně překvapují ty ty česko-italské složeniny označující matku dvojčat či jednoho děcka. Nemám mandát ke kritice jazyka neb jsem slepá , těkavá a nevzdělaná, takže se jenom přátelsky ptám, tak se fakt mluví?
Jinak Bubli, já už sem psala, že si myslím, že článek je kritizován ne z důvodu, že se matky dvojčat povyšují, ale naopak, že ze sebe dělají postižené, což určitě pravda není. Já bych dokonce řekla, že mám nespolnitelný sen letět do vesmítu a mít dvojčata syny:)
|
10.5Libik12 |
|
(6.3.2008 10:36:03) Kromě nesplnitelných snů jsem střídavě o úhoz vedle, nechci dělat, že je to vyjímka, jen se omlouvám těm, které zdržuji luštěním.:)
|
|
|
brzobohatka |
|
(6.3.2008 10:37:51) do žádné skupiny, nejsem ani mono-ani duo matka. snažím se o nezaujatý pohled. docela mě mrzí, že vás ta diskuze tak štve. ale asi s tím nic neudělám. tak pěkný den, bez ironie.
|
|
|
|
10.5Libik12 |
|
(6.3.2008 9:33:23) Dotaz na způsob reprodukce nevhodný je, je to ale také téma přesahující matky dvojčat, jak sama říkáš.
Smyslem podivení či kritiky článku je, že naopak Mgr. Rulíková dělá svou háklivostí ke konverzaci na téma dvojčata z matek dvojčat osoby s nějakým postižením, osoby s nimiž se musí opatrně a jemně, podle nějakých extra pravidel. Matky dvojčat jsou šťastný ženský zdravých dětí, které to, jak praví hlas lidu, vezmou "z jedný vody na čisto a mají pokoj".
Stále nechápu, proč mám v případě, potkám-li matku s dvojčaty, mít na paměti, že tady musím sakra opatrně, asi jako když potkám vozíčkáře či slepce.
|
hmr | •
|
(6.3.2008 17:17:33) Za mých časů říkal hlas lidu "jedno sr*aní, jedno praní" - tehdy jednorázové pleny nebyly. A mít dvojčata byl tenkrát můj sen.
|
|
|
Grainne |
|
(6.3.2008 9:33:48) Já sice chápu mainky dvojčat, že jsou otrávené, ale co má dělat já? Mám totiž zcela opačný problém. Lidi, které znám sotva zběžně, mají nutkavou potřebu sdělovat mi různé "zajímavosti" ze svého života. Takže vím přesně, kdo a jak pracuje na miminku, jak se při tom chová manžel, kdo to dostal a kdo si poběží pro těhotenský test, buhužel tomu podléhají i muži, takže vím, která manželka je kdy a čím otravná, dále mám naprosto přesný přehled o stádiu rýhování vajíčka, o velikostech různých embrií v mm... Kroutím se jak žížala, dávám všemožně najevo, že až tak podrobně by to nemuselo být... Dotyčný si vylije srdce a mně šrotuje v hlavě, že si musím dát pozor, abych nepopletla embrya, bazální teploty, výkonnost manželů při snaze o početí... Co mám dělat? Přece ty lidi nepozabíjím? Prchat před nimi? Před dotěrnými otázkami se utíká mnohem snáz, to odpálkuju s tím, že nemám čas, ale když se vám někdo takhle svěřuje?
|
|
Morganaz |
|
(6.3.2008 9:45:25) opravdu mají jen takové "trápení" dvojmatky??? NEMAJÍ...Mají je i monomatky..
co by ti asi řekla má kamarádka co má jedno dítě a při porodu přišla o možnost mít další děti...a ptají se...i matky dvojčat se jí ptají. Proč už nemá její dítě sourozence, i o sobeckosti a lenosti už si vyslechla...prostě tohle není jen o dvojčatovejch asi se divíš asi až přestaneš myslet na to, že ti někdo ubližuje, i když to tak není...tohle zažívají i monomatky!!! prostě nejsi tak vyjimečná a všichni kolem tebe zažívají to stejné!!
|
Sapp | •
|
(6.3.2008 12:00:44) ahoj Zdenikova,
nevim,co by rekla tva kamaradka,ale vim,co rikam ja-se stejnym trapenim.Tak rada bych dalsi deti(i kdyz by byly z rizikoveho tehu a extra nespave jako me "MONO"DITE),ale asi uz nikdy nebudou.Odpovidam s usmevem a podle situace i trochu lzu(jakoze-pozdeji,ted chci do prace a tak)a nekdy to doma pak obrecim,zvlast ty reci o sobeckych jedinaccich,lenosti matek mit druhe dite..presto necenim zuby na dalsiho tazajiciho,protoze se ptaji v dobre vire..a nechteji ublizit!
