| Zuzana+Terezka | 
 |
(25.7.2007 13:17:06)
Ráda bych také přispěla tím, co mám načtené.... (snad mně antiknihomolové z minulé diskuse nesežerou, že moc čtu :-))
Žijeme u lesa, takže po prostudování hromady informací to s klíšťaty děláme takto. Z lékárny máme jodisol v nejsilnější koncentraci, co se prodává. Přikousnuté klíště zakapeme a čekáme. Jodisol by měl zničit infekce v klíštěti. Zároveň klíště přes jodisol může dýchat, takže nezačne "blinkat" ty škodlivé látky. Po chvíli (doporučuje se až hodina, ale já to nikdy tak dlouho nevydržím) klíště pinzetou vytočím či vyviklám (jak to zrovna jde) a ranku opět zakapu jodisolem.
S tou hlavičkou je to tuším tak, že největší pravděpodobnost infekce je do 24 hodin od zakousnutí. Pokud se v těch 24 hodinách ta hlavička urve, zakapala bych jí jodisolem a chtěla jí vyndat. Pokud se dítě vrátí třeba z tábora a má už větší klíště, evidentně starší než 24 hodin, utržená hlavička se tam klidně může nechat. Akorát bych jí opět sem tam zakápla jodisolem. Vyhnisne sama. Je na to jen třeba občas mrknout, aby to nehnilo nějak moc. Ale většinou hlavička vyhnisá docela rychle, rychle se to zhojí a od toho by žádné nebezpečí nemělo hrozit.
Tak takhle u nás. Zdravím, Zuzana
P.S. Největší procento klíšťat se prý nachází ve výšce DO 1 metru. Takže fakt asi nejvíc v trávě.
|
| Mery72 | 
|
(25.7.2007 14:43:27)
Stačí jít do zahrady pro pažitku a máme na noze 3 klíšťata... Normálně je sundávám rukou (vezmu do nehtů), i když jsou trochu zakouslá. Když drží móóóc dobře, vezmu na vatu líh, nechám ho "vožrat" tak 3 minutky a pak se většinou dobrovolně pustí nebo se dá lehce vytáhnout pinzetou.
Utrhlé jsme 2x nechali vyhnisat a taky to šlo - jednou na mně, jednou na synovi. Nemocní jsme z klíšťat zatím nebyli.
|
|
| Martina + dvojčata | •
|
(25.7.2007 15:17:49)
Jojo, já taky pořádně zakapu dezinfekcí, chvíli počkám a potom pinzetou vyviklám (točit se prý nemá). Během chvíle se pustí, pak znovu dezinfekce.
|
|
| Úja | •
|
(25.7.2007 15:34:11)
V zásadě správně. Ale (jsem krapet z oboru) myslím, že je celkem jedno, jestli klíště zakapete jodovou tinkturou nebo krémem, mýdlem, nebo budete klíště, aniž byste na něj cokoli aplikovali, páčit z rány půl hodiny. Ve všech těchto případech tam to klíště slintat ve zvýšené míře bude (a beztak tam již naslintalo při přisávání). Kapat jodovou tinkturu na přisáté klíště (a pak jej tam hodinu nechávat!) mi přijde kontraproduktivní (a tomu, že nebude zrovna v tomto případě víc slintat, nevěřím, vzhledem ke svým zkušenostem s těmito žouželemi).
Nejlepší, co můžete udělat, je DOSTAT JEJ CO NEJRYCHLEJI a pokud možno šetrně VEN (v tom se mi nejlépe osvědčilo nějaké to tekuté mýdlo, prostě něco co dost klouže) a pak hned ránu dezinfikovat jodisolem, který zabije již uvolněné Borrelie v tkáni kolem rány.
S tou pravděpodobností nákazy je to trošku naopak: prvních 24 hodin s tím teoreticky můžete něco udělat: prostě pokud klíště vytáhnete a vydezinfikujete, tak ty uvolněné Borelie ještě pobijete, protože se v těch prvních hodinách drží poblíž rány. Pak už jsou v těle (pokud bylo klíště infikované) a už s tím nic neuděláte. Pak už si buď poradí nebo neporadí imunita.
Pokud na to má člověk žaludek (někdo třeba ne), tak bych tu hlavičku nechala vyhnisat (taky podle toho, na kterou část těla se to klíště přisálo). Není to pak žádnej velkej "fujtajbl", prostě záležitost rozsahu "beďáru".
Jinak klíšťata jsou skutečně spíš u země (záleží na vlhkosti stanoviště atd.), ze stromů na vás skákat nebudou (upřímně mne to pobavilo, protože tuto "kachnu" čtu poprvé až tady).
