| Maja | •
 |
(4.8.2007 0:59:24)
Ahoj, ja bydlim uz 6 let v cizine a musim rict, ze pokazdy kdyz prijedu do cech, spadne mi celist, jak se tady chovame k detem v restauraci.. Zarazi me i nazor maminky 3 deti - zni to skoro, jakoby kazdemu prala domaci vezeni, kterym si zrejme prosla. Chapu, ze spousta z nas proste nevi, ze v cele Evrope, pokud prijdete s deckem do restaurace, prinesou vam automaticky zidlicku pro dite, ve spouste z nich i hracku nebo omalovanky a kazda servirka si ten usmev klidne natrenuje, protoze neni tak blba, aby ji sef hned vyhodil. Kdo bere pulrocni mimino na veceri na desatou je blazen, o tom se ale nebavime. Proste u nas je to katastrofa! Vzdycky prijedu s holkou a jdu NA KAFE a fakt si musim vybrat kavarnu, kde by se neksichtili, kde by nevadil kocarek, nejlepe na zahradce, protoze vsude se huli ostosest atakdale. Nezlobte se, ale nemuzu poslouchat nazory typu, ze se jde nekdo do restaurace v klidu najist.. Jsme opravdu jedina zeme, mama zkusenost se Slovenskem, kde jsou uplne v klidu, takze vychodne to nejak funguje taky. Co se stalo u nas, cert vi. Kazdopadne asi neni zahadou, proc se spousta nasich manzelstvi po materske dovolene rozvadi... Kdyz si nemuzete vzit dvoulete deti na veceri se znamymi, musite mit opravdu pevnou vuli a silu, abyste to materstvi vydrzeli. Jenze my budeme jako zem stale uctivat zakazniky, kteri si depresivne povidaji celou noc nad 2 lahvemi cerveneho, nez rodiny, ktere se dosyta naji a pobavi - no, tak good luck.. kampak to asi povede?..
|
| Lizzie | 
|
(4.8.2007 1:39:59)
Když jste doma, tak také tolerujete, že vám děti lezou do talíře, běhají kolem stolu a někdy i nevybíravě vřískají? ¨
Víte, zrovna u nás se stravovalo dost rodin, rekreanti a ač děti nebyly tiché jak myšky, tak pohoda, neboť POSLOUCHALY!!! A když mělo děcko běhavou, vzala ho matka a šla s ním například na kratší procházku.
Už jsem k tomu zde napsala svoje.
A promiňte, ale oběd s rozjíveným a pobíhajícím dítětem se mi jako pohodový nejeví...jsem mladá poměrně tolerantní holka, ale ctím zásadu, že rodiče si mají své děti hlídat a pokud možno je udržovat právě v restauraci jakž takž v normě, byť připouštím, že často je to náročné.
VŽDYŤ JDE O BEZPEČÍ I VAŠEHO BROUČKA.
A s tím depresivním povídáním nad flaškou červeného..ano, ti lidé si třeba potřebují popovídat, stejně jako vy se chcete najíst! Což je také forma tolerance.
|
| Ráchel, 3 děti | •
|
(4.8.2007 9:24:00)
Lizzie, očividně vidíš pouze svou stranu mince, kterou ti přitom tady většina diskutujících nevymlouvá. Ano, je nebezpečné a k tomu nevychované, když někdo nechádítě běhat po lokálu. Ano, je potřeba děti usměrnit a případně volit restaurace, které jsou po ně vhodné. Ale také je prostě fakt, jak píše Majka, že ATMOSFÉRA je v naší zemi co se týče dětí mnohem více nepřátelská než v řadě jiných zemí.
Chtělo by to z tvé strany trochu empatie a pochopení (čímž nemyslím pochopení pro skutečné nevychovance)... ale možná, že to prostě přijde, až budeš mít děti (to nemyslím nijak zle). Ono pak totiž prostě spoustu věcí vycítíš. Já jsem nikdy nenechala děti dělat, co chtěly, jsou živé, ale nikoliv nějak "nenormálně", a užila jsem si tolik ksichtů! Je rozdíl, když někam přijdeš, a okamžitě vnímáš, že jsi prostě "problém" - od agresivního "pani, tady ten kočár mít nemůžete!" místo laskavého "nezlobte se, nevadilo by vám si kočárek přesunout sem?" až po záměrné zdržování s jídlem, které mělo naznačit, že tam příště s dětmi nemáme lézt (okolní stoly dávno jedly) - a tím, když se setkáš s profesionálním, laskavým jednáním. My když narazíme na milý personál, tak bychom ho nejraději platili zlatem. Nevím, jaká jsi servírka, ale nesnáším, když někam přijdu, a okamžitě jsem s dětmi "podezřelá". Přesto, že chápu tvé argumenty a vlastně s nimi i souhlasím, z tónu a stylu tvých příspěvků nevím, zda bych se ve vaší restauraci cítila zrovna nejlépe - a spropitné by tomu odpovídalo.
|
| Lilith |
|
(4.8.2007 10:50:01)
Ráchel, vystihla jsi to naprosto presne :-)
|
|
|
| Lizzie |
|
(4.8.2007 17:18:07)
Děti nemám, ale poměrně dost času trávíme se sestřenicí a v restauraci s ní jíme také. Ona byla vždycky temperamentní až zlobivá, ale prostě věděla, že teď je v restauraci a nesmí se chovat jak rozjívené děcko!
|
|
|
| Jana | •
|
(4.8.2007 9:41:21)
Proti svobodě a volné výchově,ani dětem nemám nic,ale prostě všechno má své meze.Mám na vás ale dotaz trochu z jiného soudku. Stalo se nám s manželem když jsme ještě neměli děti,že jsme seděli v restauraci,kolem osmé večer,vedle nás seděla rodina a 3 děti. Dvě kolem šesti,jedno asi půl roku. Že žvatlali a pokřikovali tak,že jsme se s manželem skoro neslyšeli jsem přešla. Co mě ale dostalo bylo,když maminka to mimčo položila na lavici vedle manžela a začala ho přebalovat,podotýkám že bylo pokaděné. no připadá vám tohle normální? U jídla tak aby na to viděli ostatní? Paní jsem se zeptala jestli tohle jako myslí vážně,odpověděla že každej človíček má své potřeby ,podotýkám že číšník to viděl ale nijak nezasáhl. Takže jsme hned zaplatili a v životě nás tam už neviděli. Když jsem později měla mimčo a musela řešit jeho přebalení(také se mi to jednou stalo v pizzérce) tak jsem vzala prcka a šla ho přebalit do auta protože na wc nebylo kde ho přebalit. Stalo s evám někdy něco podobného?
|
| Mery72 | 
|
(4.8.2007 12:30:15)
No je fakt, že v restauraci se mi to nestalo, ale asi bych se zachovala stejně - přebalila dítě na lavici. Přebalování dítěte na veřejném (i restauračním) WC nějak nemůžu. Na písku taky neprchám někam do houští, ale přebalím pokaděnca na místě - lavička, kočárek, v případě krajní nouze i zem. Samozřejmě nechodím s plnou plínkou kolem ostatních "ták se podívejte, jak se nám to povedlo!" :-))) Ale předpokládám, že komu plínky vadí, nechodí na hřiště. Což se samozřejmě nedá říct o restauraci (ani hospodě).
Osobně by mi to nevadilo ani při jídle. Díky, žes to napsala, vyhnu se trapasu:-)
|
| Ráchel, 3 děti | •
|
(4.8.2007 12:34:12)
já pokaděné dítě chodím přebalovat jinam, protože to smrdí. Já jsem otrlá, jelikož to dělám dnes a denně, ale okolí to může vadit. Ale když je jenom počůranej, tak ho klidně přebalím na místě.
|
|
|
| katka+katka | •
|
(4.8.2007 12:41:07)
teda to je síla. Být já na tvém místě v restauraci by kromě bobečků měli i blinkání. Ano, každý máme své potřeby, ať je nám rok nebo padesát. Ale zrovna tyhle potřeby k jídlu rozhodně nepatří!!! Já jsem naštěstí byla s Kačkou v restauracích, kde měli kromě na záchodech i přebalovací pulty, nebo byli ochotní nás nechat přebalit v nějaké zadní místnosti, ale dělat to přímo u stolu?! Ta paní musela být s prominutím úplné prase.¨
Samožřejmě jsou i věci, které se ze strany mimíse nedají ovlivnit. Při návštěvě jedné italské restaurace se tam asi dvouleté holčičce udělalo špatně a poblinkala se. Bylo to nechutný, ale chápu, že se tomu dalo těžko předejít. Stejně se na to díval i zbytek hostů, nikdo nenadával, prostě nic. Ale přebalovat dítě v restauraci - to fakt nechápu
|
| Jana | •
|
(4.8.2007 14:35:00)
Když se někomu udělá špatně a pozvrací se tak to se ještě dá pochopit. Já taky svoje dítě přebaluju třeba na dětském hřišti,normálně na kočárku nebo i jednou na lavičce. Ale tahle paní opravdu seděla tak 60 cm od manžela,u vedlejšího stolu. Mají to tam tak že podél stěny je dlouhá lavice,k ní jsou dané stolky a z druhé strany židle. A měla sebou kočárek tak mohla když už vyjet ven s kočárem a tam dítě přebalit. Vemte si že jíte,a najednou vedle nebo proti vám to dítko rozbalej,položej vedle něj pokaděnou plenu a mejou rozmatlaný bobky po zadku. Mám malé děti,denně jim prdel utírám ale tohle na mě bylo moc. A to ještě o to víc,že to je normální kuřácká restaurace bez dětského koutku. Když jsem to vyprávěla kamarádce tak říkala že by jí zajímala reakce té paní,kdyby tam byla kamarádčina babička která má po nemoci vývod a začala by si třeba u stolu měnit pytlík:-)
|
| Mery72 |
|
(4.8.2007 15:03:03)
Jejda, nemyslete si, že jsem chro chro! Jen jsem se do podobné situace nedostala. Nenapadlo by mě samozřejmě přebalovat děcko někomu pod nosem!!! Já myslela, že lidi byli u jiného stolu nebo tak. Omlouvám se. Uíí :-))
|
|
|
|
| Lizzie |
|
(4.8.2007 17:26:18)
Ne, nestalo a abych pravdu řekla, kdyby máma přebalovala své dítě jen tak u stolu tak zakročím, neboť je to jednak neetické a také nehygienické, mimčo nebo ne, stolice prostě k jídlu nepatří. U nás maminky akorát kojí, což je samozřejmě v pořádku a setkají se maximálně sem tam s lehkým pousmáním. Ale přebalování uprostřed restaurace je hodně silné kafe.
