| Kristýna 7měsíční syn | •
 |
(4.1.2006 9:36:42)
ahoj Bellano, zrovna jsi mi kápla tímto článkem do noty:) tak bych řekla, že máme ty děti přes kopírák:o) akorát s tím rozdílem, že Vítek mi vřískal hned od narození, od prvního probuzení v porodnici a já už tam zažila to pravéPSYCHO. Narozdíl od Agátky chtěl být u prsa furt už v té porodnici.
To nonstop kojení znám velmi důvěrně také-trávila jsem první tři měsíce jeho života v křesle,s podloženýma nohama, kojícím polštářem, obložena knihami (taky jsem přečetla celého Harryho Pottera a sledovala BH 90210:-))) a jídlem-zatímco dítě používalo přírodní dudlík a občas pilo a spokojeně pilo. Nemusím snad podotýkat, že normální dudlík nechtěl, spát v postýlce také ne a navíc vřeštěl i v kočárku.
Poprvé v něm usnul až po měsíci a to se k tomu spánku musel vždy prořvat a usnul pouze na břichu.
V posteli s námi spí taky od narození-poté co jsem kolabovala, jsem mu prostě vyhodila ven prso, on se obsloužil sám a já spala. Pak jen v polospánku vyměnila strany...
Znám vše co popisuješ velmi důvěrně, ty příšerné stresy venku, kdy ho probudí jakýkoli zvuk, nesmí se zastavit, nedejbopže s někým promluvit-takže jsem nemohla venčit kočáry např. s kámoškou...
ale po 3.měsíci nastal zlom-kojení, max.5 minut a pak různé kroucení u mě v náruči-už od té doby nic nečtu a na nic v tv nekoukám.
Vítek ale občas usnul sám v postýlce, po 4.měsíci si vzal dudlík a nechal se nosit v šátku i vaku-ano do té doby nezabral ani šátek ani vak, pouze "nezdravá" klokanka a to polohou svisle čelem ven.
Jediné, co kolem třetího měsíce bylo pozitivní, byl noční spánek-max 3x za noc-úžasné!!!
JENŽE-nynější situace v 7 a půl měsících-Vítek usíná krásně sám na zádech s dudlíkem v kočárku,ale nesmím se s nikým moc bavit, většinou sám v postýlce-ale musí se k tomu 10 minut profňukat, usíná v šátku venku...
zato v noci to vzalo od 4.měsíce zásadní obrat a je to čímdál horší....už ani prso nepomáhá, napije se, ale pak sebou různě hází, zleva doprava, ani dříve oblíbená poloha na bříšku nezabírá, dnes preferuje ležet na boku. Dudlíkem se uklidní, ale prostě nespí dýl jak dvě hodiny v kuse... nezřídka uprostřd oci se vzbudí, čilý jak rybička a chce si hrát...to ho pak musím uhoupat na rukou...po 14 dnech takového maratonu mi cca na dva dny ukáže lepší stránku-spí jak dudek a vzbudí se max.3x. Sláva, pomyslím si, už se to lepší, jenže chyba lávky, následující noc opět nemlich to samé...
Svádím to teda na rostoucí zuby ale nevím nevím:(
Takže milá Bellano, přeju ti, aby to lepšení u vás s Agátkou mělo vzestupnou tendenci, u nás ty nodci bohužel jsou děs:( a to takynení úplný pohodář-aby se smál nahlas, to musímejó dělat opičky, nechce dělat paci paci ani jak je veliký atd-vždy si chvíli nechá trpně hýbat rukama a pak se zatvrdí, moc toho nenamluví, spíš se plazí po bytě a zvedá do kleku a na nohy a objevuje svět...
no samozřejmě je Víteček naše zlatíčko a miláček, ale kdo nezažil takový maraton, neuvěří. ty máš aspon babičku v domě, my jsme na to s manžou sami.
tak držím palce K.
|
| Markéta, syn 4 r. | •
|
(4.1.2006 10:06:45)
Panebože, musím si vybavit, jak probíhalo moje první otěhotnění, porod, příchod domů atd.atd., abych to příště udělala přesně stejně. Synek od 6 týdnů spal celou noc, do roku a půl asi tak dvacet hodin denně, a těch pár minut, co byl vzhůru, se na nás přívětivě usmíval (když si odmyslím období, kdy mu rostly zoubky). Je pravda, že první týden prořval kvůli bolavému bříšku, ale u něj naprosto dokonale zabraly kapky Sab Simplex (těmi jsme ho prolévali asi do půl roku, možná déle). Já VÍM, že existují miminka, která takhle nefungují, ale tak snad když udělám všechno úplně stejně, budu mít zase takovýho kliďáska...
