| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Když je v rodině špatná komunikace...

 Celkem 153 názorů.
 ronniev 


Plavání 

(14.6.2007 9:08:32)
Tomu ale říkám série katastrof :-( Znova mi to jen potvrdilo, že jsem dobře udělala, že i přes všechny "dobré rady" příbuzných jsem se všemi třemi svými dětmi chodila odmala plavat, včetně toho, že jsem je učila skočit do vody v šatech, aby je podobné věci nepřekvapily a nezaskočily. Nikdy se to nestalo, naštěstí, ale co kdyby...
Jen mi připadá trochu zavádějící titulek článku. Tohle není "špatná komunikace" v rodině, to je prostě nedorozumění a stát se může. Víc než to, že manžel neslyšel druhou půli mé věty, by mi asi na místě autorky vadilo, že mu to samotnému "neseplo" - máma ho nehlídá, protože tu není, je to tedy na mně. Na to přece není třeba to výslovně říkat...
 Lucka 
  • 

Re: Plavání 

(14.6.2007 9:29:49)
No, Ronnie, právě, že manžel ho neviděl a myslel si, že šel tedy za mnou, byly to fakt vteřiny, navíc ten bazén je fakt veliký a dlouhý, takže oni byli na jedné straně a na dno té druhé prostě nebyla šance vidět. Naštvalo mě to, jasně, ale to stejné by se mohlo stát třeba i mě, o špatné komunikaci to ale Ronnie je, protože to bylo právě vyvrcholení toho našeho dlouhodobého nekomunikování a nenaslouchání dohromady s nešťastnou náhodou, fakt všem člověk musí mít neustále oči všude, já je díky Bohu právě měla v tom, že jsem poslouchala každé šplouchnutí, byť na ten bazén vidět nebylo....
 Bob the Ghost 


Plavání 

(14.6.2007 9:37:11)
Lucko,
spoléhat na Boha mi přijde taky dost nebezpečné.
Proč myslíš, že to byl právě on, kdo dítě zachránil?
Nebyl to náhodou taky on, kdo ho do té vody popostrčil?
 Lucka 
  • 

Re: Plavání 

(14.6.2007 9:43:48)
Bobe, psala jsem, že děkuji Bohu, ne, že se spoléhám a už víc nepotřebuji děti hlídat, to je hloupost, prostě jsem šťastná, že to tak dopodlo...
Lucka
 Anavi 


Re: Re: Plavání 

(14.6.2007 10:21:35)
Lucko, úplně tě chápu, taky už se nám párkrát stalo, že jeden myslel, že hlídá druhý...., naštěstí vše dobře dopadlo. Důležité v komunikaci je, že ten druhý musí potvrdit, že Tě slyšel a že "přebírá dítě do péče" :-). Takže:" jdu pro fo´ták, koukni na malého.." a čekat na odpověď : .. jo, dohlídnu na něho.."
 Bob the Ghost 


Re: Plavání 

(14.6.2007 9:34:18)
Nemůžeš spoléhat na to, že někomu něco sepne.

Je dobrý to střídání při hlídání nějak formalizovat - my si doma hlásíme "předávám... přebírám!" stejně jako piloti dopravního letadla, když si předávají řízení.

Ale na babičky a další příbuzné bych nespoléhal vůbec. Když jsem párkrát našel svoje dítě na zahradě samotné, protože babička si šla něco zařídit do baráku, protože "tu chvilinku se přece nemůže nic stát", přestal jsem v tom věřit komukoli kromě své ženy.
 Jiřina + 3 kluci 
  • 

Re: Re: Plavání 

(16.6.2007 20:23:07)
Já mám k tomu výhradu, naše babičky a dědeček jsou šikovní, obětaví a mají oči i na zadku.Protože se hodně pohybujeme v přírodě a na skalách děti jsou vycvičené, jeden pohyb a dost.Je to jako opravdu piloti v letadle, spolulezci na jednom laně atd. Nikdy bych nemohla odejít, pokud ten druhý neřekl: ano slyším!! Opravdu důležité je čekat na odpověď druhého a ne letět jako splašená husa.
 Zuzana, 2 vnoučata 
  • 

Re: Re: Plavání 

(18.6.2007 10:41:06)
Konec příspěvku, kde píšete, že byste na babičky nespoléhal, mne trochu překvapuje, neb mám opačnou zkušenost a sice že babičky jsou většinou mnohem starostlivější než matky, je to dané tím, že člověk když je starší a prožil v životě různé události, ví, co se vše může stát mnohem víc než v mládí. Já naopak hlídám vnoučata mnohem bedlivěji než jsem hlídala děti. Nechci samozřejmě vychovat vystrašené jedince, ale snažím se je upozornit na možné následky. Např. jdeme-li kolem rybníka a krmíme chlebem ryby a kachny, varuji je, aby nechodili příliš na kraj, neboť by tam mohli sklouznout. Dodávám, že bych velice nerada skákala oblečená do rybníka, pokud by tam spadli, ale co by mi jiného samozřejmě zbylo! Dceři se stalo na horách v zimě, že kluk v kombinéze si hrál na kraji potoka - a na vteřinu se otočila a kluk hlavou ve vodě jen nohy mu čouhaly... a nelze říci, že by ho nehlídala, byla to prý opravdu jedna vteřina. Ihned ho vytáhla, ani nenastydl. Ale nedovedu si představit, kdyby tam třeba stála s kamarádkou a mluvily a mluvily - a kluk hlavou ve vodě... možná jsem měla velké štěstí, ale ani u jednoho z mých dětí se mi to "nepodařilo" a doufám, že ani u této další generace k tomu nedojde. I když na druhou stranu nutno říci, že jednou jsme stály s dcerou vedle vysoké skluzavky, ze které vnuk bravurně sám jezdil již delší dobu. Byla jsem s ní a dětmi na dovolené.A náhle se stalo něco naprosto nečekaného, on z té výšky spadl rovnou na hlavu - přímo vedle nás...krve by se v nás nedořezal. Nebyl tam naštěstí beton, ale tráva, i tak jsme ho celou noc pozorovaly, zda nemá otřes mozku, abychom ihned sedly do auta a odvezly ho do nemocnice. Prostě děti někdy dělají naprosto nepředvídatelné věci, kterým snad ani nelze zabránit. Jak je vidět tak snad ani tomu, že dítě spadne do vody se nezabrání vždy. Ale je naprosto nutné, aby bylo zřejmé, KDO zrovna má dítě na starosti a ten dotyčný dítě včas vytáhl. Aby jeden nespoléhal na druhého...tak dochází k tragédiím.
 Lavanda 


Babičky nejsou opatrnější než maminky 

(18.6.2007 12:51:40)
Dovoluju si nesouhlasit s tím, že babičky hlídají děti lépe než maminky. Pozoruju na svých i manželových rodičích, že už prostě nemají tak rychlé reakce jako my, nemají tu fyzičku, a už vůbec nejsou na malé děti a jejich kousky zvyklí. Kromě toho manželovi rodiče, kteří jsou ještě o jedenáct let starší než moji, prostě v kritické situaci zpanikaří. Děti patří rodičům, babičkám a dědečkům jen půjčit, a to s velkou opatrností.
 Karla,2malé dcery 
  • 

Re: Babičky nejsou opatrnější než maminky 

(18.6.2007 23:28:19)
My máme 2babičky v důchodě,ale žádná nehlídá,nepomáhá. Někdy mě to mrzí,ale minulý týden jsem si uvědomila, že nejlíp si svoje miláčky ohlídám sama.Byla jsem svědkem šílené situace v tramvaji.Babička jela s 2předškolními hochy,seděli na schodech ve dveřích,protože jinde nebylo místo a požďuchovali se.Ona nad nimi stála,napomínala je a zároveň do nich kopla...
 Hanka 
  • 

Re: Babičky nejsou opatrnější než maminky 

(3.8.2009 22:26:47)
Zezačátku jsem malého nechávala u babičky, pak jsem ale jednou přišla a ležel sám na gauči, nikde nikdo. A to jsem babičku upozorňovala, že už se točí na bříško a mohl by se skulit. Jindá situace, sotva jsem začala přikrmovat, už malému cpali chleba a rohlíky jen co jsem vytáhla paty ze dveří. Že by se mohl udusit je vůbec ani nenapadlo. Další situace - rozhodlajsem se, že malého dám prarodičům už jen na procházku do kočárku - ve 30 stupňových vedrech - upozorňovala jsem - nenechávejte ho na sluníčku. Co myslíte - miminko hodinu na přímém slunci ve 3 odpoledne. Chudák byl úplně horký, celý červený a bečel a bečel.
Druhá babička si oproti tomu nedovolí na malého pomalu ani šáhnout pokud neřeknu jak. Je to ale zase ten případ, že se bojí ho přebalit nebo obléct. Tak si to přeberte. Radši se o svoje dítě postarám sama.
 Martina 
  • 

Re: Plavání 

(14.6.2007 9:51:36)
Stalo se mi něco podobného, akorát že jsem se tenkrát měla spoléhat pouze sama na sebe, nikdo jiný, kdo by za mé dítě měl převzít odpovědnost tam nebyl.
Šla jsem s kamarádkou a její dcerou (která je stejně stará jako ta moje)do zámeckého parku. Já ještě kočár s měsíčním miminem.
Holky šly k jezírku, my kousek dál stály s kočárem. Na jezírko nebylo vidět přes kapradí, ale najednou takový divný pocit, a nad kapradím jsem uviděla jen pár kapek(to jak vystříkla voda). Okamžitě jsem utíkala, a moje holčička v jezírku. Vytáhla jsem ji, byla v šoku, celá mokrá, vyslíkla jsem ji, vzala malému z kočáru deku, zavolala taxík, no prostě jsem v tu chvíli dělala co se dalo. Kamarádka byla ve větším šoku než my dvě, dovezla mi domů kočár, a celá se klepala, že by nevěděla co má dělat. Já myslím že věděla.
Je to už skoro rok, ale klepu se ještě dneska, když si na to vzpomenu, co se všechno mohlo stát. Kdybych třeba stála za rohem, nebo dál, brrrr.
Holčička si prostě chtěla chytit "lybu".
Od té doby jsem ještě milionkrát opatrnější, já vím že se může stát ledacos,
ale to jezírko si vyčítám dodnes, je to moje noční můra.
 Martina 3 synové 
  • 

Re: Plavání 

(19.6.2007 16:22:24)
Taky se nám málem utopil kluk a přesně takhle: babička, její otec, těda a teta "hlídali" - tedy každý z nich si mysel, že má dítě pod kontrolou někdo z těch ostatních. Malej (2,5 roku) se zatím nahnul do sudu s deštovou vodou a přepadnul dovnitř. Byl v bezvědomí, když ho vytáhli, jak dlouho to trvalo, nikdo nevěděl. V nemocnici krčili rameny, prognoza nejistá. Naštěstí se po několika hodinách probral a je v pořádku. Vody se nebojí, vzpomínky na to nemá. Akorát jednou při filmu o potápěčích se mě ptal, jestli se náhodou někdy netopil, vybyvilo se mu, jak přes vodu koukal na nebe a nemohl ven.
 Dana, Kubík 4/05 
  • 

dohled nad dítětem 

(14.6.2007 9:41:41)
Myslím si, že čím více je lidí, tím snadněji může nastat nedorozumnění. Nechci tím samozřejmě tvrdit, že máma má mít pořád děti pod dohledem.
Z vlastní zkušennosti - bydlíme v bytě rodičů, kteří jsou od jara na chalupě. Děda přijede do Prahy tak 2x měsíčně na 2-3 dny a pak zase hurá ven (babička jezdí každý týden - hlídá malého v době, kdy jsem v práci). Sešli jsme se v bytě všichni, Kuba byl rozdováděný, že je s babí a s dědou. Děda se ještě "neaklimatizoval" (chvilku mu trvá, než si zvykne na malý byt plný lidí a jednoho kvítka). Mamka mu ohřála polévku, ale protože byla horká, nechal ji na stole v kuchyni a odešel do pokoje. Kubík se samozřejmě hrnul k talíři, kdybych si toho nevšimla, byl by schopen na sebe talíř zvrhnout... Bohužel děda takhle nechává čaj, kávu a pak jenom řekne "Jé, já jsem si to neuvědomil" :-( Takže jsem si zvykla hlídat Kubíka i dědečka...
 fisperanda 


Kurzy plavání 

(14.6.2007 10:05:58)
Jak psal Bob, my když si posíláme dítě z pokoje do pokoje, hlásíme "posílám - mám", případně si jasně řekneme: "máš službu", čímž je myšlen bezvýhradný dozor. Úskalí toho, že jeden spolíhá na druhýho mám taky vyzkoušený, hlavně to probíhá tak, že ráno když dcera vstane a nám s manželem se nechce, tak spíme a ona kouká na pohádky. Během toho se samozřejmě může stát ledacos. Jenomže já si řeknu, že manža přece nespí tak tvrdě, že jedním okem bude hlídat, on si řekne to stejný, no a oba spíme jako dudci. Naštěstí už sme to vyeliminovali a děje se to minimálně, jenom když sme fakt hodně moc utahaní.

Docela mě zarazilo v článku, jak autorka píše u prvního případu, že je doslova zachránily kurzy plavání, protože malý věděl, jak se ve vodě chovat. To si nemyslím. Byl to přirozený reflex nedýchat ve vodě, to má každej, tady kurz plavání nehraje roli.
Taky si myslím, že kurz plavání kojenců je další zbytečnost a páka jak z matek tahat prachy. Už úplně hrozný mi přijde, když chodí do domácností koupací tety a koupají dítě ve vaně. Samozřejmě za peníze.
Je to pro mě stejně komický jako předporodní kurzy. Představa, že skáču se skupinkou těhotných matek na balónu by mě přivedla do záchvatu smíchu.
 Liaa 


Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 10:27:17)
Fisperando, vrozený reflex zatajení dechu mají děti do 4. měsíce. Pak se vytrácí. Takže bych netvrdila, že kurz plavání je zbytečnost.
 petra 
  • 

Re: Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 12:37:56)
jak je to s reflexy nevím. Já chodila s dcerkou plavat do jejího cca roku a půl. Nyní ve dvou a půl letech zkoušela po vzoru starší kamarádky v bazénu potápění. Se slovy "já se taky utopím" si chytla nos a sedla si na bobek na dno bazénu. k mému překvapení si však už nestoupla, jen tam seděla a od pusy jí šly bublinky.Takže reflex zadržení dechu fungoval, ale to, že by se měla vynořit slečnu nenapadlo. Takže jsem jí vyndala(byla jsem v bazénu samozřejmě s dětmi)a snažila se jí vysvětlit, že takhle by se opravdu utopila a ne jen potopila. ve střehu prostě člověk musí být pořád. A jestli měla reflex s plavání nebo od přírody mně přišlo nepodstatné, hlavně že neměla vodu v plicích.
 Róza 
  • 

Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 10:30:02)
A ty si to plavání kojenců zkoušela, že to hned takhle odsuzuješ?

My jsme chodily až do bazénku a nemohu si to vynachválit. Rozhodně bych to neoznačila za zbytečnost, která tahá z lidí peníze. Už jen to, že máme program na odpoledne je báječné, zvláště když vidím, jak je tam šťastná a výská radostí. Úplná extáze. Takového stavu se mi málo kde podaří dosáhnout. Když je šťastná ona, pak i já.
No a co se týká toho topení, tak mě se u bazénu stalo, že tam spadla. Já u ní byla, takže jsem jí hned vylovila. Kdyby se mi to stalo a nechodily bychom, tak bych se mnohem víc vylekala. Takhle jsem byla úplně v pohodě. A dcera? Vyplavala a hned se vrhla po hračkách. To by neudělala, pokud by měla s vodou jen minimální zkušenosti.
 MM, 2 kluci 
  • 

Plavání smysl má... 

(14.6.2007 15:43:09)
Já si tedy taky myslím že plavání kojenců a později batolat má smysl! Chodíme s oba kluky, dělá jim to zjevně dobřě a těch peněz v tomto případě nelitujeme.
Ale je pravda, jak tu někdo psal (fisperandda?) že to chození plavacích instruktorek domů za účelem "plavání" ve vaně je poněkdu směšné, v tom bych souhlasila. V té domácí vaně je málo místa, lze tam miminko na cákání ve vodě akorát zvykat (a k tomu nepotřebuji instruktorku), ale na "plavání" je lepší docházet někam, kde mají vanu větší, resp. malý bazének, jako např. v Amálce v Praze na Chodově apod. Chodili jsme tma s oběma kluky od cca. 3 měsíců a od půl roku pak do většího bazénu (Vyšehrad-"jedličkárna" resp. Pankrác-hotel Panorama).

V článku mě zaráží jak autorka píše, že na plavání s druhám dítětem už "nebyl čas". To Vám nebylo líto že bude oproti prvnímu v nevýhodě? Myslím že ten čas si lze udělat, ale je to holt náročnější a musí se chtít!
Nám se naštěstí podařilo skloubit plavání tak, že mají lekce po sobě v jeden den v podvečer - já tam dorazím s dětmi, manžel z práce, on jde s malým a on pak s větším. Nebo bychom bývali museli vymyslet ještě jiný "model", ale nenapdalo by nás malého o to ošidit (leda že by vyloženě něchtěl - ale on je naopak nadšený vodníček :-)).

Jinak s tou komunikací je to pravda - také jsme si už leckdy s manželem nerozuměli, nebp se vnímali jen napůl :-(. Musí se na tom pracovat...!
 MM, 2 kluci 
  • 

Pardon, oprava... 

(14.6.2007 15:44:42)
... myslela jsem samozřejmě: "Já jdu s malým a on pak s větším". M.
 Lucka 
  • 

Re: Plavání smysl má... 

(14.6.2007 15:52:38)
MM. Zkus posoudit, jedna babička vzálená 1960 km, druhá 220 km. Manžel od osmi do 21.h. někdy i déle v práci, kdy tedy jít s obouma? Někdy jsem ráda, že jsem ráda!
Fakt!
Lucka
 mateřídouška 
  • 

Re: Plavání smysl má... 