Diky ti,ze existuji i maminky dvojacatek jako ty:)
Hezky den
Sapp
|
Kudla2 |
|
(6.3.2008 13:55:17) Tak řeči o sobeckých jedináčcích jsou jednou z mála otázek, které by mě nadzvedly, a takový člověk si zaslouží být poslán do řiti bez přestupu.
|
|
Kudla2 |
|
(6.3.2008 13:55:18) Tak řeči o sobeckých jedináčcích jsou jednou z mála otázek, které by mě nadzvedly, a takový člověk si zaslouží být poslán do řiti bez přestupu.
|
|
|
Siddhártha |
|
(6.3.2008 13:13:15) Přestože jsem monomáma, chápu mámy dvojčat a jen zírám, co se to tu na jejich adresu snáší. Vysvětlí mi někdo, jak proč je tolik vlezlých lidí? Proč tolika lidem neříká nic slovo SOUKROMÍ? Proč se tolik lidí stará o věci, do kterých jim nic není? A ještě to omlouváte tím, že SI JEN CHCETE POPOVÍDAT!!!!!!!!! A co trocha tolerance??!!
To, že existují mámy dvojčat, který takové vyptávání nevadí, neznamená, že jsou takové všechny!!!!!
Můžete mi prosím odpovědět, co s danými získanými informacemi děláte? K čemu - kromě uspokojení zvědavosti - Vám jsou?
Opravdu mi připadá, že jak někdo jen malinko vyčuhuje ze stáda, je pro okolí atrakcí.
Bohužel se mi od daných matek nedostalo odpovědi, jak to dělají při nákupech a kde v paneláku "parkují". Ale když už je tolik starostlivých lidí, které zajímá i způsob početí, nabídl jim někdo pomoc?
Libíku: "Stále nechápu, proč mám v případě, potkám-li matku s dvojčaty, mít na paměti, že tady musím sakra opatrně, asi jako když potkám vozíčkáře či slepce." No v podstatě jsi hodně blízko, vozíčkáře se taky nikdo neptá, jak se mu to stalo, jestli nechodí od narození a proč nebo jaký měl úraz, jak dlouho se léčil...
Já si fakt neumím představit, jak to děláte. Představa, že bych potkala dvojkočár a hned maminu musela zastavit s tím, jestli to jsou dvojčata + zbylých 9 otázek.... Bych si opravdu připadala jak debil.
Grainne, taky znám. Měla jsem spolupracovnici, která mi o svém intimním životě říkala vše (kdy, jak, jak často, jak ji při tom oslovuje....), na prosby nereagovala, utýct se nedalo.
Vyptávání i takovéto svěřování beru jako tahání energie z druhých.
|
Siddhártha |
|
(6.3.2008 13:21:37) Zdenikova, já jsem nikdy neslyšela a ani jsem nebyla svědkem, aby se takto někdo vyptával monomatky: "to je holčička? a to jste ji počali normálně nebo uměle? a jak jste rodila? oblíkáte ji podle mody, nebo vám stačí poděděné? zlobí víc než ostatní děti? jsou u vás v rodině převážně holčičky? jak jste vybírali jméno?...."
Ale ze zdejších reakcí mi je jasné, že i toto Vám přijde normální.
Dít se to mě, s úsměvem bych lidi odkazovala na domov důchodců, tam je dost lidí, kteří si taky chtějí popovídat.
(Kdyby se někdo divil, proč mě toto tak nadzvedává, tak to proto, že jsem něco podobného taky zažila a to trvalo jen půl roku,ale domů jsem chodila zničená).
|
Siddhártha |
|
(6.3.2008 13:28:13) Severanko, číšník se Tě neptá na Tvé soukromí.
colorlight, to je drsný. Ale věřím tomu.
Lucie: "No nezlobte se, ale mě ty názory připadají jako - jsem matka dvojčat - kdo je víc?" Ano jsou něco víc, ale to z nich dělají ti tazatelé.
|
|
Vrani +3 |
|
(6.3.2008 13:30:05) Niobe, tak já jsem se stejnými otázkami už setkala. Nejdříve u ségry, tam tedy ve starším věku, kdy jí lidi obdivovali jako krásného chlapce. A pak u jedné ze svých dcer, kdy mi také říkali - paní vy máte krásného chlapečka. Navíc byla blond, ostatní sestry tmavé, tak ještě padaly dotazy na to, jestli mají společného tatínka nebo je adoptovaná. Dcera si to kupodivu pamatuje dosud a když puberta s ní cloumá a rodiče jsou za nepřítele tak pronese - no co můžu chtít, když jsem adoptovaná že jo...
|
Siddhártha |
|
(6.3.2008 13:40:32) Vrani, já za kluka byla do 12 let. FAkt jsem to nesnášela a lidi, co mě oslovovali v mužském rodě, jsem měla chut posílat do oněch končit. Mámě jsem hodně zazlívala, že mi nedá aspon ty pitomý naušice.
Zdenikova, a bylo Ti to příjemné? Já se s takovými otázkami setkávám taky, ale věřím, že u těch dvojčat je to několikanásobně častější.