|
| Kristýna 7měsíční syn | •
|
(4.1.2006 10:16:02)
:o) Markéto, přeju ti, abys měla i další takhle pohodové mimčo, ale tys měla asi ten opačný extrm :o)
Ujišťuju tě, že Vítek byl mimi plánované, chtěné, otěhotněla jsem hned, celé těhu bez problémů, ani jsem nezvracela, doma z práce jsem byla od 5.měsíce, dobrý porod bez komplikací, my s manželem máme krásný vztah-prostě nikde problém. Ten nastal až po prvním probuzení...:)
člověk e fakt musí zatnot-právě nejsem příznivcem nechání uřvat, jak tui psal někdo výše...Shodli jsme se s manžou, že ten náš prcek je DĚSNĚ citlivý, musí se s ním zacházet jemně a citlivě a empaticky. Mám dojem, že měl být ještě pár měsíců v bříšku, nějak se na ten svět nemohl zvyknout ( a to byl přenošený). Sice vyžaduje neustálou pozornost, ale to se dá, jen ty noci kdyby byly lepší...
Pratchet-souhlasím-taky zírám, že s tím minimem neustále přerušovaného spánku normálně funguju-vždy akorát ráno je to děs, než se proberu, ale jak vstanu, jsem čilá.
|
|
| Monika | •
|
(4.1.2006 10:26:20)
Můžeš dělat všechno stokrát stejně nebo ještě líp, ale přírodu nepřelstíš. Moje první dítě bylo kliďas a velký spáč - dodnes je typ mouchy snězte si mě. Druhé dítě bylo jako agi - dnes je jí 6 let, šla do školy o rok dřív a ve světě se neztratí.
Vím, že mám 2 extrémy, že existují i děti někde mezi, ale kdybych si mohla příště vybrat, tak si vyberu to uřvané nespící dítě.
|
|
| Martˇa | •
|
(4.1.2006 14:27:16)
Musím říct, že já taky takové nervy kolem miminka naštěstí:)) neznám. Naše 8 měsíční dcera spí od 2 měsíců tak dvě tři hodinky dopoledne i odpoledne a přes noc tak 11-12 hodin ( usíná kolem 20 hod. a budí se tak v 7 hod.)Je naprosto pohodová, vydrží si hrát sama třeba hodinu (ne, že bych se jí nechtěla věnovat), na každého se směje, no prostě maximálně spokojené dítě. Tak jen doufám, že i naše druhé mimi bude takové pohodové.
Podle mého názoru je každé miminko už dopředu "naprogramované" a nedá se to ovlivnit ani v průběhu těhotenství. Já si během něj prožila dost psychického vypětí ve vztahu a malá je v pohodě. Kamarádka chodila poslouchat relax hudbu, navštěvovala cvičení a všechno možné a mimi je malý uřvaný vzteklounek. Zkrátka, každé mimi je překvapení. Ale ať tak nebo tak, je to to nejhezčí v celém našem životě:))
|
| Markéta, syn 4 r. | •
|
(4.1.2006 19:33:14)
Zajímavé, my jsme synka počali, kdy jsem byla strašlivě vystresovaná z práce (zhubla jsem tenkrát za měsíc asi šest kilo), otěhotněním se to tedy výrazně zlepšilo, ale pracovala jsem až do dvou týdnů před předpokládaným porodem (nakonec jsem tedy doma byla skoro měsíc), a ta práce obnášela neustálé cestování, vyjednávání, dohadování, řešení nepříjemných věcí atd, celkem málo spánku (kromě prvních tří měsíců, ta únava prostě nešla překonat)- a prďola byl (a je) pořád takhle v pohodě. Takže u nás heslo pohodová matka pohodové dítě určitě neplatí.(teď vlastně už ano - změnila jsem práci).Jinak celkem věřím tomu, že děti budou mít té klidnosti a spavosti či naopak nespavosti a řvavosti nějak dopředu naděleno, ale ledasčím se to může zvrtnout. Kamarádce se narodil chlapeček, který měl výrazně zdeformovanou nožičku, do tří měsíců ji měl pořád v dlaze (to spal mizerně, dlaha asi neosvěží, ale spal), ve třech měsících šel na celkem náročnou operaci, a pak sádra a dlaha asi další rok či tak nějak ( a to spát přestal). Jak tohle mimi dalo rodičům zahulit, to bylo neuvěřitelné (pro mě). Když mi kámoška říkala :" Hele, dneska to bylo docela dobrý, byli jsme vzhůru jenom osmkrát" šly na mě mdloby. No přežili to všichni, jejich malému jsou teď tři roky, je to spáč sedmispáč, ale trvalo to asi do dvou let (měl období, kdy podle vyprávění nespal vůbec).