(14.6.2007 17:01:47)
no pokud prostě nemáš hlídání pro toho druhého,respektive je třeba i úzkostnější a nenechá se jen tak někým hlídat....
také jsme chodili do amálky na chodov s dcerkou tak třeba tam není problém aby druhé děcko počkalo v herně a zároveň nebyla od tebe daleko,ale všude taková možnost není s druhým prckem jsem chodila také plavatale až do bazénu (jinam stěhovali jsme se) a naštěstí jsme měli dovoleno aby dcerka s pásem a rukávky plavala bokem v bazénu, ale stejně jsou to i tak nervy tak pak jsme to nakonec odvolali,ale to už jsem chodila s malým sama do bazénu veřejného,ale ne organizovaně a kdy mohl i manžel pracuje na směny. dnes by dcerka asi už pochopila že musí zůstat na břehu ale stejně....
 Líza 


Re: Plavání smysl má... 

(14.6.2007 17:07:34)
MM, to mě teda pobavilo. S druhým miminem jsem nechodila plavat, narozdíl od prvního, přesně jako v článku, nebylo kdy. Nevím, jak bych to měla dělat, nejbližší kurz miminkovského plavání vzdálen půldruhé hodiny cesty MHD, t.č. jsme neměli auto, starší dcera potřebovala zvýšenou péči a byla neustále nemocná a v těch vzácných okamžicích, kdy nemocná nebyla, by ji jeden doprovod mne a mladší sestry na plavání natřískanou MHD společně oddělal. Nemluvím už vůbec o tom, že naše finanční rezervy v době, kdy jsem na mateřské byla první rok a když jsem na mateřské byla čtvrtý rok, byly nesrovnatelné a takovou drahou srandu jsme si pravděpodobně ani nemohli dovolit.
Přesto je druhá dcera zdravější, otužilejší, fyzicky zdatnější a ve vodě nebojácnější než ta první.
Že by to šlo i bez kurzů?
Že by to šlo i bez toho, aby člověk neustále zkoumal, jestli toho druhého chudáčka náhodou o něco neošidil, když se rovnou narodil do dvoudětné rodiny, zatímco první byl zpočátku jedináček?
 MM, 2 kluci 
  • 

Re: Re: Plavání smysl má... 

(15.6.2007 0:23:26)
Ano, v tom máte pravdu - přesné důvody proč to s druhým dítětem už nešlo, nebyly v článku uvedené.

Ale že by opravdu nebylo možné chodit plavat třeba o víkendu, nebo aby manžel jeden den přišel z prác dřív, nebo...? Trochu mě zaráží, jak tady autorka píše že chodil dlouhodobě z práce v 21 hod. - to jako bere jako normální, že to tak prostě musí být...? Nešlo to změnit, nebyla jiná možnost? Nevím zda bych tak dokázala s dlouhodobě s dětmi fungovat - v podstatě je to jako by přes týden byly bez tatínka... A tomu tatínkovi to muselo být taky hodně líto, ne?

Jo a nešlo mi vůbec o to (Lízo?), abych "neustále zkoumala" zds druhé dítě není "chudáček" o něco ošizeno! Takový přístup by byl opravdu přehnaný e nelíbil by se mi - ale na druhou stranu mi taky vadí, když se leckdy tak bezmyšlenkovitě o všem možném říká "není na to čas" a pak se ukáže, že akorát neni vůle to zorganizovat! OK, v tomto případě snad opravdu nešlo, ale to z článku takto nevyplynulo.
Mmch. máme taky prarodiče daleko a tyto věci si až na výjimky řešíme s manželem sami -muséme, ale v zásadě taky asi chceme.

No a to finanční hledisko řešíme samozřejmě taky, ale když bychom usoudili že např. plavání nadále utáhnout nejde, rozhodně by řešení muselo být co nejvíc "spravedlivé" a ne na úkor jen jednoho dětí.
 Lucka 
  • 

Re: Re: Re: Plavání smysl má... 

(15.6.2007 8:57:45)
MM, tvoje uvažování chápu, taky jsem tak před lety uvažovala:-( Jenže víš, život člověku přinese spoustu nepříjemých překvapení, takže když např. jeden z rodičů(ten co vydělává), vydělávat z různých důvodů přestane, musí se prostě snažit, aby rodina přežila, mohla zaplatit účty, koupit jídlo, aspoň aby děti měli. V tu chvíli je toto pro mě prijoritou, plavání je až někde na úplném konci, jsem ráda, že den, který skončil, skončil dobře, neumřeli jsme hlady, jsme zdraví a máme se rádi. Na druhou stranu, jsem vděčná za těžký období, dost mi to pomohlo chápat lidi v nouzi a ne se na ně dívat, jako že si za to můžou sami a mohli by cokoli pro to udělat, někdy se prostě nedaří a nedaří.
Lucka
 Katka 
  • 

Re: Re: Kurzy plavání 

(16.6.2007 20:38:16)
Neuroložkou mé dceři bylo plavání doporučeno. Chodily jsme od roku. První lekci sice proplakala, ale už v druhé byla v pohodě a řádila tam, jako divá. Moc se jí to líbilo. A to nemluvím o tom, že plavání, jako každý sport, když se to nepřehání, je zdraví prospěšné. Co se týká otužilosti a pohybu svalového aparátu.
Pak u babičky na zahradě v bazénu, ve kterém jsme byli samozřejmě s ní, Evičce několikrát podjely nožky a šup - už byla pod vodou. Hnedka jsme ji vytáhli, ale nikdy se nelekla, spíše naopak-smála se na celé kolo. Je bojácná, bojí se snad všeho, takže kdybych s ní nechodila plavat, myslím, že do bazénu bych jí dostala až další léto.
A hlídání dětí? Pokud je se mnou manžel nebo babička s dědou a já si odskočím, tak automaticky přebírají hlídání obou mých dětí 2,5roku a 1,5 roku). Asi mám velké štěstí, že tohle je u nás samozřejmost a nemusím upozorňovat, ať je nezapomenou pohlídat, když budu třeba na druhém konci zahrady.
 Insula 


Umět plavat nepomůže 

(14.6.2007 10:30:18)
Já si myslím, že malé děti (i ty větší) se prostě musejí hlídat. Zvlášť když je poblíž voda. Jestli dítě umí nebo neumí plavat není rozhodující. Utopí se i výborní plavci. Navíc když dítě spadne nečekaně do vody, tak může zpanikařit a vůbec si neuvědomí, že umí plavat nebo že je vody málo a stačí se postavit. Takže hlídat, hlídat, hlídat a zase hlídat. I když je to fakt dřina (mám dvě děti, tak vím, o čem mluvím). Chápu, že se nehoda může stát, ale důležité je, aby jí někdo viděl a okamžitě zasáhl. Autorka může být opravdu ráda, že to takhle dopadlo.
 Lilith 


Re: Umět plavat nepomůže 

(14.6.2007 10:54:30)
Nehody se proste stavaji, tak to je, i kdyz hlidate sebevic, tak se to proste muze stat.

My jsme si doma navykli tzv. jisteni, jako v lezeni na skaly, druhy proste musi odpovedet, jinak neodejdu nikam, mame to stejne s kamaradama, proste mas sluzbu..odpoved mam a hlidam. To znamena, ze se od ditete nehne, i kdyby hromy blesky, pokud musi, preda sluzbu dalsimu. Mame to tak naucene doma i v komunite kamaradu s detma. Funguje to skvele...Protoze preslechnuti se stava dnes a denne.

A jeste k tomu plavani, fisperando, co je na tom za zbytecnost??
To muzes rict, ze je v zasade zbytecnost vse a nejlepsi je sedet doma a koukat na TV.
Neni zbytecnost tancovani, malovani v krouzku a jine aktivity malych deti? Muj syn plavani zboznoval, tesil se tam, byl to pro nej zazitek a odmalicka o tom vypravel. Je to take o otuzovani deti, zlepseni svalove koordinace atd., neni to jen pojistka na neutopeni, takhle to nefunguje :-)
Proste prijemne sportovani pro male deti a pokud to dite bavi a prospiva mu to, proc ne?

A co je spatneho na tete, ktera chodi domu?? K nam chodila k synovi instruktorka, kterou jsme znala z teh. plavani, delala s malym od 6 nedel ve vane veci, ktere bych si ja netroufla, mimco bylo spokojene, nikdy se vody nebalo, pak mu udelala masaz a celkove to byly velmi prijemne chvilky. V 6 mesicich jsme nastoupili na plavco v bazenu a musim rict, ze to rozhodne nebyly ztracene chvile :-)
 Markéta, syn 5 l. 
  • 

Re: Umět plavat nepomůže 

(14.6.2007 11:32:17)
Souhlasím, hlídat a hlídat, voda je opravdu nebezpečná. Minulý víkend jsme se s mužem bavili o tom, jak se může stát, že se na koupališti topí tříletá holčička. Po nedělní návštěvě Ovčárů už to chápu - přišla rodina - maminka, tak pětiletý syn, šestnáctiletá dcera, přítel maminky. Malý kluk neuměl plavat. Dostal kruh a byl odeslán do vody. Zbytek rodiny ulehl na deku, ani na něj nemrkl. Kluk si tak poplavával ve vodě, za půl hodiny mu bylo oznámeno, že dospělí jdou na pivo, tak ať nechodí moc na hloubku a nesundavá si kruh a zanechali ho svému osudu. Vrátili se asi za půl hoďky, celou tu dobu nechali prcka neplavce samotného ve vodě. Nechápu to.
 Lenka 
  • 

předporodní kurzy 

(14.6.2007 10:45:09)
Fisperando,

musím se tady zastat těhotenských kurzů, sama jsem jeden absolvovala a myslím si, že mi hodně dal. Naučila jsem se pořádně dýchat, což jsem plně využila během porodu. Taky to skákání na balónu nebylo vůbec od věci: proseděla jsem na něm potom celou první dobu porodní (7 hodin). Jakmile jsem se totiž zvedla nebo dokonce lehla, byly bolesti daleko horší. Díky kurzu jsem byla připravená na to, co mě čeká, míň jsem se bála. Taky o kojení jsme se dozvěděly celkem dost, nehledě na to, že jsem se tam seznámila se spoustou prima mamin a cítila jsem se mezi nima dobře.
 Hryzalka, 2 myši 


Milá Fispi, 

(14.6.2007 11:24:22)
kurzy plavání jsou prima a je škoda, že´s je nevyzkoušela. Netvrdím, že je to levná záležitost, ale nekouříme, nekupuji si make-up, jsem střídmá v jídle, tak prostě ušetřím.
A výhody kurzů:
1) DĚTI NEMAJÍ STRACH Z VODY. Často v létě vídávám ubrečené malé děti na kraji bazénu s hrůzou v očích. Rodiče je vytáhnout párkrát na koupaliště a čekají zázraky.
2) OTUŽOVÁNÍ DĚTÍ. Starší dcera ve 2.třídě např. zameškala asi jen 6 hodin celkem (preventivní prohlídky, návštěva zubaře), syn je na tom obdobně. Tey zádná chřipka, angína ani nachlazení.
3) Obě děti už dříve než ve 2 letech běžně skákaly z můstků do vody a krásně vyplavaly. Ty "proplavané" hodiny jsou prostě neodiskutovatelné a nedají se zaměnit za zmiňovaný "reflex".
4) PŘÍJEMNĚ STRÁVENÉ DOPOLEDNE. V době, kdy jiné matky s dětmi seděly v deštivém a nevlídném počasí doma ( od podzimu do jara je takových dní habaděj) my jsme strávili příjemné dopoledne s neméně příjemnou instruktorkou a ostatními mamčami s děti v bazéně a následně v sauně.
MMCH - dcera pokračovala v plavání i v MŠ a nyní absolvuje 2x týdně plavecké tréninky a nejen zdravotně jí to svědčí. Prostě v zdravém těle zdravý duch!
 Denyna 


Re: Milá Fispi, 

(14.6.2007 13:20:00)
Nikomu kurzy plavání neberu, když to baví dítě i matku, proč ne a myslím si, že jsou užitečné např když má dítko horší motorický vývoj apod.
Já také nejsem jejich zastáncem, vyzkoušela jsem jednu hodinu a stačilo mi.
K uváděným příkladům si troufám tvrdit, že bych je rozhodně vždy nepřičítala absolvovaným kurzům plavání.
Ad 1) Dceři je 20 měsíců a je to malý vodník, ve vaně zleje celou koupelnu a v bazénu skáče po hlavě z matrace a vrhá se na schůdky, kdykoliv vyleze na zahradu (tak je z bazénu vyndavám vždy, když tam nejsme)
Ad 2) Nemocnost - dcera, ač nekojená, nebyla zatím nikdy náchylná k nachlazení apod. Zatímco z přechlorovaného bazénu, ve kterém probíhalo kojenecké plavání, se jí dost rozjel ekzém, o kterém jsme do té doby téměř nevěděli.
Ad 3), vpodstatě jsem popsala v bodu 1. Naše malá se vrhá do jakékoliv vody, od louže po jezero.
Naopak, po té první lekci plavání byl problém dostat ji několik týdnů do vany. Argumet, že po několika lekcích si děti zvyknou, mě fakt nebere, páč fakt netuším, proč bych své dítě měla nutit do něčeho, co se mu nelíbí a ještě za takové peníze.
Že by si chtěla vynahradit lekce plavání, na které ji její matka krkavčice nebrala?:)
Suma sumárum jsem tím jenom chtěla zopakovat známou pravdu, že každé dítě je jiné.
 Katka 
  • 

Re: Re: Milá Fispi, 

(16.6.2007 22:59:35)
To, že se moje dcera v první lekci bála, je pravda. Jenže ona se prostě bojí všeho. Nenutím ji, jenom ji musím naučit překonávat strach. Kdybych to totiž nedělala, tak by do dneška neuměla vylézt na žebžík ke klouzačce, nikdy by se nesklouzla dolů, nikdy by nevkročila na trávník, protože má starach. A jakmile zjistí, že je to fajn, tak ji to baví. Pokud vidím, že ji to nebaví, tak chvíli počkám a za pár dnů to zkusím znova. Ale to je snad normální, že se děti bojí a rodiče jim pomáhají překonat strach a motivovat je, aby je to bavilo, ne????
 Lucka 
  • 

Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 11:40:06)
Fisperando, právě z této zkušenosti mohu posoudit, zda jsou kurzy plavání užitečné. První syn chodil, jak jsem psala už od malička plavat, nebyl to takový ten vodní nadšenec, ale spolupracoval. Když se topil a vytáhla jsem ho, dýchal, nebyl v šoku, neplakal a říkal "á šup"(to se říká před tím, než dítě do vody ponoříme, vhodíme apod.)
Druhý syn je žiější dítko a vodu od malička miluje, plavat už ale bohužel nechodil, jak jsem v článku psala. Podle mě, byl ve vodě podstatně kratší dobu, než ten první. Když jsem ho vytáhla, nemohl popadnout dech, následoval záchvat pláče (za něj jsem byla vděčná, známka toho, že dýchá) a vodu už nechtěl ani vidět. Takže z toho aspoň mohu trochu posoudit a porovnat.
Jinak jak píšete, s tím nevnímáním manželů apod., tak to je fakt tak a já jsem se opravdu z této strašné zkušenosti poučila. Výborné je, jak píšete, "předávám, příjímám",zvláště u dětí člověk nikdy neví, co je v té hlavičce napadne...
Díky všem za reakce
Lucka
 Jana, 2 kluci 
  • 

Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 13:00:05)
Domnívám se, že v tomto případě skutečně pomohly kurzy plavání. Chlapeček totiž s největší pravděpodobností spadnul do vody po hlavě, ale dík cviku se mu podařilo přetočit na záda. Je možné, že nebýt oblečení, ležel by v klidu na zádech na hladině. To záleží na tom, jak je dítě zdatný plavec. Kdyby zůstal na břiše, neměl šanci se nadechnout.
Z vyprávění znám příběh rodiny, která má doma vnitřní bazén. Dík tomu jejich holčička už v roce výborně "plavala " (dokázala hodně dlouhot ležet ve vodě na zádech). Jednou se ale stalo, že ji máma, která špatně slyší a má naslouchladla, na chvilku spustila z očí. Když ji začala hledat, našla ji, jak si v pohodě plave v bazénu. Nebýt plaveckých schopností, holčička by se utopila.
A ještě vlastní zkušenost. Byla jsem s dvouletým synem v bazénu. Já jsem stála ve vodě asi metr od břehu, on na kraji bazénu a skákal za mnou. A pak najednou neskočil, ale jenom udělal krok do vody. Měla jsem pocit, že mi trvá věčnost, než jsem udělala 2 kroky a vylovila ho. A to jsem věděla, kam přesně sklouznul.
Děti, které chodí na plavání mají po pádu do vody větší šanci. Dokáží se v ní aspoň trochu zorientovat a nepanikaří. Problém je ale v tom, že nemají před vodou respekt.
 Markéta, syn 5 l. 
  • 

Re: Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 13:46:24)
Takhle za mnou syn skákal loni do bazénu, na střídačku po nohách a po hlavě. Pak jednou skočil a zůstal na bobku na dně, mně se zdálo, že je tam nějak dlouho, tak jsem se sklonila, že ho vytáhnu, syn se v tu chvíli vší silou odrazil a vyskočil. Pěkne hlavou zespoda do mojí brady. Podařilo se mi epesně prokousnout si ret, pár dní jsem vypadala, jako bych dostala od někoho pěstí. Od té doby postávám pro jistotu kousek dál.

Synek absolutně postrádá jakýkoli respekt z vody, umí už trochu plavat (tak pět "prs", jak říká) ale jen pod vodou. Což je v bazénu prima, ale když jsme loni byli na absolutně zelených Slapech, syn se potopil pár decimetrů pod hladinu a já ho vlastně neviděla, moc příjemné mi to nebylo. Stejně tak jako když hrajeme na "vodního jaguára" - neomezenou dobu trvající hra, kdy já, případně otec utíká před synem v mělké vodě, a ten za ním poskakuje a svými pěti tempy poplavává a temně vrčí. Vlastně mi nezbývá nic jiného, než skoro pořád běhat pozadu, abych na něj pořád viděla, jestli třeba neudělá pár krůčků na hloubku.