Prostě vyptávání považuju za debilní a hotovo (i když se mi dostalo, že je to můj problém - sice nechápu, proč je můj problém to, že lidi nechápou, co je soukromí a že se chovají vlezle). Co mě třeba nevadí, jsou komentáře typu: "jé ta tak klidně sedí, to ten náš ve výtahu řve... / nechce se jí sedět, že? no jo, ty děti tak rády lítají...." dotyčný si totiž odpoví sám, já můžu jen s úsměvem přikývnout.
|
Morganaz |
|
(6.3.2008 14:06:45) Niobe já to neřeším..prostě jsem do teď nebrala, že mě to otravuje, někdy možná zdržuje, někdy se divím na co jsou lidi se schopní zeptat.. neřeším jestli jsem naštvaná, že zase musím odpovídat, naštvaná nejsem, uražená taky ne..ten člověk co se mě ptá prostě netuší, že třeba není první a ani není poslední. každej máme něco
mmch ono o to s dvojčaty není několikanásobně víc..fakt ne..
|
|
Kudla2 |
|
(6.3.2008 14:23:37) Niobe, ale v tomhle rozsahu si myslím, že to je opravdu hlavně Tvůj problém. Co je špatného nebo vlezlého na tom, že někdo, kdo je třeba zavřený celý den s miminem doma, chce prohodit pár nezávazných slov s někým, o kom předpokládá, že je na tom podobně? Ono to někomu může docela pomoct nebo se tak dá dovědět i spousta zajímavých věcí (já se třeba takhle dověděla, kde se u nás dají píchnout náušničky, a nemusela jsem tu informaci namáhavě shánět).
Podle mých zkušeností většina mamin s kočárkem nějaké to slovo prohodí ráda a Tvůj přístup je spíš výjimka. Pokud se Ty bavit nechceš, tak to dej nějak zdvořile najevo a je to, ne? Já bych se Ti po takové reakci určitě nevnucovala a spousta dalších asi taky ne. Ale hodně z nás má prostě v té mateřské izolaci potřebu trochu nezávazného lidského kontaktu a mně se to zamlouvá víc, než chodit kolem sebe jako kakabusové uzavření do své vlastní ulity a napučení na každého, kdo se odváží málem jen na ně kouknout.
|
|
|
|
Morganaz |
|
(6.3.2008 13:30:20) jsem i matka jednoho dítka a věřte mi, že když jedu jen s ním, dost často padají dotazy a komentáře..Ty jsi krásná holčička!...to je kluk...A proč má červenou bundu?...a dál: Po dvojčatech jste rodila normálně? tak to nemáte problém kojit co? zlobí víc než holky? jéééé ten má modrý oči..proč je nemá hnědý jako sestřičky? a to je náhoda nebo jste ho chtěli?...prostě je to podobné...a můžu pokračovat do aleluja...vždycky to najdu..už jsem tu v jednom příspěvku psala..největší rozdíl je v tom, že se na mě, když jdu s kočárem pro jedno dítě, neusmívá tolik lidí, jako když jsem jezdila s dvojčatovým..
ale dost už...;-))
|
|
JaninaH |
|
(6.3.2008 13:34:16) Niobe, správně píšeš, že někomu vyptávání vadí a někdo si popovídá rád. Z toho vyplývá, že takové situace se musí řešit "kus od kusu". Jestliže si povídat nechceš, musíš to umět dát najevo (návody, jak to slušně udělat, se tu objevily). Jestliže to nedokážeš a ze zdvořilosti s lidmi konverzuješ, jsi pak z toho zničená, ale to je pak opravdu tvůj problém. Trvám na tom, že 9 z 10 otázek uvedených v článku hloupých není, ale uznávám, že je hloupé obtěžovat otázkami někoho (kohokoli), kdo si popovídat nechce. Kdyby se článek nesl v tomto duchu (vězte, že maminky dvojčátek jsou často unavené z přílišné pozornosti, některé otázky nemusí být vhodné, místo vyptávání je lepší nabídnout pomoc atd.), myslím, že by nikdo proti němu nic neměl. J.
|
|
|
MSteflova |
|
(6.3.2008 13:54:03) Niobe, já třeba za nikým neběhám, abych mu kladla vtíravé dotazy. Ale jiná je situace např. v čekárně u lékaře, když tam je ticho, koukáme na sebe s jinou maminou a její capart se zapojuje do hry s mým dítětem. Uznávám, že se zeptám např. jak je klučík starý, aby řeč nestála. Spíše mi někdy to ticho připadá trapné a někdy mám pocit, že je to lepší, než na sebe jen tak koukat a tvářit se kysele. Dotazy ohledně početí bych nikdy nedávala a předpokládám, že i v této diskuzi je minimum matek, co by se k tomu snížila, jelikož slušný a inteligentní člověk takové dotazy prostě nedává. Ovšem po přečtení článku si dám zatracený pozor nějakou konverzaci navazovat. Naštěstí dcera začíná mluvit, čili mohu komunikovat s ní a tvářit se, že tam nikdo jiný není.