|
|
|
| Kopretin@ | 
|
(5.1.2006 20:20:36)
Přála bych Vám to,ale nebudťe naivní,není to díky Vám. Prostě takový je.
|
|
| Erika a Peťko | 
|
(6.1.2006 1:05:25)
Tak to sa k tebe pripájam - približne od dvoch mesiacov som zaviedla tvrdý režim, nakoľko večer (resp. v noci) vedel zaspať iba pri drncajúcom kočíku, takže buď som to skúsila cez kábel do TV - to drncalo dobre, akurát že som sa bála, že onedlho nebudeme môcť kukať káblovku, alebo v extrémoch som okolo polnoci brázdila ulice kočíkom, niekedy stačilo len kolečko okolo domu, niekedy trvalo aj pol hodinu, kým zabral... Policajná hliadka ma našťastie nikdy nestretla, by ma rovno asi šupli do blázninca.
Po dvoch mesiacoch (keďže nebol kojený) som proste zaviedla tzv. "vyřvací metódu" - bolo to moje rozhodnutie, ktoré trvalo tri dni (prvý večer 40 minút plaču, druhý večer 30 minút, tretí večer asi 10 min.) a potom zaspával po kúpaní a okamžite po uložení do postieľky. Približne v tomto čase som mu začala robiť Nutrilon Forte - na väčšie zasýtenie a tak si začal predĺžovať spánok. Po zavedení kaše na večeru mi bez problémov prespal vyše 12 hodín. Teraz chodí spať o 18:00 h a vstávame okolo 9:00-10:00 h. Takže nemá problém prespať 15-16 hodín. Podotýkam, že zvykne spávať 2 x denne, ak sa zobudí skôr, okolo 8:00 h, tak ide spať o 10:00 h a spí asi hodinku a potom ho ukladám spať okolo 13:00 h a spí asi hodinku a pol. Teraz sme začali chodiť na plávanie a rehabilitácie, takže doobedný spánok odpadá, chodí spať o 12:00 h a spí do 15:00 h, včera dokonca do 15:30 h.
V poslednom čase sa v noci budí, ale dostane čaj a dudlík a spí ďalej. Máme dva zuby, ďalšie sú na ceste. Ale je pravda, že si myslím, že tým "nočným čajom" som toho dosť pokazila... Takže sme v procese odúčania, začala som kupovať nesladený HIPP a čoskoro snáď prejdeme na prevarenú vodu - údajne si dieťa odvykne takto od samotného pitia, kvôli vode predsa vstávať v noci nebude, že? No ale uvidíme, odskúšané to nemám. Zatiaľ trpíme na zuby, ale myslím, že aj toto je nad moje očakávania, čakala som, že to bude horšie...
Keď mi kamarátky pred pôrodom hovorili "vyspi sa teraz, lebo už sa nikdy nevyspíš", vôbec netušili, ako sa mýlia. Myslím, že som sa ešte nikdy nevyspala tak, ako na materskej dovolenke :o)
|
| Erika a Peťko |
|
(6.1.2006 1:09:52)
vlastne som tým chcela povedať, že si myslím, že pri dieťati je veľmi dôležitý jeho režim, dodržiavať časy kúpania, spánku, prechádzok, rovnako dodržiavať rituál (my napr.máme - kúpanie, večera, ukladanie do postieľky, čaj, cumeľ, zhasnúť svetlo a vypadnúť z izby), podobne aj poobede - a snažiť sa mu čo najmenej tento režim nabúrať... a verte - neverte - so mnou v posteli nespal nikdy, ani jednu jedinú noc! Bol na monitore dychu a ja som tiež "tvrdý spáč", takže som sa bála, aby som mu neublížila a spanie v postieľke bolo najmä pre jeho bezpečnosť.