Mimochodem můj nejčerstvější zážitek z jednoho pražského koupaliště - do velkého bazénu vůbec nesmějí neplavci (synka s křidýlky vysypali), malý bazének má kapacitu řekla bych tak do třiceti dětí. V případě, že tedy jde na koupaliště rodič sám s dítětem neplavcem, zaplatí asi 160 korun vstup, ale rodič vlastně nemůže do bazénu, protože s ním nemůže dítě. Těžko ho může nechat na břehu a jít se trochu proplavat. Do malého bazénku se mezi drobotinu rodič vlastně nepropasuje.
 petra 
  • 

Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 13:51:13)
fisperando,

abys nebyla osamocená, tak se přidávám. Představa předporodních kurzů mně přišla taky šílená. neodsuzuji nikoho, kdo tam chce chodit, ale pro mě by to fakt nebylo.
A co se kurzů plavání týká, tak jsem absolvovala tři a to jen proto, že nám to ortoped a následně i rehabilitační sestra vyloženě doporučili. (malá měla problémy s kyčlema a následně s vývojem chůze.)
Maminy tam byl fajn, ale mě to nějak neoslovilo. děti se dělily do dvou skupin - jedny z vody vyloženě nadšené, druhé řvaly a nlíbilo se jim to. třetí skupina byla moje dcera. Paní instruktorka se o ní vyjádřila, že má výraz hráče pokru. Žádné nadšení, ale ani žádný strach. Podezřívám dceru, že jen přejala můj postoj k věci- musíme, tka jdeme. Jinak dnes, ve svých dvou a půl letech vodu vysloveně miluje.
 ronniev 


Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 15:03:24)
Kurzy plavání nejsou blbost, v žádném případě. Ten reflex zadržení dechu skutečně nefunguje, naopak, dítě, které s tím nemá zkušenost, se vyděsí a jeho první je začít ječet, a na to se musí co? Nadechnout. Pod vodou. To nemám ze sebe, ale od doktorky.
A navíc i kdyby se to dítě nenaučilo nic než pod vodou nezavřít oči a zorientovat se, kde je nahoře a kde dole (a to ony se naučí, a hodně brzo), tak by to k něčemu bylo. To ti žádný reflex nedá.
Tak prosím neodsuzuj, o čem zřejmě "hodně" víš.
A ta "koupací teta", jak ty tomu říkáš, k nám chodila taky, a je to náhodou skvělé, protože dítě si ty první lekce včetně prvního potápění absolvuje doma, kde to zná, a pak už můžeš začít jezdit rovnou na bazén, ne na "vaničky".
Pokud jde o chlorované bazény, musí si člověk samozřejmě vybrat takový, kde se voda čistí ozonem. Není jich moc, ale jsou, obzvlášť v těch centrech, kde dělají jedině nebo převážně plavání s miminy.
BTW, Fisperando, když jsi předpokládám žádný porodní kurs neabsolvovala, to tě třeba dýchání apod. učily sestry na sále? To měly z tebe asi radost! Já jsem totiž s jednou takovou na hekárně byla, a i když ona rodila celkem hladce a já to měla dost komplikované (dítě se dusilo, byla jsem na kyslíku, hrozil císař atd.) tak podle toho, co vyváděla, bys řekla, že ohrožené na životě je její dítě a ona s ním.
 fisperanda 


Re: Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 15:44:55)
Ronnie, nechápu tvoje vášně. Tak jako ty máš právo do plavání s dítětem chodit, tak já mám právo tam nechodit. Nemusím o tom "hodně" vědět, stačí mi, že to, co vím, mě nijak nepodněcuje to absolvovat.
Co se týče toho porodu, tak to sem nepochopila už vůbec. Máš pocit, že dýchat u porodu se člověk musí učit? Musí se to dokonce učit v kurzech? Já ten pocit nemám. Porod je přirozená věc a každá matka ví, co u porodu má dělat. Kdybys musela, porodila bys bez kurzů, bez nemocnice i bez personálu. Předporodní kurzy beru jako společenskou událost, kde se matky seznámí, třeba pokecají, na něco se zeptají, předají zkušenosti... no nevím, třeba sem o něco přišla, ale spíš si myslím, že ne.
A proč by ze mě jako PA měly mít "radost" kdyby mě měly učit prodýchávat stahy? Od toho tam snad sou, když někomu něco nejde... teda měly by být, že jo...
Já se třeba cítím pod tlakem, když sem vystavovaná tomu, že musím chodit do těhotenských kurzů, protože je to nejlepší pro dítě. Že musím jíst zrovna tyhle a tyhle vitamíny a pít tady ty koktejly, protože je to nejlepší pro dítě. Musím s dítětem chodit plavat, protože je to taky nejlepší a chodit na kurzy břišního tance s dítětem v šátku, to je taky dobrý. Musím mu kupovat boty se žirafkou, protože jinak se mu zkroutí nohy a musím mu dávat Nutrilon, protože dávat levnější mlíko by se sakra nevyplatilo. Musím kupovat ty nejdražší plínky, protože jinak se mi dítě osype a když se osype, tak použít jedině Rybilku, protože je přece nejlepší. Dále musím koupit dítěti antibakteriální mýdlo, který ale tak vysuší pokožku, že musím koupit mega hydratační krém (ten nejlepší a nejdražší).
Je to fakt vysilující se v tom zorientovat. A protože si myslím, že moje dcera rozhodně všechny tyhle doporučený věci nepotřebuje, tak je neděláme, a nekupujem.
Tím samozřejmě neberu nikomu to, že se mu něco z toho líbí a chodí na kurzy gravidjógy nebo něčeho podobnýho. Pro mě za mě....
 mateřídouška 
  • 

Re: Re: Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 17:12:40)
tak se směji
kdysi jsem tu dostala pěkně na budku,když jsem si dovolila říci že jsou tyto činnosti chválihodné ale ne nutné.tím na budku myslím že jsem byla nřčena snad z toho jak by pod mou radou někdo mohl mít špatný porod....
no chodila jsem sice sama plavat v těhu ale ani na cvičení ani nic jiného a také jsem porodila a sestřička se mě ptala kam jsem chodila že tak dobře dýchám....nikam prostě jsem dýchala tak jak mi bylo líp a jak to šlo
plavání s dětma jsem absolvovala protože to miluji, ale pokud někdo nechce plavat nebo to jeho dítko odmítá nic mu tím neubližuje. dítě se vzpřimuje z polohy na zádech a na břiše na pevné podložce,musí mít pevný bod. viděla jsem i takové plavání dětí (šikovnost rodičů,možná nepoučených, také mi přijde že instruktorky rády něco přehlédnou,nezlobte se)které podlemně spíše škodila co se týče fyzického vývoje.....
 Pratchett 
  • 

Předporodní kurzy 

(15.6.2007 8:14:27)
Milá fisperando,

tak nevím. Vážně nevím, kde jsi ke svým poznatkům ohledně předporodních kurzů došla. Že každá maminka při porodu ví, co má dělat.
Je to naprostý nesmysl - neví a pokud se to nedozví, bude panikařit a reakce jejího těla ji hodně překvapí. Například lidoopy bys zřejmě nepodezřívala z toho, že jsou nějak ovlivněni reklamou, že ne? A přesto - pokud je samička vychovávána uměle u lidí a nikdy nevidí, jak probíhá porod a jak se má starat o dítě, většinou o prvního potomka příjde a ty další třeba nebude umět vychovávat. Jednoduše proto, že neví, jak se to dělá.
V našem kraji není obvyklé, aby byly například dcery přítomny u porodu (ačkoliv v jiných státech to obvyklé je - např. v Řecku byl porod až donedávna důvod pro celou vesnici, aby se seskupila kolem rodičky a mohutně ji povzbuzovala - včetně dětí. Takže i ty nejmenší věděly, že porod není procházka růžovým sadem, že je potřeba dýchat a tlačit...
Nedělám si příliš velké iluze o tom, že když budeš mít dceru (nebo ji třeba i máš, nevím), tak ji přizveš k porodu dalšího dítěte, aby malá věděla, jak na to. Proto existují právě ty předporodní kurzy - žena zjistí, že se má připravit na bolest a že je několik způsobů, jak ji přežít. Že NEMUSÍ ležet na gynekologickém stole s nohama ve třmenech a tlačit dítě proti vší logice a proti přitažlivosti zemské "do kopce". Že může chtít epidurální anestezii (což by určitě jako "přirozeně rodicí matka, která o tom nic neví" jistě nějakým způsobem vycítila, že...)¨, že klystýr mít nemusí, ale může a že když jí odejde na porodním stále stolice, není to nic zavrženíhodného, ale že to prostě bez klystýru tak bude.
Že může nechat dotepat pupečník a pro dítě je to lepší a proč (to se mimochodem ještě nedávno nedělalo a někde se to nedělá dodnes), že nástřih hráze se nemusí dělat rutině...prostě je toho moc, co musí žena vědět předtím, než jde rodit. A pokud to NEVÍ, tak je PACIENTKOU bez nároku na informace, které jí nikdo sám od sebe nepodá (byl jsem v nemocnici několikrát a vím, že nezeptat se = NEVĚDĚT - jednoduše proto, že pro lékaře je to taková rutina, že nechápou, jak někdo může nevědět totéž co oni.
Proto prosím neříkej, že předporodní kurzy jsou vyhazováním peněz.
 Pratchett 
  • 

Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(15.6.2007 9:05:38)
Milá fisperando,

tak nevím. Vážně nevím, kde jsi ke svým poznatkům ohledně předporodních kurzů došla. Že každá maminka při porodu ví, co má dělat.
Je to naprostý nesmysl - neví a pokud se to nedozví, bude panikařit a reakce jejího těla ji hodně překvapí. Například lidoopy bys zřejmě nepodezřívala z toho, že jsou nějak ovlivněni reklamou, že ne? A přesto - pokud je samička vychovávána uměle u lidí a nikdy nevidí, jak probíhá porod a jak se má starat o dítě, většinou o prvního potomka příjde a ty další třeba nebude umět vychovávat. Jednoduše proto, že neví, jak se to dělá.
V našem kraji není obvyklé, aby byly například dcery přítomny u porodu (ačkoliv v jiných státech to obvyklé je - např. v Řecku byl porod až donedávna důvod pro celou vesnici, aby se seskupila kolem rodičky a mohutně ji povzbuzovala - včetně dětí. Takže i ty nejmenší věděly, že porod není procházka růžovým sadem, že je potřeba dýchat a tlačit...
Nedělám si příliš velké iluze o tom, že když budeš mít dceru (nebo ji třeba i máš, nevím), tak ji přizveš k porodu dalšího dítěte, aby malá věděla, jak na to. Proto existují právě ty předporodní kurzy - žena zjistí, že se má připravit na bolest a že je několik způsobů, jak ji přežít. Že NEMUSÍ ležet na gynekologickém stole s nohama ve třmenech a tlačit dítě proti vší logice a proti přitažlivosti zemské "do kopce". Že může chtít epidurální anestezii (což by určitě jako "přirozeně rodicí matka, která o tom nic neví" jistě nějakým způsobem vycítila, že...)¨, že klystýr mít nemusí, ale může a že když jí odejde na porodním stále stolice, není to nic zavrženíhodného, ale že to prostě bez klystýru tak bude.
Že může nechat dotepat pupečník a pro dítě je to lepší a proč (to se mimochodem ještě nedávno nedělalo a někde se to nedělá dodnes), že nástřih hráze se nemusí dělat rutině...prostě je toho moc, co musí žena vědět předtím, než jde rodit. A pokud to NEVÍ, tak je PACIENTKOU bez nároku na informace, které jí nikdo sám od sebe nepodá (byl jsem v nemocnici několikrát a vím, že nezeptat se = NEVĚDĚT - jednoduše proto, že pro lékaře je to taková rutina, že nechápou, jak někdo může nevědět totéž co oni.
Proto prosím neříkej, že předporodní kurzy jsou vyhazováním peněz.
 cizinka1 


Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(15.6.2007 9:22:18)
Pratchette,

A to ktera zabednenkyne na porodnich kurzech to vyklada: "že klystýr mít nemusí, ale může a že když jí odejde na porodním stále stolice, není to nic zavrženíhodného, ale že to prostě bez klystýru tak bude."? Pravdou je, ze tak to bude ci nebude s klystyrem nebo bez se stejnou pravdepodobnosti. Spise by se melo rict, ze obcas to se stava, je to normalni, je to posledni, na co zena v tehle chvyli mysli. Tematizovat "trapnost" porodu je zlocin, ktery jen zasadi nekomu brouka do hlavy s tim, jake "ostudy pry se stavaji". Vyklada ti snad zubar, ze bez vyplachnuti zeludku muzes ho pozvracet?

Jo porodni kurzy jsou fajn, ale kde najit tu osvicenou vedouci?
 Pratchett 
  • 

Kde najít osvícenou vedoucí? Dobré zboží se chválí samo...:-)) 

(15.6.2007 9:33:49)
Milá cizinko, teď budu trošku bagatelizovat, ale...na těchto stránkách je např. do nebe vychvalovaná porodnice ve Vrchlabí. Takže zřejmě má jiný přístup k budoucím matkám než ty ostatní.
Totéž by zřejmě platilo i o předporodních kurzech - možná by nebylo na škodu zavézt tady diskuzi na toto téma - který kurz a u které "osvícené vedoucí" ženám pomohl, ve kterém se naopak cítily trapně...to přece jde, ne? Rozhodně bych nezavrhoval kurz jako takový.
S tím zubařem - ještě nikdy se mi tam nestalo, že bych se pozvracel:-)) Jenomže u porodu k tomu úniku stolice dojít MUSÍ (aspoň se tak psalo v článku věnovaném průběhu porodu, který se tu objevil na začátku týdne:-))
Dítě se rodí do směsi krve, fekálií a moči. Tak to zřejmě bylo, je a bude. A je zbytečné nad tím nějak zbytečně uvažovat, jen je fajn o tom vědět, aby pak žena nebyla překvapená:-)
 cizinka1 


Re: Kde najít osvícenou vedoucí? Dobré zboží se chválí samo...:-)) 

(15.6.2007 9:42:16)
Pratchette,

Presne tak, stava se to (ale bez klystyru take muze se nestat se stejnou pravdepodobnosti jako s) a je to normalni a tak to se ma rict. Jenom ze klystyr proti tomu nepomuze (jednorazove vyplachnout lidske streva proste nejde). "Volba" klystyru naopak tehotne insinuuje, ze je to neco, coby personal nerad videl, a ona z ohleduplnosti by mela to postoupit. Jenom ze to NEPOMUZE. (viz porodnicka prirucka WHO na HAMu).

O dobrych predporodnich kurzech nic nevim:(.
 Helena 
  • 

Re: Kde najít osvícenou vedoucí? Dobré zboží se chválí samo...:-)) 

(15.6.2007 21:12:01)
Dobrý večer,
tvrdit, že obecně platí, že Dítě se rodí do směsi krve, fekálií a moči je naprostý nesmysl. Stát se to může při tom jak člověk tlačí, ale nedá se to takhle říci. Pokud budem takhle "hezky" popisovat porod tak tomu opravdu hodně pomůžeme a navíc jak jsem hned reagovala to není žádná pravda - tedy není to obecná pravda.
Já navíc z mých kamarádek neznám nikoho kdo by takto porodil a to jsme se o porodech bavily celkem intimně, protože mě to před mým prvním porodem zajímalo. Tak to máte asi z nějakého toho zvláštního článku tady z Rodiny.

Jinak kde najít osvícenou vedoucí kurzu? Já jsem hledala a našla. Nejdřív jsem začala chodit do jednoho kurzu a ten mi vůbec nevyhovoval, protože jsme dostali informace, které si můžu přečíst v kdejakém časopisu typu Miminko. Tak jsem začala více pátrat a našla. Kurz byl naprosto skvělý a velmi, velmi levný. PA věděla o čem mluví a porodům skutečně rozumí. S PA která kurz vedla jsem pak i rodila, tak jsme se před porodem scházely několikrát i individuálně i s manželem. Musím říci, že mi to moc pomohlo, především proto, že jsme prostě prošly co může při mém porodu nastat, co si já přeji, co je naopak v porodnici možné a poznaly jsme se. Když jsem pak rodila, tak tam byla hezká atmosféra plná důvěry, což pro mě bylo naprosto prioritní.

Přestože jsem můj předporodní kurz vychválila, tak si nemyslím, že kurz jako takový by byl 100% nezbytný (obzlášť když není moc kvalitní). Avšak něco si o porodu zjistit předem než do toho člověk jde určitě stojí za to. Dnes existuje poměrně hodně knih ve kterých je dost informací a mohou sloužit jako dobrý zdroj informací.

 Katka 
  • 

Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(16.6.2007 23:37:40)
Ten, kdo chodí na dobré předporodní kurzy ví, že klystýr se dává taky proto, aby se prohřály poroní cesty a tím taky lépe pokračuje porod. Není pravda, že ho dávají proto, aby neviděli na sále stolici. Já tedy mám za sebou porody 2. U prvního mi klystýr dali, ale u druhého ne. Podotýkám - ve stejné porodnici. Takže ty předporodní kurzy asi k něčemu budou, že? Mimo jiné - to dýchání a tlačení v pravý okamžik je taky velmi důležité, protože to taky ovlivňuje délku porodu. Když se tlačí v nesprávnou dobu, tak oteče tzv. čelenka a musí se počkat, až otok klesne a může se pokračovat v porodu. A světe div se, toto jsem se taky dozvěděla v předporodním kurzu. Mimo jiné, moje kamarádka na kurz nechodila a byla bez klystýru a stolice jí odešla na sále. Měla z toho těžké deprese... Člověk se na předporodním kurzu opravdu doví věci, které jsou užitečné a hlavně máloco ho pak na sále při porodu překvapí. Jsi prostě připravéná matka a to je vždy lepší než když o tom nemáš ani páru. A není to tak i v běžném životě????
Kdo nechce, ať na kurzy nechodí, ale ať taky nikdo netvrdí, že jsou na nic, když to nezkusil. Těžké je, když dáte na slova jiných matek. Já se vždy spoléhám na vlastní zkušenosti. Je, samozřejmě, taky důležité, vybrat si DOBRÝ předporodní kurz...
 cizinka1 


Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 9:24:16)
Katko, nevim jestli ten tvuj predporodni kurs byl dobry, jestli ti nerekli, ze nikomu jeste nepovedlo prokazat, ze klystyr zkracuje otevreni porodnich cest. Pro to zahrati muzes klidne i do vany, ze jo. Kvuli zhrati nemusis riskovat, ze klientku poranis (vzacne ale stava se), nakazis, anebo zpusobis ji naprosto zbytecnou bolest a pocit trapnosti.

Co se tyka toho dychani a tlaceni, ja bych brala porodni kurs za "dobry", jestli by mi tam rekli, ze at posloucham svoje telo a delam to tak, jak budu citit. Ze to je nejlepsi zpusob jak se neporanit a ze v podstate jsem ztvorena rodit, jen at radeji zustanu ve vertikalni pozici ale v zadnem pripade ne na zadech, ani ne v polosedu. Ze vsechna pokusy pomoct, nacvicit a vylepsovat zdravy porodni proces prozatim se prokazali jako mydlove bubliny. Dokonce tak se to take pise v literature, kterou povazuji za solidni a oprenou jak na studie tak na logicke argumenty. Jestli pominu literaturu lekarskou, za nejsolidnejsi casopis porodnich asistentek povazuji Midwifery Today.