|
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(6.3.2008 14:19:52) Niobe, tak to mi připadá přesný... tady se pořád někdo podivuje, proč matky dvojčast nemohou prostě a jednoduše odpovědět... Já ale nechápu, rpoč se jich vůbec někdo na něco ptá. Argument "lidi jsou zvědaví" mi připadá trochu mimo - mě doma učili, že být vlezlý, všetečný a zvědavý na věci, do kterých mi nic není, je NESLUŠNÉ a NEVYCHOVANÉ. Proč bych se měla bavit s neslušnými a nevychovanými lidmi? Ještě si umím přestavit, že by někdo řekl "nezlobte se, že vás obtěžuji, ale jsem hrozně zvědavá a nedá mi to se nezeptat:....", tak to bych ještě vcelku brala. Jinak souhlasím s tím, že vlezlé otázky se týkají v zásadě všech matek, ale jsou specifické u těch, co mají dvojčata, vícečetných rodin, jedináčků, dětí z DD... nebo, jak už jsem tu psala, dětí s nějakým nápadným fyzickým znakem (dcera je zrzavá).
|
Kudla2 |
|
(6.3.2008 14:27:20) Ráchel, opravdu považuješ každé oslovení cizího člověka za nevhodnou vlezlost? Jedno z mých dětí má taky zrzavé vlásky, občas na to lidé reagují, ale ne moc často a vesměs pozitivně - jako že to je krásný, že jiní lidé za to draze platí a tady je to zadarmo ;-)) - jedna maminka mi říkala něco v tom smyslu, že to nevadí, ale ona sama prý byla v dětství zrzavá a smáli se jí, tak se to dá pochopit.
|
Ráchel, 3 děti | •
|
(6.3.2008 16:25:19) ano, velmi často mi připadají oslovení cizích lidí jako vlezlost. Co se týče zrzavých vlasů, nechci se opakovat, už jsem to tu v téhle diskusi psala, vlezlost lidí, když byla dcera menší, neznala mezí a dotazy jsme vyslechly téměř při každé procházce (pokud zrovna neměla na hlavě zimní čepici ). Spontánní komentáře "jé ta má hezký vlásky" mi nevadily, ale nevím, proč bych měla v tomto směru odpovídat na nekonečné a stále se opakující cizích lidí. Když se mě na totéž ptají známí, nevadí mi to, tam to pro mne není vlezlost.
|
|
|
|
|
Siddhártha |
|
(6.3.2008 15:20:38) To jsem ráda, že vlezlost a neomalenost druhých lidí je můj problém. Po 7 letech jsem se tímto přestala divit. Tak mě tak napadá, proč se stejně tak nesoucítí s paparazzi, ti taky říkají "my si vás chceme jen vyfotit".
|
|
|
Judy | •
|
(6.3.2008 9:45:26) Teda s tím pozorováním odlišností od "normálu" je to fakt drsný. Ale já bych taky říkala, že jsou děti přirozeně - prostě proto, že je to soukromá věc a nikomu do toho nic není. Nerozčilovala bych se, i když je to vážně hodně netaktní. Ale na intimní otázku bych mlžila a basta. Ostatně i to přirozené početí mi teda nepřipadá dost vhodné téma na konverzaci. Ale některým lidem to nepřijde - moje kámoška kdysi hromadně kamarádkám a kamarádům rozesílala zprávu, že vysazuje antikoncepci. No a za dva měsíce hned psala, že už je těhotná. Já jsem se u toho skoro červenala
|
Colorlight |
|
(6.3.2008 9:55:55) My máme dvojčátka přirozeně, ale samo, že se nás lidé ptají na způsob početí. Tím, že je máme přirozeně a donošené a krásné, mlůžu pravdivě odpovídat bez nějakých pocitů a trápení. Jenže se dokážu vžít i do situace maminky dvojčat, která je NEMÁ přirozeně, NEMÁ donošené, má je nemocné atd. Na zdejším diskuzáku je sekce "dvojčata", na diskuzáku www.dvojcata.cz je sekce "nedonošená dvojčata", na serveru www.dvojcata.kat.cz jsou příběhy rodičů s nedonošenými dětmi. I dvojčata donošená mají nízkou porodní váhu (my měli 2,6 a 2,76 kg, a to je už SUPER váha na dvojčata)! Když potkáte maminku, jejíž děti měly při narození 4 kg, kouká Vám do kočárku většinou jako na nedonošené myši... Je to nepříjemné a to, jak říkám, máme dvojčátka donošená a zdravá! Patříme k 20% vyvolených, kteří neměli problémy.