|
| Markéta, syn 4 r. | •
|
(7.1.2006 12:01:52)
Já s vámi souhlasím, akorát že synek usínal sám od prvního dne doma, pokud zaplakal, zašla jsem k němu já nebo manžel, pohladili po hlavičce a vypadli.Během čtrnácti dnů se sám ustálil na kojení po třech až čtyřech hodinách, kojení trvalo dvacet minut, pak jsem mu odcvrnkla prso, dala dudlíka, on se pokadil, já jsem ho přebalila, a šup do postýlky. Na a asi v pěti týdnech jsem mu v noci místo prsa zkusila dát dudlíka a bylo to. Takže v šesti týdnech jsme byli na pěti kojeních denně, evidentně mu to stačilo, přibíral jak blázen, a režim byl neměnný - ráno vstát, chvíli jsem ho masírovala, trochu jsme cvičili (no cvičili, skrčovali jsme nožičky a křížili jsme ručičky), on pak usnul, a spal tak 2-3 hodiny, já jsem většinou pracovala, pak oběd, šup do kočárku, 2- 3 hodiny procházka ve svižném tempu (taky jsem dva měsíce od porodu vážila o dvě kila méně než před porodem), domů, nakojit, většinou si schrupnul ještě tak hoďku navečer, a okolo deváté vykoupaný a nakojený šup do postele. V posteli s námi spal poprvé ve dvou a půl letech, kdy jsme jeli na hory, kde nebyla postýlka. Takže u nás to bylo fakt nenásilné.
Akorát mi z těch příspěvků přijde, že to takhle vždycky nefunuje.
PS Jediné krizové období (když si odmyslím ty zuby, a to bylo vždy jen pár nocí) bylo, když jsem se rozhodla ho odstavit, protože jsem se vracela do práce (v devíti měsících). Teda já bych to kojení ráno a večer asi stíhala, ale on se začal v noci budit třeba osmkrát, a s tím bych tu práci asi nezvládala. A umělé mléko ne a ne - vyzkoušeli jsem všechna, co jsou na trhu - vždycky strčil flašku do pusy, potáhl, otřásl se a konec. Já jsem v té době ještě dvakrát dostala zánět prsu, takže paráda. Když jsem to říkala babičce (tchýni) tak říkala, ať mu to mlíko osladím. No to určitě - budu mu zakládat na obezitu. Vydržela jsem asi čtrnáct dní, pak jsem do flaštičky přisypala dvě lžičky cukru, a tím z mléka vytvořila božský nápoj. Cukr jsem mu tam druhý den nedala už vůbec žádný, ale návyk byl vytvořen a synek byl odstaven. Dodneška je schopen vypít třeba litr mléka (teď už normálního z krabice).
|
|
|
|
|
| Xantipa. | 
|
(4.1.2006 10:10:40)
Jsem přesvědčená, že spousta depek u maminek po porodu je výsledkem chybných a mylných představ a mýtů typu /jak psala sama Bellana/
- miminko je takové, jaké v porodnici /spavé nebo nespavé/
- klidná matka = klidné dítě, nervní matka = nervní dítě
- představa, že na MD bude dítě klidně spát a maminka bude usměvavá, klidná, všude vzorně uklizeno, uvaříno apod. - vždyť přece píší v odborné literatuře, že novorozenec spí 18 hodin denně /asi ti odborníci nikdy doma neměli novorozence, ani jinak staré dítě/.
Asi jediné, co to chce, je nic nečekat. Jenže to se v literatuře nepíše. Nečekat nic a pouze improvizovat. Spíš by měly vycházet publikace typu - klidné, spavé dítě nebo neklidný nespavec, jak na něj.
Někdo tady psal, že nejlepší je miminko nezvykat na spaní u matky v posteli a vydržet řev, že se dítě naučí. Tak přesně tohle jsem si říkala u každého svého dítěte a ani u jednoho jsem nevydržela. Nevydržela jsem ten řev, zprvu vzteklý /ten vydržet šel/, ale pak byl řev zoufalý /a to jsem už nevydržela/. Pak jsem držela své vystresované, nateklé, často poblinkané, uškytané dítě a říkala jsem si, jak jsem mu to mohla udělat, že jsem vážně odporná matka.
Tehdy jsem se vždy zařekla, že než ještě jedinkrát zažít tohle, raději budu spát se svým dítětem třeba do osmnácti let.