Ja vazne nemam nic proti predporodnim kurzum, jen jsem velice skepticka vuci vetsine jejich vedoucim, kteri nemaji prehled, nectou ani v cestine a uz vubec ne v jinych jazycich, a maji zkluz v oboru tak 20 let.
 Katka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 11:15:24)
Tak já si nemyslím, že klystýrem způsobím někomu pocit trapnosti. Ale kurz vedla PA, která mi taky odrodila dcerku a ta opravdu ví, o čem mluví. Pokud ji mají mamky u porodu a nebo chodí na její kurzy - všechny ji vychvalují do nebes, a to o něčem svědčí. Dokonce i na těchto stránkách na ni pějí mamky chválu. Já například mám dost velký problém s vyprazdňováním od narození. Takové křeče, jaké mívám při stolici, na kterou chodím jednou za 4-5 dnů, bych nikomu nepřála. Takže jsem byla vděčná za klystýr a po dlooouhé době za "normální" vyprázdnění před porodem.
Tlačení a dýchání - někdo opravdu mívá nutkání vytlačit miminko dřív, než je to vevnitř připravené, a pak se čeká, až ten otok klesne. Takže poslaouchají svě tělo, které říká "tlačit", ale vlastně se tlačit ještě nemá. Nevmyslela jsem si to, mám kamárádku, které se tohle stalo.
Je ale pravda, že některé mamky by porodily lépe bez "rad" doktorů. Hold - každý z nás je jiný - i doktoři...
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 12:27:16)
Tak já si nemyslím, že klystýrem způsobím někomu pocit trapnosti. Ale kurz vedla PA, která mi taky odrodila dcerku a ta opravdu ví, o čem mluví.

No, tak třeba mně by bylo neskutečně trapné, kdyby mi kdokoli cokoli zcela zbytečně strkal do zadku. A co se klystýru týká, tak ten je Světovou zdravotnickou organizací už hezkou řádku let (ehm, něco přes dvacet) zařazený mezi praktiky, které se při porodu nemají rutinně provádět, protože bylo prokázáno, že buď nepřináší užitek, nebo dokonce mohou ženu poškodit MMCH pokud vím, tak doporučení Světové zdravotnické organizace pro normální porod jeden čas šířilo i ministerstvo zdravotnictví, takže určitě není problém pro zdravotníky informace získat.

Pokud ty máš mnohaleté problémy se stolicí, tak je zcela na místě, že je nějak řešíš. POkud nějaká žena z nějakých důvodů klystýr u porodu chce, tak nechť ho dostane. Ale nalejvat na kurzu ženám do hlavy nepravdivé informace, tak to rozhodně nepovažuju za známku profesionality. Protože buď dotyčná PA nemá aktuální odborné informace, nebo jenom manipuluje s těhotnými, aby se dobrovolně podřídily praktikám, které upřednostňuje ona (místo toho, aby se ona jako poskytovatel péče dokázala přizpůsobit přáním žen). Víš, Katko, to mi potom tak trochu připomíná, co jsem psala hned v prvním příspěvku k tomuto tématu: u prvního porodu jsem ležela na pokoji s ženou, která na kurzy nechodila, neměla představu, co a jak může při porodu požadovat, prostě jenom důvěřovala personálu a byla nesmírně spokojená a vychvalovala je do nebes ;o) Oproti tomu já tu představu měla a spokojená jsem nebyla ani trochu, protože jsem se věčně musela s někým o něčem dohadovat a to ještě ne vždy úspěšně :o(


-----------------------

 Mesalinda 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 12:39:52)
Mě osobně přijde mnohem víc ponižující pokakat doktora, dítě a to vše před manželem.

Ovšem pokud to někomu nevadí, tak bych mu klystýr nenutila :-)))) Je pak ale problém, kdyžmaminka netlačí tak, jak má, protože se bojí, že jí to ujede. Při porodu se tlačí jako na velkou, že.... :-)
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 12:48:43)
Až nebude nikdo matkám tvrdit, že bez klystýru toho doktora 100% pokakají (což prostě není pravda), tak se přestanou obávat trapnosti a nebude jim to bránit v tlačení. Ach jo.
 Mesalinda 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 12:53:08)
Tak to nemusí nikdo tvrdit, že na 100% pokakám doktora, to mi nikdo neřekl, stačila mi informace, že se tlačí jako na velkou a hned mě napadlo, že k tomu může dojít. I kdyby to bylo na 75%, na 50%, na 20%, tak stejně mi připadá důstojnější odbýt si toto na záchodě než na porodním sále před tolika lidma. Kromě toho Ti nikdo nemusí nic strkat do zadku, stačí si doma sama aplikovat yal gel a odbýt si v soukromí, sama i toto :-)
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 13:14:37)
No jo, jenže za prvé se často rodička vyprázdní přirozeně sama (já teda měla u druhého průjem jak blázen) a za druhé - obvykle se tam stolice i dítě současně jaksi nevejde ;) Nicméně ano, něco mi před porodem (prvního) dítěte skutečně odešlo, naprosto jsem to neřešila, přikryli to kouskem gázy a odnesli stranou - bylo to tak nějak stejně přirozené, jako to vytlačení dítěte.

Když rodička v kontrakcích zvrací, je to také ponižující a neměla by preventivně 14 dní do termínu níc jíst, případně vyvolat preventivně zvracení ještě doma, aby nezvracela v přítomnosti zdravotnického personálu?
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 13:20:47)
Ale když tak o tom premýšlím, tak celý ten problém trapnosti existuje zejména proto, že se jaksi běžně rodí před cizími lidmi. Kdybychom obvykle rodily mezi svými, ani bychom o tom nepřemýšlely.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 13:23:08)
Markéto, jj. A navíc proto, že se klystýr omílá horem dole. To tebou zmiňované zvracení se horem dolem neomílá, takže rodička požadující v porodnici preventivně výplach žaludku asi bude spíš výjimka ;o)


----------------------------



 Mesalinda 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 13:29:54)
No tak to je přesně ono - pokud Tobě připadá přirozené raději se vyprázdnit na sále než na WC a nevadí Ti to, tak pak by měli sestry respektovat Tvoje přání a klystýr Ti nedat.
Mě osobně by to bylo žinantní, myslela bych na to a nemohla bych se uvolnit. Prostě mi to připadá nedůstojné a trapné.... Když by se to stalo, samozřejmě bych se nehroutila, ale pokud se tomu dá předejít klystýrem, tak hurá :-)
No a to o tom zvracení nekomentuju, to je laciné přirovnání :-))))
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 13:37:53)
ale pokud se tomu dá předejít klystýrem, tak hurá :-)

No ale ono se tomu NEDÁ PŘEDEJÍT klystýrem :o))) Sice o něco snížíš pravděpodobnost, že se tak stane, ale jak jsi psala, je ti jedno, jestli ta pravděpodobnost je 75% nebo 20%, takže nějaké malé snížení pravděpodobnosti už tě určitě nevytrhne. I po klystýru se můžeš na sále vyprázdnit. Rozdíl je zhruba ten, že bez klystýru vytlačíš spíš bobek, mezitím co po klystýru napatlanou směs stolice s vodou ;o)



--------------------
 Mesalinda 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 13:39:58)
Myslím, že se tím sníží pravděpodobnost téměř na nulu, tak nepiš, že "malinko".
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 13:42:15)
Nesnížíš ji skoro na nulu, kde jsi to vzala? :-o
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 14:25:30)
Mno, popravdě mě nikdy nenapadlo zjišťovat přesná čísla, protože mi to v daném případě přišlo nepodstatné. Teď jsem teda narychlo zkusila vygooglit jednu ze dvou studií, na které se odvolává WHO. Pokud dobře rozumím napsanému (jakože já anglicky neumím v případě dané studie byly dvě skupiny žen - bez klystýru a s klystýrem a ve druhé době porodní zůstalo čistých 56% žen z první skupiny a 78 % žen ze druhé skupiny. Vzhledem k tomu, že znečištění však bylo malé a vzhledem k tomu, že cca 22% (to mi opravdunepřijde, že by se blížilo nule) pravděpodonost znečištění po klystýru mi přijde docela velká, tak mně osobně přijde přijatelnější se prostě smířit s tím, že při porodu k něčemu takovému prostě dojít může


Kopíruju celý text, neb fakt neumím anglicky :o(


-------------------------
Drayton, S., & Rees, C. (1984). ‘They know what they are doing". Nursing Mirror, 159(5), 4-8.

Premise: Routine enemas in labor are not supported by research.

Research Questions: Do enemas speed up labor? Do they reduce the incidence of fecal contamination? Do they decrease the risk of postpartum infections among mothers and babies? How do women in labor really feel about receiving enemas?

Background: Drayton and Rees attempted to duplicate Romney and Gordon"s (1981) research on enemas using a randomized controlled study format.

Subjects: Two hundred twenty-two women who entered the University of Wales, Cardiff, labor and delivery unit during the time of the study agreed to participate. All were at or beyond 37 weeks of gestation and carried a single fetus. Expecting mothers with conditions complicating delivery such as heart disease, diabetes, hemorrhage, or pre-eclampsia were excluded from the study.

Study Design: Subjects were randomly assigned to the experimental (no enema) or the control (enema) group. Primigravidae were studied separately from multipravidae. Low-volume phosphate enemas were used. Duration of labor was timed. Assessment of fecal contamination was divided between first and second stages of labor. Soiling was evaluated using a 0-3 point scale. A score of 0 represented no fecal soiling, while 1 represented minimal contamination, 2 represented no more than two stools, and 3 represented frequent stools. Infections found among neonates were evaluated for the presence of fecal bacteria. To assess participants" subjective feelings about being given enemas, interviews were conducted by a research midwife within 24 hours of delivery.

Findings: Length of labor was not significantly affected by the administration of an enema. For the multiparous women, the length of labor was almost identical in both groups. Thus, the hypothesis that enemas speed labor could not be supported. Minimal fecal soiling occurred in about 8% in either group and went unnoticed by the laboring woman in most cases. Six percent of the enema group and 4% of the no-enema group encountered fecal contamination at grades 2 and 3. During the second stage of labor, 56% of the experimental group and 78% of the control group remained clean. This difference was statistically significant. However, most of the recorded incidences fell into category 1 (minimal). As it was mostly formed stool, it could be easily removed. It was concluded, therefore, that enemas can reduce the incidence of fecal contamination during the second stage of labor. However, it was also noted that when contamination did occur after enema administration, it became more difficult to manage due to its consistency. In the experimental group, infection rates among neonates were similar to those found among the control group. Only one neonate in each group, however, was infected with fecal bacteria. None of the mothers in either group contracted a perineal wound infection. It was thus concluded that, while enemas can reduce the overall incidence of soiling during labor, a correlation to subsequent postpartum infections could not be established.
----------------------

-------------------
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 14:32:33)
Rozumíš tomu dobře, kromě toho článek uzavírá, že délka porodu byla stejné v obou skupinách, stejně tak výskyt infekci poranění hráze a infekcí novorozence fekálními bakteriemi. Kromě toho píšou, že ve skupině bez klystýru byl únik obvykle snadno odstranitelná pevná stolice, zatímco v klystýrové to bylo rekuté a špatně odstranitelné.

No, jak tu svorně tvrdíme, lepší v polovině případů malý bobek než v pětině případů hnědá voda ;).
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 14:46:09)
Sylvo, víš, co je geniální? Název toho článku: "Oni přece vědí, proč to dělají" :)))) Rok 1984 - v jedné diskusi se psalo, že anglická tchyně dotyčné jí říkala, že přístup k porodům u nás je stejný jako v době, kdy rodila ona - to evidentně sedí.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 13:48:43)
Fakt? Co je na tom laciného? Je to vyprázdnění jako každé jiné a obvykle se v naší společnosti nedělá na veřejnosti ...
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 13:17:08)
Marie, a co když "pokakakáš doktora" po klystýru? To ti trapný nebude připadat?


--------------
 cizinka1 


Předporodní kurzy 

(17.6.2007 20:22:58)
Marie, a nenapadlo te nahodou co se stane, a musi se zcela jiste ztat, az necim takovym jako tlustym strevem, ktere bylo jednorazove (a tak nedokonale) vyplachnute, projede detska hlavicka? Ze bude to stejny efekt, jako by prstem projela tubou pasty? Prave ze staci obycejna predstavivost aby te napadlo, ze klystyr u porodu nemuze fungovat:)

Az nekdo udelal vyzkum, totez potvrdil. Odchod stolice u klystyru se stava, ale alespon je snadneji ji uklidit.
 cizinka1 


oprava 

(17.6.2007 21:35:05)
Pardon, napsala jsem blbost. Odchod stolice s klystyrem se stava, ale bez klystyru je snadneji ji uklidit.
 Ivana Procházková 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 13:41:24)
Marie007, ty jsi někdy rodila? Že říkáš, že při porodu se tlačí stejně na velkou.. Já u toho při porodu zapojovala tedy úplně jiné svalstvo..:))

A jen takový dotaz: pokud by ti připadalo trapné před manželem pokakat doktora a miminko, proč by si tam manžela tedy vůbec vodila? Já jsem hodně dlouho před porodem (možná i několik let před :)) zvažovala, zda chci nebo nechci manžela u porodu, možná podvědomě i z důvodu, "zda bych si před ním nepřipadala trapně". Pak jsem jednou měla odcela drsnou střevní chřipku, šlo to ze mě naráz oběma stranama, manžel jen odnášel kýble a uklízel po mně.. Takže poté, co jsme toto spolu absolvovali, jsem už opravdu přestala řešit, zda bych si před manželem náhodou nepřipadala trapně u něčeho tak přirozeného jako porod.. :))

Ty jsi s manželem nikdy nezažila něco na způsob "střevní chřipky"?
A co kdyby tě to potkalo? Propadneš se studem?




 Mesalinda 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 13:50:40)
Tak dámy, koukám, že jste udělaly z komára velblouda :-))))) Nakonec se tu dočtu, že mi je trapně rodit před manželem :-))))

Rodila jsem dvakrát, v obou případech s manželem (trpně mi nebylo) a co se klystýru týče, prostě jsem pro, ale ty, co jim nevadí kakat (bobky) na porodním sále respektuji :-))))

To, že klystýr vymyje střeva tak, že tam nezůstane téměř nic = téměř nula je prostě fakt, tu kaši před tím vyprázníte a zbytek vody nahradí místo vzniklé po stolici nahoře ve střevech. Tak to prostě je :-)

Loučím se, jdu něco dělat :-)
 Mesalinda 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 14:09:29)
Jo a ještě pro Ivuli - kdybyste nebyli proti předporodním kurzům, tak byste věděly, že nejúčinnější při porodu je tlačení jako na stolici, fakt :-)
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 14:15:09)
Marie, já kurz absolvovala, skvělý, klystýr mi tam nedoporučovali z uváděných důvodů :) A s tím tlačením je to různé - někomu to tak připadá a navíc je to jednoduché na vysvětlení, někomu ne, protože cítí, které svaly okolo pánevní zapojit (zvlášť pokud je občas trénuješ) a pak to jako při stolici není. Tohle je fakt hodně osobní pocit. Obojí tak nějak funguje ;)
 Ivana Procházková 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 14:49:15)
Marie 007, na předporodní kurzy jsem chodila docela zhusta. Jestli se na nich tvrdí, že se při porodu tlačí jako při stolici, tak je to jen další z blábolů. Já si odtamtud nic takového napamatuju. Nicméně při porodu jsem zapojovala úplně jiné svalové skupiny, než když sedím na WC.
 delfina7 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 18:14:21)
Ivule,
kdybych si před porodem přečetla tvůj příspěvek, že se rozhodně nemá tlačit jako při stolici, asi bych neporodila a dítě by ze mě museli nějak dostat. Snažila jsem se zapojit jiné svaly, ale bylo to k ničemu. Doktor mi hned řekl, že takhle to nepůjde (ale nikdo mi neporadil, jak tlačit, na to jsem naštěstí přišla už během druhého zatlačení). Je pravda, že jsem při tom ležela na zádech a hlavičku dítěte jsem cítila až někde na páteři.
Nojo, zase stejná písnička. JÁ jsem to dělala takhle a fungovalo to, tak jiný způsob je špatný.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 19:21:45)
Vidíš, to může být fakt tou pozicí na zádech! Já rodila vestoje, vkleče a na stoličce, tak to asi bylo cítit jinde :)
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 15:47:15)
Nejsem sice Ivule, ale s tím "být proti předporodním kurzům" to mám asi takhle:
Jsem všema desíti pro předporodní kurzy. Neštěstí ale je, že standardní předporodní kurzy ve velkých porodnicích nebývají odborně na výši. Nicméně čím míň toho člověk ví o tom, co se s ním při porodu bude dít, tím větší riziko, že bude panikařit a že to bude vnímat špatně.
Každému bych přála předporodní přípravu (protože tomu se kurz říct nedá, šlo o dvě individuální sezení), kterou jsem měla já. Šitou na tělo, s tím, že nebylo třeba opakovat věci, které znám, naopak mi velmi sedly věci, které měla dotyčná dáma z praxe zažité (až se budete cítit tak a tak, budete mít možná pocit, že už to nejde vydržet, ale vězte, že právě v tu chvíli už to nebude trvat dlouho, protože tyto pocity znamenají, že se právě děje to a to...)
Vzhledem k tomu, že jsem měla z porodu po vícero odstážovaných porodech v jedné nejmenované středočeské porodnici panickou hrůzu, dokázala se mnou tahle příprava udělat divy. Přestala jsem se bát, získala jsem sebedůvěru a začala jsem se těšit.

Nicméně když jsem pak přišla na "předporodní kurz" k Apolináři, kde mladinká a žalostně nevzdělaná porodní asistentka neustále podpírala svá dvacet let přežitá tvrzení tím, že "to je všeobecně známé" nebo "že to říkal pan profesor", měla jsem co dělat, abych udržela vážnou tvář, a nebyla jsem tam taková sama. (Naštěstí mě tahle holčina u porodu minula...) Neštěstí takovýchto porodních kurzů je v tom, že ti tam namluví spoustu nesmyslů zabalených v úhledném odborném obalu, a pak už nepochybuješ o ničem... Ani o tom, že někdo jiný než ty ví, jak máš dýchat, například...
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 20:31:04)
Marie, "proste fakt"? Vis ty clovece kolik praci se nekdo ma dat aby vycistil streva do opravdy, treba pred vysetrenim streva RTG?
 cizinka1 


Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 20:57:04)
Katko,

pises,

"Tak já si nemyslím, že klystýrem způsobím někomu pocit trapnosti."