Ano, děti jsou úžasné a já ty své budu milovat také, ovšem je nutné si uvědomit, že ani my ani naše děti nejsou pupkem společnosti..
|
| Ajucha,dvě děti 4roky a 5měsíců | •
|
(5.8.2007 19:22:59)
Samozřejmě souhlasím s tím, že přebalovat dítě v restauraci(nebo kdekoliv,kde je co činit s jídlem,či se nachází cizí lidé)je do nebe volající čuňačina(opravdová čuňata prominou).Souhlasím,že neusměrněné děti v restauracích(také v dopravních prostředcích,v čekárnách u lékaře,v obchodech...)jsou pro mnohé obtěžujícím elementem,ale zrovna tak mne může velmi obtěžovat halasící banda padesátiletých tatíků,hlasitě a vulgárně hodnotících mé přednosti(kojím),gruppa podnapilých pubescentů,či tichá dvojice rozhádaných manželů,nevraživě sledujících všechny a všechno,případně kuřáci užívající si své neřesti v době oběda,bez ohledu na okolní strávníky...Naše dcerka je velmi klidné dítě,přesto jsme se setkali s odmítavými pohledy lidí,jen jsme se ukázali ve dveřích restaurace.Na druhou stranu děti imitující slavného Meresjeva právě pod mým stolem mne dokáží taky dostat do varu.Jedno je však jisté-všichnijsme platícími hosty,tudíž jsme na jedné lodi,ergo:my dospělí se musíme stát chápavější vůči dětem(3leté dítě těžko zvládá etiketu dle Gutha-Jarkovského)a prominout občasné prolétnutí řízené střely kolem našeho stolu a opět my dospělí se musíme snažit naučit své děti se chovat slušně a pokud na úplné osvojení pravidel nemají ještě věk,věnovat se jim,aby nemohlo dojít k situaci,kdy je široké okolí znechuceno dítětem i námi. V jednom však s vámi nesouhlasím-děti JSOU pupkem společnosti(ne právě to mé,ale všechny),neboť bez nich zanikneme. A ještě jedna věc na závěr-z příspěvků,kritizujících chování dětí,mám pocit,že zde byli všichni vzornými Káji Maříky,kteří se nikdy nevztekali,nezlobili,nelítali,nepatlali si kaši do vlasů a již od půl roku jedli příborem,sáhněme si do svědomí,OPRAVDU to tak bylo?!!!
|
| fisperanda | 
|
(5.8.2007 19:37:59)
Já nejsem Kája Mařík, přiznávám. Doteď neumím pořádně držet nůž a u oběda brkám. Když sem to dělala u oběda s našima, tak sem vyčůraně seděla vždycky co nejdál od taťky, aby mně nemohl dat pohlavek. :o)
|
|
|
|
| Ivana Procházková | 
|
(5.8.2007 21:50:45)
Tak to je opravdu síla, paní asi po půl roce na MD ztratila soudnost a schopnost vidět věci takové, jaké jsou, a ne "skrz" své dítě. To se mi občas také stávalo, ale do fáze, že bych si přebalovala v hospodě pokakané dítě, ještě třeba na stole, to jsem fakt nedospěla :)).
Nám se ale stala v restauraci jiná příhoda. Dcerce bylo něco mezi 1. a 2. rokem a už jakž takž zvládala být nez plín.. Tak jsme jí je nedali, jdeme na večeři, posadíme ji do vysoké židličky, baštíme a najednou manžel povídá něco jako proč je pod námi tolik vody.. No louže to byla pěkná, dítě durch, načůráno i v botičkách, stolička mokrá celá.. Musím říct, že se servírky zachovaly moc hezky, vzaly to s humorem a ještě si dělali z dcerky mírně šoufky.. Nutno dodat, že to bylo v zahraničí.
Jen jsem si pak říkala, jaký to asi byl pohled a zda to někdo z okolních stolů zachytil - dítě v sedačce, ze sedačky dolů crčí a crčí a rodinka se v klidu cpe :)))).
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(4.8.2007 9:38:16)
Nebyla bych si zas až tak jistá tím, že "na Západě" jsou oproti nám nějak extra děťomilní. :o) Podle mne je to jenom součást obchodní strategie. U nás jsou lidé ještě pořád jednou nohou v totáči. :o)
Myslím si, že pobíhající, hlučný, drzý a evidentně rozmazlený fakan leze na nervy jak českému návštěvníku restaurace v Praze, tak německému v Düsseldorfu.
Je ovšem pravda, že jsem se s tím nikde jinde než v Praze nesetkala. U moře v restauraci na pláži, to ano, ale ve městě ne. Všechny děti, které jsem "zažila" v zahraničních restauracích se chovaly slušně.
Mám takový dojem, že spousta rodičů nezná pojem "ohleduplnost". Jejich miláček je pupek světa a všichni se z něj mají - s prominutím - posrat. Tudíž si může dělat co chce, otravovat koho chce, lítat kde chce... Zajímalo by mne, co by dělali, kdyby se dítěti v restauraci opravdu něco stalo - vylila se na něj horká polévka, třeba, jak už tu padlo, nebo spadlo ze židle a rozbilo si hlavu. Anebo mu někdo, koho by vážně hodně otravovalo, dal na zadek. Čí by to byla vina? Podle mého názoru těch rodičů, ale vsadím boty, že by si to nemysleli.
Když si představím, že jdu třeba na pracovní oběd, nebo mám v restauraci poradu s kolegy, nebo si tam jdu třeba "jen" pokecat, otravuje mne úplně stejně blekotající opilec jako roztomilé děťátko, protože se oba chovají... řekněme nevhodně a nerespektují soukromí jiných osob. Fakt nevím, jaký by v tom měl být pro mne rozdíl. Pro rodiče je to dítě možná sladký ňuňánek, pro cizího člověka je to cizí rozjívenej spratek. Najmě když se tak chová. :o)
|
| Lilith |
|
(4.8.2007 10:38:36)
No vida..a neni to zvlastni, ze se se s tim setkavame jen v Cechach?
Tak bud se tady rodi uplne jine deti nez jinde na planete, nebo ta uzasna, proklamovana a tolika Cechy vychvalovana vychova tvrdou rukou, sed, mlc, nechod, nemluv a plac sem,plac tam asi neni prinosem a tim nejlepsim prostredkem.
A dospeli lide mi zde take nepripadaji lepe vychovani a slusni, nez jinde...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(4.8.2007 10:54:43)
Oscarko,
tak ono je to asi hodně o hranicích té výchovy.
Můj syn je dost "neřízená střela" a já fakt nejsem žádnej super vychovatel, odmalička má ty hranice dost posunutý ve smyslu, že nemusí způsobně sedět u jídla a nemluvit při něm, může si při jídle i hrát, ale třeba nesmí nosit jídlo do ložnice. Když něco rozbije nebo počmárá zeď, tak ho rozhodně nezřežu jako psa. Ale snažím se, aby respektoval právo jinejch lidí na jejich svobodu. On je strašně komunikativní, neustále má potřebu se vybavovat s cizíma lidma, vzhledem k tomu, že vyrůstá mezi dospělými tak s dospělýma, děti se spíš snaží "manipulovat", aby dělaly to, co on chce a hrály si s ním tak, jak on chce. Je mi to nepříjemný, protože sama jsem spíš introvert a nemám potřebu žvanit s každým, koho potkám na hřišti nebo v obchodě. Ale je prostě takovej, tak se mu prostě snažím vysvětlit, že ne každej na něj má náladu a že se nesmí divit, když ho někdo pošle do háje. Protože svoboda jednoho, jak už tu bylo řečeno, končí tam, kde začíná svoboda druhýho. Je mi proti srsti drezúra dětí ve smyslu seď, mlč, neběhej, nekývej nohama, ale taky je mi nepříjemný, když mi do mý svobody nějak zasahuje cizí člověk - a je jedno, jestli jsou mu dva nebo dvacet. Nebo padesát. Co nemáš sám rád, nečiň druhému. A docela by mne zajímalo, jak by se zastánci naprosté servility vůči dětem tvářili, kdyby místo v restauraci nějaké dítě dělalo podobný cirkus u nich doma.
|
| dzamca | •
|
(4.8.2007 11:33:42)
Napsala jste to moc hezky.Také by jsem to takhle napsala,ale paní, ktará mluví o dítěti jako o nevychovaném spratkovi aníž by znala rodinu,či jeho samotného...Tak ta mě zvedla ze židle.
|
|
| Lilith |
|
(4.8.2007 12:07:51)
Mas pravdu Monty, naprosto s tebou souhlasim..a navic mam podobneho syna jako ty, tusim, ze jsou i stejne stari, takze se snazim, jako ty:-)) Idealni je vystihnout, co na ktere dite plati, nedovolit vse a nezakazovat vse.
Jen musim rict, ze mne strasne vadi (mnohem vic, nez ty deti) ty peskujici, jecici a busici matky, ktere vychovavaji v duchu nejlepsich ceskych tradic :-(
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(4.8.2007 12:29:41)
Oscarko,
pokud jde o ty české tradice, tak v tomhle ohledu mám největší problém se svojí mámou. Ona teda vnuka vídá dost sporadicky, ale pokaždé nezapomene zdůraznit - někdy u toho dokonce dramaticky lomí rukama nebo štká, jako když se trhá hedvábný papír - jak je syn NEVYCHOVANÝ, protože NEPOSLOUCHÁ NA SLOVO. A víš, co bylo nejlepší? Nedávno jsme byli u mámy na 5 dní na prázdninách. Syn je zvyklý, že když se od něj něco chce, tak se mu řekne: "Prosím tě, mohl bys udělat to a to?". Matka předvedla ukázkovou scénu, jak je hrozný prosit malý dítě, jestli bych si u toho taky nechtěla kleknout na kolena, a že prý malým dětem se ROZKAZUJE. Tak jsem jí odpověděla, že dítě není pes na cvičáku a že mi přijde jako elementární slušnost vést dítě k tomu, že slušně poprosit je NORMÁLNÍ.
