| 10.5Libik12 | 
 |
(15.8.2005 17:56:16)
No je to věrná reportáž, ale v čem je, prosím, ta suprovost o níž hovoří Gabe a další? Záměrně nechám stranou děti u porodu, těch bych se na to zeptala, až vyrostou. Ale já jaksi opravdu nechápu v čem byla svoboda, úleva, jistota, štěstí a pohoda větší ve svém obýváku než ve slušné porodnici. Dotepanej pupečník a novorozenec zachycenej bez rukavic? Jablečnej koláč? Hm
|
| Misa, 3deti | •
|
(15.8.2005 18:03:05)
Libiku, tak ted sis dovolila moc.....takove otazky, ty to proste nechapes??:-)))
|
| Ina | •
|
(19.8.2005 9:34:29)
Libiku a Míšo, taky s váma souhlasím, přijde mi, jako by se ty rodičky doma za každou cenu chtěly odlišit....jakoby ten článek psala nějaká sekta:-) ale jim to nevysvětlíš. To je ta jejich všeobjímající slunečná láska, světlem rozzářená bytost:-))K dalšímu porodu si pozvou i příbuzné ze třetího kolena:-)
|
| Apolena. |
|
(19.8.2005 10:13:27)
Ino,
tak, jako nejsou úplně stejné všechny "porodnicorodičky", tak nejsou stejné ani "domorodky". Co vyhovuje jednomu, druhému může vadit. Platí to i pro domácí porody.
Zevšeobecňování je přinejmenším hloupé.
|
|
|
|
| Apolena. |
|
(15.8.2005 19:05:25)
Libiku,
nemůžu srovnávat obývák a slušnou porodnici, protože jsem rodila v koupelně. Ale pokud to nevadí, pokusím se odpovědět, v čem JÁ vidím rozdíly mezi DOMA a V PORODNICI - jen tak namátkou, jak si zrovna vzpomenu (srovnávám NAŠI krajskou porodnici).
Tedy:
- během první doby porodní můžu doma dělat, co chci - takže třeba jít na vycházku x v porodnici jsem omezená většinou na pokoj
- můžu mít u sebe, koho chci (takže třeba i děti, domácí zvířectvo a spolužáky ze základky - za sebe musím napsat, že jeden člověk u porodu mi připadá až moc) x v porodnici povolují většinou účast jen jednoho člověka a jen na druhou dobu porodní
- doma rodím, kde chci a jak chci (vleže, vkleku, vestoje, ve vodě, v obýváku, na stole, ve špajzu) x v porodnici na sále na porodnickém křesle (nebo lůžku nebo jak se to jmenuje) a vleže, maximálně v polosedě
- během porodu se nemusím nikam přesouvat, pokud sama nechci x v porodnici cestuju z domova do nemocnice, z příjmu na pokoj, z pokoje na sál, odtud na šestinedělí
- můžu jíst i pít, kdy chci a co chci (neměla jsem nejmenší chuť) x v porodnici se pít ani jíst nesmí (pít dostanu, pokud natrefím na tolerantní sestřičku a ta zamhouří oko)
- klystýr ani holení mi nehrozí x pokud obojí odmítnu, vyslechnu si kázání
- nemusím se bát nástřihu od jednoho konkrétního lékaře, kterému přezdívají "řezník" x nemám jistotu, že mi jakýkoliv lékař vyhoví a nástřih neprovede, i když to budu mít uvedeno v porodním plánu
- nikdo se mě neptá, jak se jmenovala matka mého manžela za svobodna x vyplnění dotazníku při nástupu se nevyhnu
- nikdo mě nenutí tlačit, když se mi nechce x tlačím podle pokynů
- nikdo mi nenutí žádné medikamenty, pokud o ně sama nepožádám x oxytocin atd. dostanu jaksi automaticky, pokud se stihnu ubránit, musím ihned podepsat revers
- po narození dítěte si užívám miminka x po porodu dětská sestra miminko ihned odnese
- když se mi chce, zalezu si i s dítětem a parnerem do své postele x ležím v pokoji mezi cizími ženami a dívám se na dítě v plexisklové krabici
- chodím na svůj záchod, sprchuju se ve své vaně x o vanu a záchod se dělím s cizími ženami
- jím svá oblíbená a vhodná jídla a jím tehdy, když chci x jím hnusná a naprosto nevhodná jídla z nemocniční kuchyně podle jejich časového rozvrhu
- kojím tehdy, když se dítě ohlásí x kojím tehdy, když rozhodne dětská sestra
- spím dosytosti a budím se podle dítěte x spím mizerně jako kdekoliv jinde mezi cizími lidmi a budím se podle personálu (úklid, vizity atd.)
- návštěvy přijímám v posteli (nebo v obýváku, jak chci) x za návštěvou se musím vyplazit i s dítětem do chodby, kde posedává a postává dalších 20-30 úplně cizích lidí, někteří kašlou, jiní posmrkávají, támhleten pán odložil vajgl do květináče s umělou kytkou...a mému dítěti je sotva pár hodin
- v každém okamžiku vím, kde je mé dítě, co se s ním děje a kdo se ho dotýká x vím pouze to, která sestřička dítě odnesla a jak dlouho byla pryč
Určitě je toho víc, ale pro ilustraci snad stačí tohle...?