Takže vyspalá jsem byla vždy, protože jsem spala s mým dítětem. A i když se říká, že to je nevýchovné, byla to krása - klidné miminko, které si časem zvyklo a já mohla z té postele i vstát bez toho, aby dítě chytalo nerva z toho, že "dudu" zmizelo. Ono totiž mimčo vědělo, že nic nehrozí, že se zase brzy vrátím a slastné okamžiky budou pokračovat.
Pozitivní na tom všem bylo, že jsem zjistila to, co Bellana. Že spousta věcí se dá dělat jen jednou rukou, což jsem do té doby ani netušila.
Ale - byly to krásné časy, vážně.
|
| Bellana |
|
(4.1.2006 10:39:39)
Je pravda, že (stejně jako při kojení) mi vadil ten psychický tlak, kdy mi pořád někdo vysvětloval, že nesmím mimino rozmazlovat tím, že ho tahám v náruči, že bych s ním neměla spát v jedné posteli, protože si tím "na sebe pletu bič" apod. Strašně se ve mě mísilo to, co jsem cítila já sama jako správné, a to, co mi radili všichni okolo (babičky, kamarádky, doktoři atd.).
Jen bych ráda podotkla, že Agi je oproti tomu, co předváděla ještě před dvěma měsíci (teď je jí půl roku) opravdu zlaté dítě. Hlavně si zvykla přes den spát, případně už je schopná se třeba deset minut obejít beze mě a hrát si v postýlce (musí mě mít ale na dohled). V noci spím krásně, vůbec netuším, kdy a jak často kojím, máme to jako samoobsluhu :-)))
Opravdu hodně pomohlo, když jsme zavedli pevný řežim. Od té doby, co Agi ví, že dopoledne se jde spát, odpoledne se jde spát a večer taky, tak si na to zvykla a usíná celkem bez problémů (v kočárku, v ložnici, musím jí zazpívat ukolobavku od Nohavici a přežít asi deset až patnáct minut "nadávání", fňukání a nespokojeného mrmlání - ale proti tomu, co převáděla dřív je to slabý odvar).
Je teda fakt, že po návštěvě dětské lékařky jsem vždycky zralá na panáka a Agi vyhrožuju, že ji prodám do ZOO do pavilonu divých šelem, ale vzhledme k tomu, že k doktorce zase nechodíme (naštěstí) tak často, tak se to dá přežít.
|
| Xantipa. |
|
(4.1.2006 10:55:03)
Bellano, já si taky říkala, že je potřeba ten pevný a jasný režim a že se to srovná - brzy. Jenže ono to není tak jednoduché. Pevný a jasný režim se samozřejmě dal nastavit, ale ony si ho v podstatě děti nastavily samy. Takže přes den to docela šlo vydržet. Smířila jsem se s tím, že mé děti jednoduše nemají potřebu spánku takovou, o jaké se v publikacích psalo. Já to sice nechápala, ale je to tak. Děti se musely samozřejmě vyspat - v noci. Jenže jejich představa nočního času byla jiná než moje. Byly schopné usnout v 8 hodin večer a dokonce se tvářily, že chápou, že to je noc, jenže za 2 hoďky byly vyspalé a pak byl čas her. Noční čas pro ně nastal až kolem jedné až druhé hodiny ranní. Nebylo síly je toho návyku zbavit. Je fakt, že vzhledem k tomu, že jsem ještě při MD pracovala /v noci, když děti usnuly, přes den to nebylo možné/, tak se má potřeba spánku snížila na 4 hodiny denně a já po čase vypadala jako chodící mrtvola v důsledku nedostatku spánku. Sedativa jsem pro děti nechtěla a pomohla mi homeopatka, která dětem nasadila nějaké pilule prý pro lepší naladění jejich organizmu. Ale to bylo až ve 2 letech. A pak se stal zázrak - moje děti usínaly kolem 22. hodiny. A už jim to vydrželo.
|
| Bellana |
|
(4.1.2006 11:04:54)
Xantipo, já jsem taky ten pevný režim nezaváděla, v postatě si ho Agi určila sama. Nějak po čtvrtém, pátém měsíci, se jí zvedla potřeba denního spánku (asi jak už se začala víc hýbat, tak se snadněji unaví), takže to vyplynulo tak nějak přirozeně. Jen prostě nesmíme nic měnit, předělávat žádné zvyky a rituály, to je pak konec.