1) spousta zen povazuje klystyr, a ty nejsi mluvci vsech zen. Vyjadruj se skromne jen za sebe.
2) pro mne je ponizujici tematizovat porod jako zalezitost trapnou a spinavou - ma to bohuzel hodne do cineni s pojetim porodu v semitsko-krest"anske tradici. Je spousta spinavych procedur (treba obycejne preventivni vysetreni konecniku), kde pozadovat klystyr po pacientovi nikomu ani nenapadlo.
3) Po reci, ze klystyr muze pomoct, zeny naopak se citi trapne, az jim ta stolice odejde a ony se toho vsimnou. Budou mit pocit, ze to personal jeste nevidel, a budou se zcela zbytecne stydet.

"Ale kurz vedla PA, která mi taky odrodila dcerku a ta opravdu ví, o čem mluví."

To je opravdu roztomily argument:). Ona odrodila tvoji dceru? Jak se to vam povedlo, a proc pak je to tvoje dcera? :)) Vim, jak to myslis, ale nesla bych za PA, ktera tak mluvi, a ktera dovoli o sebe tak mluvil. Rodila jsi ty, ona asistovala.

"Pokud ji mají mamky u porodu a nebo chodí na její kurzy - všechny ji vychvalují do nebes, a to o něčem svědčí."

Muze to svedcit o hodne cim. Muze jit o dobrou PA, nebo o tom, ze ucastnice kurzu necetly o porodu nic jineho nez z www.porodnice.cz, Miminka a Betynky.

"Dokonce i na těchto stránkách na ni pějí mamky chválu. Já například mám dost velký problém s vyprazdňováním od narození. Takové křeče, jaké mívám při stolici, na kterou chodím jednou za 4-5 dnů, bych nikomu nepřála. Takže jsem byla vděčná za klystýr a po dlooouhé době za "normální" vyprázdnění před porodem."

No, jako nekdo, kdo mel s tym problemy v detstvi (mam takove linne streva), a nekdo, komu tyhle problemy se vratily v tehotenstvi, reknu takhle: Clovek ma bud cely zivot anebo 9 mesicu, aby se naucil jist tak, aby travil a vylucoval zdrave. Obavam se, ze ve vetsinou pripadu jde o to, ze nekdo ma zacpu predevsim v mozku, a ta ve strevech je spise dusledek - zanedbany problem z linnosti. Pokud jsi snazila a ti to neslo, kazdopadne, to neni duvod zminit klystyr u porodu. To je tvuj osobni zdravotni problem, ktery muzes vyresit se svym zdravotnim poradcem a poskytovatelem tehotenske pece.

"Tlačení a dýchání - někdo opravdu mívá nutkání vytlačit miminko dřív, než je to vevnitř připravené, a pak se čeká, až ten otok klesne. Takže poslaouchají svě tělo, které říká "tlačit", ale vlastně se tlačit ještě nemá. Nevmyslela jsem si to, mám kamárádku, které se tohle stalo.
Je ale pravda, že některé mamky by porodily lépe bez "rad" doktorů. Hold - každý z nás je jiný - i doktoři..."

Jak to vis, ze ta, ktera poslechne sveho tela si ublizi? Porodni asistentky, ktere radi netlacit naschval, a uz vubec netlacit nasilne ani na povel, ale delat se co chce, tvrdi, ze pote, co prijaly tento pristup, maji mene vazne poranenych rodicek. Proc rodicky musi byt odkazane neustale kontrole a fasovani do jednoho modelu, pokud prave jsou ty, ktere svoje telo citi nejlepe (samozrejme, pokud nejsou pod vlivem umelych hormonu a analgeze). V tech pripadech nesrovnalosti mezi poklesem miminkem a otevrenim matky vzniknou s vetsi pravdepodobnosti a pocity zeny muzou byt klamne.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 9:34:50)
Ten, kdo chodí na dobré předporodní kurzy ví, že klystýr se dává taky proto, aby se prohřály poroní cesty a tím taky lépe pokračuje porod.

Ten, kdo chodí na kvalitní předporodní kurz ví, že toto tvrzení není pravdivé, že je to pouze domněnka z dob minulých, kterou se nepodařilo vědecky prokázat


Není pravda, že ho dávají proto, aby neviděli na sále stolici. Já tedy mám za sebou porody 2. U prvního mi klystýr dali, ale u druhého ne. Podotýkám - ve stejné porodnici. Takže ty předporodní kurzy asi k něčemu budou, že?

Nerozumím. Personál porodnice se chodí školit na kurzy určené laikům, aby znal doporučené postupy při porodu? To snad ne, to by byla hodně špatná vizitka porodnice


Mimo jiné - to dýchání a tlačení v pravý okamžik je taky velmi důležité, protože to taky ovlivňuje délku porodu. Když se tlačí v nesprávnou dobu, tak oteče tzv. čelenka a musí se počkat, až otok klesne a může se pokračovat v porodu. A světe div se, toto jsem se taky dozvěděla v předporodním kurzu.

No vidíš, a já se zas v předporodním kurzu dozvěděla, že psí dýchání (vybavuje-li se mi to správně) v době, kdy už se chce tlačit, ale ještě se nesmí, je stejně k ničemu, ale ona (jako porodní asistentka) aspoň nemusí být s rodičkou, protože když ji slyší mělce dýchat tak ví, že zároveň nemůže tlačit, takže k ní (rodičce) běží tehdy, když ji přestane slyšet. Tomu říkám kvalitní péče :o( MMCH při prvním porodu jsem asi pět minut dýchala podle toho, jak mi PA předdýchávala - točila se mi z toho hlava, brněly prsty a Pa se mi pokoušela tvrdit, že to je normální, to se u ženám u porodu běžně stává. No, děkuji pěkně, pokud takovéto řízené dýchání vede k problémům, tak to si radši budu dýchat podle svého, což se mi osvědčilo u všech tří porodů.

MMCH teĎ mi to nedalo a vyhrabala jsem Enkinovu Efektivní péči v perinatologii. Jj, je to tak, jak mi cinklo v paměti - v této knize je vyjádřena hypotéza, že "vražedná" může být ve druhé době porodní zejména kombinace - řízené usilovné tlačení se zadrženým dechem + poloha matky na zádech se stlačenou aortou = sice o něco kratší porod, což nemá žádný význam, zato špatná výměna plynů mezi matkou a dítětem (čili nedostatek kyslíku pro dítě). Další názor, který jsem slyšela, že je ten, že takovéto tlačení může mít vliv i na poranění hráze (protože porod je tak rychlý, že se hráz nestihne rozvinout).


Mimo jiné, moje kamarádka na kurz nechodila a byla bez klystýru a stolice jí odešla na sále. Měla z toho těžké deprese...

Já na kurz chodila, byla jsem bez klystýru (3x) a stolici jsem nevytlačila ani jednou. Kamarádka na kurz chodila, klystýr měla, stolici vytlačila a taky jí z toho nebylo zrovna lehko na duši. Je pravda, že na kvalitním kurzu se žena dozví, že vytlačit stolici není žádné neštěstí a že se to může stát i po klsytýru... no, já se to tam nedozvěděla, akorát mi bylo vnucováno, že si mám koupit Yal.


Člověk se na předporodním kurzu opravdu doví věci, které jsou užitečné a hlavně máloco ho pak na sále při porodu překvapí. Jsi prostě připravéná matka a to je vždy lepší než když o tom nemáš ani páru.... Je, samozřejmě, taky důležité, vybrat si DOBRÝ předporodní kurz...

Jj, stoprocentní souhlas. Otázka však je, co je to DOBRÝ kurz. Pokud informace zde psané jsi načerpala v kurzu, tak já bych ho za "dobrý" rozhodně neoznačila a radši bych v tomto případě dala přednost načerpání informací třeba z internetu, kde si člověk může dohledat daleko víc informací a má možnost si je porovnat a vyhodnotit sám, příp. je zkonzultovat se svým gynekologem nebo PA ;o)


------------------
 Lavanda 


Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 9:44:26)
Hmm, musím se k tomu všemu taky vyjádřit. Souhlasím se Sylvií. Předporodní kursy jsem nenavštěvovala ani jednou. U prvních dvou dětí jsem musela ležet pro hrozící předčasný porod, u třetího nebyl čas ani energie. Snažila jsem se aspoň načíst něco v literatuře.
Dýchání, aspoň jak bylo doporučováno ve starších publikacích, mě děsilo. Nadechnout se, nedýchat několik desítek vteřin a tlačit. Vždyť u toho se musí miminko dusit. Naštěstí mě takhle striktně u porodu dýchat nenutili - prostě jsem se nadechla, a pokud kontrakce trvala, tlačila znova.
Klystýr jsem měla před prvním porodem, protože jsem o něj požádala. Měla jsem strach z toho, že by se mi přihodila nehoda na sále. Výsledek - stejně šla ven zas jen voda (pěkně špinavá), a to trochu i během porodu. Druhá doba porodní - asi dvě hodiny.
U druhých dvou dětí mi nikdo nestačil klystýr ani nabídnout, věci se vyvíjely dost rychle. K žádnému znečištění nedošlo a druhá doba porodní netrvala u obou snad déle než pět minut.
 fisperanda 


Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 10:27:30)
Já se nedivím, že po tom, co si mamky něco takovýho vtlačí do hlavy na kurzech a z literatury, se bojí k porodu.
Samozřejmě proti informacím než do toho člověk jde, nic nemám, ale všeho s mírou.
 Katka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 11:31:09)
Pokud se u dýchání točí hlava a brní končetiny, je to známka překyslyčení těla, tudíž špatného dýchání...
Toto jsme se dokonce učili v biologii, vy ne?
Dál to už nebudu komentovat, protože oba porody jsem měla tak v pohodě, že mi málokdo věří. A jsem přesvědčena, že mi k tomu pomohl předporodní kurz oné PA. Absolvovala jem 2 kurzy během jednoho těhotenství. V tom jednom nás bylo asi tak 25 a vůbec nic jsme se nedozvěděly. V tom druhém nás bylo 9 a můžu říct, že ani jedna mamka neodcházela z kurzu s tím, že se bojí porodu. Spíš naopak. Ty, co se bály, odcházely klidné a připravené v pohodě odrodit. S holkama se stýkáme, takže vím, jak to je.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 11:59:56)
Pokud se u dýchání točí hlava a brní končetiny, je to známka překyslyčení těla, tudíž špatného dýchání...
Toto jsme se dokonce učili v biologii, vy ne?


No a právě proto mi přijde jako pitomina u porodu nějak dýchat jenom proto, že "se tak dýchat má", ale naopak za rozumné považuju dýchat tak, jak moje tělo momentálně potřebuje, abych žádné problémy nepociťovala ;o)

To, že ty jsi měla porody v pohodě, ti přeji. Nic to ale nemění na tom, že kurz, na kterém PA podává zastaralé informace, nepovažuju za kvalitní


--------------
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Omlouvám se - vkládám tento příspěvek podruhé - chtěl bych znát Váš názor, dámy - Předporodní kurzy 

(17.6.2007 13:05:06)
Neexistuje nic jako dobré a špatné dýchání, existuje jen dýchání, které vyhovuje tomu, co tělo požaduje, a dýchání nepřirozené.
A když už tedy se oháníš tou biologií, tak ani při hyperventilaci se překysličit nemůžeš, brnění končetin je způsobeno mírnou změnou obsahu ionizovaného vápníku v krvi, způsobenou nikoli překysličením, ale vydýcháním příliš velkého množství oxidu uhličitého. Další věc ovšem je, že pokud v tu chvíli nepropadneš panice, nic se nestane, brnění samo přejde. Hlavní je ale řídit se svým tělem, ne tím, co ti říká někdo zvenku, kdo pravděpodobně používá jeden a tentýž mustr na všechny rodičky.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Prohřátí ??? 

(17.6.2007 11:35:26)
Katko, fakt mně rozesmála tvoje věta o tom, že "... klystýr se dává taky proto, aby se prohřály porodní cesty.... " vzpoměla jsem si totiž na můj první porod (já vím, že "uže davno tamu..."), kdy do mne sestra nalila ledovou vodu a ve mně se v ten okamžik všechno zkroutilo, jako bych měla v břiše uzel. A to můj porod postupoval perfektně, do 7 jsem spala, ráno jsem byla normiš na stolici a nic jsem nejedla, v 10:30 bylo dítě na světě...

Neříkám, že je tomu tak všude, ani že je tomu tak v Klatovech ještě dnes po 19 letech, ale prostě ten zážitek je hluboce ve mně a tvoje informace o prohřátí mne přinutila reagovat... Dodnes tvrdím, že klystýr a holení byly nejhorší z celého porodu (toho prvního, u druhého jsem se už nedala).
 fisperanda 


Re: Předporodní kurzy 

(15.6.2007 10:30:50)
Pratchett:

Tak to je zvláštní, já jsem porodila bez kurzů, bez valné účasti PA, ještě koncem pánevním a věděla jsem jak mám dýchat, věděla jsem jak mám tlačit, věděla jsem o možnosti YALu, beztak mi to bylo na nic, a stejně jako jsem věděla já, co mám dělat, věděl to i můj manžel, který ani nenavštěvoval kurzy ani nečetl žádný články. Myslím si, že je to prostě jakýsi tlak, který přesvědčuje rodičky že bez kurzu neporodí. Je to nesmysl. Porodí každá.
U těch goril, jak píšeš, je to něco naprosto jinýho, ty sou traumatizovaný podmínkama v zajetí, normální zvíře žijící ve svých podmínkách na předporodní kurzy nechodí, mnoho z nich jsou samotáři, takže ani nevidí porod jiných jedinců, no a ve finále porodí taky.
 Sylvie 


Re: Re: Předporodní kurzy 

(15.6.2007 10:55:12)
Mohu nabídnout ještě jeden pohled na předporodní kurzy:

Po prvním porodu se mnou na pokoji ležela mamina, která na žádný kurz nechodila, porod brala tak, jak přišel, byla spokojená, jaké má krásné miminko a jak jsou v porodnici v podstatě všichni úžasní :o) Mno a já na kurz chodila (to, že mi byl z praktického hlediska k ničemu ponechávám stranou), byla jsem tzv. informovaná rodička, na personálu jsem si vymohla věci, které mi porod přeci jenom trochu zpříjemnili (že mi automaticky nenapíchli kapačku, že jsem - byť potají - pila a jedla, že jsem po porodu měla dítě u sebe a podobné dle mého samozřejmosti, které ovšem vůbec samozřejmé nebyly)... a místo, abych byla spokojená, jaké jsem si vymohla nadstandardní podmínky, byla jsem v šoku a málem jsem z porodnice zdrhla vzápětí po převozu na šestinedělí, kdy jsem se pohádala o své dítě a kdy moje trpělivost s personálem už mlela z posledního :o/

MMCH k tomu tady omílanému dýchání - to byla asi jediná praktická informace, kterou mi kurz dal: dle PA je nacvičené dýchání u porodu dobré maximálně tak k tomu, že se žena soustředí na to, jak dýchá a nemá čas tedy myslet na jiné blbiny. VZhledem k tomu, jaký jsem nervák a že neumím dýchat ani při cvičení, mě ta informace dost uklidnila a v klidu jsem si tedy u všech třech porodů dýchala naprosto normálně, aniž bych nějak myslela na to, jestli dýchám "správně" nebo ne ;o)

Tím kurzy nezatracuju, jenom že všechno má dvě strany. Já bych se bez kurzu klidně obešla, z praktického hlediska mi byl k ničemu a stejně jsem si veškeré podstatné informace musela dohledat samostatně na netu a v knížkách.

------------------
 Katka 
  • 

Re: Re: Re: Předporodní kurzy 

(16.6.2007 23:46:55)
Možná je taky dobré si před porodem obejít více porodnicí a vybrat si tu, která je podla vašich představ... Souhlasím s tím, že některé kurzy jsou na nic. Chodila jsem při prvním těhotenství na 2 současně. Jeden byl na nic a druhý byl tak úžasný, že na PA, která ho vedla, nedám dopustit.
Opravdu nám dala moc užitečných informací a navíc to bylo zdarma!!!
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 16:40:10)
Ronnie, ze své zkušenosti můžu říct, že mně byl předporodní kurs k ničemu. Fungovalo to pak úplně jinak.
Plavat jsem s dětmi nechodila, taky žijou :-)))
 Lilith 


Re: Re: Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 18:42:05)
Nikdo nepsal, ze deti umrou, kdyz nebudou chodit plavat :-))
Reagovaly jsme na to, ze fisperanda rekla, ze je to paka na tahani penez (to znam jine "paky")a to, ze napsala, jak je hrozne! , kdyz chodi domu instruktorky plavani...neni to hrozne, je to prijemne pro me i pro dite + ty veci a ty pomucky, ktere s nim pouzivala a delala, neni o cachani a ja bych to urcite neumela.
Nic vic, nic min. Nikomu to nevnucuji, lec to take neshazuji, pokud vim prd.
 Matthew 
  • 

Re: Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 18:42:35)
Jejku Ronnie, ty to nějak moc prožívaš, ne? Teda já na plavání s malým chodila, páč jsem se doma fakt nudila a tohle byla aspoň nějaká změna a mladýho to i bavilo. Ale pak jsme asi po půl roce chození na plavání šli jednou do jinýho bazénu, kterej byl i o dost menší, než ten původní a tam se nějak tý vody strašně polekal, jen jsme tam vlezli a do vody v bazénu ho nedostanu ani teď a to už to budou nějaký 2roky. Že by se nějak zorientoval pod vodou a tak to si iluze nedělám, prostě když do vody sletí, tak se strašně lekne a spustí virvál. Takže plavání pro mrňata nám akorát vzala několik tisíc a nedala prakticky nic, tedy nic, co by mělo nějaké delší trvání (třeba láska k vodě na dýl, jak 0,5hodiny a ještě k tomu se cvičitelkou, nebo schopnost zadržet dech - a to to během kursů uměl dokonale, ale jakmile byl někde jinde, tak konečná, dělal, jako by ani dýchat neuměl). Takže já osobně si myslím, že je to vážně zbytečnost a tahá to prachy z lidí, ale až budu mít další, tak to s ním zkusím taky absolvovat, páč tipuju, že to na MD bude podobný núďo jako s prvním(a jestli ne, tak aspoň ušetřím). A jinak předporodní kursy jsou opravdu k ničemu. Na ty jsem ani nechodila, to se rovnou přiznám, ale když mi známá popisovala co se tam dělá, tak jsem se chechtala až hrůza. A nějaká "odborná literatura", no promiň, ale tak snad víš, jak vypadá dítě(aby ho člověk po narození poznal), že porod asi nebude nic příjemnýho, když si představíš rozměry místa, kudy má dítě vyjít ven z těla, ale přece kdyby to bylo nějaký nemožný, tak už jsme dávno vyhynuli. Jinak PA v porodnici skutečně jsou od toho, aby ti poradily a pomohly a né jen z plezíru. Vždyť je to práce jako každá jiná a ony snad vědí, co se od nich očekává. No a že někdo neví jak dýchat, no promiň, ale jakýkoli nacvičování by mě nepřipravilo na to, jaký to ve skutečnosti bude, přeci jen zkušenost je nepřenosná. Jinak ještě jak jsi psala o té paní, že ona spíš vypadala na to, že tam skoro umírá, víš, on každý člověk má jinak nastavenou hranici bolesti a každý věci prozívá jinak, než někdo další, takže tohle se fakt nedá posuzovat.
 Lilith 


Re: Re: Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 19:28:33)
Nudo na matersky?? :-))
Tak to neznam..ty nechapes predporodni kurzy a plavani je dle tebe celkem nanic (asi jak u ktereho ditete, nas kluk se chova i v jine vode jako na plavani a zadrzet dech apod. umi proste vsude),ja zase nechapu nudu na matersky....to je pro me podivny mytus.