|
| Lukyska | 
|
(15.8.2005 19:33:04)
Sylvo, prosim te, kde a kdy jsi rodila? Nic z toho, co jsi uvadela jako negativa nemocnice jsem nezazila. Mela jsem tam kamaradku, jedla pila hodovala, nikdo mi nic nenutil, zadny klystyr, zadne holeni, dite hned ke mne, nikdo dceru neodnasel, fotky mame taky z porodu. Priste mozna vyber lepe porodnici. Jako prispevek do diskuze. Doma bych nerodila, jsem na to lenoch. V porodnici po porodu uklidi a moji milovanou pizzu si proste objednam tam.4leta dcera se mnou u porodu bude, tak jak to mne a ji bude prijemne. Kamaradka a manzel taky. Mozna zalezi i na tom, jak se clovek o sebe dokaze postarat a co si necha libit. Rodila jsem a rodit budu na Polni v Brne.
|
| Apolena. |
|
(15.8.2005 19:42:59)
Lukysko,
rodila jsem doma v koupelně v březnu 2003. Informace mám přímo z porodnice - z Českých Budějovic. Rodila jsem doma i kvůli tomu, že mi jejich nabídka nevyhovovala, vlastně jediná porodnice, která by vyhovovala mým požadavkům, je Vrchlabí a nemám čas ani peníze na to, ubytovat se tam v penziónu a čekat, jestli porodím v termínu, případně se během první doby porodní trmácet přes celou republiku. Vybrat si porodnici je fajn, když máš z čeho vybírat.
Jinak úklid po porodu spočíval v tom, že jsem vypustila a opláchla vanu, což mě nijak neunavilo a na pizzu jsem po porodu zrovna chuť neměla (a pokud vím, do porodnice si ji u nás stejně objednat nemůžeš).
|
|
|
| PajaMM | 
|
(15.8.2005 20:05:29)
Ahoj.
Ja musim jen rict, ze jsem rodila v Brne - Bohunicich a spoustu toho, co jsi popsala, ze bys musela v porodnici podstoupit, jsem nemusela ani v porodnici...
1. prvni dobu porodni jsem stravila doma - neodjela jsem hned do porodnic
2. manzel byl se mnou po celou dobu, i nejaky cas na pokoji s nasi malou...pak sel domu
3.rodila jsem sice na porodnim sale, ale v polosede na porodnim vaku, skoro na zemi...mohla jsem si vybrat opravdu z mnoha poloh...
4. prechody ze salu na orodni sala pak na pokoj mi nijak nevadil, naopak jsem byla rada, ze se muzu normalne hybat
5. po celou dobu jsem smela jista pit, co jsem chtela...
6. ani klystyr ani holeni jsem nepodstoupila, dela se jen na prani rodicky
7. nikdo me nenastrihl, delaji to jen, pokud je to vyslovene uvedeno v porodnim planu nebo pokud je to opravdu nutne. Ja nastrih odmitla, neudelali ho.
8. nikdo se mne na prijmu na nic temer neptal, mela jsem porodni plan a anamnezu jiz pripravenou a byl tam manzel...
9. mohla jsem tlacit, kdyz jsem to citila...ale rada jsem poslechla rady asistentky
10. zadne medikamenty mi bez meho vedomi a souhlasu nikdo nepodal
11. nikdo mi nasi malou neodnesl...veskera vysetreni provedli na por. sale pod mym nebo manzelovym dohledem
12. o zachod a sprchu jsem se delila s ostatnimi zenami, ale nevadilo mi to a jidlo tam jist nemusite, pokud nechcete a mate sve...
13. dite jsem mela u sebe porad...v postylce nebo u sebe
14. kojila jsem podle potreb ditete...nikdo mi nic nenarizoval
15. spala jsem, kdykoli to slo...
16. navstevy na nadstandard mohou 24 hodin denne a mohou tam i prespat, na normalnich pokojich je to sice omezene, ale jsou velmi tolerantni...
17. nikdy mi malou neodnesli bez meho vedomi, vzdy jsem sla s ni...
Takze si myslim, ze dost zalezi na tom, jakou porodnici si vyberete...
Ja osobne bych nikdy doma nerodila, pro me je to velky hazard a risk se zivoty. A hlavne si myslim, ze vase srovnani neni objektivni...
|
| Apolena. |
|
(15.8.2005 20:16:30)
DanieloŠ,
viz můj předchozí příspěvek.
|
|
| Gabe | •
|
(16.8.2005 8:43:41)
Nemyslim si, ze smyslem tohohle clanku je vyvolat(nekdy priblblou diskuzi) na tema : "Kde je lepsi rodit ?", ale ze je to pouze popsani porodu doma se vsim, co k tomu souvisi. Kdo chce rodit v nemocnici, ma tu moznost. Kdo chce rodit doma, ma tu moznost znacne zkomplikovanou (v CR bohuzel)....
jsou matky, ktere oznacuji porod doma za hazard se zivotem (nektere absolutne nevi, o cem mluvi) a jsou matky, ktere by uz nikdy nerodily v nemocnici (bohuzel maji vlastni spatne zkusenosti).
Ten, kdo mel moznost rodit doma, vi o cem mluvi z vlastni zkusenosti a snazi se o ni podelit s ostatnimi. Neoznacovala bych tedy matku rodici doma za osobu hazarduji se zivotem nenarozeneho ditete a snazila bych se tolerovat jeji rozhodnuti. Stejne, jako matky domorodicky neosocuji matky, ktere rodi v nemocnicich... proste zij a nechej zit.
|
| Pavla3 | 
|
(16.8.2005 8:59:33)
Nemyslím si, že matky, které považují porod doma za hazard neví o čem mluví. Je to jejich názor a svým způsobem to hazard se životy je, ale to může být dnes i vyjít na ulici :-)).