K bití - snažím se syna fyzicky netrestat, ale když je extrémně nezvladatelný, tzn. po opakovaném upozornění v dobrém udělá něco, co je z mýho úhlu pohledu HODNĚ ŠPATNĚ, tak mu někdy jednu vlepím. Ne na zadek. Dostane facku přes celou pusu, protože z bití na zadek má legraci a snaží se to oplácet. Facku mi neoplatí, protože na mě nedosáhne. Vím, že ho to strašně ponižuje, je pak nepříčetnej vzteky, ale bohužel je to jediná možnost, jak mu dát najevo, že je něco OPRAVDU ZLE. Ovšem stává se to párkrát do roka. Nejde ani tak o ten trest, jako o to, že chci aby věděl, že si nedělám srandu a moje slovo platí. Tudíž když mu 3x po dobrým řeknu a taky to oddůvodním, proč něco nemá dělat, a že pokud to zopakuje, dostane facku, musí ji dostat z principu. Aby si pamatoval, že si nedělám z huby větrný mlýn a myslím věci vážně. :o)
On je podle mne rozdíl mezi mlácením hlava nehlava a takovou tou "signalizační fackou". Třeba se mnou nebude většina lidí souhlasit, ale já to prostě beru jako výstražný znamení, že TUDY NE. Mimořádný výchovný prostředek pro mimořádný situace. Já už to pak neřeším, nerozčiluju se, vlepím facku, on se svíjí vzteky, tak ho nechám, aby se uklidnil a pak mu řeknu, že si za to může sám, protože byl dostatečně varovanej.
|
| Mery72 |
|
(4.8.2007 12:47:37)
Ahoj Monty, taky děcka prosím, když po nich něco chci. A taky jsem se setkala s údivem, jak to, že PROSÍM DÍTĚ? Naštěstí ne v rodině.
Jinak koukám, že máš podobný styl výchovy. Děcka asi plácám víc (máme 3 exempláře:-), ale vysvětluju skoro jako dospělým, že to či ono myslím naprosto vážně a jestli míní pokračovat, plácnu je. Slyší na to celkem i skoro dvouletá. Kamarádky se dost diví, jak s dětma dospělácky mluvím, ale já jsem tak naučená z domu a občas se musím učit říkat některé věci dětsky, když to fakt nejde jinak (nejez to, bude tě bolet bříško - oproti nejez to, můžeš z toho dostat salmonelózu)
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(4.8.2007 13:01:34)
Mery,
tak to je fajn, že nejsem sama, na mne taky dost lidí kouká jako na exota, když synovi místo zakazování všechno vysvětluju. :o)
On je naštěstí poměrně hodně opatrný, takže třeba s lítáním do silnice nebo vykláněním se z oken apod. až takový problém není, ale zas je docela čuně a na všechno sahá nebo je schopný "olizovat" okno v metru nebo v tramvaji. Protože byl letos v nemocnici s nějakou streptokokovou infekcí a vzhledem ke svýmu bolestínství to blbě snášel, tak se teď snažím upozorňovat ho, že jsou na jeho oblíbených "hnusárnách" bacily, co způsobujou ošklivý nemoce a když bude všechno brát do ruky, neřku-li do pusy, bude brzo zase nemocnej a skončí na kapačkách...
|
| Mery72 |
|
(4.8.2007 13:46:29)
No já jim toho zakazuju až dost, protože mívám chorobný strach "co tomu řeknou lidi". S přibývajícími léty a dětmi s tím pracuju:-) Přesto se snažím (ne vždycky to jde, že) předem vysvětlit. Jenže teď zrovna máme doma neřízenou střelu - prostřední 4letou dceru. I další děti nejsou zrovna klidná sedící zlatíčka, ale ona je fakt expert. Můžu říkat cokoli, nevnímá - aspoň dělá, že nevnímá. Zkouší, co vydržíme (a že po letech nevyspání a stresu vydržíme dost málo), pak po spravedlivé odměně hystericky ječí a válí se teatrálně po zemi. Od ní to okoukala ani ne 2letá sestra...:-D Takže jsem k vidění třeba v obchodě u pokladny s ječící princeznou na zemi, jak jí relativně v klidu říkám: "Klidně se vztekej, máš na to právo, ale já ti to prostě nekoupím." Jasně, že pokud to přesáhne určitou mez, beru dítě pod paži a prchám ven.
U nás jsou lidi (i starší) zvyklí na děti a řekla bych, že jsem nenarazila na větší problém. Nějak se nám tu posledních 8 let začínají kumulovat rodiny s více dětmi:-) Ale ve městě (bydlíme na okraji) to už tak slavné není.
K diskusi o restauracích - s prvním synem jsme mohli v klidu poobědvat. S holkama už ne. Před týdnem jsem byla s tou 4letou sama v restauraci na zahrádce. Byla "za dámu", ale stejně vydržela způsobně sedět "jen" 20 minut - a za tu dobu prostě pizzu nestihli. Pak se jala obcházet náš stůl, přesedávat si na druhou židli... ale v rámci rozumných mezí. Hostů venku bylo asi 3 - 5, netvářili se nijak zle a číšnice byla taky v pohodě. Jenže kdybych tam vzala všechny 3, nemělo by cenu ani projít dveřma:-))
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(4.8.2007 14:11:28)
Mně je vcelku jedno, co tomu řeknou lidi. Sice se snažím nikomu nepřekážet a neotravovat, a u syna se snažím docílit totéž, ale co si ti lidi myslí je mi srdečně fuk. Jde mi o to, aby si kluk nepřidělával zbytečný problémy, až bude větší, aby se prostě naučil žít ve společnosti, nevyvolával v lidech zbytečně negativní postoje ke svý osobě, protože jednou bude dospělej, samostatnej, a bude nucenej si svoje problémy řešit. A čím míň si jich udělá, tím líp pro něj. Chci, aby věděl, že každá akce vyvolává reakci, že prostě není pupek světa a pro lidi, co ho neznaj nemusí nutně být roztomilej energickej rozumbrada, ale třeba otravnej fracek. A hlavně - roztomilej nebude celej život, z toho vyroste. To, co je teď třeba roztomilý, bude za pár let nesnesitelný. Nevím jak kdo, ale já nejsem typ, co by oceňoval takový ty přemoudřelý děti, který mají na všechno odpověď, všechno znají nejlíp a neustále mají potřebu někomu něco vykládat. Takže se mu to snažím nějak nenásilně vysvětlit, jako že nemůže očekávat, že z něj všichni padnou na zadek a budou se mu přizpůsobovat, že když chce, aby ho lidi měli rádi a vyhledávali jeho společnost (protože on není samotářskej typ a potřebuje kolem sebe lidi), tak je nesmí brát jako svoje sluhy nebo fackovací panáky, ale musí je brát jako rovnocenný partnery. Což on zatím moc neakceptuje, protože blízcí lidé ho obdivují, smějou se jeho vtipům, podkuřujou mu... nemůžu to ovlivnit, jenom se mu snažím vysvětlit, že to není a nebude pravidlo.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(4.8.2007 14:19:15)
Navíc je to trochu komplikovaný tím, že je syn "hezounek", špinavej blonďáček s velkýma čokoládově hnědýma očima a jemnými rysy (než jsem ho dala ostříhat, pletli si ho lidi s holčičkou), párkrát jsem dokonce dostala od někoho doporučení, jestli bych ho nechtěla přihlásit na casting do reklamy. A lidi obecně víc tolerujou těm, co jsou hezký na pohled. Jenže já nechci, aby to zneužíval nebo aby se domníval, že si díky tomu může víc dovolit, to není jeho zásluha, takovej se narodil a není jedinej důvod, proč by na to měl bejt nějak extra pyšnej.
Kamarádky mi obyčejně říkají - on to bude mít jednoduchý, je hezkej, chytrej a vtipnej. Fajn, ale je taky sobeckej a umíněnej, vzteklej, náladovej... to mu celej svět nebude promíjet jenom kvůli jeho krásnejm očím. A jestli si myslí, že jo, tak si pěkně nabije hubu. Nerada bych, aby k tomu došlo, takže se ho snažím v tomto směru "korigovat".
|
|
| Ráchel, 3 děti | •
|
(4.8.2007 14:51:22)
já byla jediné dítě široko daleko v celé rodině a podle vyprávění mých rodičů jsem měla podobně jako tvůj syn "ramena přes celý záda" :) velmi prospělo, když se mi narodil brácha a já už holt nebyla pupek světa :) - sesazení z trůnu bylo velmi bolestivé, ale velmi potřebné :)
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(4.8.2007 15:15:26)
Ráchel,
z mnoha důvodů mu sourozence pořídit nelze.
Asi by to bylo fajn, ale nejde to.
|
| Ráchel, 3 děti | •
|
(4.8.2007 18:32:03)
nemyslela jsem to jako návod pro každého, jen jako svou osobní zkušenost. sourozenec prostě v mnohém pomůže, nicméně chápu, že to není vždy možné
|
|
|
|
| Mery72 |
|
(4.8.2007 15:17:39)
Nějak podobně i u nás.
Jen k těm "lidem" - nerada dělám problémy, kde to není nutný. Na druhou stranu už jsem seřvala "lidi" na plošině, kteří na slušný dotaz, jestli prosím dovolí, že mám kočárek, opáčili, že co tam lezu, že mám sedět doma. Nebo se nám pravidelně stává, že stojíme na zastávce, přijde kuřák a zapálí si rovnou nám pod nosem. "Pojďte, pán/paní tady smrdí", říkám nahlas a odcházím s děckama někam mimo smrad. V nejbližší době čekám, kdo mi dá první "po čuni" :-) A už jsem párkrát přistihla při podobné hlášce naše děti...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(4.8.2007 15:31:27)
:o)
Mám něco podobnýho s pejskařema. Dost mi vadí psí hovna po Praze a samozřejmě na ně nadávám i před synem, nebo jim před ním něco ne moc hezkýho řeknu. Taky čekám, kdy na nás někdo poštve psa. :o)
Mmch. nedávno jsme stáli před barákem a na někoho čekali, a z toho baráku vyšel chlap v trenkách. Byl tlustej. Syn povídá: "To je ale tlustej pán, viď, mami?" A teď mi řekněte, co mám na to odpovědět. Já mu řekla - jo, protože není línej se najíst. Samozřejmě jsem pak klukovi vysvětlovala, že ten pán určitě ví, že je tlustej, protože není slepej a jistě ani blbej, ale že z toho třeba má mindrák, tak by to nemusel takhle na plnou hubu říkat. Na jedný straně dítěti nelžu, říkáme si věci na rovinu, ale na druhý nevím, jak mu ten takt vysvětlit tak, aby to bylo "akorát".
|
| fisperanda |
|
(4.8.2007 16:12:32)
Je těžký dítěti vysvětlit jak se má chovat diplomaticky, protože diplomacie je vpodstatě lež a lhát se nemá...
|
|
| Mery72 |
|
(4.8.2007 17:27:50)
:-))) No to je přesný!