Uvidíme, jak to bude dál, ona má Agi určitě něco v záloze, čím nás zase dostane :-)
|
|
| Janina+4 | 
|
(4.1.2006 17:15:50)
Bell, opět super článeček :-))) Neboj, prvního kluka jsem měla taky poděsa, druhý je o chlup lepší ;-)
Xantipo, símtě tam homeopatika, působí to nějak? Musí se to předepsat dochtorkou nebo se to prodává volně? A jak se to jmenuje? Potřebovala bych něco pro toho staršího, spí celou noc tak jednou za 1-2 měsíce, jinak se klidně 3-5x vzbudí, vyjímkou nejsou ani hodinouvé hysterické scény v jednu ráno. Něco se mu zřejmě zdá, že mu někdo bere auto nebo tak něco... posledně hodinu řval... neeee, ještě utřít!!!! a řval a řval, plácal s sebou po zemi a zhruba za půl hodiny odpadnul a usnul. Tož nějaké zklidňovadlo by bodlo. Přinejhorším zkusím rum do večerního mlíka, hihihi :-))))
|
| Xantipa. |
|
(5.1.2006 13:03:54)
Janino, já jsem šla s dětma k lékařce, která se zabývá homeopatií. Vysvětlila jsem jí všechno a ona provedla základní vyšetření - zda je zdravý, není ve stresu a já nevím, co ještě. Taky ho pozorovala, jak se chová, jak reaguje apod. Pak mi řekla, že mi pro něj něco dá /ty pilule/ a že to nefunguje jako analgetika, ale nějak mu to zlepší to naladění /aby v noci spal/. U nás neměli kluci nějaké noční děsy, ale prostě se mu ještě nechtělo spát.
Já být Tebou, tak si nekupuju něco zvlášť, ale raději bych za homeopatem zašla. Protože homeopatika se dávají tzv. na míru, takže to, co pomohlo mým dětem, Tvým pomoci nemusí.
Řešila jsem to i s dětskou doktorkou a ta mi chtěla psát pro ně nějaký oblbováky. A tím jsem je teda rozhodně cpát nechtěla.
|
| Janina+4 |
|
(5.1.2006 18:19:30)
Xantipo díky! Jsem netušila, že existuje spešl doktor přes homeopatika. V jakém oddělení mám takového dr. hledat??? Netuším, jestli na naší domorodé poliklinice něco takového je. Ale pokud to pomůže, že se konečně trochu vyspím, tak do něj nacpu skoro cokoliv ;-)
|
| Xantipa. |
|
(6.1.2006 9:34:50)
Janino, já toho svého /je to žena/ našla ve Zlatých stránkách - pod - homeopat. Je to MUDr., která má opustila svou tzv. normální praxi - obvodní lékař a zabývá se pouze homeopatickou léčbou a také dále léčbou obezity /ale to už bez homeopatie/. U ní jsem neplatila nic /ale říká se, že zdrav.pojišťovny tuto léčbu už nebudou platit, takže já bych klidně zaplatila, protože už pomohla mně a mé rodině už vícekrát/. Platila jsem v lékárně ty pilule - vyšlo to na měsíc asi za 500,- Kč. Ale ten výsledek za to stál, zaplatila bych klidně u víc. Zdravotním pojišťovnám se ale evidentně spíš vyplatí "v zájmu dítěte" mu zaplatit Dithiaden /snad se to tak píše/. Tohle mi pro děti chtěl tenkrát dát dětský MUDr.
|
|
| Katka | •
|
(6.1.2006 10:09:05)
Za homeopata-lékaře zaplatíte. Nás to stálo i s léky 600 Kč jedna návštěva, když měla dcera necelé 2 měsíce. Pojišťovna to nehradí. Výsledek nebyl žádný. Dva druhy kuliček (Stramonium, Lycopodium clavatum). 5 kuliček se rozpustí do 1 lžičky vody. I někteří dětští lékaři se na homeopatii specializují. Když už, tak běžte k nim. Nevím, jestli s tím má někdo pozitivní výsledky, já jsem proti homeopatikům byla též imunní
( týkalo se to jiného problému).
|
| Xantipa. |
|
(6.1.2006 10:43:02)
Katko, já nevím, vloni u ní byl naposledy manžel /bylo to zpočátku roku/ a za návštěvu neplatil nic. Jen za pilule.