Je teda pravda, ze ja se nenudila nikdy v zivote...mam zkusenost, ze kolegyne z prace, ktere se tak nejak nudily i predtim, se nudily i na MD. Prej silena nuda a zadny kontakt s lidma na MD, no a pak jsem zjistila, ze nemaji zadne pratele a konicky, zajem, nic a jediny, s kym se stykaly pred ditetem byli tzv. lidi z prace, vzhledem k tomu, ze s nima se stykat jaksi musely. No a ty pak zmizeli a zbylo jim jen to nudo:-) Uf...
 Matthew 
  • 

Re: Re: Re: Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 20:18:05)
No jo Oscarko, pro mě ten první rok byl fakt nudnej, co se dítěte týkalo. Prostě jenom ležel, nebo spal, nebo řval, pak teda od 4. měsíců lezl, pak seděl, chodil, ale ta opravdová sranda začla až tak kolem toho roku, prostě když se naučil zdrhat z dohledu. Jinak chápu, že každý dítě je jiný a prostě jiným dětem to něco dá, nám to bohužel nedalo nic, ale to je prostě povahou. Jinak mezi ty lidi, co se neustále nudí, se zatím sama nepovažuju(ale čert ví, jak to vidí ostatní:-)) ), akorát prostě mě neberou takový ty věci jako družit se s jinýma mámama v MC či na různých akcích jen proto, že jsem taky máma. Prostě mám jiný zájmy, jiný věci, co mě zajímají a ty maminy, který tak jako znám a i zběžně a vím, že chodí do MC a tak, tak vím, že s nima si prostě nemám co říct, tak tam radši nelezu. :-)) Jó, teď už je to o něčem jiným, než s malým miminem, teď si teprve užívám i když je to občas stereotyp.
 Lilith 


Re: Re: Re: Re: Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 20:34:29)
Jasne, Matthew, to mas pravdu, ten prvni rok neni moc zabavnej z hlediska ditete, ale to jsem se nestihala nudit, neb jsem v zasade neustale kojila, kazde 2 hodky, cca 40 min,vcetne noci, takze to mam takovou mlecnou drahu :-) a kdyz ditko spalo, okamzite jsem musela lehnout s nim, abych prezila a pak uz zase je ditko vetsi a da se s nim delat spousta veci. Takze momentalne me to taky bavi vic nez kdyz byl mimco.
Jinak v MC jsem nikdy nebyla, treba by to bylo fajn, ale nejak mam okolo sebe dost kamaradek s detma i bez deti a nikdy jsem to nevyhledavala.
 Katka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Kurzy plavání 

(17.6.2007 0:00:42)
Já teda nevím, ale pokud dítě spinká, tak s ním můžu jít na procházku. Buď sama a nebo s kámoškou - mi neříkejte, že žádnou nemáte. Pokud doma mimčo "jenom" leží, tak si s ním povídám, zpívám, hrajeme různé hry, jako paci paci a pod. Vždyť to dítě vnímá, tak jakápak nuda??? A potom,vy máte doma paní na uklízení? Teda já tak tak stíhám uklízet, vařit, žehlit... A to mi manžel dost pomáhá...
 Matthew 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kurzy plavání 

(17.6.2007 14:08:19)
Katko, to bylo asi na mě, že? No já nevim, proč bych s dítětem chodila na procházky zrovna, když spí, to z toho nic to dítě nemá, ani v tom věku. Když spí, tak spí, uklízet se dá v tý době a během jeho bdění určitě nepotřebuje, abych nad ním pořád trotlila a něco mu hustila do hlavy. Já nevim, ale mě přtel zrovna moc nepomáhal (byl a je neustále v práci)a zvládnout se to dalo krásně a ještě si člověk odpočinul s děckem. Prostě i při tom, když je vzhůru, ale je to ještě takovej ten ležáček, tak se dá dělat spousta věcí - vařit(jako né jídlo o 5ti chodech, ale třeba polívku, nebo něco jednoduchýho), žehlit, vytírat a bůh ví co ještě a přitom na něj normálně mluvit, ukazovat mu všelijaké blbosti a tak. Však všechny ty domází práce nezaberou tolik času, na kolik vypadaj. Paní na úklid určitě nemám, sice to občas vypadá, že by byla potřeba, ale zvládnout se to dá v pohodě. Ale je teda fakt, že pacipaci jsme spolu nedělali, páč vždycky, když jsem začala, tak se na mě malej podíval jak na něco, co by mělo být přinejmenším v zoo a následně spustil řev, a přestal až když jsem se přestala snažit mu tyhle podivnosti vtlouct do hlavy. A nuda to je právě v tom, že vlastně jakoby není ten "plnohodnotný" kolega do diskuze. Prostě si s ním člověk moc nepokecá a tak se může jenom dohadovat, jestli se mu něco aspoň trochu líbí, nebo ne. Co zrovna ho bolí, nebo nebolí a jak moc, prostě umí jenom bulet a to není vždycky 100% srozumitelé. Když už práskne dveřma a odejde, tak to člověk i beze slov pochopí, ale když jenom leží a bulí, tak třeba já nevěděla nikdy úplně přesně, jestli chce být jen chvíli sám, nebo se dožaduje větší pozornosti. Tož to fungovalo stylem pokus-omyl. Takže já jsem teď nadmíru šťastná, že už tohle nemluvněcí období za sebou, jsem si dost oddychla. :-))
 ronniev 


Re: Re: Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 23:27:01)
Matthew, máš pravdu, asi jsem se nechala moc unést, ale to je právě tím, jakou zkušenost mám z porodnice. Mému dítěti tam opravdu šlo o život, umíš si představit, jak asi v té situaci mámě je, a ta čůza vedle vyváděla jako šílená, ječela, vůbec nevěděla, co má dělat (nemyslím, že by bylo třeba "psí dýchání" tak přirozená věc) a nadávala, když se sestry věnovaly mně, protože to prostě jinak nešlo, musely sledovat průběžně při kontrakcích monitor, připravovaly mi už do žíly jehlu na kapačku apod., protože to vypadalo, že bude vážně potřeba dost rychlý císař, aby se dítě nedostalo ven až mrtvé. Takže od té doby jsem na tyhle "přirozeně nepoučené rodičky" alergická. Jistěže sestry jsou tam od toho, jenže to by jich tam v některých situacích muselo prostě být víc, než je. Jestli jsem se někoho dotkla, omlouvám se.
 Katka 
  • 

Re: Re: Re: Kurzy plavání 

(16.6.2007 23:52:50)
Dýchání je důležité. Pokud mamka dýchá moc, tak se jí překysličí tělo a začčínají brnět ruce nohy...
 Ivana Procházková 


Re: Kurzy plavání 

(14.6.2007 22:39:23)
Milá Fispi,

proč by mělo být plavání kojenců zbytečná záležitost? Pro mě je to nejhezčí půlden v týdnu, který trávím výhradně s dcerou. Chodíme plavat třetím rokem a dcerka umí ve vodě už spoustu věcí. Ale to není to podstatné. Důležitější je, že si našla na plavání kamarádky (máme stále stejnou partu), těší se tam a je šance, že se pro ni stane plavání příjemným koníčkem i v budoucnu. Přišlo by ti snad lepší, aby to dopoledne namísto na bazéně trávila třeba u televize?

Pokud jde o plavání kojenců ve vaně: ano, i k nám docházela plavací teta. A co ja na tom tak hrozného? Ráda jsem jí za to zaplatila, zas tolik to nebylo a já sama bych to za ty peníze teda nedělala.
 Čekatel na smazání 


Re: Re: Kurzy plavání 

(15.6.2007 8:10:10)
Souhlas, plavani kojencu je super, udelal jsem si na to vzdycky v tydnu cas a sli jsme tam vsichni tri. Hezky jsem u toho psychicky zrelaxoval, zadne myslenky na praci, starosti, jen soustredeni na prcka a vodu.
 martoska 
  • 

Re: Kurzy plavání 

(15.6.2007 23:18:16)
Fisperando, jsi normální husa. Předporodní kurzy i kurzy plavání mají každopádně smysl. Pro tebe možná ne, ale je zbytečné ti něco vysvětlovat. Holt hloupost je horší než .....
 majdaleenka +07+11 


jojo, to mi něco říká 

(14.6.2007 11:08:00)
ahoj:o) ono to není jen o komunikaci a jen, když jde o děti - nechci být nějak zlá či zaujatá, ale chlapi často slyší jen to, co se jim zrovna hodí. Mám spolubydlícího a ten pravidelně slyší jen polovinu sdělení, naposledy jsme tak odjeli k vodě, aniž by zamkl (podotýkám, že na zamykání jsem úchylná od té doby, co se mi v průběhu 5timinutové nepřítomnosti kdosi(=někdo bydlící na stejné chodbě) páčil do dveří a všichni, včetně něj, to vědí. Jasně jsem mu řekla, aby zamkl a že se sejdeme dole, on řekl "ano, provedu", jenže když jsme se po několika hodinách vrátili, bylo odemčeno a on popíral, že bych mu kdy říkala, aby zamkl. Téměř nikdy si nepamatuje, že měl něco udělat. Tuhle zkušenost mám s chlapama obecně, buď mám smůlu na "mouly", nebo nevím... S přítelem jsme podobnou situaci ještě neřešili, tak uvidíme;-)
 Vlaďka+Daniel 3/05 


výborně, nejsem sama:) 

(14.6.2007 20:44:10)
Záchranná slůvka předávám-přijímám by u nás taky leckdy nefungovaly:) Manžel je sice zlatý po všech stránkách do té míry, jak je u člověka možné, ale taky znám souhlasné pokývnutí doprovázené slůvkem "ano" a o pět minut později následované dotazem, na co jsem se to vlastně ptala:) A na druhou stranu musím říct, že jsem toho ve výjimečných případech schopná taky. Naštěstí se nám to ještě nikdy nestalo s dítětem:) Ale to přijde. Předevčírem jsem s ním byla sama ve městě a málem se mi ztratil. V takových chvílích si nevyčítám, že ho málo hlídám, ale po prvotním šoku, kdy do něj půl hodiny hustím že nesmí utíkat a jeho to vůbec nezajímá a na oplátku mele, že chce na rybičky, si prostě řeknu, že nějakou genetickou oklikou mám dítě své sestry, kterou mamka jednou našla až na policajtech. Holt, každé dítě si najde svůj způsob jak matce zadělat na infarkt:) Přeju všem pevné nervy:)
 sarkita 


dám to přečíst manželovi.. 

(14.6.2007 11:08:21)
Lucko, dík moc, něčeho podobného se neustále obávám, protože můj manžel ze tří věcí, které mu řeknu slyší jen jednu a nikdy není jasné kterou. Ten tvůj článek mu dám přečíst, třeba to pomůže...
 Petr 
  • 

Nevnimam manzelku 

(14.6.2007 11:10:43)
Hmm, jsem jeden z tech manzelu, ktery skoro nevnima svoji manzelku, kdyz na nej mluvi. Nedelam to vedome, nevim proc to tak je, ale proste casto se mi stane, ze mi neco rekne, ja to slysim, ale nevnimam. S ostatnimi lidmi tenhle problem nemam. Mozna je to tim, ze na me moc mluvi a ja uz si vypestoval obranyschopnost, ale sam z toho radost nemam. Mate podobnou zkusenost?
 Ráďa 
  • 

Re: Re: Nevnimam manzelku 

(14.6.2007 23:29:41)
Tak mně se dnes stalo něco opačného :-) Manželovi jsem něco říkala, mezitím jsme zastavili na křižovatce a za chvíli už na něj troubil řidič za ním, protože manžel si nevšiml, že už má zelenou. Prostě se soustředil na to, co mu říkám. Ale uznávám, že je to výjimka a to co jsem říkala, bylo asi pro něj hodně zajímavé.
 Ráďa 
  • 

Re: Re: Re: Nevnimam manzelku 

(14.6.2007 23:36:18)
A ještě jedna drobnost, které se vždy zasměju. Pokud plánujeme na oběd řízky, manžel je strašně rád smaží(a taky ochutnává, že :-). No a mě úplně fascinje, jak on dokáže dát řízky na pánvičku a pak jen stát a koukat se, jak se smaží a čekat, až je obrátí, vyndá... Zatímco v kuchyni je staršný nepořádek. Ale jeho ani nenapadne, že by mohl začít trochu uklízet, zatímco se řízky smaží...
No, vím, to jsou chlapi, soustředí se na jednu věc, maximálně vlastně u toho ještě poslouchá rádio, takže to už má 2 věci najednou :-)
 Helča+3svišti 


Re: Re: Re: Re: Nevnimam manzelku 

(15.6.2007 14:29:51)
Buď ráda, že máš tak "všestranného" muže. Kdyby ten můj smažil řízky a u toho zaslechl rádio, o osudu řízků by bylo rozhodnuto... :-)))
My třeba vůbec nemůžeme mít puštěnou televizi. Pokud můj mužíček spatří obrazovku v provozu, ztuhne, jeho životní pochody přestávají fungovat a fascinovaně zírá. Je jedno, co v té televizi zrovna je. Čučí takhle na jakékoli obrázky. Děs a hrůza. Asi o tom napíšu nějaký článek :-))))
 Zuzana27 


Re: Nevnimam manzelku 

(14.6.2007 11:20:51)
Ano, Petře, je to tak. Prostě asi tím, že na jeho vkus moc mluvím, většina vět projde kolem, zejména co se týká provozní komunikace. Jakmile třeba spolu sedíme na večeři, či se bavíme jen my dva, tak fungujeme normálně. Co se ale týká vět pronášených za provozu (tj. děti si hrají, pes pobíhá), tak vnímá tak 30% údajů (on tvrdí že půlku, ale to se obávám že je skoro nadsazené).
Co se týká hlídání dětí - taktéž čekám na odpověď, jinak neodejdu. I tak není o rizikové chvilky nouze, tak proč si je ještě přidělávat tím, že budou dítka (byť jen chvilku) bez dozoru :-(
 Marcela, Tom 5,5 Marek 8m 
  • 

Re: Nevnimam manzelku 

(14.6.2007 11:55:48)
Nejste jediný, asi je to celkem normální stav. Také kladu ověřující otázku, jestli mě muž slyší, většinou je totiž zabraný do svých myšlenek a nevnímá. Pokud mu dávám hlídat dítě, dám mu ho radši rovnou do ruky, aby si to uvědomil, že ho má na starosti. Náš starší je již zcela v pohodě, ten se o sebe postará nebo se připomíná tak dlouho, až si ho muž všimne. Mladší ale dokáže během minuty přelézt z pokoje do ložnice, vykramovat polovinu věcí v kuchyni a ještě se někde postavit a spadnout. Stačí opravdu jen minutka nepozornosti.
 kalen 


Re: Nevnimam manzelku 

(14.6.2007 11:58:43)
Nesmutni :-) je to úplně normální.

Jednoduše řečeno,jde o vzájemnou komunikaci polovin mozku,která je jiná u žen než u mužů.
Jednou se mně dostal do rukou článek,který o tom pojednával. Od tý doby se držím těchto pravidel: -:)
1.Jestliže manžel dělá jakoukoliv činnost - čte tisk,dívá se na televizi,večeří, spravuje kolo....atd. - nemluvím na něho,protože mne stejně neslyší. Když je to nutné,tak čekám až přeruší činnost a zvedne hlavu - začne mne vnímat.
Zkuste malý příklad - když si partner zavazuje tkaničky u bot,promluvte na něho.....měla by nastat situace,kdy přeruší zavazování bot a podívá se na vás. O tom to je. Muž se soustředí na jednu činnost a ostatní jde kolem něho. Díky tomu prý vývoj nezůstal např. na úrovní lovení mamutů,právě mezi muži je mnoho vynálezců a vědců.
A na druhou stranu má žena jiné výhody - dovede v jedné chvíli míchat omáčku,kontrolovat dítěti úkol,odpovídat na všetečné otázky proč ?....nebo v zaměstnání telefonovat a v tu chvíli i druhou rukou podepisovat dopis nebo hledat v šuplíku zapadnutou fakturu:-)

Ale i tady jsou výjimky.....nejsme všichni stejní:-)

2.Jak už to tady padlo,zásadně používám tzv. předávání.....posílám ti malého,hlídej ho a čekám na odpověď....odcházím - slyším /manžel/.....platím nákup,drž malého - držím/manžel/ a přece během vteřiny dítko tatínkovi zdrhlo,našli jsme ho za chvíli....odskočil si k druhému stánku pro zvoneček.
Někdy venku asi vypadáme komicky,jak si předáváme dítě,ale už víme,že to jinak nejde:-)
 Hankie+3 


Re: Re: Nevnimam manzelku 

(14.6.2007 13:35:46)
Tak na tohle téma byl kdysi hezký pořad v rádiu. Volaly ženy, které remcaly, že ten jejich je schopný udělat jen jednu věc, zatímco ony toho musejí zvládat více - když jde žena z obýváku do kuchyně, posbírá všechno nádobí, cestou ještě sebere další věci, které patří jinam, a po cestě je "rozdá" do těch správných místostí. Když jde ovšem z obýváku muž, vezme jen svůj talíř a hrneček s příborem ignoruje.
Remcalek se sešlo hodně, v závěru pořadu dostal slovo jeden z mediálně známějších psychologů...