Jen mě zaráží, že tady na rodině se sveřepě uveřejňují články o porodech doma jako o super zážitcích a o porodech v nemocnici jako o utrpeních.
Já jsem rodila 3x v porodnici, nikdy mi tam neubližovali (u druhého porodu to nebylo až zas tak super, porod i poby v nemocnici, ale zvládla jsem to) první porod naprosto fantastickej 98 a třetí výborný) teda taky mám tu výhodu, že rodím po dvou h. kontrakcí na dvě až tři zatlačení. Naprosto v pohodě bych asi rodit doma mohla, ale nikdy bych do toho nešla - zas na druhou stranu ukažte mi v ČR pár hotelů kde Vám daj za 150,- denně (prům částka za jednolůžák) najíst, ukliděj vám, máte veškerý servis po ruce a nemusíte dělat nic než kojit a přebalovat :-)))
|
| Sysyna | 
|
(16.8.2005 10:15:47)
Pavlo3,
presne ,jak pises, kazdy porod byl jiny....i ty moje a jsem moc zvedava kam dospel Obilnak:-))jeste po dalsich 2letech, az budu rodit tretiho prcka:-))
Myslim si, ze konkretne tato porodnice udelala velky skok dopredu a rok od roku je pristup a metody, ktere se tam daji vyuzit lepsi a lepsi..jen to sestinedeli:-(, ale i to se da prezit, budme radi, ze nerodime v porodnici na Ukrajine,Bulharsku a pod.:-))
To ,co rikala mamka o Obilnaku, kdyz rodila me r.1971, pak teta bratrance r.1986, ja prvniho r.1991, pak druhyho r.2003...se velmi a velmi lisi od horsiho jen k lepsimu.
Jasne, ze je to vse o toleranci.Ja toleruji clanky matek ,,domorodicek", ale vytaci me, kdyz se takova nejaka obhajkyne navazi do porodnic jako takovych- div ne muciren a personalu pomalu vrahu nevinatek.I takove odezvy tu obcas byly a nejen na Rodine.Kdyz tolerance, tak oboustranna.Ne?
Mam jednu kamaradku, ktera rodila doma.Ukazovala mi video, manzel vse natacel.Psa dali k sousedce, kocku vyhnali ven, sourozence dali babicce a byli ve sve loznici, udelali si skvelou atmosferu..poslouchali oblibenou hudbu, zkoukli romantickej film Modra laguna:-)......popijela dzusika, a mlsala zmrzlinu....az se proste mimi narodilo.Fajn, zkoukla jsem, zajimave, nic vic.Ja bych se presto nerozhodla rodit doma.Ale nenapadlo by me to nejak vehementne kritizovat a rejpat do ni, ze je hazarderka.Byla a je to jejn jeji vec.Ne moje.Matky rodici doma jsou pro me jen odvazne..nase babicka vzdy rikala,,Clovek mini, Buh meni".Jeden nikdy nevi, komplikace se muze prihodit i uplne zdrave rodicce doma nebo v porodnici.Ja odvazna nejsem a proto a i vzhledem k mym zdrav.problemum radeji budu v porodnici.
Jina ma kamaradka by za nic na svete nerodila doma a ona je zrovna ten typ, co se diva na domarodicky jak na blaznive zenske, hazardujici se sebou i s miminkem...a stalo se ji to, co neocekavala..prekotny porod, tak tak stihla dobehnout do koupelny, vlezt do vany a malej byl venku.Pak ale stejne jela sanitkou do porodnice.A jaky byl jeji dojem???Hlavne , ze je mimi zdrave a ze ho pry nevyplkla na chodbe na kachle!Jinak nic.Zkratka jsme kazda jina.
Sestrenice v USA ma 3deti a porody vsechny jen ambulantni.Do porodnice dojela, porodila a za par hodin jela domu.A to kdyz ukazovala video, jak vypada porodni pokoj tam, tak se fakt dal srovnat s 5ti hvezdickovym hotelem.Ale presto, jela domu.Tyden mela doma neco jako chuvu/zdrav.sestru, ktera ji pomahala na zacatku a pak uz vse sama.
Spoluzacka na Novem Zelande rodila take ambulantne,porodnice srovnatelna s tou v USA za trochu vyssi priplatek, ale i ona si to chvalila.2mesice pred porodem ji byla pridelena porodni asistentka, ktera az do porodu nechala na ni , jak se nakonec rozhodne, ci doma nebo ambulantne, pripravovala ji na vse.
Temer 5let jsme -manzel natrvalo a ja a syn a pak deti:-))zili na stridacku v Nemecku.Poznala jsem tam spoustu cechonemek, slovenek....ktere mely deti a ruzne typy porodu.Ambulantni, doma, v porodnici....dokazaly se o tom bavit uplne normalne, bez afektovanosti, respektovaly jedna druhou, nikdy se nedohadovaly o tom, co je nebo neni lepsi.Proste ty ses rozhodla rodit doma v posteli s celou rodinou, OK.Ty zas v porodnici s doktorem, OK.
Proste tolerance a rozhodnuti na spravnem miste.
Na nemeckych TV stanicich nechybi rada dokumentu, poradu, filmu o tehotenstvi a porodech.Cele tydny a mesice jedou v TV cele bloky o ruznych parech od poceti az po porod, at uz doma nebo v porodnicich, klinikach a pod.zarizenich k tomu urcenych.Je to moc zajimave.Neco takoveho tady dost chybi.Mozna by pak ta vzajemna tolerance po sledovani takovych poradu byla vyssi.