A mně homeopatka pomohla. Před 2 roky jsem v létě chytla nějakou virozu, měla jsem teploty přes 40 a nedokázali mi lékaři určit, co vlastně mám. Někdo tvrdil že angínu a někdo chřipku. Pak řekli, že to bude něco zmutovaného dohromady a nasadili antibiotika. Po těch problémy ustaly, ale po dobrání tak na týden. Pak to začalo znovu. Trvalo to přes půl roku. Problémy se zhoršovaly, časem se přidaly uši, pak dutiny a pak jsem to nevydržela a šla k této homeopatce. Poradila mi čaje na podporu imunity, nesměla jsem už antibiotika a pak nasadila pilule, které prý měly nastartovat můj vlastní imunitní systém zničený po obrovských dávkách antibiotik. Mně pomohla. Manžel měl také určitý problém, které prý klasická medicína neumí řešit. Homeopatická léčba úspěch slavila. Jak to probíhalo u synů, jsem už psala.
Možná tam jde i o jistý druh víry. Homeopatická léčba se nehodí úplně ke všemu /to říká homeopatka/. Ale lidé se už zvykli, že všechno se léčí léky a většina léků má vedlejší účinky, takže paradoxně něco si vyléčíme a někde si zaděláme na další problém.
Já osobně jsem pro symbiozu - homeopatie a klasické lékařství.
|
| Katka | •
|
(6.1.2006 10:59:34)
Na VŠ mi začaly padat vlasy. Podotýkám, že jsem je měla dost dlouhé. Kožní lékaři v tom neviděli problém, prý nic není vidět. Jela jsem za "vyhlášeným" homeopatem až do Kroměříže, že prý pomohl kdekomu i s vážnými nemocemi... Stálo mě to jen čas a moře peněz. U dcery jsem absolvovala jsen 1 návštěvu a nic se nedělo. Pak večerní plakání ustalo samo. Ovšem věřím, že někomu homeopatie pomáhá. Možná kdyby některé matky, co mají slabé mléko a za každou cenu kojí, ikdyž dítě řve hlady, jen proto, že se to má, daly mimču umělou výživu, tak se i vyspí. Také jsem kojila, sice ne do 2 let věku dítěte. Nic se nemá přehánět.Pro některé je to celoživotní téma. Napadlo mě, když prý máme v těle tolik dioxinů- nepřechází to mlíkem na dítě....
|
|
| Katka | •
|
(6.1.2006 11:01:33)
Na VŠ mi začaly padat vlasy. Podotýkám, že jsem je měla dost dlouhé. Kožní lékaři v tom neviděli problém, prý nic není vidět. Jela jsem za "vyhlášeným" homeopatem až do Kroměříže, že prý pomohl kdekomu i s vážnými nemocemi... Stálo mě to jen čas a moře peněz. U dcery jsem absolvovala jsen 1 návštěvu a nic se nedělo. Pak večerní plakání ustalo samo. Ovšem věřím, že někomu homeopatie pomáhá. Možná kdyby některé matky, co mají slabé mléko a za každou cenu kojí, ikdyž dítě řve hlady, jen proto, že se to má, daly mimču umělou výživu, tak se i vyspí. Také jsem kojila, sice ne do 2 let věku dítěte. Nic se nemá přehánět.Pro některé je to celoživotní téma. Napadlo mě, když prý máme v těle tolik dioxinů- nepřechází to mlíkem na dítě....
|
|
|
|
| Fiurka, syn 06/2003 | •
|
(8.1.2006 14:47:03)
Homeopatika jsou rozdílná od klasických léků v tom, že nic nepotlačují, neutlumují, ale léčí problém, kvůli kterému vzniká nemoc, nervozita, nespavost atd. A je moc důležitý lékař-homeopat, který musí udělat analýzu dítěte - tzn. je-li dítě pohyblivé víc, dost mluví, má-li noční děsy, je spíše samostatné, dominatní, málo se soustředí, atd. atd. Hodinu se lékař vyptává na všechny tyto indicie, aby mohl vybrat správný homeopatický lék. Je proto zcela zbytečné si navzájem mezi maminkama sdělovat, co které dítě dostalo za homeopatikum. Homeopatie třeba rozlišuje 50 různých forem angíny pro malé děti. Sami jsme měli obdobný problém a nakonec nám homeopatie opravdu pomohla. Po 1,5 roce uspávání našeho synka v autě (2 x denně za každého počasí) je teď jako ostatní děti.