|
Colorlight |
|
(6.3.2008 9:59:13) Jenže pak tu je těch dalších 80%, kteří měli problémy (s početím, s donošením, s porodem, s postižením dvojčete B, s neurologií atd.). Pro ně musí být strašné na ty všetečné dotazy zodpovídat! Neumím si představit, že bych měla děti nedonošené, nebo z IVF, nebo nějak poškozené z porodu. V době laktace, kdy je člověk hormonálním hybridem a stahanej jak pes, bych se z těch otázek možná složila. Znám maminky, které kvůli tomu nechodí ani ven
|
|
Káča, dvě děti | •
|
(6.3.2008 10:15:13) Jak už tu bylo několikrát zmiňováno, otázka početí je naprosto netaktní. Nicméně z Tvého příspěvku, Colorlight, mi opět vyznívá jakási nadřazenost matek dvojčat. Copak nedvojčátka nemohou mít nízkou váhu? Zdravotní problémy? Podrážděné a unavené rodiče? Promiň, ale přijde mi, že jste příliš zahledění ho svých potíží...
|
Colorlight |
|
(6.3.2008 11:10:02) Ano, i monoděti mohou mít nízkou porodní váhu, být nedonošené, mohou pocházet z IVF, mohou byt porozeny SC. Ovšem u nich to apriori nikdo nepředpokládá, u dvojčat ano. Mám srovnání - když jsem jezdila s prvním klukem (nyní 5,5 roku a on byl hodně rizikový), tak se mě na něho téměř neptali. Musela jsem, pokud jsem si chtěla vylít srdíčko, začít sama. S dvojčaty (20 měsíců) každý den čelím palbě zvědavých dotazů. Není to nadřazenost, ale v tomto jsou opravdu zkušenosti matek dvojčat jiné, než zkušenosti monomaminek. Tak se na nás nezlobte. Já osobně s tím fakt problém nemám, když mě někdo zastaví na ulici (pokud nespěchám). Ráda se dávám do řeči. Jinak bych byla izolovaná jak vůl v plotě. Mám touto cestou i několik kamarádek. Ale vím, že hodně maminek opravdu ty otázky, které jmenovala paní Rulíková, nemá ráda (protože je slyší 20 x denně, tím pádem jim skutečně připadají hloupé...)
|
lucie | •
|
(6.3.2008 11:15:21) bohužel mám ale po přečtení článku takovou první primitivní reakci :radši se neptat na nic. všechny otázky které myslím s mamkami prhodíte se stejně stočí nebo se budou dotýkat toho že máte dvojčata nebo vícečata že je to jinéa já nevím jaké...
|
|
Káča, dvě děti | •
|
(6.3.2008 11:31:55) Colorlight, v pohodě, znělo mi to asi víc nabroušeně, podle toho co píšeš, to bereš celkem v klidu, řekla bych:) Nejspíš jen podle sebe soudím tebe; mě by totiž fakt nenapadlo se mamky s dvojkočárkem začít na něco vyptávat, no patrně proto, že s mýma dvěma dětičkama mám vždy o zábavu postaráno:)
|
|
|
|
|
|
lucie | •
|
(6.3.2008 10:08:27) No nezlobte se, ale mě ty názory připadají jako - jsem matka dvojčat - kdo je víc? Já tedy nevím, zda jsem monomaminka (za prvé nevím, co to je, za druhé mě to uráží) - domnívám se, že je to označení pro maminku, co nemá dvojčata, takže tedy jsem. Já nemám dvojčata, ale tři děti cca dva roky po sobě, otázek jsem si užili až až (pravda, na jednobuněčné děti opravdu ne), asi milionkrát jsem na konstatování "Tak vám to konečně vyšlo. To máte radost?" před svými dvěma holčičkami, poté co se "konečně" narodil kluk, odpovídala, že máme třetí dítě, že jsme chtěli "dítě", ne "kluka", že i holčičku bychom rádi. Věřte, že tohla je otázka z kategorie těch, na které se prostě odpovědět musí, už jen pro to, že na to udiveně koukají dvě holčičky, které nechápou, co udělaly špatně, že maminka by radši kluka. Tak jsem vysvětlovala a pořád dokola. Rozhodně na maminky dvojčat nekoukám jako na exoty, leccos jim i závidím, děti jim rostou společně, má to své výhody. Moje holky chodily půl roku do stejné třídy ve školce a, milé maminky dvojčat, je to fakt pohoda odvést dvě děti do jedné šatny a zase si pro ně přijít. Jistý čas jsme měli tu výsadu, že jsem jediní nedostali vynadáno, když jsme přišly pozdě pro dítě po obědě. Opravdu jsem nemohla ve stejném okamžiku být ve dvou třídách, to uznala i jinak přísná paní učitelka. Tak věřte, ani my monomaminky to nemáme vždy jednoduché. Jen řešíme trošku jiné starosti, ale jak děti porostou, ono se to srovná. Pěkný den!