Trochu od veci, ale prave sledovani techto poradu cca v casovem horizontu 1roku, privedlo meho manzela bez natlaku a rozhodnuti k tomu, ze u porodu chce byt.Do te doby pojem nemocnice, doktor, porodnice ho privadel do stavu zezelenani a na omdleni.Tim, ze vse sledoval, dospel k rozhodnuti, ze bude asi fajn byt u toho, az se mu narodi jeho dite.Kdyz jsem ja rekla, ze bych chtela , aby u toho byl, rekl, ze do toho jednoho at ho nenutim , ze to nikdy neudela.Respektovala jsem ho, a kdyz sam prisel s tim, ze chce u porodu byt, byla jsem moc rada.A nakonec i on, kdyz prestrihl pupecni snuru byl ten nejstastnejsi tatka na svete:-)
|
| Apolena. |
|
(16.8.2005 10:35:59)
Sysy,
já jsem popsala, jak to chodí v jedné konkrétní porodnici. Někomu se to může zdát jako mučírna (třeba mně), někomu to může vyhovovat. Naprosto s tebou souhlasím, že každému vyhovuje něco jiného a že nám chybí tolerance. Nicméně já (nebo jakákoliv domorodka) jsem k tomu byla vyzvaná - abych srovnala porod doma a v porodnici. Kdyby se nikdo neptal, nemám potřebu o porodnici vůbec psát, a řekla bych, že ostatní domorodky jsou na tom stejně.
Kdyby nějaká spokojená porodnicorodka nelenila, sedla a napsala článek, jak úúúúžasný porod měla v porodnici, tak si třeba řeknu, že takhle bych si to taky představovala, kdybych musela z jakéhokoliv důvodu do porodnice, nebo se podivím, že TOHLE považuje za hezký porod - ale rozhodně jí nebudu psát, že je hazardérka a co ji proboha vedlo k tomu, že se nechala takhle zmasakrovat. Proč, když byla spokojená, že. My jsme také spokojené, a přesto nám některé všeznalkyně píšou, že bychom vlastně vůbec spokojené být neměly, tak se nediv, že se pak ozveme.
|
| mmar+2 | •
|
(16.8.2005 14:07:54)
Hele, Sylvo Š, nestraš budějovické budoucí matky :-)
Taková mučírna to tam zase není. Rodila jsem tam 2x, v roce 2001 a 2004. Poprvé jsem se z toho přístupu vzpamatovávala snad půl roku a podruhé jsem tam šla s tím, že vím do čeho jdu a pokud se mi něco nebude líbit, tak to dám najevo. Změna v chováni personálu(hlavně asistentek) byla dost velká. Oni se fakt snaží :-)
Jinak k článku: Souhlasila bych s tím, že atmosféra u porodu doma musí být úplně jiná než v porodnici. Už proto, že "doma je prostě DOMA". Pokud to někdo cítí jako důležité a pokud to tak oba partneři chtějí, tak proč do toho nejít. Samozřějmě pokud to zdraví matky a miminka dovolí. Žádnou nezodpovědnost ani výstřednost v tom nevidím.
|
| Apolena. |
|
(16.8.2005 14:16:27)
Ano, snaží se, to nepopírám, přesto mně osobně jejich přístup nevyhovuje. Ale - co z toho, co jsem napsala, není pravda?
|
| mmar+2 | •
|
(16.8.2005 17:53:53)
Ono to v CB podle meho gusta taky neni, ale ja jsem proti doktorum vseobecne zaujata, tak muj pohled neni moc objektivni :-). Presto jsem nad tim, ze bych rodila jinde moc nepremyslela. Proste jsem tam sla s tim, ze ja SAMA tam porodim SVE dite a vim, ze to zvladnu a vsechno bude OK.Nesla jsem tam s tim, ze se jim sveruju, aby mi pomohli porodit. Ja totiz ve sve naivite verim, ze i v te nejhorsi porodnici muze byt nekdo spokojeny, protoze treba cirou nahodou natrefi ve spravny cas na spravne lidi.
Kdybych na to mela podminky a podporu manzela, kdo vi, mozna bych rodila i doma.
Napsala jsem to hlavne proto, aby nejaka tehule, co to cte, nepropadla panice, ze CB je nejhorsi porodnice na jihu Cech.
A v cem s Tebou nesouhlasim?
Nic z toho co jsi napsala, se neda uplne poprit.
Snad jen trochu zmirnit.Treba pohybovat jsem se mohla v 1.dobe kde jsem chtela, na pokoji, na chodbach, ve sprse. Ven jsem teda fakt nemohla a snad ani nechtela:-)
Pak jsem taky kojila kdy se mi zachtelo. Do toho mi nikdo nemluvil.Osobne se domnivam, ze toho ty sestry moc o kojeni nevedi.(Jak jsem psala, jsem proste zaujata:-) Za cely pobyt jsem byla jednou pozadana, jestli bych si nesla zvazit miminko pred a po kojeni.
Spala jsem vic nez doma, jelikoz me starsi ditko je od narozeni nespavec, co se rad tuli a tam jsem se o postel delila jen s miminkem:-)
Proste, neni to idealni, ale prezit se to da. A souhlasim, ze se maji doktori i sestry snazit dal.
|
| Apolena. |
|
(16.8.2005 18:27:34)
To je těžký. Já jsem úmyslně nenapsala, o jaké porodnici píšu, ale padlo pár dotazů, kdeže taková porodnice je, tak jsem to napsala.