U psích "..." říkám dětem, že jejich pánečci jsou čuňata, ne ti psi (což s oblibou tvrdí děti). Protože pes po sobě přece neumí uklidit po lidským. To už chápou. A se snažím nahlas chválit ty lidi, co po psech uklízejí.
|
|
|
| Bulik |
|
(4.8.2007 16:17:39)
Jé, tak to jsem ráda, že znám ještě někoho, kdo si takhle koleduje o přeshubu :-D Též velmi slyšitelně hlásím synovi - pojď, půjdeme na druhý chodník, tady ten pán hrozně smrdí atd. Naše zvídavé dítě to neváhá velmi hlasitě zopakovat a dodat se oblíbené A PROČ? :-) Ovšem dodávám, že takhle si dovoluju komentovat pouze kuřáky, nedovolila bych si to vůči bezdomovci nebo nějakému zanedbanějšímu člověku, i kdyby opravdu smrděl. A ještě dodám, že mám na mysli bezohledné kuřáky, tj. ty, co si zapálí opravdu třeba na zastávce dítěti pod nosem, a tak. S obzvláštním gustem pak slečny pubertálního věku, kterým pak zůstává na tom zmalovaném ksichtíku veeeelmi zaražený výraz. Ale třeba jim to někdy zapálí i jinde než v zapalovači :-)
|
| Mery72 |
|
(4.8.2007 17:31:36)
Samozřejmě, že "smrdí" jen bezohledný kuřák! To bych byla hulvát největší říct to někomu jinému.
Jsem ráda, že je nás víc.
|
|
|
| Lenka | •
|
(4.8.2007 20:55:09)
Teď jsem se musela zasmát, taky říkám, pojď pán nebo paní smrdí, kdo to má čuchat :-). Zatím nikdo nic neřekl, ale taky čekám, ale ono se to fakt nedá čuchat, a když začnou klepat popel malému do kočárku, tak bych mu (jí) tu ruku nejraději urazila.
|
|
|
|
|
| Lizzie |
|
(4.8.2007 17:34:30)
Tvoje výchova je dost v pohodě. Souhlasím s vysvětlováním i signalizační fackou.
|
|
|
| Klara | •
|
(5.8.2007 16:34:57)
Ja sve dite prosim, protoze to same ocekavam i od nich. Pokud by na me jen pokriklo, tak nic nedostane, protoze na to nereaguju. Znam deti kteri zarvou "zizen" a rodice z toho musi vydedukovat, ze jim musi udelat a prinist stavu k televizi, protoze jinak rvat neprestanou. Podotykam, ze to jsou deti v Norsku, takze z te "lepsi casti Evropy", jak tu uz par nazoru padlo.
|
|
|
| Lilith |
|
(4.8.2007 20:32:54)
Jo Monty, tvoje mama je "vyborna".
Moje mama zkousela neco podobneho, ale prekvapila me, ze se dala rozumne trochu usmernit, ze diteti se jen neporouci a pri sebemensim projevu odporu se nezaradi metoda "skoda, kazde rany, ktera padne vedle" , oblibena hlaska u nas v rodine.
Na syna jdu stejne jako ty, je to vyjimecne, proto to taky funguje a on vi, ze kdyz ho placnu, je to uz nejvyssi stupen vystrahy :-))
|
|
|
|
|
|
|
| Ocean | 
|
(4.8.2007 11:41:07)
naprosto nemůžu souhlasit s tvrzením,že na západ od našich hranic vítají v restauraci rodinu s dětmi s otevřenou náručí a pastelkami v ruce.
S dětmi(1,5 a 4r) jsme často na cestách a naprosto nejhorší zkušenost nám čerstvě z Francie,kde nejen že neposkytují jídelní židličky pro batolata,dětské menu,či něco na zabavení dětí,ale několikrát se nás pokusili vypudit z hospůdky znechuceným obličejem a slovy,že tam pro nás není místo.
Stejně takovou zkušenost jsme udělali na Holandských Antilách,kde zase nejsou na rodinnou klientelu zvyklí.
ad bájná Amerika ...někde jsme se cítili vítáni,obskakováni a spícímu batoleti dokonce majitel přinesl své vlastní kanape,jinde nám jídlo nosili s kyselým úsměvem a rychlostí blesku,jen aby jsme už vypadli.
Vybranému stolování a dobrému jídlu zdar! :-)
|
|
| fisperanda |
|
(4.8.2007 11:43:09)
Moc sem nepochopila, proč by se mělo manžalství rozvádět kvůli tomu, že nemůžu vzít dítě se známými do restaurace.
Když ho nemůžu vzít do restauračky, tak se se známýma sejdu jinde, až bude manžel hlídat dítě, ne? Každý víkend mám "vycházku" kdy se s přáteli večer sejdu, jinak bych měla rozsypaný manželství, ale hlavně bych byla rozsypaná sama.
Nedovedu si představit, že veškerý čas trávím jenom s dcerkou. I když jsem s ní ráda, ale taky potřebuju čas pro sebe.
Tady zase nepochopím uvažování některých žen já.
|
|
| Ocean |
|
(4.8.2007 11:45:56)
naprosto nemůžu souhlasit s tvrzením,že na západ od našich hranic vítají v restauraci rodinu s dětmi s otevřenou náručí a pastelkami v ruce.
S dětmi(1,5 a 4r) jsme často na cestách a naprosto nejhorší zkušenost nám čerstvě z Francie,kde nejen že neposkytují jídelní židličky pro batolata,dětské menu,či něco na zabavení dětí,ale několikrát se nás pokusili vypudit z hospůdky znechuceným obličejem a slovy,že tam pro nás není místo.
Stejně takovou zkušenost jsme udělali na Holandských Antilách,kde zase nejsou na rodinnou klientelu zvyklí.
ad bájná Amerika ...někde jsme se cítili vítáni,obskakováni a spícímu batoleti dokonce majitel přinesl své vlastní kanape,jinde nám jídlo nosili s kyselým úsměvem a rychlostí blesku,jen aby jsme už vypadli.
Vybranému stolování a dobrému jídlu zdar! :-)
|
|
| sarkita | 
|
(4.8.2007 12:08:59)
Naprostý souhlas a tahle diskuze to jen potvrzuje, překvapilo mě tolik nesouhlasných příspěvků, čekala jsem, že tady na rodině maminku všichni podpoří, ale to jen potvrzuje, že u nás v Čechách jsou děti na obtíž. Můj starší syn taky nikdy nevydrží sedět v restauraci se založenýma rukama. Na dovolené ve Španělsku si v restauraci užívám, protože se syn baví s personálem, nebo si hraje s dětmi od vedlejších stolů, není žádný problém. Tady vidím neustále hloupé pohledy nevrlých lidí, tak jsem po celou dobu oběda ve střehu, zda nemůže něco zbůsobit...kafe jsem si po obědě už dlouho nedala...
Mam podobnou zkušenost, kdy jsme s tehdy dvoumesíčním miminkem v kočárku, které spalo zajeli ke stolu v Cantině na Ujezdě a slečna servírka mi řekla, že je moc malej na to, abychom s nim obědvali v restauraci. Hned jsme se zvedli a šli jinam. Miminko spokojeně spalo a rozhodně jsem po nich nechtela židličku ani ohřat jídlo...jen zaparkovat kočárek..
|
| Zuzana+Terezka |
|
(4.8.2007 20:42:01)
No, tak jestli miminku byly jen dva měsíce, tak vám to slečna servírka řekla správně. A zasloužila by za to pochvalu.
|
| Hanka, dcera 6/03 | •
|
(5.8.2007 1:42:26)
Zuzano a co je spatneho v restauraci, kde se v dobe obeda nekouri, aby si nekdo zaparkoval kocarek se spicim miminkem ke stolu? Zrejme si zastankyne drepet s ditetem do 3 let doma a pak ho vypustit na dvur, teda do skolky.
S dcerou jsme sli prvne do restaurace-pizzerie rovnou z porodnice. Asi padnes vid - ale ja byla propustena pred obedem, mela hrozny hlad a doma nez bychom neco uvarili...pizzerie byla nekuracka, vetrana a byl krasny cerven, dcera spinkala v autosedacce a prisel se na ni podivat i kuchar, ze takhle maleho stravnicka jeste nemel :-)
Jinak s dcerou chodime do restaurace od malinka, je fakt, ze je od mala hodna, klidna a komunikativni na normalni urovni. Nikde se na nas netvarili blbe, naopak - jeste jsme dostali navic susenky nebo cokoladicky, co se davaji ke kafim :-) Jedine s cimz obcas mel nekdo problem byl kocarek u stolu, podotykam v poloprazdne restauraci, ale vzdy jsme se slusne domluvili, popripade zaparkovali jinde. Pouze jednou jsme odchazeli ze zahradky pizzerii, kde servirce skutecne kocarek prekazel i presto, ze okolo mela min. 2 metry. Priste ale uz s tim problem nebyl...
Navic jsem dostatecne kriticka a kdyz asi pred rokem prisla dcera ke stolu k mlademu paru mu ukazovat obrazek na tricku, tak jsem ji zavolala zpatky pac vim, ze nekdo neni jednak na deti zvykly a hlavne mu to nemusi byt vubec prijemne. Ti dva se smali a jeste rikali, ze jim to nevadi...
|
| Zuzana+Terezka |
|
(5.8.2007 20:34:48)
No, tak se zklidni milá zlatá, já s dcerou do restaurací chodím často (má rok a půl). Chodíme tak od jejích osmi měsíců. Ale fakt uplně šílim, když vidim malinkatý mimináčko v restauraci či v obchodním centru. Je fuk, že se tam nekouří. Jsou tam nahromadění lidé, jedí, prskají, pčíkají, kašlou.... V obchodních centrech to samé. Když už to musí být, tak na zahrádku bych s malou šla (byla miminko přes zimu). Já i manžel máme hodně hodně zkušeností s prací v restauraci. A oba shodně můžeme říct, že miminko dovnitř do restaurace prostě nepatří. A skutečně, z toho, že jste jeli do pizzerie rovnou z porodnice.... jsem si fakt málem sedla na prdel.
|
| Sylvie | 
|
(5.8.2007 21:03:02)
No, lidi jsou nahromadění, pšíkají, kašlou i třeba v MHD... přeci nebudu chodit pěšky jenom proto, že mám dítě mimino :o/ Zrovna tak jsou lidi nahromadění, pšíkají a kašlou třeba v samoobsluze, nicméně rozhodně mě to nepřinutí ani umřít hlady, ani nechat stát kočár s děckem před obchodem. MMCH lékařky mi tvrdily, že kojené dítě získává obranné látky od matky a že nezřídka si třeba od nemocné matky vezme protilátky, které její tělo vytváří a samo zůstane zdravé, ač s matkou v těsném kontaktu. No, u nás to tak funguje, zejména přes zimu se běžně stávalo, že postupně s nějakou virozou lehla celá rodina, krom zrovna aktuálně kojeného dítěte ;o)
Já do restaurací chodím zpravidla proto, že nejsem doma a mám hlad. Z téhož důvodu tam beru i své děti. Ač nejsem restauracový typ, určitě jsem tam byla i s miminem. MMCH takové mimino tam zpravidla udělá daleko menší bordel, než rozjívené batole procházející zrovna obdobím vzdoru.