|
Colorlight |
|
(6.3.2008 11:15:56) Musím říct, že na okamžik, kdy odvedu obě děti do stejné třídy MŠ a později doufám ZŠ se ze srdce těším. I na to, že když půjde o úkoly, budu je dělat jen 1x a ne 2x. Na třídní schůzky taky jen na jedny. Ano, má to své výhody. I v tom kojeneckém a batolecím věku - děti nejsou tak fixované na mámu a v lecčems si vystačí spolu. Neříkám (a myslím, že žádná maminka dvojčat), že dvojčátka nemají své výhody pro rodiče! Je to nádherné, ale v něčem těžší (v něčem lehčí).
|
lucie, 3 děti | •
|
(6.3.2008 12:03:57) Obojí má své výhody i nevýhody. Teď například jsme měli 2 třídní schůzky ve stejnou dobu, na jednu jsem poslala tatínka, ale není to ono, mám radši informace z první ruky a není nad to popovídat si s paní učitelkou (o svých dětech já si povídám vždy ráda). Jinak já když vidím maminku, jak se kolem ní batolí dva prcci, každý jinam, tak jí říkám, ať vydrží tak do dvou let, pak už to bude jen lepší. A co asi závidí maminky jednoho dítěte nám maminkám "obdařeným" více dětmi (ať naráz nebo postupně), je to, že se děti zabaví spolu a nás tolik nepotřebují. I když asi přijde doba, kdy nám bude naopak líto, že už nás tolik nepotřebují. Tak si to užijme,ať už s dvojčaty a nebo bez nich, fakt to letí.
|
|
|
Colorlight |
|
(6.3.2008 12:01:03) Lucie, a dovedeš si představit, že jdeš pro staršího do MŠ s dvojčaty v kočárku? Ony totiž maminky dvojčat velmi často nemají jenom ty dvojčátka. Já například mám ještě klučíka v MŠ. Ani tam dovnitř nemůžu chodit. Musela jsem si zařídit benevolenci, že mi chlapečka posílají a já čekám před školkou. Protože bych je už do schodů neunesla, všechno by ve školce rozhrabali, vlezli by do kuchyně, do šaten, do hraček. Někam by vylezli, odněkud by spadli. To prostě neuhlídáš. Ani v bytě, který máš zabezpečený, kór v místech, která zabezpečená nejsou. Když jeden jde za ručičku do schodů, druhý se domáhá vztekle toho, že se půjde ze schodů. Takže jeden visí směrem dolů ze schodů a druhý řve, že nemůže jít, protože držím toho prvního. Obléknout kluka s ročními, dvouletými dvojčaty? Ani náhodou... To mu musí pomoct učitelka, nebo to musí zvládnout sám. Já ho pak před školkou jen doupravím, pošlu pro to, co zapomněl atd. NEbo když jdeš ven a musíš hlídat, aby větší nevběhnul pod auto a máš k tomu kočár. Je to fuk, každý to máme nějak, ale to, že matky dvojčat to mají jenom lehčí, to se taky nedá říct! Jestli jsem Tvůj příspěvek pochopila špatně, omlouvám se.
|
lucie | •
|
(6.3.2008 12:18:14) Dovedu si to představit! Vidíš, nemám dvojčata a zážitky mám podobné. Pozor! Jedno dítě do jedné školky, kočár venku, převlíknout, předat paní učitelce, ven pro kočár, i s druhým ditětem, objet školku, do druhé třídy s druhým dítětem. Odpoledne to absolvovat znovu. Byla úleva, když šly obě holky do jedné třídy. To byla ta lepší varianta, horší byla, když už malej lezl resp. chodil a nemohla jsem ho nechat v kočáru a v celé školce všude schody! Ale přispělo to k tomu, že holky opravdu musely být samostatné. S dvojčaty asi teprv chuťovka. A vidíš, teď už chodí do školky jen malej, už jsou to jen vzpomínky a zpětně docela úsměvné, ale tehdy jsem fakt někdy "padala" na hubu. Holky chodily do školky, protože se jim tam líbilo (nemusely, ale co doma s mámou a miminem), přiznám se, že občas jsem pátek vynechala, už jsem neměla sílu. Teď jim je 9, 7 a 5 a je to super.
|
Colorlight |
|
(6.3.2008 12:36:14) Myslím, že nejveselejší to pro Tebe bylo, když jsi měla novorozeně, dvouleté a čtyřleté. To muselo být opravdu těžké! Já měla dvě novorozeňata a čtyřletého, teď mám dvě skoro dvouleté a jednoho skoro šestiletého. Až jim budou ty dva roky, jak říkáš, až začnou mluvit a budou mít trochu rozoumku, bude to též dobré. I teď je to již OK, ale ten první rok - ani nevím, jak utekl. Bylo to dost náročné. Tak přeji hodně radosti a štěsí a ať Ti děti dělají jen radost
|
lucie | •
|
(6.3.2008 12:45:25) Věř mi, že ti budou dělat jen radost. Byl to fakt šrumec, ale já si to užívala a už jsem tu psala, že se mi po tom i občas zasteskne. Ve dvou letech jste podle mých zkušeností z nejhoršího venku, je vás hodně, bude veselo. Moje dcerka vloni zpívala ve školce písničku, mě se strašně líbila, zkusím si vzpomenou na slova: Už si o tom čimčarají vrabečci, že se nám dnes narodili chlapečci, naše máma bude dětmi (dcerka říká - teď moc) bohatá, má už mě a k tomu ještě kluky dvojčata.