Doktorů se musím trochu zastat (a taky PA a sester). Nikdo jim neřekne, že takhle to není úplně ono, tak to holt dělají pořád stejně. Pokud si někdo stěžuje, tak brblá doma nebo u kamarádky, přitom primář je vstřícný a staniční sestra taky, kdyby si víc maminek KONSTRUKTIVNĚ stěžovalo, dalo by se leccos změnit. Jenže proč by se něco měnilo, když všichni mají dojem, že to takhle je dobře...
|
|
| Martina, 2 kluci 1 a 3 roky | •
|
(23.8.2005 12:18:07)
Souhlasím, že porod v Budějovicích není zrovna ideál, ale tak jako všude je to hodně o lidech. Můj první porod v roce 2002 rozhodně nebyl nejhezčí zážitek v životě, spíš se dalo mluvit o opaku. Moc mi nepřidalo, že o mě doktorka mluvila v mé přítomnosti stylem: Vona netlačí, to to zase budu šít hodinu, no a teď je modrej (to jako můj chlapeček). Měla jsem z toho celkem trauma, ale přesto jsem podruhé opět byla rozhodnuta rodit opět v ČB. Na samém jihu Jižních Čech opravdu moc porodnic na výběr není, snad jen porodnice v Českém Krumlově, ale ta nemá neonatologické odd., takže pokud má dítě problém, stejně vám ho odvezou do ČB. Syn měl 2x omotanou šňůru kolem krku a ještě na ní byl uzel, takže jsem o porodu doma opravdu neuvažovala. Nevím, jestli se věci mění k lepšímu nebo pomohla přítomnost manžela u 2. porodu (poprvé jsem ho tam nechtěla já sama, pokud mě něco bolí nejsem ráda středem zájmu), ale přístup personálu ke mě změnil v tom, že se mnou bylo jednáno jako s člověkem. Možná jsem jen měla v prvním případě štěstí na doktorku-semetriku. Porodní asistentky ale mají můj vděk v obou případech, byly hodné a ochotné. Přesto bych přítomnost manžela jako bytosti, která je při smyslech a tudíž si na ní tolik netroufnou, u porodu vřele doporučovala.
|
| Monika | •
|
(23.8.2005 13:34:19)
Taky jsem rodila v ČB a také hrůza (96). Chtěla jsem si zavolat manžela k porodu (ležela jsem v porodnici na rizikovce přes týden), ale protože jsem už byla na "hekárně" a telefon na karty byl jen na chodbě a ze služebního telefonu mě zavolat nedovolili (mobily tehdy nebyly). Na "hekárně" jsem ležela na laminátovém lehátku u sprch, byla mi zima, dali mi jen prostěradlo na laminát a vůbec si mě nevšímali (od 3 hodin ráno do 6-ti večer) a zakazovali mi jíst a pít (jídlo jsem žádné u sebe neměla a pila jsem vodu z kohoutku). Vůbec jsem se neotvírala, ráno mě prohlédli, v poledne mi dali injekci po které se měl porod rozjet nebo zastavit (jen se mi pak chtělo moc spát a kvůli příšerným bolestem to nešlo), asi ve tři píchli plodovou vodu. Bolesti byli příšerné, ležet se nedalo sprcha nepomáhala a tak jsem jen chodila a chodila. Po šesté hodině zjistili, že už je to k porodu, honem honem přesun na sál, klistýr mi dát už nestihli, pak šli 2 porodní asistentky s doktorkou vedle na kafe a křičeli na mě ještě netlačte. Pak se na pár zatlačení narodil syn 4,18 kg. Najednou samá ochota, jak uviděli tak velké dítě. Pak šití (museli zavolat ještě jednoho doktora na pomoc, jak moc jsem byla vevnitř potrhaná).
Jinak holky, co měli u porodu manžela, si porodnici velice chválily.
Přístup dětských sestřiček a doktorů na novorozeneckém byl výborný, díky nim jsem syna kojila (vůbec nám to nešlo), měli úžasnou trpělivost. Těm díky.
Tak rada pro rodění v ČB: Otce či jinou osobu sebou.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Romana a Ondřej | •
|
(16.8.2005 12:15:19)
Holky, buďte rády vy, které na své porody vzpomínáte v dobrém a považujete za nekkrásnější chvíle ve svém životě a vy, které máte zkušenosti špatné, doufejte, že to příště bude nádherné. To je to nejdůležitější. Jinak s myslím, že důležitá možnost volby a ta je v ČR velmi omezená. Buď porodnice nebo pomalu pololegální porod doma. Chybí porodní domy. Prostě porod není nemoc a ve většině případů nemá v nemocnici co dělat. Porodnice by měla být jiná než nemocnice. Ale fakt si myslím, že nejdůležitější je matka a její rozhodnutí a její vědomí, že to co dělá, je to nejlepší. Jedna se rozhodne mít JIP u ruky, jiná při pohledu na bílý plášť ztratí kontrakce a pro tu je jiné prostředí lepší. Trocha tolerance by některým diskutujícím neuškodila.
|
|
|
|
|
| 10.5Libik12 |
|
(15.8.2005 20:39:08)
No vidíš a lze to vidět takto:
První doba porodní mmě příjemně uteče, budu chvíli doma a taky si zajezdím autem.)ráda řídím) a nakonec si budu dělat s omezeními první doby porodní to, co chci, na porodnickém oddělení. x doma se to vleče, furt abych jenom telefonovala, nakonec ze zoufalství uvařím:)
Nechci být rozptylována psím štěkotem a dětským jekotem, manžel se mnou bude celých těch 18 hod, ale nemusí mít strach, že mu pomočím scanner x doma jsou psi, děti, jejich kamarádi a občas někdo zazvoní, zařízení bytu je těžce vybojované a náchylné k poškození.