----------
|
| Ivana Procházková |
|
(5.8.2007 22:12:18)
No, Silvi, to co píše Zuzana je názor, kterými mě "krmila" naše pediatrička od chvíle, co jsem se u ní s dcerkou poprvé ukázala. Píšu "krmila", protože mi takové řeči byly tenkrát hodně proti srsti - abych jako nemohla s miminek ani do nákupního centra nebo co.. Nicméně za dobu, co k naší Dr. s malou chodíme, jsem k ní a jejím radám získala poměrně velký respekt a tím pádem beru zpětně mnohem vážněji i tyto "rady".
Souhlasím s tebou, že kojené miminko má mnohem menší šanci se od maminky nakazit, znám to z vlastní zkušenosti. Jenže v tom MHD, hypermarketu apod. na mimi právě že neprská bacily jen ta maminka, od které dostává v mlíčku protilátky proti jejím bacilům.
My sami jsem byli v restauraci s naší malou poprvé, když jí byly asi tři měsíce (měli jsme pro sebe zvláštní salónek), do místní sámošky jsem chodila s kočárkem taky, ale MHD a nákupním centrům jsme se už vyhýbali. No a s čerstvým novorozencem bych do restaurace také nešla, stejně tak jako bych nevzala 14-ti denní miminko do větší společnosti lidí. On na něho třeba zrovna žádný bacil neskočí, ale kdyby jo, tak z toho může být docela průšvih, když vezměš v potaz, jaký má (nebo spíš nemá) mimi imunitní systém.
|
| Sylvie |
|
(5.8.2007 22:28:49)
Ivule, ale ty bacily jsou prskány nejenom na dítě, ale i na matku, čili ta s nimi taky do styku přichází. Navíc pokud někdo něco prskne na dítě, to to přes bradavku předá matce, ta vyrobí protilátky, předá s mlíkem zpět k dítěti... Jasně, všude kolem nás je spousta bacilů a dítě ještě nemá dokonalý imunitní systém, ale co naplat, mezi lidi musím i s novorozencem. Samo se nenakoupí, samo se neodvezou děti do školky, samo se děti nedoprovodí na hřiště, bez děcka nemá smysl chodit do poradny atd. Takže pokud s miminem běžně jezdím MHD a chodím do obchodů a na úřady, tak nevidím důvod, proč bych se zrovna restauraci měla vyhýbat, nepřijde mi ani o nic horší, ani o nic lepší 
---------
|
| Ivana Procházková |
|
(5.8.2007 22:42:31)
Možná si to blbě vykládám nebo pamatuju z toho, co jsem kdy o protilátkách v MM a jejich tvorbě (třeba když má mimina chřipku) přečetla, ale měla jsem za to, že se začínají tvořit až nějaký čas poté, co se mamina opravdu cítí nemocná.. To znamená, že nestačí, aby se setkala s bacilem, který její imunitní systém zlikviduje okamžitě bez toho, aby se musel nějak významněji aktivovat. Jasně, že jsou v MM protilátky i tak, ovšem ne v takovém množství, aby MM bylo samospasitelné, když třeba zdravé mimino od zdravé maminy poprská člověk s chřipkou.
A jak to myslíš s tím předáním bacila přes bradavku? To jakože když dítě chytne třeba angínu, tak se může od něho mamča nakazit přes bradavku při kojení??
|
| Sylvie |
|
(5.8.2007 23:09:24)
No, tak nějak :o) Dítě nemusí být nakaženo ve smyslu, že by bylo nemocné - jenom má v sobě bacil a jeho imunitní systém ho chce zlikvidovat. Protože má bacil v sobě, jak ožužlává bradavku, dostává se tím i do těla matky. Na to, aby se matka nakazila, je toho málo, ale její imunitní systém dostává informaci, že má v těle bacila, tak proti němu vytvoří protilátky. No a ty zas předá přes mléko dítěti, čímž jeho imunitnímu systému pomůže bojovat s bacily, které má ono v sobě a nákaza nakonec vůbec nemusí propuknout, nebo může být mírnější. Alespoň tak mi to tvrdily pediatričky. Že je MM samospasitelné si rozhodně nemyslím a ani lékařky mi takovou myšlenku nevnucovaly... jenom prostě jsem potřebovala i s dítětem normálně fungovat, nemám vytvořené podmínky pro to, abych se mohla na šest týdnů zavřít doma a nevystrčit bez dítěte nos... a popravdě asi by se mi to ani nelíbilo ;o) Takže takhle mi to "pro uklidnění" vysvětlily. Ono nejstarší holka je narozená v prosinci, mladší v březnu, tedy v době, kdy polovina národa chrle :o/ a jak už jsem psala - nakupovat musím a přepravovat se MHD taky...
|
| Ivana Procházková |
|
(5.8.2007 23:24:15)
No jo, naše Dr. ty útočící bacily vidí asi všude..
Já se s dítětem taky nikde nezavírala, jen jsem některé aktivity po masáži od naší Dr. omezila.
Ale když byla chřipková epidemie a půlka Prahy chrchlala, tak jsem si jídlo objednávala přes Internet nebo pověřila nákupem manžela a MHD jsem nejezdila vlastně vůbec, protože bych s kočárem na jezdicích schodech přizabila buď sebe nebo dítě :(.
|
| Sylvie |
|
(5.8.2007 23:47:37)
Ivule, njn... když já jsem neřidič... ze strachu, ne proto, že bych neměla řidičák... takže mně zbývá jen a pouze MHD... :o/ Při prvním použití jezdících schodů s kočárkem jsem kočárek málem vyklopila, tak od té doby používám šátek ;o) A když už děti odrostly ze šátku do golfek, tak pokud šlo si vybrat pevné schodiště a jezdící schody, tak dolů jsem radši chodila po pevných s golfkami v náručí.
|
| Ivana Procházková |
|
(6.8.2007 0:29:54)
No já to ještě vylepšila, s golfáčema jsem jezdila po schodech tak, že jsem čapla složené golfky do jedné ruky, dítě vzala na druhou a ruksáček si hodila na záda :). Vyjela jsem tak i páternosterem na Městském soudě do 5. patra :)). Ale na jezdících bych si s rozloženým kočárem pravděpodobně srazila vaz..
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(5.8.2007 23:37:45)
Teď tak zkouším googlovat, jak je to s kojením a protilátkama, na kojeni.net posílá v poradně laktační poradkyně maminu s tříměsíčním miminem na vítání občánků, ačkoli má mamina obavy z právě probíhající epidemie chřipek a dalších viroz - a své doporučení klidně vyrazit vysvětluje právě protilátkami v MM. Na stránkách nedoklubko.cz (sdružení nedonošených dětí) zas mají přetisknutou nějakou brožuru, ve které je psáno, že protilátky proti mikrobům dítěte matka vytvářím už pouhým dotykem kůže na kůži (takže doporučují nedonošené děti nahé klokánkovat a kojit). Na stránkách porodnice.cz jsem se zas dočetla, že z hlediska infekce je dítě nejohroženější ve třetím měsíci - do té doby totiž významně fungují imunoglobulíny, které se do jeho těla dostaly už v těhotenství, nicméně ty se postupně odbourávají a v této době je jejich odbourání už významné, ale tělo dítěte je teprve počíná tvořit (samozřejmě, kojené děti mají výhodu, že tuto dobu překlenou protilátkami z MM). Z tohoto pohledu (zdroj MUDr. Blanka Zlatohlávková, neonatolog) by vlastně chodit do společnosti s děckem v šestinedělí bylo celkem OK, ale zavřít doma by se dítě mělo někdy mezi 3-6 měsícem (to už protilátky z těhotenství vymizí úplně), než se jeho imunitní systém dá dokopy ;o)
|
| Věra. | 
|
(5.8.2007 23:48:22)
kuk, jen nakouknu k těm protilátkám
podstatnou ochranou je pro novorozence to, co dostal od mámy krví ještě " v bříšku", tedy protilátky kolující v krev. oběhu
pak se k tomu přidává i kojení, nicméně podstata ochrany novorozence je v krevních protilátkách
ani ty jistěže nejsou samospasitelné, infekce novorozenců a malých kojenců mohou být velmi závažné, nicméně ty krevní protilátky fungují
jak píše Sylvie, postupně se jejich množství v krvi mezi 3 a 6 měsícem začíná zmenšovat a nastupuje vlastní tvorba , plus kojení, to je stále důležité
s tím jak postupně klesá počet kojení, klesá i ochrana mat. mlékem, a dítě si je tvoří samo, ono známe období lezení, všeho olizování a.t.d....nutnost pro cvičení imunity
po roce již nelze význam protilátek z kojení přecenovat, podstatná je vlastní imunita dítěte, přesto kojení může stále pomoct.....nicméně již to není jako v dobách kdy bylo malé miminko kojeno po dvou - třech hodinách
diskusi nesleduji, přesto co zde zaznělo ....v šestinedělí ven, na nákup, restaurace ?