V naší rodině teď bude vesele, ať je středa, pátek, nebo neděle (dál nevím)
To je váš případ, ne? Hned bych si ty kluky dvojčata dala říct. Vždyť o tom to je ne? Vždyť jsme tady bohatý vlastně všechny
|
Colorlight |
|
(6.3.2008 12:52:29) Ta písnička je super, Lucie
|
lucie | •
|
(6.3.2008 13:18:57) Ještě tam je:
je to pěkné nadělení, viďte lidičky když Vám čáp přinese domů hned dvě dětičky.
(tiše závidím)
|
|
|
|
|
Eva, 4 +3 |
|
(6.3.2008 12:44:40) Colorlight, dovedu si to představit! Porodila jsem prvních pět dětí během šesti let. Když se narodilo páté dítě, první dcera šla do 1.třídy. Vodila jsem ji tam se třemi předškolními dětmi /4 apůl, 3, 1 a půl/ a jedním novorozencem v kočárku. Pak jsem šla na půl devátou se čtyřmi dětmi do MŠ, dvě starší tam zůstaly a s těmi dvěma nejmenšími jsem šla domů. V poledne po obědě opět to samé plus odpoledne kroužky. Opět s pěti dětmi. Tohle bylo opravdu náročné období, zvlášť v zimě!!! A dotazů ohledně počtu dětí jsem si vyslechla asi víc než kdokoliv jiný. Nyní mám šest dětí na pěti školách, dvě na gymnáziu, čtyři na ZŠ, nejmladší jsou 2 a půl roku a jsem s ní doma. Myslím, že mám stále víc práce, než maminky dvojčat.
|
Colorlight |
|
(6.3.2008 12:51:38) Evi, tak to zbývá jedině vypracovat seznam otázek, které nemají rády maminky od sedmi dětí (Mám známou, ta má dětí 9, taky žádná dvojčata a tu holku strašně obdivuji) I Ty máš můj obdiv, opravdu, tohle si zase nedovedu představit já!
|
Eva, 4 +3 |
|
(6.3.2008 12:56:51) Col, děkuji, já zase nevím, jaké to je porodit dvojčata a starat se o ně. I když mám děti 14 a 18 měsíců od sebe, tak to prostě nevím. Ta zkušenost je nesdělitelná. Stejně tak ten, kdo nemá sedm dětí neví a nemůže vědět, jaké to je. Proto se snažím být k dotazům shovívavá. Chce to čas. Před 10-15 lety mě některé otázky vytáčely, dnes už jsem mnohem víc nad věcí. Chápu, že se lidé ptají a snažím se odpovídat nebo neodpovídat s úsměvem. )))
|
|
|
|
|
lucie | •
|
(6.3.2008 12:36:13) Nechtěla jsem říct, že to mají maminky dvojčat jednodušší, jen jsem chtěla, aby si uvědomily, že ani maminky nedvojčat to nemají jednoduché. Já tohle všechno co popisuješ dobře znám taky a přitom nemám dvojčata. Ono to totiž asi není o tom, kolik máš dětí a jak po sobě, ale jak se k tomu stavíš. Já se přiznám, že se mi po tom šrumci s malými dětmi občas stýská. Teď už máme jiné starosti, tak už to člověku přijde zpětně úsměvné. No máme to holky těžký všechny ne, co si budem povídat? Tak proč netáhnout za jeden provaz. Mě je úplně fuk, jestli mám dvojčata nebo monoděti, vypiplat je musím tak jak tak.
|
|
lucie | •
|
(6.3.2008 12:36:49) Nechtěla jsem říct, že to mají maminky dvojčat jednodušší, jen jsem chtěla, aby si uvědomily, že ani maminky nedvojčat to nemají jednoduché. Já tohle všechno co popisuješ dobře znám taky a přitom nemám dvojčata. Ono to totiž asi není o tom, kolik máš dětí a jak po sobě, ale jak se k tomu stavíš. Já se přiznám, že se mi po tom šrumci s malými dětmi občas stýská. Teď už máme jiné starosti, tak už to člověku přijde zpětně úsměvné. No máme to holky těžký všechny ne, co si budem povídat? Tak proč netáhnout za jeden provaz. Mě je úplně fuk, jestli mám dvojčata nebo monoděti, vypiplat je musím tak jak tak.
|
|
|
M+4 | •
|
(6.3.2008 12:14:31) Promiňte, ale to je snad podle výběru školky. Moje dcery chodily spolu do třídy, když jedné byly dva roky a druhá byla předškolačka M.