V dalším bodě se shodnem , porodím si na stoličce případně na žíměnce, já jsem pro ten polosed, ale každému, co jeho jest(mluvím o reáliích krajské porodnice)
Budu cucat neperlivou s něčím, na steak si dojdu jindy.x Doma mohu občas něco pojíst, jenom jestli mám dost nakoupeno, když už týden jedu v kontrakcích a děti jsou takový pakobylky.
Podstoupím klystýr a holení, lépe se rozběhne porod(i autorka článku o něm uvažovala)a holení?(to je moje věc:)x klystýr si doma nedám, jelikož ho who nedoporučuje, no a co.
Nemusím se bát situace, kdy bude plod v tísni a ukáže se nutnost rychle ho vybavit, porodník to zvládne tak, že ještě zbyde chvíle pro emoce x doma se v tomto případě rozjedu šílenou houkačkou do porodnice a mám po zážitku.
V případě, že už nemůžu nebo nechci a ze samotného houpání na míči a sprchování se mi zvedá žaludek,mohu požádat o tišící medikamenty, nebo dokonce o epidural X doma je to nemyslitelné, jelikož jednak to PA nemá a jednak by to byla totální zrada idey(asi jako kdyby se ukázalo, že Paroubek s Bublanem mají doma systémy a každou lichou sobotu pořádají technopárty).
Jdu na šestinedělí mezi ostatní mámy, všechny jsme šťastné s miminky a můj dojatej manžel si může dáchnout a pozvat Pepu na panáka:)x doma ležím v posteli s manželem, kterej je trošičku v třasu, zvládl toho hodně a teď, aby se stále ptal:"Broučku nekrvácíš příliš?" Nakonec je to inženýr, dobře mu tak!
Kojení a odnášení díťat, kojím kdy chci, to dá rozum, musím ale připustit, že mi sestra odnese změřit, zvážit a prohlédnout mimino, (hlavně ať je zdravé) a také je fakt, že musím uhnout nohama uklízečce X doma si ležím jak je mi libo, taky si tam uklidím, uvařím a když už chci konečně v klidu kojit, tak nepřijde vizita, ale listonoška. A navíc pije malej dost?
Je nás tu hodně(celé porodnicové patro), takže návštěvy přijímáme v omezeném režimu(jak kde)x doma dveře nepřibouchneš, vždyť tě maj všichni rádi a jdou vám blahopřát(a co toho sežerou a jak našlapou v předsíni:)
V každém okamžiku vím, že mé tak křehké a nové dítě má nablízkou pomoc, zrovna tak já, i když se báječně hojím x lebedím si doma u okna, ty jo ty rododendróny mi letos jedou, člověče, mně se nějak motá hlava nebo ne?
A Sylvo, v podstatě to nebylo o organizaci porodů, ale o prožitku porodů, a já nevím proč by naplnění vašich priorit mělo poskytovat vyšší uspokojení a ani jsem o tom v článku nic nepřečetla, takže proto se divím frenetickým výkřikům:"Super zážitek":))), proti článku jako svědectví nemám nic.
|
| Sylvie | 
|
(15.8.2005 21:28:38)
Libiku, když jsem já popsala svůj předchozí porod V NEMOCNICI, tak mi taky ostatní psali, že "super zážitek". Reagovaly tak i domarodky - od žádné z nich jsem se nedozvěděla, že jsem vlastně jenom docela obyčejně porodila a kdybych rodila doma, byla bych na tom minimálně stejně (ne-li líp, podle jejich měřítek), tak co se vlastně zbytečně ženu do porodnice...
Ale to je jenom poznámka na okraj.
S.
|
|
| Apolena. |
|
(15.8.2005 21:32:31)
Libiku,
na tvé reakce se vždycky velice těším a většinou nebývám zklamaná :-).
Je to asi o tom, že nejsme obě stejné, ač máme doma obě inženýry (dobře jim tak). Já jsem spíš psí fuc, takže mi trvá dost dlouho, než se s někým skamarádím (maminy na pokoji), taky jsem konzervativní, tvrdohlavá, stará, nerada se hádám atd. Představa, jak bojuju za něco, co považuju za své svaté právo, mi docela vadí. Nerada (hrozně nerada!) spím s někým v místnosti. Nejsem moc nadšená, když se o mě někdo nějak přehnaně stará, když mi někdo říká, co a jak mám dělat, nemám ráda jakékoliv "režimy", natož když se po mně chce, abych se jim přizpůsobila - a já v tom ani při nejlepší vůli nedokážu najít žádný smysl (úklid ráno v 5 hodin).
Ale to jsou celkem maličkosti.
Doma byl klid, když jsem pochopila, že rodím, odeslala jsem starší dítě ke známým a psi jsou inteligentní, v noci chrní a neštěkají.
Ideje žádné asi nemám :-), takže nehrozilo, že nějaké zradím, pokud PA stihne dojet k porodu doma, samozřejmě, že nějaké medikamenty má.
Přítel byl dojatej a ospalej, ale jinak porod zřejmě vnímá jako brnkačku, nic moc se nedělo a najednou bylo dítě venku, zalezl si k nám do postele a usnul, na panáky on moc není, bolí ho po nich hlava :-).
Návštěvy bych skutečně příště omezila, ale nic nesežrali, spíš sami donesli a nenašlapali, máme samé známé, kteří se přezouvají před dveřmi. Chtělo se mi spíš odpočívat, než konverzovat, ale nijak strašné to fakt nebylo.