pokud bude normální "nebacilová" sezona, tak proč ne, není třeba se obávat, vyjma zakouřené restaurace, když někde nechávat peníze, tak raději v nekuřáckém prostředí
pokud ale bude zrovna běžet chřipková epidemie, lidé všude pochrchlávat, tak již kvůli sobě raději během 6 N nikam nepolezu, ani nebudu tahat novorozence a nákupy obstará manžel....z restaurace mi event dobroty přiveze domů
chtěl dítě? chtěl, tak se bude holomek snažit....:o)))) ...odzkoušeno....:o))
|
|
| Ivana Procházková |
|
(6.8.2007 0:42:26)
No já tu nechtěla moc ventilovat, protože by mě nikdo nebral vážně, ale podle naší Dr. by se mamina měla "zavřít" s miminem doma, dokud mu nebude rok.. (do té doby "nemá pořádně vyvinutý imunitní systém")
Toto jsem opravdu brala s rezervou, ale jinak naši Dr. fakt hodně respektuju, mnohokrát se potvrdilo, že měla pravdu, i když jsem si zpočátku myslela, že to jsou blbosti..
|
| Sylvie |
|
(6.8.2007 8:26:11)
No já tu nechtěla moc ventilovat, protože by mě nikdo nebral vážně, ale podle naší Dr. by se mamina měla "zavřít" s miminem doma, dokud mu nebude rok.. (do té doby "nemá pořádně vyvinutý imunitní systém")
Ivule, proč ne. Je jasné, že děcko zpočátku imunitní systém nemá vyvinutý, takže ta rada nepochybně logiku má. Ale přijde mi poněkud odrhnutá z reality Možná ještě tak kdyby měl člověk jedno dítě, tak dejme tomu, že se někde zavřít může... ale když má děti dvě, tři? Co s těmi staršími? Odtrhnout je od jejich společného života, zařídit jim (třeba) domácí vyučování? Pořídit si k miminu chůvu, abych se mohla věnovat starším? Prostě pokud mezi lidi prostě musím, tak už nevidím důvod, proč bych se zrovna do restaurace měla bát jít, aby dítě něco nechytlo, když s ním stejně denně jezdím MHD ;o) Prostě přijde mi to stejné jako třeba, kdyby mi někdo radil, že nemám brát děti na prolejzačky, protože tam je zvýšené riziko úrazů - což nepochybně je, ale stejně mé dvě mladší děti dřív lozily po prolejzkách, než chodily (příklady táhnou, odkoukaly to od nejstarší holčiny) (A to ty prolézačky sice život zpestří, ale jinak vcelku nutné nejsou.)
----------------------
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zuzana+Terezka |
|
(6.8.2007 9:21:38)
Ahojda, prosimtě, to je přeci jasné, že nakoupit se musí, někam dojet se musí... Ale prostě já osobně si radši dojedu pro potraviny do menší sámošky a nebudu se tupě promenádovat po obchodech v obchodním centru. Jinak tedy stále si stojím za tím, že miminko by mělo být alespoň šest neděl nebo nejlépe tři měsíce uchráněno těchto míst, kde se hromadí lidé. A k té poradně... od toho přeci poradny jsou, aby tam nebyly i nemocné děti. Zásadně jsem nevpouštěla domů návštěvy, na kterých bylo jen podezření nachlazení. U novorozence přeci může i banální rýma a kašel způsobit život ohrožující problémy. A není nedůležité, že miminka pobyt v sámoškách či restauracích či jiných místech s hodně lidmi a hluku snášejí velmi špatně psychicky. Pokud teda nespí :-))
Takže, zas to tradiční, všeho s mírou. Nějak ta domácnost fungovat musí, to je jasné, ale brát miminka do třech měsíců do restaurace či obchodních center mi přijde nahouby. Kojení nekojení. Zdravím, Zuzka
|
| Sylvie |
|
(6.8.2007 10:12:28)
Ale prostě já osobně si radši dojedu pro potraviny do menší sámošky a nebudu se tupě promenádovat po obchodech v obchodním centru.
Já se tam tupě nepromenáduji, já tam nakupuji. V menší sámošce něco koupím, ale rozhodně ne všechno a rozhodně dražší. Takže do supermarketů chodím nakupovat potraviny běžně. Do hypermarketů pak jdu, když potřebuji koupit i jiné věci, než jídlo.
Jinak tedy stále si stojím za tím, že miminko by mělo být alespoň šest neděl nebo nejlépe tři měsíce uchráněno těchto míst, kde se hromadí lidé.
To je tvůj názor a máš na něj právo. Já mám názor jiný a taktéž na něj mám právo ;o) MMCH včera jsem tu zmiňovala odpověď z poradny, ve které neonaložka tvrdí, že do tří měsíců je dítě chráněno imunoglobuliny, které získalo v těhotenství a nejzranitelnější je právě od 3 měsíců života, kdy už jich v těle nemá tu
koncentraci, ale samo si ještě neumí protilátky vyrábět. To začíná nějak kolem šestého měsíce. Takže naopak, bys měla od lidí chránit dítě od tří měsíců dál do nějakého půl roku, roku ;o)
A k té poradně... od toho přeci poradny jsou, aby tam nebyly i nemocné děti.
Jj, to jo. Ale do poradny jezdím metrem a tam je dost lidí a nepochybně někteří z nich nemocní.
Zásadně jsem nevpouštěla domů návštěvy, na kterých bylo jen podezření nachlazení.
No, já zásadně do bytu nevpouštím žádné návštěvy ;o)
A není nedůležité, že miminka pobyt v sámoškách či restauracích či jiných místech s hodně lidmi a hluku snášejí velmi špatně psychicky. Pokud teda nespí :-))
Jak které děti. Těm mým společnost dalších lidí nikdy nevadila, byly spokojené, ať spaly nebo nespaly. Ale možná to bude tím, že já je tahala v šátku, takže cítily moje tělo a to jim mohlo dodávat pocit bezpečí.
Takže, zas to tradiční, všeho s mírou. Nějak ta domácnost fungovat musí, to je jasné, ale brát miminka do třech měsíců do restaurace či obchodních center mi přijde nahouby.
Mně ne :o) Naopak, čím starší dítě, tím spíš ho před odchodem do nějakého obchodního centra vrazím někomu na hlídání. Mezitím co s pohlídáním novorozence mám špatnou zkušenost a jelikož nezastávám názor, že dítě si brečením posiluje plíce, tak jsem s novorozenětem v šátku absolvovala třeba i gynekologickou prohlídku nebo ošetření akutně zanícené osmičky u zubařky.
Ale to je věc názoru - ty si choď tam, kam chceš, ale netvrď mi, že miminko do restaurace "prostě nepatří". To mi připomíná soudy, na které jsem obzvlášť alergická - jako třeba že ženaská prostě patří k plotně, novorozenec prostě patří do nemocnice, ženská prostě nepatří za volant nebo že chlap prostě patří do hospody...
---------------
|
| Zuzana+Terezka |
|
(6.8.2007 12:28:47)
No sorry, teď tady ze mně děláš trubku, která by byla nejradši, aby matky s dětmi byly zavřené doma.... Já jsem normální mladá holka, akorát jsem prostě hodně pracovala v restauracích. Tak jsem vyslovila svůj názor.
Jinak si samozřejmě s miminkem choď kam chceš, mně je to fuk.
To, že si mimi nosila v šátku je fajn, já malou taky. Ale vyjevená miminka v obřím obchoďáku, vozící se v autosedačce v nákupním košíku napříč hypermarketem.... No nic, jsem asi zdebilněná tím, že jsem četla hodně knih pana Matějčka a paní Prekopové a oni už jsou přeci jenom starší generace.
A k těm nemocem novorozenců... No to je jasné, že jsou novorozenci chráněni, ale to neznamená, že nemůžou onemocnět. Můžou a může z toho být pěkný průser. Tak to jako budeme všichni v restauracích s miminama trénovat ? Kam až teda můžeme zajít ? Tak díky, tohohle já se neúčastním. Ahojky, necháme toho, každodenní život každé z nás si vyžaduje jiná řešení situací (doktoři, nákupy, atd.). Já taky mimi nenechávala hlídat, nakupovat jezdil manžel.
Hlavně si nemyslete, že jsem nějakej magor, co svoje dítě nevypouští ven, aby něco nechytlo.... Mluvím jen o prvních cca. šesti týdnech - třech měsících. Pak už prostě ta banální onemocnění miminka normálněji snášejí.
|
| Sylvie |
|
(6.8.2007 13:06:23)
Zuzano, a já myslela, že trubky děláš z ostatních ty, svými kategorickými soudy ;o)
Prostě moje dítě není unifikované, jestli se některé děti bojí mezi lidmi, je to problém jejich rodičů, ne můj. Kvůli tomu, že něčí cizí děti špatně snáší přítomnost ostatních, přeci neznamená, že se budu chovat tak, jako by na tom moje dítě bylo stejně. Do restaurací nechodím nic trénovat, chodím se tam najíst, když já nebo děti máme hlad - předpokládám, že právě od toho restaurace jsou. S tvojí teorií ohledně nemocí nesouhlasím, konečně i odborníci (minimálně někteří) se domnívají, že tříměsíční dítě je z hlediska infekce zranitelnější, než dítě v šestinedělí (už v sobě nemá ty protilátky, které jako novorozeně mělo a svoje ještě nevytváří).
Ono holt život není černobílý, na různé věci existují různé pohledy. Kdybys napsala "já s miminem do restaurace nechodila", neřekla bych na to ani popel, protože je to čistě tvoje věc. Když jsi ale napsala "mimino dovnitř do restaurace prostě nepatří", tak takové tvrzení staví do role trubek (když už jsi tedy ten výraz použila) ty, které mají na věc jiný názor ;o)
--------------------
|
| Zuzana+Terezka |
|
(6.8.2007 17:04:17)
O.K. Beru, neměla jsem psát že se "oba s manželem shodnem na tom, že miminko do restaurace nepatří". Nepřijde mi to jako kategorický soud, ale budiž, beru si z toho poučení.
A ty si prosím uvědom, že když si čteš příspěvky ostatních, tak si je čteš tak, jak se to hodí tobě. Např. ta náchylnost k infekcím novorozenců. ANO ANO ANO, pokolikáté mám napsat, že máš pravdu, že to je věc jasná. Já k tomu ale dodávám, že po třetím měsíci, kdy se obranyschopnost vůči infekcím snižuje, tak už se dítě daleko lépe s infekcí umí samo vyrovnat. Ne tak např. v šestinedělí.