Vysvětloval, že je to takto zařízeno už od dob mamutů. Muž když lovil mamuta, fixoval veškerou svou pozornost i energii jen na mamuta, okolo běžící menší zvíře prostě nezaregistroval. Mezitím žena hlídala děti, zašívala kůže, udržovala oheň, připravovala mamuta od minula :-)

A ještě jedna věc, kterou si dodnes pamatuji, tam zazněla - ženy si stěžovaly, že manžel přijde domů z práce, svalí se na gauč, popadne ovladačku a začne přepínat programy. Ne proto, aby zjistil, co kde dávají, ale proto, že je zvědavý CO JEŠTĚ kde dávají :-D Vysvětlení psychologa? Po lovu na mamuta byl muž unaven a relaxoval pohledem do ohně, koukal na přeskakující jiskry. Dnes nemá oheň, tak kouká na přeskakující obraz v televizi :-D

To se ti chlapi mají, co? :-) Taky bych někdy ráda dělala jen jednu věc, ale holt jsem ženská a už jsem si zvykla, že toho spoustu musím zvládnout sama. Pokud se tedy nehodlám neustále rozčilovat nad tím, že manžel slyší jen část toho, co mu říkám...
 Helena 
  • 

mám podezdření 

(14.6.2007 16:19:24)
přiznám se, že já na různé škatulkování apod moc nevěřím nebo spíš je nemám moc ráda. Co se týče zmiňovaných obligátních vysvětlení, proč to muži dělají nějak a prostě nemohou jinak, tak mám už delší dobu podezdření, že tato vysvětlení se záměrně šíří hlavně proto, aby muži měli život pohodlnější. Co se týče třeba toho poslouchání, tak to prostě vždycky mají možnost svést na různé výzkumy, což je mnohem jednodušší než se naučit druhému pozorně naslouchat. To totiš vyžaduje určitou energii.

Proč průzkumům nevěřím? Podle nich jsem zřejmě až donedávna byla mužem, protože jsem splňovala všechny parametry toho, jak má muž myslet a jak se chová apod (pracovala jsem pro jednu mezinárodní společnost, celkem tvrdě na manžerské pozici - to jen tak pro dokreslení situace). To bylo před tím než se mi narodila dcerka a poté jsem si musela rychle osvojit spoustu dovedností, které jsem před tím neměla... a najednou mám i ty vlastnosti, které jsem prostě před tím nepotřebovala a o kterých se vždycky říká, že jsou typicky ženské. Mně z toho spíše vyplývá, že určitý model chování prostě přichází s určitou rolí, kterou v tu danou chvíli člověk má :)

Ještě na závěr: Já osobně si moc vážím mužů, kteří dokážou vyjít ze stínu a neschovávají se za tyhle průzkumy. Na druhou stranu ženy by se neměli bát brát na sebe odpovědnost třeba o finanční zajištění rodiny. Podle mě se doba změnila a je čas na to, aby spolu ženy a muži vycházeli jinak než tomu bylo za dob lovců mamutů, na kterou se s takovou oblibou neustále poukazuje.



 fisperanda 


Re: mám podezdření 

(14.6.2007 17:19:09)
Já si myslím, že je to potřeba brát s nadhledem. Pokud na manžela nesmím mluvit během televizních novin, no tak nemluvím, to se eště dá respektovat. Pokud mě poprosí, abych mu vyplnila formuláře, protože "to neumí", no tak to udělám. Ale už si nedovolí neudělat domácí práce jenom z toho důvodu, že je chlap. O malou se umí postarat stejně dobře jako já, i vařit se kvůli ní naučil. Jako že chlap nepomůže ženské s domácností jenom proto, že "je to ženská záležitost", to si myslím, že už je pryč. Nebo aspoň to ve svým okolí nikde nevidím.
Zkrátka pokud mě manžel někdy neposlouchá, tak nad tím mávnu rukou a už mu to neopakuju, a on zase ví, že se ztratím všude a že neumím číst v mapách :o)))
 Pudicitia 


Re: mám podezdření 

(14.6.2007 19:48:52)
Heleno,
jsou i vyzkumy, ktere tve nazory potvrzuji, tedy ze mozek se behem zivota meni podle druhu zateze. Muzum na materske se mozek meni do "zenske" podoby a naopak zenam, ktere se hodne soustredi na praci do te "muzske"...
 Helena 
  • 

Re: Re: mám podezdření 

(14.6.2007 19:53:41)
Já to tušila :))))))))))
 GANHAN 


Re: Re: Re: mám podezdření 

(15.6.2007 11:30:08)
Zdravím,
taky si myslím, že záleží na tom jaké životní situaci je člověk vystaven a hodně i na původním rodinném zázemí (rodiče). Můj muž byl odjakživa schopen dělat doma vše (narozdíl od svého otce), kromě šití a elektřiny, já zas neumím opravovat kola a jiné mechanismy a neudržím v hlavě informace o tom k čemu je dobré jaké huštění atd., ale zvládám veškeré mužské činnosti (dokonce mne někdy mrzí, že je přenechávám jemu - protože ho to baví). Ale jinak jsme dělali oba vše. Starat se o cizí děti (miminka) se zdráhal spíš z opatrnosti, přišly mu příliš křehké a bál se, aby jim neublížil a hlavně - nemusel!!! :o) Ale po narození dcerky se naučil rychle vše a když stratil ten počáteční ostych, po mém nekonečném "neboj se, malé děti jsou gumové, hned tak se jim něco nestane", tak z něj rázem byl profík a vše zvládal stejně jako já. Náš přístup se lišil jen v tom, že zatím co já dělala vše najednou a ve chvilce klidu odpadla, tak on dělal jednu věc po druhé, ale za to vytrvale, vydržel prostě přesně o ten čas déle, který ztratil tím, že nedělal věci najednou. Je jen potřeba to akceptovat.
A tady jsem u té životní situace... Když měl pak časově náročné zamestnání, tak nedělal rázem doma nic, protože se chodil domů vlastně jen vyspat a i ve zbylém čase byl úplně hotový. Domluvili jsme se, že tak to dál nejde a tak změnil místo. Ale ani pak to nebylo lepší a já si říkala, kam se poděl ten chlap, kterého jsem si brala? Když už jsem byla na dně, tak jsme si o tom promluvili a on se přiznal, že z toho tak vypadl, že vlastně ani neví kde navázat a tak jsme si zase rozdělili povinnosti, domluvili jsme se, že mu prostě řeknu s čím potřebuju pomoct místo abych tiše trpěla... a zase to funguje. Máme na sebe zase čas a trávíme společně čas i s malou. A po dvou letech konečně zbývá i čas na naše záliby. Je to úleva. Takže spátky na začátek - je to o komunikaci! :o)
 Ivana Procházková 


Re: Re: Re: mám podezdření 

(15.6.2007 15:13:52)
Jasně, tak proto jsem od té doby, co jsem začala na MD pracovat, jedna rozpolcená osobnost.. :) Přepínat se z "mužského myšlení" na to "ženské" je děsná fuška.
 Helena 
  • 

Re: Re: Re: Re: mám podezdření 

(15.6.2007 17:26:48)
Ivule,
nevím jakou práci přesně při MD děláte, tak nevím jestli tato moje následná úvaha nebude mimo mísu.

Je třeba si uvědomit, že ve vedení většiny firem stojí muži :( a jim je také dost přizpůsobeno v podstatě vše. Má aktuální zkušenost: Já nastupuji od srpna na 50% úvazek, který se mi podařilo u zaměstnavatele dojednat jen díky tomu, že mám dlouhé prsty (rozumněj známé na správných místech). Když mi nakonec potvrdili, že můj nástup je schválený. Tak jsem se zeptala kamarádky, jestli po všech těch dlouhých a nesmyslných diskusích přispělo ke schválení to, že jsem navštívila šéfa nebo intervence z příslušných míst. Ona mi odpověděla, že samozřejmě že její intervence a dodala "a to si neumíš přestavit, co se tu kvůli tvému nástupu na částečný úvazek sthlo, sdělím Ti detaily ústně". Ráda bych jen dodala, že jsem nepožadovala se vrátit na manažerskou pozici. Naopak jsem nabízela, že dotáhnu nějaké projekty a takové různé dlouho otevřené věci na které prostě není čas (a že jich tam je).

Vím, že existují i firmy (asi jich není zatím moc), které mají jiný přístup a ženám ale i mužům dávají šanci na to, aby mohli rozdělovat svůj čas spravedlivěi mezi firmu a rodinu.
 Ivana Procházková 


Re:  

(17.6.2007 22:04:22)
Heleno,
já jsem si za tímto účelem (abych mohla dělit svůj čas mezi práci i rodinu) založila vlastní podnikání.
Spousta věcí se dá udělat po večerech a pro ty záležitosti, které po večerech dělat nejdou, mám hlídání. Ale "přepnout" se mezi prací a staráním se o dítě mi dá fakt zabrat.. :(
 Katka 
  • 

Re: Re: mám podezdření 

(17.6.2007 0:24:16)
Takže, když jsem byla se synem 14 dní v nemocnici a manžel se doma staral o dcerku, tak se mu na 14 dní změnil mozek na ženský a jak šel do práce, tak zase zpátky na mužský, jo? To teda dost pochybuju. Neříkají ty "výzkumy", jak dlouho musí být muž doma s dítětem (na mateřské dovolené), aby se mu "změnil" mozek?????
 Róza 
  • 

Re: Nevnimam manzelku 

(14.6.2007 12:00:22)
Mě teda manžel vnímá. Ale já myslím, že je to těmi povely. Já ho "úkoluju" jen opravdu vyjímečně a to ještě pěkně poprosím. On mě taky. Nejcem moc ukecaná, takže pak není důvod mě pouštět jedním uchem tam a druhým ven.
 Insula 


Re: Nevnimam manzelku - to je přesné 

(14.6.2007 12:05:35)
Petře, já mám stejnou zkušenost. :-))) Nejhorší je, že mi pak manžel tvrdí, že jsem mu to neříkala, takže za "blbce" jsem já (neumím se tak dobře hádat). :-)))
 fisperanda 


Re: Re: Nevnimam manzelku - to je přesné 

(14.6.2007 12:25:23)
U nás je to eště vyhrocenější, že manžel řekne třeba, že nejí játra. Já se teda zařídím, játra nevařím. Následně jdeme ke tchýni, kde si dá jatýrka, mlaská a na můj vyvalený dotaz zahlásí, že tohle nikdy neřekl, že játra má přece rád. Udělal už to tak víckrát. Myslela sem si, že sem divná, až mi i tchýně potvrdila, že manža často zapomíná, co plácne a pak i ona se občas cítí hloupě. Tak sem pochopila, že chyba není na mým přijímači.
 Insula 


Re: Re: Re: Nevnimam manzelku - to je přesné 

(14.6.2007 13:05:31)
Fisperando, mám dojem, že mluvíme o stejném chlapovi. :-))) Manžel nejí segedín (a jiné) a v práci, u svojí mámy si na něm pomlaskává. Doma by to nevzal do pusy. Nejí sladké. Když jsem občas něco upekla, tak se ošklíbal "fuuuuj, kdo to bude žrát". A nedávno mi povídá, "mohla bys taky někdy něco upéct, všechny ženský pečou a ty nic." No, to už jsem se nezmohla na slovo, jen mi zůstala otervřená pusa. :-))))
 Věra. 


Re: Re: Nevnimam manzelku - to je přesné 

(14.6.2007 17:14:57)
mám pocit že pisatelka použila v článku neurčitá slova " koukni na malého"

což si může chlap vyložit i tak že na něj koukne na vteřinu a pak již o dítěti neví
nebo i tak že na něj dohlídne --- a bude dohlížet celou dobu

bohužel tohle znám z domu, nezbývá mi než chlapovi jasně říct " jdu tam a tam nyní HLÍDÁŠ TY, NEJSEM TADY, PŘIJDU ZA DESET MINUT" ..třeba...a ještě se jej zeptat " slyšels co říkám?"

pokud odpoví mám jakous takous jistotu že slyšel


jinak bohužel nevnímá.....takže je to určitě o komunikaci, a jasných "příkazech"...někdy bohužel nezbývá jinak, a neurčité náznaky ne vždy stačí


k tomu plavání, je to kroužek a možnost jak mamina "přijde do společnosti " ale určitě to není nutnost, navíc nejde o pravé plavání, u mimin ještě ne, pak se budou učit plavat klasicky...později...

Do jisté míry je to modní záležitost, proč ne, ale určitě to není " nutné pro rozvoj dítěte"...ani jej to neochrání před utopením v batolecím věku.....na to nespoléhejte.

 fisperanda 


Re: Nevnimam manzelku 

(14.6.2007 12:21:36)
Petře, to je super, žes to napsal. U nás není problém s provozníma věcma, jak de o malou, tak manžel je ve střehu. Horší to je, když mu něco vykládám, třeba když jdeme na procházku, pak se ho zeptám na kontrolní otázku a on mi řekne: "Co? Já sem tě neposlouchal..." Když sem se rozčílila, ať mi tohle nedělá, tak řekl, že by mě rád poslouchal, ale sou chvíle, kdy se mu to nehodí, a tak to neslyší. :oO Sem si to brala osobně, ale vidím, že to je další mužská vlastnost, která se asi musí tolerovat :o)
 Mateřídouška1 


Re: Nevnimam manzelku 

(14.6.2007 15:25:03)
Můj manžel mě někdy taky vnímá jen na půl, taky dochází k nedorozumněním, viz bohužel už extrémní situace v článku výše. Manžel mi vždycky říká, že jsem to neřekla, že jsem si jen myslela, že to říkám. Nejdřív jsem tomu věřila, ale potom jsem se na to zaměřila a zjistila jsem, že opravdu neposlouchá. Někdy mě to štve i proto, že mám pocit, že vlastně ani komunikovat se mnou nemusí. Když pak ale moc nemluvím, tak zase sonduje, co se děje, proč jsem naštvaná apod., proč prý je doma takový dusno. Tak koukám, že nejsem sama :)
 Lucka 
  • 

Re: Re: Nevnimam manzelku 

(14.6.2007 15:48:43)
No právě mateřídouško! To je ten problém komunikace u nás to mohlo mít tragickou dohru. Manžel mi taky vždycky tvrdil, že jsem to neříkala, já tedy vždycky jen mlčela a myslela si, že buď jsem sklerotická, nebo on neslyší. Nikdy ale nebyl nikdo přítomen,kdo by mě utvrdil v tom, že to fakt říkám. Tady byl ten kamarád a když mi manžel opět tvrdil, že jsem to neříkala a já měla 500% jistotu, že ano, protože fakt děti u vody pořád hlídám, tak jsem fakt už nevydrželo a zeptala se toho kamaráda. Nebylo to manželovi ani kamarádovi příjemné, (manželovi z toho důvodu, že to je fakt pravda a on musí se sebou něco udělat a kamarádovi kvůli tomu, že musí de facto shodit kámoše) ale nebyla to prostě žádná sranda. Od tý chvíle jsme o tom s manželem nemluvili, trochu se bojim toho , že by mi řekl, že jsme to oba si mysleli a nic neřekli, neslyšeli, prostě mi připadá, že musí mít vždycky pravdu,achjo.
 mateřídouška 
  • 

nepředpokládat 

(14.6.2007 16:51:37)
no mě se to také stává,ale myslím že manžel si opravdu myslí že jsem "to" neřikala,nebo někdy slyší něco jiného ,patrně předjímá co chci říci a pak si to polplete. v situaci kdy je to tvrzení proti tvrzení beze svědků....
ano nemám dobré zkušenosti s předpokládáním, že ten druhý to a to vidí a chápe stejně jako my/já,bohužel vím že pokud něco chci musím to říci stručně jasně a ověřit a nemyslet si že si domyslí nebo podobně
to jak si tvá mamka myslela že jde dítko za tebou....se mi také stalo: byla jsem s dcerkou v obchoďáku a viděla jak šla za mamkou, ale také jak se ona na ni dívá, ale patrně zabraná do vybírání zboží ji vlastně neviděla. byla jsem ráda že nebyl nával a včas jsem zdálky zaregistrovala mamku ale bez dcerky....tak z toho ani nebylo velké trauma myslím, ale v té době jsem si uvědomila že ani na "ženu" (když tu probítráte ty mamuty...)se nemůžete spolehnout hlavně nepředpokládat
 Veda, 2 dcery (7 a 5 let) 


Re: Re: Nevnimam manzelku 

(15.6.2007 8:29:07)
U nás je to stejný. Přesně jak píšete. Když mluvím nevnímá a když přestanu mluvit, tak se ptá proč nemluvím.
 Helča+3svišti 


Re: Nevnimam manzelku 

(15.6.2007 14:24:27)
Jo, takovou zkušenost mám - s manželem. Ty jsi asi světlá výjimka, která to přiznává, že manželku nevnímá. Můj muž dělá naprosto totéž s tím rozdílem, že to popírá. Potom mi tvrdí, že jsem mu to a to neříkala, to neslyšel... Navíc po každé mé otázce následuje jeho: "Cože?" Když mu svou otázku odmítnu zopakovat, bez problémů jí zopakuje a pak odpoví. Ale jeho první reakcí je v každém případě: "Cože?" On slyší, ale nevnímá, to je to!!! Až když je donucen se zamyslet nad tím, co slyšel, udělá to. Sám od sebe ne.
Je to asi opravdu nějaká "provozní hluchota". Přitom si nemyslím, že bych byla ukecaná a on se tomu toku řečí musel bránit. Holt asi to tak bohužel funguje. Takže pokud mi opravdu o něco jde, musím provádět kontrolní opatření a klást kontrolní otázky - což nás oba občas dohání k šílenství... :-)
 Mery72 


? 