|
lucie | •
|
(6.3.2008 13:00:55) Určitě. Já je do té školky dávala dobrovolně. To už je otázka priorit. Školka byla nejblíž a já nejdřív s břichem, pak s miminem, nebudu se vlíknout přes celý město. Vidíte, i monomaminky mají své specifické starosti, které na oplátku maminky s dvojčaty nemají. Jo, ale když se pak k dvojčatům přidá další dítě, ale to už jsme někde jinde...
|
|
|
|
jitka, 2děti | •
|
(7.3.2008 21:46:32) Chápu, že maminky můžou některé otázky štvát a některé jsou opravdu jen záležitostí dvojčat. Nicméně např. otázku "Které je hodnější?" jsem slyšela jako monomaminka už mockrát, a to jsou mé děti o 3 roky a malé dcerce je jen 5 měsíců, takže komentář tipu "To by žádné monomamince neřekli" absolutně není na místě. Možná to ale slyšíte častěji a souhlasím, že je to naprosto stupidmí otázka lidí, kteří jsou prostě zvyklí za každou cenu porovnávat..
|
|
|
Morganaz |
|
(6.3.2008 9:27:08) Zuzko,
jsem taky matka dvojčat + jedno monodítě ;-)a opravdu nerozumím o co jde?
asi jsem z jiné planety, ale z příspěvků dvojčatových maminek tady mi připadne, že většina dvojmatek chodí permanentně naštvaná, s názorem, že každý zvědavý kolemjdoucí je s prominutím debil? což mě vážně překvapuje..to je to fakt taková hrůza??? to fakt se takové kraviny řeší? chápu, že pro zasmání s úsměvnými historkami je to dobré, ale jako problém??
není lepší si únavu spíš ulehčovat než se ještě samonaštvávat takovými blbostmi?
nebo jsem v menšině s tím, že matky dvojčat nejsou ničím vyjimečné? jsou to přece mámy jako všichny ostatní.
a monomatek se třikrát za den kolemjdoucí neptá? ptá a taky "zajímavě" taky netaktně a taky na holku v sukni zírá s tím, že je to pěkný kluk..to mám napsat, že matky dvojčat to nemůžou pochopit??? to je vážně blbost.
|
Káča, dvě děti | •
|
(6.3.2008 9:43:17) Zdenikova, díky za názor. Už jsem měla skoro pocit, že tyto výlevy maminek dvojčátek snad budou ostatní maminy dvojčátek jen obhajovat. Dětem zdar, Káča
|
|
|
Zuza (holky dvojčata, 21 měsíců) | •
|
(6.3.2008 22:46:09) No, vidím maminy, že vás to vskutku zaujalo!!! Je fakt zajímavý si pročítat vaše reakce Mám pro vás další dnešní bomba komentář mladého muže (asi tak kolem 35 let),když jsme ho na ulici míjeli, podotkl svému kolegovi: " Jejda, to je ale naděláno!!!" Dobrý ne? To zní, jak kdyby si pomyslel: "No ti do toho museli bušit, že maj rovnou dvě."
|
lucie | •
|
(7.3.2008 8:03:07) Zuzi, ber to s humorem. Já, když jsem čekali třetí dítě každýmu říkala, že to určitě bude zase holka, že náš tatínek nic jinýho neumí. Na Tvým místě , pokud bych měla náladu, bych mu řekla - to víte, kdo umí, umí...
|
|
Hryzalka, 2 myši |
|
(7.3.2008 8:17:59)
To mi např. přijde náramně vtipné...
Nestíhám číst celou diskusi, tak jen taková poznámka na okraj. Má dobrá kamarádka je maminkou tří dětí - dvojčat a starší dcerky. Je asi důležité podotkonout, že jedno z dvojčat je mírně fyzicky postižené a druhé autista. Přesto byste dotyčnou kamarádku neviděli nikdy jinak než s úsměvem (žádná hysterie ani histerie ), spokojenou se svým životem, i se svými dětmi. Je hodně družná, zábavná, veselá, s každým se dá do řeči první. Otázky proč např. vozí své děti ještě ve 4 letech v kočáru vtipně okomentovala a bavila se dál. Naopak potkávám další maminku dvojčat - výše uvedené otázky jsem skoro nemusela použít, neboť jsou některé viditelné (jsou to oba kluci a zcela evidentně dvojvaječní) a některé otázky mě nezajímají (jejich početí). Jen jsem si dovolila otázku na jména, teď už tedy vím, že jsem použila otázku patřící do hloupých otázek. Maminka těch kluků mi přesto slušně odpověděla, já jí naoplátku prozradila jména svých klíšťat. Kdykoliv ale tuhle mamču potkám, působí plaše, nedružně a zdravit musím vždy první. Nevadí mi to, prostě vím, že každá z nás je spíše extrovertka (jasný příklad mé kamarádky) nebo introvertka (mamča těch dvou kluků) - bez ohledu na to, zda je monomatkou (fuj, to je ale stupidní označení, kdo ho vymyslel?) anebo je matkou dvojčat (že by duomatka?).
|
|
|
|