Takže já dobrovolně ustupuji z "debaty", seš drobet napružená, vůbec se nesnažíš vnímat, co ti píšou ostatní (tedy já), takže to nemá cenu. Zase někdy příště. Zdravím, Zuzana
Jéjej, málem bych zapoměla. K tomu, že děti špatně psychicky snášejí např. obchoďák, rušné centrum města, restaurace.... Promiň, ale víš houbelec, jestli tvoji malé mimi to snáší dobře nebo špatně. Je dobře, žes ho nosila v šátku. Protože miminka, která v tomto věku jezdí např. v otevřeném kočárku, napospas všem těm vjemům.... mohla bych douho dlouho psát, jak hrozné to může mít důsledky. Samozřejmě většinou nemá. Většinou. Ale to je velké téma na samostatnou diskusi. Ahoj.
|
| neřeknu | •
|
(6.8.2007 17:15:10)
neznám průběh debaty, zaujalo mě ale hodnocení psychiky kojenců mezi lidmi. já mám totiž zkušenost, že mé malé děti se projevovaly v mezi lidmi velice spokojeně a radostně,te´d přemýslím, na co jsem jim zadělala. (mluvím o dětech 4-měsíce a výše, v mladším věku spaly)
|
| Zuzana+Terezka |
|
(6.8.2007 17:22:17)
Ahoj Neřeknu, buď v klídku. My mluvíme o novorozencích až např. tříměsíčních dětech. Mně se to moc nechce rozebírat, páč mně tady zase obviní, že straším maminky. Ale pokud máš doma nějakou knihu pana Matějčka, tak ten o tom často píše. V nejhorším případě prý maminy svým dětem takto mohou "vyrobit" Dawnův syndrom, ale já bych to nerozebírala, protože podle ostatních moc čtu a tohle by se mohlo zvrhnout v debatu, která by se dotkla spousty lidí. Ale nemělo by se to týkat miminek, která jsou nošená v šátku (prostě v bezpečí na těle rodiče). Zdravím, Zuzana
|
| neřeknu | •
|
(6.8.2007 17:26:33)
vyrobený DS tím, že jedeš s kočárem po Tescu a máš v něm 6-ti nedělní dítě? To se mi nezdá možné
|
|
| Jana Z. | 
|
(6.8.2007 17:30:57)
Vyrobit Down syndrom?? A ja myslela, ze Down je dany genetickou anomalii, misto 46chromozomu, 47..
Ze by se dal vyrobit v Tescu???
|
| Zuzana+Terezka |
|
(6.8.2007 17:47:53)
No, prý je to tak. Tohle onemocnění je velice málo prozkoumané, jak jistě chápete, zkoumá se velmi těžko. Určitě existuje hodně druhů DS. No nic, končím, já si to nevymyslela, jen jsem to vyčetla z pro mně hodně důvěryhodných zdrojů. Hlavně se neděste, jen na to zkuste občas pomyslet, jestli něco není na vaše mimi už trošku moc.
Jo, a jak jste si jistě všimly, ty rádoby vtipné poznámky o Tescu jsem diplomaticky přešla.... :-)) Ahoj.
|
|
|
| Líza | 
|
(6.8.2007 17:50:12)
Zuzano, Downův syndrom? Downův syndrom je geneticky založenej, ten nemůžeš nikomu nijak vyrobit. Argumentovat tím, že čteš Matějčka... promiň, ale jestli si z něj bereš takovéhle věci, tak ho asi nečteš příliš pozorně, nebo se to všechno spletlo dohromady...
Na dítěti skutečně poznáš, kde mu je dobře a kde ne. Vyrovnanému a klidnému miminu i ve velmi útlém věku stačí, když je přebalený, v relativním teple a po ruce má mámu. Dítěti, které je temperamentově nevyrovnané a dráždivé, samozřejmě tohle nestačí, ale taky to je na něm samozřejmě vidět.
A jaký následek SKUTEČNĚ popisuje Matějček pro děti, které v útlém miminčím věku jezdily s rodiči na nákup?
|
| Zuzana+Terezka |
|
(6.8.2007 18:03:37)
No, tak ještě před pěti minutami jsem si byla tím vším naprosto jistá, teď se musím přiznat, že ne... Bohužel tu knihu jsem půjčila, ale pokud to nebyl DS (to bych se vám všem popřípadě hrozně chtěla omluvit za fatální chybu), bylo to zcela jistě nevratné mentální onemocnění, způsobené tak jak jsem popsala. Jinak knihy čtu velmi pozorně, to se neboj. A hlavně jsem neargumentovala tím, že "čtu Matějčka", jako kdyby to bylo nějaké zaklínadlo nebo co.... Prostě jsem to četla v jeho knize. Dost mě ta pasáž zajímala, ale narozdíl od vás mi to vůbec nepřišlo divné. Spíš přirozené. No nic, jdu se to pokusit najít někde na netu. Zatím.
|
| Líza |
|
(6.8.2007 18:07:35)
No to nevratné mentální onemocnění mě teda fakt strašně moc zajímá, víš, už z pracovních důvodů, co to sakra mohlo bejt, že to po nás u atestace z psychiatrie ani u státnic z dětského lékařství nikdo nechtěl? :-D
|
|
| Zuzana+Terezka |
|
(6.8.2007 18:12:58)
No, přesně to, o čem se tu bavíme jsem nenašla. Každopádně se předem omlouvám, že jsem možná mohla zaměnit pojem "autismus" a "Dawnův syndrom". Jsem asi už dlouho doma. Každopádně jsem se na první kliknutí dočetla, že u plodu, kde je riziko DS vysoké, se doporučuje bezlepková dieta a děti se rodí při dodržování bezlepkové či nejlépe makrobiotické stravy zdravé ve 100%. Je jedno, zda to bylo jen riziko, či hotový fakt. Tím jsem jen chtěla poukázat na to, že chromozom nechromozom.... může to ovlivnit i blbej lepek. A určitě spousta dalších věcí. O tomto onemocnění se toho prostě moc neví. Takže to, že jsme se někde dočetli o 46 chromozomech nemusí znamenat vůbec nic.
|
| Líza |
|
(6.8.2007 18:17:51)
Zuzano, to je fakt naprostej blud. Z tří chromozomů dva nevzniknou kvůli dodržování bezlepkový diety. Downův syndrom je naopak prozkoumaná záležitost, kde je příčinná souvislost jasná a je chromozomálně daná. Je daná ve chvíli, kdy se vajíčko potká se spermií a pak už s tím nic nemůžeš udělat, vůbec nic.
Pokud jde o autismus, to je něco úplně jiného než DS a tam je skutečně mnoho typů a mnoho vyvolávajících faktorů, z nichž některé jsou pouze "podezřelé" a jiné nedostatečně popsané, ale ani autismus nevzniká kvůli tomu, že bereš mimino do Tesca.
|
|
|
| Ája Fíková | 
|
(6.8.2007 19:17:35)
Nebyla to náhodou fenylketonurie? Když se při ní nedodržuje velmi přísná dieta, může dojít k mentálnímu postižení - laicky řečeno.
|
| Lavanda | 
|
(6.8.2007 20:10:48)
Jasně, to by mohlo být. Ale tam snad nejde o lepek, ale o fenylalanin, jestli to dobře píšu. Ten by nemocí postižené dítě nemělo dostat až do dosažení dospělosti, jinak nastává mentální retardace. A dieta platí i pro těhotné matky - fenylketonuričky. Ale nejsem si jistá, jestli lepek má něco společného s fenylalaninem nebo ne. Jen vím, že je to snad taky bílkovina, nebo aminokyselina? Nic, mám jenom fildu.
|
|
|
|
|
| Ivana Procházková |
|
(6.8.2007 22:01:52)
Downův syndrom? A nepomotala jsi Downův syndrom s autismem a Matějčka s Prekopovou? Prekopová tuším něco zdánlivě podobného tomu, co píšeš, v jedné knížce popisuje.
|
|
|
|
| Líza |
|
(6.8.2007 17:16:09)
Teď asi nějak nechápu, jednak teda nechápu, jak v době, kdy klesá obranyschopnost proti infekci, se s ní dítě umí líp vyrovnat. Jednak by mě zajímalo, jak je to s těmi hrůzostrašnými následky vožení dítěte v kočárku někam, kde má nějaké vjemy... můžeš být konkrétní? A pokud nelze poznat, že ty hrůzostrašné následky to mít NEBUDE, jak ty si můžeš být jistá, že to ty hrůzostrašné následky MÁ? Děkuji za vysvětlení.
|
| Zuzana+Terezka |
|
(6.8.2007 17:27:43)
Já se asi blbě vyjadřuju, běhám tady za prckem... Dítě ve třech měsících už je prostě větší, všichni známe ten přerod miminka, jak najednou kolem třetího měsíce je z něj človíček. Rýma už je pro něj rýma a kašel je kašel. Ale pro novorozence je to šílenej nářez fyzicky i psychicky (promiňte mi to vyjadřování, nějak mně to líp nenapadlo). Tak snad už jsme se pochopily. K tomu ostatnímu jsem teď odpovídala neznámé mamině Neřeknu, tak si to kdyžtak přečti. Ahojky.
|
| Lizzie |
|
(6.8.2007 17:48:07)
souhlasím s Tebou. Ne, že bych chtěla dělat chytrou, sama děti nemám, ale jít s novorozencem hned do pizérky nářez docela je. Přece jen mám za sebou základní problematiku novorozeňat, a ti mrňousci jsou dost citliví.
|
| adelaide k. | 
|
(7.8.2007 8:36:56)
Lizzie, nezlob s eale já už tě fakt nemůžu číst bez pozdvihnutého obočí.
dětiXrestaurace znáš, protože jsi tam dělal brigádu...
dětiXprohlídka zámku znáš protože děláš průvodkyni...
"mám za sebou základní problematiku novorozeňat", takže se perfektně vyznáš v miminech (i když nevím co si pod základní problematikou mám představit)
připomíná mi to jeden Zákon matky Murphyové
"těsně před porodem prvního dítěte navštivte s partnerem některé své dětné přátele. Pohovořte s nimi o dětech, o správné výchově, řekněte kde dělají chybu a vysvětlete jim co byste vašemu dítěti nikdy nedovolili... Pořádně si to užijte, bude to naposledy co budete všemu rozumět a budete mít odpověď na každou otázku"
A pokud jde o vystresovanost miminka tak souhlas se Sylvií. Suchá plína, teplo a máma= spokojené dítko
|
| Lizzie |
|
(7.8.2007 18:05:54)
Zuzi, jako studentka dělám ledacos - tedy průvodkyni i servírku, tak nevím, nad čím pozdviháváš obočí:-) Víš, já si na sebe vydělat musím a hlavně mám oči, tak vidím:-))) Kdybych to nedělala, nepíšu o tom..