(14.6.2007 11:50:48)
Asi je to hloupá otázka, ale opravdu hlídáte svoje děti absolutně pořád? Jasně, bazén nebo jakákoli přístupná voda - to chápu. Ale i ve vlastním bytě nebo domě? S jedním dítětem snad (i když s výhradami - WC), ale už se dvěma si nedokážu představit, jak se to dá fyzicky zvládnout.
 Dana, Kubík 4/05 
  • 

Hlídání 

(14.6.2007 13:27:41)
Ahoj, mám jedno dítko. Do roka, roka a půl jsem ho hlídala na každém kroku. Měla jsem to snažší, než jiné maminy, sice lezl od 6 měsíců, ale chodit začal až v 15 měsících. Hlídala jsem ho i na WC, protože nevydržel být beze mě, takže čekal za dveřmi záchodu (a většinou řval).
Teď jsou mu 2 roky pryč a doma ho už tak nehlídám. Dokáže si sám pěkně hrát (s vláčkem, s kostkama). Pokud "nemá vztekací", můžu celkem v pohodě vařit (po dvou letech se odvažuji i péct v troubě přes den). Jenom když je Jakub úplně zticha, jdu se kouknout, co vyvádí... a většinou přijdu pozdě. Naposledy to byl rozpatlaný Bepanten (samozřejmě vytlačená půlka tuby) po celé posteli a ve vlasech Kubíka... (vždycky se mi vymstí, když něco neuklidím). Naštěstí po výškách neleze a pokud se o něco takového snaží, chce mít u toho publikum :-).
Ale když jsme na návštěvě, tak to jsem ulítaná. Jakub má období vzdoru, neposlechne, chce prozkoumat všechny skříně, pouštět a vypínat všechna rádia, DVD, pračky a všechno, co má knoflíky. Dát mu přes ruce nebo přes zadek nepomáhá - začne se vztekat, vidím na něm, že se cítí ublíženě... už se těším, až vyroste z té své první puberty...
 Mery72 


Re: Hlídání 

(14.6.2007 14:10:52)
To se fakt nenudíš:-) Ale přesto, dovol otázku: jak fyzicky zajistíš, abys byla neustále dítěti v patách? Já si to totiž při nejlepší vůli nedokážu představit. Máme 2patrový dům, 3 děti, které se rozhodně nespokojí s hraním na jednom místě (bohužel ani v jednom patře), a já disponuji jen jedním tělem:-) Když chci na WC, musím do patra. Když vařím a děti by si vzaly hračky do kuchyně, pozabíjíme se o ně všichni. Prostě jsme doma zařídili prostory tak, aby se pokud možno vyloučily průšvihy. Pokud možno! Ubrusy, vázičky, léky, čistící prostředky... jsou pryč z dětmi používaného prostoru nebo hóóódně vysoko. U oken nemáme židle, na schodech jsou vrátka, jen se děti naučily skákat z opěradla křesla a nejmenší (20 měs.)to s hurónským řehotem zkouší taky. Jasně, že je to nebezpečné, jenže si říkám, že kdybych měla myslet, co všechno se "může" stát, nepustím je ani na krok z jejich pokoje a ještě tam budu 24h denně s nimi:-))
Opravdu obdivuju ty, kteří jsou schopni být pořád s dětmi. Já na to nemám a naši potomci si občas musí chvilku poradit.
 Val 
  • 

Re: Re: Hlídání 

(14.6.2007 14:21:43)
Přesně jak píšeš, je to potřeba zařídit tak aby se co nejvíc vyloučily průšvihy! Vždycky se může něco stát. Uhlídat na 100% to asi nemůže nikdo. V RD je to vždycky horší. Víc prostoru - víc možností k úrazu. Záleží asi jak jsou děti staré, po tom druhém roce už jsem taky hodně polevila. Ale do té doby jsem holt v kuchyni skákala přes hrnce, které tam malý kramoval ze všech skříněk a děkovala jsem že se aspoň chvilku zabaví. Byl strašný otrava a vyžadoval neustále pozornost, takže jsem ho měla na očích i když jsem někdy ani nechtěla :-). Samozřejmě jsem vařila pouze na zadních plotnách a to dělám do teď, pokud to jde. Ale jinak je to tak jak jsi to napsala ty i ostatní. Bazén?? Jedině zabezpečit tak aby se tam děti nedostali, jinak radši ne. Schody? - Branka. Kde na tebe nevidím - zamknu. Atd.
 Dela 
  • 

Re: Re: Hlídání 

(15.6.2007 11:57:36)
Taky by mě, Mery, zajímalo, jak to ostatní zvládnou. Rekonstruujeme dům a máme v chodbě metrové jámy (už rok), naštěstí bylo možné udělat samostatný byt v nerozkopané části se dveřmi s otočenou klikou, ale v předsíni stejně trnu. Ale jak obout najednou dvě děti? Teď jim jsou tři a rok a tři čtvrtě, tak už to docela jde, ale v době, kdy začal chodit mladší, to bylo fakt šílený. Klubko hadů neuhlídáš! Na druhou stranu se mě nikdy nechtěly pustit, když jsem šla na záchod, takže teď trpím naprostou ztrátou potřeby intimity a ze záchodu dělám "Kuk!" i na návštěvy. Židle pryč od oken jsou na nic - roční dítě si cca 2m dostrkalo židli z masivního dřeva ke kuchyňské lince a vylezlo na ni - během 10 vteřin. Už si hrají samy a docela se zabaví, ale největší riziko znamenají pro sobe navzájem - jsou na písku, já metr vedle a během dvou vteřin, co se shýbnu k plevelu, mi vezmou motyčku a praští toho druhého do hlavy. Ani motyčky nepotřebují. Umí se pěkně škrtit...
 Mery72 


spíš nehlídání 

(15.6.2007 15:52:32)
:-D
Tak pěkně to popisuješ... dýchla na mě idylka:-)
Naše děcka nikdy (zatím!! Bohu díky) nenapadlo lézt na okna. Na zahradě máme (a ještě dlouho budeme mít) díru, která se nedá zadělat, protože by šla vlhkost do domu. Čeká na velkou akci. Nikdo tam za 7 let nespadl. Ani návštěva. A to nemáme žádné andílky. Prostě jsme jim realisticky vysvětlili-vysvětlovali-vysvětlujeme a asi ještě dlouho vysvětlovat budeme, že někam nemůžou, proč, a co by se jim stalo, kdyby tam šli.
Na zadních plotýnkách vařím, jen když jsou přední taky v provozu, vařím s dětma, i když byli (jsou) malí. Kdybych měla všechnu práci dělat večer, nebudu spát vůbec. Stabilně chodím až po půlnoci:-( a jednou za dva tři měsíce odpadnu v 19h.
Naše děti si prostě MUSELY zvyknout, že máma má práci. Fakt si nedovedu představit, jak to ostatní všechno zvládají. (asi nesedí u Rodiny:-)))
Představa, že musím vlastní dítě DOMA HLÍDAT mě děsí.
 Lavanda 


Předávat dítě přímo do rukou 

(14.6.2007 12:03:42)
Pokud malého nechávám u našich, předám ho vždycky přímo někomu - mamce, taťkovi, švagrové - ta je nejspolehlivější. Naši jsou totiž schopni dělat přesně tu pitomost popisovanou v článku. Prostě si řeknou, že ho hlídá ten druhý a hotovo. Naštěstí nemají bazén a já tam malého nemusím nechávat moc často.
Pokud jde o bazén - dokud jsou děti malé, nikdy bych ho doma nechtěla.
 Lucka 
  • 

Re: Předávat dítě přímo do rukou 

(14.6.2007 12:10:10)
Budilko, přesně tak, to jsem si taky řekla, žádnej bazén, dokuď nebudou kluci velký, zajímavý je, že obě ty nehody se nestaly doma. Mě připadá, že když člověk hlídá dítě doma sám, dává si větší pozor, zná "terén" nazpaměť, ví kde čeká nebezpečí. Hprší je to, když jsme jinde, na návštěvě apod., kamarádka otevře někde okno atd.
 piraela 


Bazén 

(14.6.2007 12:51:05)
Souhlasím, my máme 3 roky doma velký nafukovací bazén, 3,5 m. Plesniví nám na půdě. Domluvili jsme se s manželem, že dokud nebudou obě děti velké ( teď 4 a 2,5), nebudem ho používat ( pak už ho možná rovnou vyhodíme :-(), i když je nám to někdy líto.
Takhle je můžu nechat chvíli na zahradě bez dozoru, občas je jen zkontrolovat z okna, ale bazén by byl velké nebezpečí a nesměla bych se od nich hnout na krok...
 Eva 
  • 

Re: Bazén 

(14.6.2007 13:24:07)
Co se týče bezpečí dětí, spoléhám nejraději sama na sebe, ale má to jeden háček. Nikdy nemůžu být vždy u všeho. Možná nejde ani tak o tu komunikaci (každý muž tu svou někdy nevnímá, co si budem namlouvat), jako spíš o to, aby se celá ta rodina naučila vidět jinýma očima, očima dětí a jejich bezpečnosti. Předvídat a předcházet situacím. Všichni by měli mít zájem na zdraví a životu dětí. Raděj kdyby ho hlídali i 2 najednou, než nikdo. Já se např. snažím i zamezit katastrofám, např. odstraním z dosahu, co je nebezpečné, nepustím tam, kde by mohli spadnou, raději tu bránku zamknu. V nejhorším, když to jinak nejde, tak si ty děti opravdu beru všude sebou. Jsou situace, kterým nepředejdete. Pak si to vyčítáte, partneři se navzájem obviňují a je to peklo.
Také z toho mám strach, teď na sklonku prázdnin, mít oči na šťopkách, uhlídat je, spoustu věcí jim kladu na srdce, už jsou větší, tak leccos chápou, ale přece, člověk nikdy neví. Článeček je smutný, ale autorce přeju hodně štěstí a ať už se nic podobného nikdy nestane.
 Val 
  • 

To Mary 

(14.6.2007 14:05:35)
Skoro do dvou let jsem malého hlídala opravdu snad pořád! Měla jsem to snažší v tom že jsme měli 1+1 takže byl pořád na očích a blízko. Ale hlavně jsme měli a máme i teď 4+1 zařízený tak abychom eliminovali co nejvíc nebezpečí úrazu. Nechápu že si někdo nacpe byt kravinama a pak se diví že to dítko využívá ke svým šíleným nápadům. Jsou to malé děti a nikdo jim nevysvětlí že tohle opravdu ne. Malý to začal chápat až tak v těch dvou letech a od té doby už ho můžu nechat bez dozoru a v klidu vařit. Samozřejmě s tím že na něj průběžně nahlížím, hlavně když je podezřelý klid :)!
 Emmča, 2 děti 
  • 

Re: Bazén 

(14.6.2007 13:52:28)
Přesně tak. Bazének máme jen malý, nafukovací... Děti už mají 10 a 7 let a o velkém nechci ani slyšet! I přez to, že oba jsou plavci, když se čachtají, hlídám pečlivě. Dokonce i na zalévání zahrádky jsme si pořídili bečku s víkem! Bohužel až po tom, co nám do té obyčejné , běžné, dcerka vlítla po hlavě, když si nabírala vodu do konvičky. Naštěstí se tenkrát nic nestalo, ale pořádně jsme se vyděsili. Ještě teď po letech si na to vzpomenu a je mi špatně...
 feministka 2 


Myslím, 

(14.6.2007 17:15:38)
že tohle nedělají jen chlapi, i já někdy poslouchám na půl ucha, zvlášť když jsem unavená nebo mi není dobře, a pak taky slyším jen půl informací. Ale protože o tom vím, zvykla jsem si, že když říkám nějakou velmi podstatnou informaci (toho druhu, jako že odcházím od bazénu a manžel má dohlížet na dítě), tak ji zopakuju několikrát a poprosím ho, jestli by mi ji mohl zopakovat. Sice to může někomu připadat jak ve škole, manžel má naštěstí smysl pro humor a dělá si ze mě srandu, ale já vím, že se k němu ta informace stoprocentně dostane. (Nedělám to furt, takovej blázen zas nejsem...;-))
 Mateřídouška1 


Re: Myslím, 

(14.6.2007 19:27:21)
Jo, tak to dělám taky, ale nesmírně mě to unavuje. Připadám si jak ve škole, ale místo otravné paní učitelky bych raději byla tím žáčkem, co to má na salámu, ale který je natolik chytrý, že ví, kdy se hodit do normálu a začít sekat latinu, aby nebyl problém.
 Líza 


Re: Re: Myslím, 

(14.6.2007 20:10:16)
Asi jsem ve svém příspěvku zapomněla zdůraznit, že pokud ON chce, aby nějaká informace dospěla až KE MNĚ, musí postupovat dost podobně. A stejně se nám pravidelně stává, že na poslední chvíli řešíme hlídání, protože jeden neposlouchal, že mu ten druhej říkal, že jede na služebku, a druhej neposlouchal, když ten první zrovna říkal, že ten den slouží... takže u nás je to rozhodně fifty - fifty. ;-)
 Darja 
  • 

tohle znám 

(14.6.2007 21:13:47)
tohle znám. S manželem jsme sehraná dvojka, předávání dítěte z pozornosti jednoho rodiče do pozornosti druhého jde samo, intuitivně a bez problémů. Ale skutečný průšvih je s mojí mamkou. Několikrát se stalo, že moje máma měla vnučku ve chvíli, kdy jsem u toho někde poblíž byla já, a prostě ji ztratila, nechala ji odejít a věnovala se něčemu jinému v domění, že když dítě odchází, tak kam jinam než za mámou. A o tchyni škoda mluvit. :-(
 Čekatel na smazání 


... 

(15.6.2007 8:58:50)
Poslouchani napul ucha moc dobre znam, taky to tak mam, tak nejak clovek nevnima pokud to neni zrovna dulezity, tezko rict cim to je.

Ale co se nam posledni dobou stava je, ze jsem treba obvinovan z toho ze mi to rikala a nakonec jsme se dopatrali ze si to jen myslela a myslela si ze mi to rikala. To jsou pak doma radosti :)

U nas je vyhoda ze po byte ho muzeme nechavat uplne samotnyho aniz by mohl neco vyvest, beztak to pozname tak ze je ticho, to je pak jasny ze neco provadi.
 Lucyena 


Jezkovi voci 

(15.6.2007 12:28:58)
Jezkovi voci, netop ty deti. Ja teda bydlim u more, ale dite se mi jeste nikdy netopilo! My jsme s muzem oba dost paranoidni, ne jen co se tyce vody, ale jakehokoliv potencionalniho nebezpeci.
Tady se deti topej furt, jdou na to i v telce reklamy kde ukazujou fotografie deti co se utopily a je zakazany mit bazen bez vysokyho plotu a branka musi bejt zamcena, chodeji na to i kontroly!


 T+3+// 


Stane se to ve vteřině 

(17.6.2007 23:02:18)
Ano,tohle se mi také už jednou stalo.Má 2,5 letá dcerka si hrála u ašich v baráku.Oni mají prudké schody a já jsem potřebovala jít nahoru.Tak jsem poprosila manžela aby "koukl" na dcerku,aby na ty schody nelezla,aby náhodou nespadla.Ještě jsem pomalu ani nevylezla nahoru a slyšela jsem bouchání o schody.malá spadla.Odnesla to "jen" se čtyřmy stehy,ale i tak....
 MartinaNov (dva rošťáci 


Martina + Davídek 16m 

(20.6.2007 0:17:30)
tak známé se taky stalo, že jim chlapeček spadl na dovolené z mola do moře (cca 2 metry). Klesl až ke dnu, tatínek teda za ním hned skočil, naštěstí s ním také chodila na plavání, takže věděl, že se má nadechnout. A to mu zachránilo život.
Náš bobek má 16 měsíců, je to živé stříbro, takže se taky snažíme hlídat a hlídat a sama vím, jak je někdy nemožné, zajistit mu stoprocentní bezpečnost. A to v našem bytě, kde jsme mu všechno přizpůsobili. Co jen těch pádu, co jsme prostě "viděli" a nemohli jim zabránit. Naštěstí je malý z odolného těsta, prostě řekne "bác" a jde dál.... Ti andělíčci strážní, ti ale mají šichtu.....
 Jáňa+tři sluníčka 


kurzy plavání 

(21.6.2007 10:29:32)
Já mám také na kurzy plavání jen ty nejlepší vzpomínky. Moje starší byla od malinka vodník, takže když jsme v jejích 8 měsících začali chodit do Juklíku, byla šťastná a spokojená. Mělo to jen jednu nevýhodu-ztratila strach z vody. Vrhala se radostně ke každé vodě a vysvětlování nepomáhalo. To léto, kdy jí bylo 14 a 15 měsíců jsme trávili na chatě, kolem které teče řeka a pozemek není oplocen. Nezbylo mi nic jiného než na louce zatlouct kůl, malá dostala na sebe kšíry z kočárku a přivázali jsme ji na provaz, který dosáhl tak akorát na břeh řeky. Samozřejmě jen na nezbytně dlouhou dobu, ale jinak bych si nedošla ani na záchod.Jednou v těch cca 15měsících stála na břehu řeky, my s mužem vedle ní, měla tepláčky, gumáky a chytali jsme ryby. Ona najednou uděla krok a měla vodu po kolínka, no gumáky už byly plné vody, tak jsem schválně vyčkávala co bude dál. Břeh se svažoval velmi mírně, takže bylo jen na ní co udělá. Šla dál do vody, po pás, po prsa, když měla po krk tak se po nás ohlédla usmála se a šla dál! Zavřela se nad ní voda, manžel sáhl po ní(stáli jsme metr od ní, každý z jedné strany), vytáhl ji na vzduch a ona se po nás ještě překvapeně a téměř rozmrzele podívala, jako " co blbnete, mě se to pod tou vodou líbilo?!"No tam jsem pochopili, že strach je nenávratně pryč a o to víc je třeba hlídat.
 Veronika T. 1 dítě 1a3/4 roku 
  • 

A když jedno umře, tak si prostě uděláme další 

(24.9.2007 22:30:34)
Ještě že existuje intuice, šestý smysl. Je hrozné, když se žena nemůže spolehnout ani na partnera. Já mám naštěstí partnera velmi opatrného, jiného takového člověka neznám. Prarodiče jsme odepsali už na začátku. Nedělají preventivní opatření týkající se bezpečnosti. Moje máma je navíc velice nesoustředěná. Tak to táhnem ve dvou. Vždycky, když jsem už velice unavená, říkám si, že to vydržím, že to za to stojí. Nechci aby bylo dítě pořezané, popálené, utopené, napadeno psem, otrávené atp. A pokud po mně někdo chce něco, při čem nejsem schopná dítě hlídat, tak má prostě smůlu. Malé dítě není pokusný králík.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.