Jsi-li z Prahy, doporučila bych ti pediatra - homeopata ze Žižkova.
|
| ALL | 
|
(8.1.2006 18:15:09)
Můžu poprosit o kontakt na toho homeopata na Žižkově? Máte s ním dobré zkušenosti? (alice.sumova@quick.cz) Moc děkuju.
|
|
| Hanka+Fík+Áďa | •
|
(9.1.2006 0:07:43)
Můžu poprosit o kontakt na Mudr. - homeopata ze Žižkova?
Díky chodac@post.cz
|
| Lucka | •
|
(29.3.2006 1:21:32)
Dobrý den,
právě jsem si přečelta, že sháníte homeopata. Tak to se hned ozývám, protože já tyhle věci moc nesledovala, ale v poslední
době mě moc pomohl MUDr.Rakušan, což je pediatr a homeopat a je
skvělý. Opravdu mohu doporučit. Jeho tel. číslo je: 284823570
Hodně štěstí, L.
|
|
|
|
|
|
|
| Janina+4 |
|
(4.1.2006 17:20:25)
Bell, opět super článeček :-))) Neboj, prvního kluka jsem měla taky poděsa, druhý je o chlup lepší ;-)
Xantipo, símtě tam homeopatika, působí to nějak? Musí se to předepsat dochtorkou nebo se to prodává volně? A jak se to jmenuje? Potřebovala bych něco pro toho staršího, spí celou noc tak jednou za 1-2 měsíce, jinak se klidně 3-5x vzbudí, vyjímkou nejsou ani hodinouvé hysterické scény v jednu ráno. Něco se mu zřejmě zdá, že mu někdo bere auto nebo tak něco... posledně hodinu řval... neeee, ještě utřít!!!! a řval a řval, plácal s sebou po zemi a zhruba za půl hodiny odpadnul a usnul. Tož nějaké zklidňovadlo by bodlo. Přinejhorším zkusím rum do večerního mlíka, hihihi :-))))
|
|
|
|
|
| Markéta, syn 2,5 roku | •
|
(4.1.2006 11:10:10)
Tak tohle je opravdu příspěvek, jaký bych zřejmě spáchala já, kdyby tu už nebyl :-))
Agátka je narozená v červenci, můj syn taky a není Vítek náhodou taky červencové, račí a extrémně citlivé miminko?
Všechno tebou popsané jsem na vlastní kůži zažila, dokonce i nesnášenlivost kočárku..prvního půl roku bylo moje dítě schopno akceptovat pouze šátek.
Člověk si vždycky mezi "normálníma" matkama přijde jako exot a tak jsem ráda, že tady čtu podobné zkušenosti.
Musím říct, že se to začíná lepšit až k tomu třetímu roku, hodně mi pomohla kniha "Problémové dítě v rodině a ve škole" (vydal Portál)...ta je naprosto dokonalá, určitě si jí sežeňte.
Holt jsou naše děti extrémně inteligentní už od peřinky :-))
|
| Kristýna 7měsíční syn | •
|
(4.1.2006 15:05:05)
Markét, je to květnový blíženec, měl být ale býk, o dva dny to prošvihl:) nechala jsem si udělat profi horoskop a tam to je jasné-je opravdu moc citlivý... a nesnáší nudu...takže po 10ti minutách začne kvíkat a naznačuje: dělejte se mnou rychle něco, já se nudíííím! no ted už je to lepší jak objevuje sám ten svět, ale od 5-7 měsíce, když moc chtěl lozit a nešlo mu to, to byl záhul:-)
|
|
|
| sojka+07+09 | 
|
(7.6.2008 15:04:29)
ahoj, moje dítě je teď ve čtrnácti měsících anděl, ale na začátku doma Saigon. Řvala už v porodnici, prso nikdy nechtěla, dudlík taky ne co bysme za něj dali. Někdy mám pocit, že jsme tu její uřvanost zkrátka přenosili a přemazlili. Vážně. Dokud se nepohybovala, trávila život ve vzduchu, teda v šátku. V noci spí krásně u mě na polštáři v posteli, přes den jedině v šátku. No a když tohle má, tak je zlatá. Všichni obdivují její povahu. Jo hezký, ale máma by měla dostat medaili...
Jinak všem doporučuju houpačky, hamaky, šátky, skákací míče, houpací křesílka. My vyrobili houpací kolíbku ze starýho kočáru.
|
|
|
Já jsem hotová, manžel je hotový 
Akorát že s kočárkem je to taky těžké, tam vůbec nevydrží, je jedno jestli s ní letim nebo jdu pomalu, pomohla až klokanka, takže já všechno zařizuju s klokankou, bez ní ani ránu 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)