K epidurálu mám výhrady kvůli jeho vedlejším účinkům, nikoliv z principu, ale rozhodně bych ho nikomu nevymlouvala. Měla jsem rychlý a lehký porod, sama nevím, jak bych se chovala, kdybych měla bolesti několik dní, třeba bych pak o něj taky škemrala.
Víš co, jako nejste stejné vy "porodnicorodky", tak nejsme stejné ani my "domorodky". Vycházíš z představy, že jsme všechny "přírodňačky", které mají dlouhé vlasy, nemalují se, jí naklíčené obilí a doma svítí svíčkami. Proč ne, když to někomu vyhovuje. My svítíme úspornými zářivkami a peru v automatické pračce. Obilí sypu v zimě ptákům.
K lékařům mám úplně normální vztah jako ke každé jiné profesi, nemocnice beru jako zařízení, kde leckdy zachraňují lidi. Když budu nemocná, samozřejmě, že tam půjdu.
Porod doma není rozhodně módní záležitost, ani otázka nějakých principů a idejí. Je to třeba i o tom, že se mi moc nelíbí, jak se personál chová k novorozeňatům. Je to o tom, že co jednomu vyhovuje, druhému může vadit...
|
| Pole levandulové | 
|
(15.8.2005 22:29:46)
Libiku, uprimne se tady bavim, tve postrehy jsou skvele. Taky si myslim, ze porod doma je docela nesmysl, zvlast, kdyz nikdo nemuze zarucit, ze nedojde k zivot ohrozujicim komplikacim, ale je to kazdeho vec, jen lituji pripadne to dite.Je mi jasne, ze i v nemocnici ke komplikacim dojit muze a i deti tam umiraji, ale pravdepodobnost vcasneho zasahu je nepomerne vyssi nez pri domaci akci.
A k bezbolestenu cisari bych chtela rict jen to, ze to opravdu JDE. Ja takto rodila letos v dubnu a nejhorsi pro mne byla ta hodina a pul neplanovanych kontrakci pred tim, nez stihl dorazit muj doktor a anestezilog. Pak uz jen spinal, bolest zadna a po cele akci dostatek bolest utisujicich prostredku. Odchod domu za tri dny, obnova plneho manzelskeho zivota za dva tydny. Predstava nepostupujiciho porodu a napr. desetihodinoveho trapeni pri kontrakcich mne uprimne desila a desi, takze priste opet jedine cisare. Ale nikomu svoji predstavu nevnucuji, pokud nekdo che rodit prirozene,at si to uzije a hura do toho. Mne bricho na zip vyhovuje :-))
Jo a toho Big Maca jsem na pokoji jedla druhy den po porodu, zrovna prisel doktor a nerikal nic, jen mi popral dobrou chut. Nemocnicni jidlo jsem mela po 12 hodinach po porodu, tj. rano, ale je to diky spinalni anestezii.
|
| Federika | 
|
(15.8.2005 22:36:52)
no, mně utišující prostředky bohužel moc nezabíraly...Kromě toho-já měla po prvním porodu spoustu energie, byla jsm plná euforie, cítila jsem se skvěle..Po císaři jsem sice šla třetí den domů, ale několik týdnů trvalo, než jsem normálně běhala a byla zase všeho shopná...a kromě tzoho, jak jsem řekla, taková nějaká prázdnota....žádnej krásnej zážitek, jako u prvního porodu....
|
|
| ňygdo | •
|
(24.8.2005 20:57:44)
Ty kočko ,
je vidět , že Ty , Sláfka apod..nemáte co dělat a věčně vysedáváte u počítače a dohadujete se o blbostech , hlavně , že máš ve všem tak jasno!Hlavně ve věci potratu.
Jsem taky na mateřské , ale pevně věřím , že takhle nedopadnu.To by mi nestačilo.
čus bus
|
|
|
| Sysyna |
|
(15.8.2005 22:31:45)
Tak to jsi Sylvo Š. teda ze spatneho kraje, kdyz mate takovou porodnici..
Ja rodila na Obilnem trhu, v Brne a nic z toho katastrofickeho scenare, co popisujes jsem nezazila....
1.Musela jsem kvuli zdrav.komplikacim v te porodnici uz lezet pred a po terminu, kdybych nelezela, mozna uz bych lezela uplne nekde jinde:-(
2.Porod jsem mela vyvolavany a po terminu za pritomnosti zdrav.komplikaci a meho ,,mileho" pritele ASTMA.
3.Manzel se mnou byl od zacatku podani oxytocinu az po prestrizeni pupecni snury naseho chlapecka.
4.Porodni asistentka byla pani cca veku me mamy, velmi profesionalni, mila a vztricna.Od ni jsem brala veskere rady, i pohlazeni a chyceni za ruku, jako by to byla opravdu ma mama.
5.Rodit jsem mohla ve vane, na lane, na vaku, na zinence, na kresle, ve stoje, v klece..tato porodnice to umoznuje.Byla jen ma volba a ke konci i nutnost diky vycerpani, ze jsem rodila v leze na 3 zatlaceni:-))
6.Klystyr a holeni je taky jen ma vec, nastesti se daji koupit pomerne dobre ziletky:-)) a oholit se muzu doma a jen tam, kde je to nezbytne pro pripadne siti.
Klystyr mi nijak nevadil, pro me byl prijemnejsi pocit vedet, ze jsem vyprazdnena.Nikdo mi ho nenutil a sestra se me zeptala, jestli jej opravdu chci, ze je to jen ma volba a nikdo me za to nebude peskovat.