Jinak o těch novorozeňatech vím ze školy i z praxe...jinak bych o tom nepsala též.
|
| zuzini | 
|
(7.8.2007 18:30:26)
Mohu se zeptat z jaké praxe? Nechci rýpat, pouze mě to zajímá. A mimochodem, celu tuto diskuzi jsem četla v jeden den. Bylo to moc dlouhé, ale zajímavé. S mnoha názory souhlasím, s většinou ne, ale to je vedlejší. Jen jsem si nemohla nevšimnout, že máš potřebu vyjadřovat se skoro ke všem příspěvkům, ale nějak ti ušlo, že píšeš stále to samé. Přečti si všechny své příspěvky snad pochopíš co tím myslím. A já osobně si myslím, že tématu dětí moc nerozumíš, jelikož je nemáš a argumenty: naši to dělali tak a tak nebo mám dvoletou sestřenici, tak tomu rozumím, na mě neplatí. Myslím, že ty sama nevíš jak buděš své děti vychovávat, nikdo z nás to neví, nemůžeme přece vědět do jakých situací se s našimi prcky dostanem. A ještě něco strašně mi vadí, že děláte z autorky článku špatnou matku, která se nestará o svoje dítě a z jejího dítěte nevychovaného spratka. Tím nemyslí pouze tebe. Já už dva dny zpátky psala, co vadí mnohem víc v restauracích mě a nikdo s tím nic nedělá tak nechte maminky a jejich neposedné děti žít. :)))
|
| Lassie | •
|
(7.8.2007 18:44:56)
Zuzini, ty ale zase ignoruješ názory ostatních v tom, že ne každý je na naše živé, roztomilé a báječné děti zvědavý. A také, samozřejmě, otázku bezpečnosti. Má dcera teď nedávno začala běhat, musí všechno prolézt, nejraději má zákoutí, schody a členité části místností. Běháme ale celá rodina s ní a nepředpokládáme, že z ní budou všichni zákonitě unešeni. Také ignoruješ názory lidí, kteří se cítí být obtěžováni příliš zvídavými dítky a i tito lidé mají právo restaurace navštěvovat a oběd či večeři si v klidu užít.
|
| zuzini |
|
(7.8.2007 22:41:20)
Můžete si přečíst můj příspěvek ze 6.8. nějak po 12 hodině pod jménem ZuzinaG? Já chápu že někomu vadí pobíhající děti, ale proč je hned s rodinou vyhazovat? Jak to myslím pochopíte, když si přečtete co jsem psala, nechci se opakovat :)
|
| Lassie | •
|
(8.8.2007 9:12:37)
Zuzini, souhlasím. Do restaurace nepatří lidé, co se tam neumí chovat a nenechají ostatní návštěvníky restaurace v klidu. Ani obtěžující opilci, ani hluční puberťáci, ale ani nevychované a neusměrnitelné děti.A nevadí, když děti už mají plné zuby sezení a chtějí se trochu proběhnout - ale měli by s nimi být jejich rodiče a dbát na to, aby se nemotaly personálu do cesty a neobtěžovaly ostatní hosty restaurace.
|
|
|
|
| Lizzie |
|
(7.8.2007 20:19:37)
Zuzi, žít a nechat žít:-)
Bohužel i ti krásní broučci jednou vyrostou a budou se muset naučit ve společnosti žít a chovat.
Pokud jim nedovolíme vše, bude pro ně (a později i pro nás) právě proces socializace snažší..
Kdysi ze školní, ovšem dětmi jsem obklopena často, víš, znám jak názory odborníků tak zasloužilých mamin..Bohužel pojem liberální výchova je dost zneužíván - a často na úkor druhých.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(6.8.2007 17:51:59)
Zuzano, já nejsem napružená :o) Jestli tak působím, je mi to líto, jenom jsem děsně ukecaná, tak se snažím svou maximálně zestručnit.
Pokud obranyschopnost organismu klesá, tak to znamená, že se dítě s nemocí naopak vyrovnává hůře. Prsknutí bacilů na dítě, které se třeba u novorozence projevit nemusí, neb protilátky z těhotenství ho zlikvidují, se u tříměsíčního děcka už projevit nemocí může, protože má dítě míň protilátek, než mělo. Prostě tělo dítěte s nákazou hůř bojuje. Po fyzické či psychické stránce mi nepřijde, že by tříměsíční dítě rýmu zvládalo líp, než měsíční - stále ještě neumí ani smrkat (tedy jak měsíční, tak tříměsíční musí být odsáváno), stejně mu překáží při krmení a hůř se mi saje, pořád není schopno pochopit, že rýma je jenom rýma a že přejde.
Downův syndrom je způsobený přítomností nadbytečného chromozomu, tedy je vrozený, těžko ho dítěti způsobím vožením v kočárku.
-----------------
|
|
|
|
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(5.8.2007 21:03:07)
No, lidi jsou nahromadění, pšíkají, kašlou i třeba v MHD... přeci nebudu chodit pěšky jenom proto, že mám dítě mimino :o/ Zrovna tak jsou lidi nahromadění, pšíkají a kašlou třeba v samoobsluze, nicméně rozhodně mě to nepřinutí ani umřít hlady, ani nechat stát kočár s děckem před obchodem. MMCH lékařky mi tvrdily, že kojené dítě získává obranné látky od matky a že nezřídka si třeba od nemocné matky vezme protilátky, které její tělo vytváří a samo zůstane zdravé, ač s matkou v těsném kontaktu. No, u nás to tak funguje, zejména přes zimu se běžně stávalo, že postupně s nějakou virozou lehla celá rodina, krom zrovna aktuálně kojeného dítěte ;o)
Já do restaurací chodím zpravidla proto, že nejsem doma a mám hlad. Z téhož důvodu tam beru i své děti. Ač nejsem restauracový typ, určitě jsem tam byla i s miminem. MMCH takové mimino tam zpravidla udělá daleko menší bordel, než rozjívené batole procházející zrovna obdobím vzdoru.
----------
|
|
| Klara | •
|
(5.8.2007 21:18:51)
Ahojky, kdyz uz jsme u Cechy - katastrofa, tak musim rict, ze v Norsku je to uplne normalni, ze berou maly miminka vsude. Kdyz jsem odmitla jit ve 14 dnech veku meho potomka na rodinnou oslavu, kde bylo asi 20 lidi tak byli vsichni nastvany a prekvapeny, ze je to problem. Tady nejaky sestinedeli neplati. ale to jsem odbocila.
|
|
| Lassie | •
|
(5.8.2007 22:05:17)
Také bych nevzala novorozence do restaurace. Pravda, někdy se s takhle maličkým miminem mezi lidi musí, ale nešla bych, pokud by to nebylo nezbytné. S dcerou chodím do restaurací od malička. Když jí byly 2 měsíce, slavila jsem její narození a své třicátiny s celkem početnou společností u nás na zahradě a šla "z ruky do ruky"... Ale novorozenec je novorozenec...
|
| Klara | •
|
(5.8.2007 22:10:17)
Naprosto s tebou souhlasim, taky proto jsem tam nesla, protoze by ho vsichni videli poprve a sel by z ruky do ruky a starych ukaslanych lidi tam par bylo. Jeste ke vsemu to je prvni, takze jsem ve 14 dnech jeho zivota jeste opravdu nevedela co od nej ocekavat.
|
|
|
| Hanka, dcera 6/03 | •
|
(5.8.2007 22:59:25)
Mila stribrna, jsem naprosto klidna, ale ty by si zrejme potrebovala - dle rady pane Batisty - vlaznou koupel :-))) kdyz si sedas na prdel z toho, ze sedmidenni dite navstivi poloprazdnou vetranou pizzerii v dobe, kdy venku bylo dobrych 35 stupnu. Mozna te jeste dorazi, ze jsme sli pesky domu od Apolinare (bydleli jsme v tu dobu na Vinohradech - par bloku od porodnice)
Abych te uklidnila - muj manzel pochazi a nejakou dobu jsme take byli v J.Americe a tam je naprosto normalni, ze do porodnice prijde pocetne pribuzenstvo. Je tam klasicky pokoj, kde je mama a miminko a predtim predpokoj, kde je lednice, sezeni a pod. a navstevy se tam stridaji - no pravda, reknes si - rozvojova zeme, ze...:-)))
|
|
|
|
|
| Hanka, dcera 6/03 | •
|
(5.8.2007 1:33:13)
tak to je presny, na nas slecna ne, ze je dcera mala (bylo ji v ty dobe dva a ctvrt), ale hned jak zbystrila kocarek se k nam hnala se slovy - s kocarkem ke stolu nesmite, nedalo by se tady chodit. Ja se usmivala, manzel ji ignoroval, vyndal dceru a kocarek-golfky Quinny Zapp slozil v malou placku a strcil pod stul. Pak se ji s usmevem zeptal, co rikala - servirce sklapla celist a blekotala, ze nevedela, ze kocar je tak maly. Pak ale byla ochotna a ptala se, jestli chcem detskou zidli...
|
|
| Petra Neomi | •
|
(9.8.2007 0:35:36)
Tak to koukám, protože my jsme tam s malou v tomhle věku taky jezdili a nikdy nikdo neřekl ani popel, vždycky nás usadili tak, aby se tam dal zaparkovat kočárek, zkrátka pohoda. To spíš teď tam nechodíme, protože je Cantina malá a pobíhající dítě by zablokovalo komplet celou hospodu.
|
|
|
| Petra | •
|
(5.8.2007 22:32:09)
Souhlasím s tím, že pokud někomu v restauraci vadí kočárek s mimčem, tak jsem byla taky naštvaná a dala to najevo, příp. šla pryč. Protože pokud si ho nepostavím čišníkům přímo do cesty, tak podle mě nemůže nikomu vadit. Mimino maximálně tak zabrečí a tady bych už u okolních stolů mluvila o toleranci - to se podle mě tolerovat má, vždyť když u vedlejšího stolu někdo halasně rozpráví a vybuchuje v salvy smíchu, taky ho nikdo nevykazuje a většinou ani nikomu nevadí. A aby chuděra matka trčela kolik měsíců zavřená doma jen proto, aby náhodou dítko někoho neobtěžovalo pláčem, to už snad není zapotřebí. Horší to je s dětmi ve věku 1-2 roky - už v tom věku jsme :-), tak vím, o čem mluvím. Tady už je třeba ohleduplnost nejen vyžadovat od ostatních, ale být i sama ohleduplná a dítko si hlídat.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)