Co mi v oblasti prevence před klíšťaty taky asi pomáhá je správně volit barvu oděvu, když jdu do lesa: lepší jsou tmavé dlouhé kalhoty/oděv, ty světlé dost "svítí" a hromada lesních parazitů se taky trochu orientuje zrakem a jde po světlých pohyblivých flecích (tj. zadek jelena, bílé břicho myši nebo vaše béžové kalhoty či světlé holé nohy). Z dlouhodobé zkušenosti mám pocit, že u klíšťat to platí taky, pozoruju, že míň klíšťat pochytají lidi v tmavých dlouhých kalhotách.
|
| Iva a Viki (08/05) | •
|
(25.7.2007 16:04:04)
četla jsem v jedné starší diskusi na netu názor, že pokud člověk jí B komplex (děti od 2 let normální, dospělí Forte), odpuzuje to prý klíšťata.
Mohou ho užívat těhotné ženy? Syn má za sebou zatím jednu dávku proti encefalitidě, tento pátek dpstane druhou. Od kdy je chráněný? Do té doby asi zkusíme ten B komplex. Žijeme v Rakousku a tu je infikovaných klíšťat požehnaně.
Nás dospělé bych tím Béčkem krmila kvůli boreliose (aby na nás ty potvory mrňavý nevlezly), proti encefalitidě jsme očkovaní. jen nevím, zda to můžu brát i já, jsem ve 13. týdnu těhu. Díky za info.
|
| Alice | •
|
(26.7.2007 9:59:38)
taky jsem to slyšela, takže děti ač očkované ráno před cestou do lesa nebo v přírodě každý den, cpu Bkomplexem. Navíc je přesně ochrání proti borelioze tím, že na člověka potom ty mrchy nejdou.
|
| Iva a Viki (08/05) | •
|
(26.7.2007 16:42:06)
kolik tabletek jim dáváš. v návodu je napsáno 1-3. nechci syna přecpávat, má 2 roky, ale nevím, zda 1 tbl. preventivně stačí.
Díky Iva
|
| Alice | •
|
(26.7.2007 18:05:10)
já dávám každý jednu (4 a 9 let), ale uz v posstate od cca 2 let (chtela jsem napsat od malinka, ale kdyz jsem se zamyslela, tak to je opravdu tak okolo druheho roku - to uz jsem je zcala brat jako lidi a ne miminka :-)). Nejsem odbornik, takze ti fundovane neporadim. Nekde jsem slysela, ze kdyz si vezmes B komplex, tak pak klistatum "zapachas"....tak jsem ho starsi dala a u mladsi uz jsem o tom ani nepremyslela a delam to automaticky, pokud se vyskytujeme nekde, kde je nakaza mozna. Ja mam totiz trosku panickou hruzu z klistat a mozne nakazy, takze jsem tuto radu vyhodnotila jako, ze tim nic nezkazim.... :-)
|
|
| Alice | •
|
(26.7.2007 18:05:41)
já dávám každý jednu (4 a 9 let), ale uz v posstate od cca 2 let (chtela jsem napsat od malinka, ale kdyz jsem se zamyslela, tak to je opravdu tak okolo druheho roku - to uz jsem je zcala brat jako lidi a ne miminka :-)). Nejsem odbornik, takze ti fundovane neporadim. Nekde jsem slysela, ze kdyz si vezmes B komplex, tak pak klistatum "zapachas"....tak jsem ho starsi dala a u mladsi uz jsem o tom ani nepremyslela a delam to automaticky, pokud se vyskytujeme nekde, kde je nakaza mozna. Ja mam totiz trosku panickou hruzu z klistat a mozne nakazy, takze jsem tuto radu vyhodnotila jako, ze tim nic nezkazim.... :-)
|
|
|
|
|
| Hanka | •
|
(25.7.2007 18:28:07)
díky za info, působí to na mě fundovaně :-) až na jednu věc. Já jsem opravdu také chytla párkrát klíště ze stromů nebo keřů. Nebo je druhá možnost, že máme na chatě klíšťata, která vyšplahají po celém těle až na vršek hlavy do vlasů a tam se zakousnou. Což mi nepřijde moc pravděpodobné, protože cestou mají mnoho míst s jemnější kůží a dobrou možností se zakousnout. Nevím ? Přitom to nikdy nebylo tak, že bych měla klíštata po těle. Ne jen jedno na hlavě. Chata je ve vlhkém údolíčku u potoka, kde bují olše apod. potvory. Takže já si myslím, že fáma je informace, že klíšťata jsou jen do cca 1m.
|
| Úja | •
|
(25.7.2007 19:16:37)
Ze stromů a keřů můžeš chytit klíště, pokud je to nějaké houští a prostě porost, který na dané lokalitě odpovídá nárokům klíštěte. Pokud je strom nebo keř nižší, tak může sedět i na něm (tomu klíštěti je asi šumák, jestli sedí půl metru nad zemí na stéblu trávy nebo na keři). Jak jsem psala, podle lokality mohou být i výš než metr, ale každopádně se nevrhají jako veverka z větve tři metry nad náma (na to tohle zvíře prostě není fyzicky uzpůsobeno) :o) Prostě se na vás dostanou z nějaké zeleně o kterou se otřete.
Jinak klíště po svém hostiteli normálně chodí než si najde jemu milé místečko, což nemusí být první místo s jemnější kůží. Jsou pohyblivá celkem dost, nevidím problém v tom, že chytnete klíště u země a ono od kotníků dojde až na hlavu... když se mu tam zalíbí, proč ne... už jsem měla klíště i v obočí, za uchem, známá jej měla na očním víčku. A nemohu přitom o sobě říct, že bych drhnula hlavou o větve.
Takže možné jsou obě verze. I klíště výš než metr (ovšem neskáče z větve nad námi), i klíště co si na tu hlavu dojde.
|
| Hanka | •
|
(12.8.2007 11:44:21)
Jistě, šlo mi o to, nemást někoho tím, že klíště nemůže chytnou z keřů, které jsou větší než on, protože klíšťata se drží jen do 1 metru.
Myslím si, že klíště v hlavně jsem měla spíš z toho, že už bylo ve výšce nad 1 metr, než že mi vyšplhalo od kotníků na hlavu. Vždyť v zájmu toho zvířátka je, "napít" se, a to se mu podaří tím spíš, čím dříve se přisaje. Proč by tedy cestovalo po těle a riskovalo, že bude objeveno a už se nepřisaje.
Samozřejmě tohle je jen úvahu, kterou nehodlám empiricky ověřovat.
Jde mi o to, že je dobré si nechránit jen nohy, ale také třeba hlavu čepicí, protože klíšťata jsou podle mne i ve výškách nad 1 metr. Nikoli jen v trávě a do 1m.
|
| Beruška9 | 
|
(12.8.2007 11:50:18)
Vista, tos mně pobavila :-D! Můžeš mi předložit seznam soukromých klinik, které bych mhla v ČR využít? Rýda si připlatím už k těm horentním sumám, které s manželem oba jako aktivně pracující odvádíme...Bohužel, v nemocnici při principu solidaritiy musíme "do řady" i když bychom rádi ještě zainvestovali. Žijeme v krajském městě, máme na výběr mezi jednou fakultní, jednou městskou a jednou nemocnicí akciovkou, ale všude to chodí podobně, bohužel. Raději proto zůstanu doma zaplatím soukromým PA za jejich empatické zacházení se mnou. Ale jako vtip byl Tvůj příspěvek fakt dobrý :-D!
|
|
|
|
|
| u.nique | •
|
(26.7.2007 21:43:30)
K oblečení do lesa. Já zas slyšela, že je lepší světlý oděv, aby bylo klíště na něm lépe vidět.
A propos.......ne všechna klíšťata jsou nakažená, že? Myslím, že z celkového množství klíšťat, je to poměrně malá část. Neznám bohužel čísla a statistiku...
|
|
|
| Bulik |
|
(25.7.2007 16:23:08)
S tím výskytem klíšťat v trávě a na stromech: Já mám načteno taky, že se vyskytují plus mínus do výšky 1 metru, protože v určité fázi vývoje žijí na lesní zvěři, takže se dostanou tak vysoko, kam je ona může zanést, tj. tak maximálně do toho metru. To znamená že riziková je hustá vysoká tráva a pak mlází, hustý mladý les, kde se ta zvěř prodírá a nízkýma větvema si ty klíšťata ze srsti "odrbává". Takže teoreticky klíště ze stromu "skočit" může, je-li to mladý stromek s větvema nad zemí, ale les se dvacetimetrovýma bukama bez mlází nebo vzrostlá smrčina je v zásadě bezpečné prostředí, tam jich moc nebude. :-) Tam kde je tráva nebo to mlází, tak mám ve zvyku co dvacet minut prohlídnout nohy (zásadně v dlouhých kalhotech) a ty případné bestie setřepnout rukou. Za tu dobu nevylezou nikam výš ani se nestihnou zakousnout. Z lesa moc klíšťat díky tomuhle nenosíme, ale když je chytnem, tak obvykle na nějakém naprosto nepravdědobném místě, kde je nečekám a nejsem preventivně ostražitá.
|
|
| Hanka | •
|
(25.7.2007 18:19:05)
Díky moc za informace, jsem stejné krevní skupiny, ale klíšťata nemám tak "nastudované", protože nejsem riziková skupina. Do přírody se dostaneme bohužel málokdy. Ale přesto mě to zajímá. Já to zatím s kl. dělala tak, že zamázla kouskem krému a za půl min ani ne jsem klíště sundala setřením do papírku. Pustí se hned a okamžitě. Samozřejmě jsem slyšela, že tak klíště uvolńuje škodlivé látky "blinká", ale zdálo se mi, že vyviklávat ho místo toho x-minut není lepší. Že i přitom vyviklávání nebo točení se může bránit a "blinkat". Beru to pod zorným úhlem, že se každou chívli doporučuje něco jiného. Navíc s krémem klíště nikdy neurvu. Opravdu je to bez krému lepší ? A slýchávám, že není dobrý jod, jodové dezinfekce, nemáš k tomu nějaké info ? ¨Neexistují náhrady ?
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)