7.Jist i pit jsem mohla, ovsem na jidlo ma chut v tu chvili asi jen velky nenazranec, piti jsem neodmitala.
Nikam jsem se nepresouvala, vse jsem mela jen na svem porodnim pokojiku, se svoji sprchou a svym WC.POslouchala jsem svoji oblibenou hudbu, cetla..povidala s manzelem, a cmuchala svoji oblibenou vuni v aromalampe.
8.Epidural jsem si vyzadala, jelikoz po cca 2mesicich nevyspani, vycerpani, gestozy a problemech s astmatem jsem byla uz tak vycerpana, ze jsem vse chtela mit uz co nejrychleji za sebou....nelituji, uleva byla velka a mimi do hodiny na svete.
9.Nikdo mi ho nevzal, jeste s pupecni snurou jsem ho hned dostala na brisko a spolecne s manzelem jsme jej obdivovali.Pak manzel prestrih snuru a setricka jej pred nama ocistila, odsala hleny, protoze dost chrcel, zabalila do plenky a podala mi jej znova..pul hodinky jsme si jej vychutnavali a udelali jeho prvni fotecky.Pak si jej vzala detska sestra.
Mezitim me osetril dr. a zasil par stehu , jelikoz jsem se natrhla.Siti a nic z toho co dr. delal jsem nevnimala, venovali jsme se miminku.Bylo to fajn.
10.Pri porodu jsem dostala infuzi na vyrovnani tlaku,nebot jsem jej mela hrozne nizky, motala se mi hlava a bylo mi na omdleni....infuze mi velmi pomohla...doma bych asi omdlela a nevim, co by se mnou manzel delal...
Taky jsem musela vzit vicekrat lek kvuli astmatu.
Ja osobne bych proste porod doma riskovat nemohla ani bych to neudelala.
12leteho syna bych u porodu nechtela a ani on by to nechtel.Na toto tema jsme mluvili, on porod videl nekolikrat v TV i na DVD a v te dobe byl stejne na letnim tabore.
11.Dotaznik jsem nevyplnovala, na prohlidce porodnice nam bylo zdeleno co bude treba a co si muzeme predem na papir napsat a odevzdat pak sestre, ktera vse vypise.
12.spolecne WC a sprchy mi nevadily, nejsem z cukru.Existuje taky nadstandart- bohuzel asi jedina nevyhoda a nedostatek mnoha porodnic- je jich malo.
13. Byla jsem rada, ze jsme na pokoji 3maminky, a deti nebyly v plexiskl. krabicich, ale v malinkatych postylkach u nasich posteli.
14.Kojit me nikdo nenutil, jen nam bylo zdeleno, ze v tech vedrech co byly 7/03 by bylo vhodne mimi tak po 3hod nakojit, kvuli dehydrataci....setra se me zeptala , zda nemam nejake problemy s kojenim, zda to jde a ze pokud bych mela jakykoliv problem ,muzu se ihned zeptat, ze poradi a pomuze.
Jelikoz snad vsichni kluci u nas v rodine narozeni maji ihned od mimi problemy s prdikama a bolenim, mela jsem hlavne v noci maleho temer stale u sebe v posteli, protoze strasne plakal a mel velke boleni-nikdy me zadna sestra nesprdla , nenadala me nebo nerekla, ze se to nesmi.
15.S ditetem nikdo nikam neodchazel, vesketa vysetreni, ockovani se dela pred myma ocima, kontrola kycli na jinem pokoji, kam jsme si miminka samy donesly.
16.Jidlo a piti nekomentuji, nemocnice ani porodnice nejsou hotelova zarizeni 5ti hvezdickoveho typu, a ja osobne jsem nemela vubec na jidlo ani chut a ani pomysleni.Hlavne jsem jen pila a pila a jedla jen to, co mi pripadalo vhodne.
Navstevy jsem tvrde odmitala, vsichni pribuzni a znami to respektovali, chodila za mnou jen mam mama s mym synem, manzel.A to jen v dobe po kojeni, kterou jsem jim sdelila mobilem- dokojeno, prebaleno, uspano... na cca dalsi 3hod....takze na chodbu jsem mimi netahala.
17.Vizity byvaly v 10h, uklizecka chodila behem dopoledne.....v 6h nam vrazila sestra teplomer a zdejchla se...nic me nerusilo a nic me nevadilo.Ostatni 2maminy byly prima holky, miminka se budila jedno po druhem a me to v mem spanku nijak nevadilo.
Shrnuti..narodila jsem se tam ja, muj starsi syn, nas prcek a narodi se tam i nase treti mimi:-))
Asi zalezi na porodnici, na pristupu personalu, na te ci one smene...vsichni jsou jen lide, i ti zdravotnici.
Pro me kazda, ktera rodi doma je odvazna.Nic vic, nic min.Zadna hrdinka ani zadna ,,domarodka" bez mejkapu, zivici se obilninovyma klickama svitici petrolejkou...proste jen zena a matka s pravem volby, kde privest na svet sve dite.
Ja si vybrala v porodnici, pisatelka clanku doma.No a co jako ma byt....dalsi precteny clanek, dalsi zkusenost nejake maminy ,co rodila doma v obyvaku.
ZDrava miminka domarodkam i porodnicorodkam...hlavne , at je nas vic!!!
|
| Sylvie |
|
(15.8.2005 22:50:19)
Sysi, děkuji, tak já jsem podle tebe nenažranec, jo? ;o) BOhužel, ta žravá mě chytla právě v porodnici, kde se nejenom nesmělo jíst, ale dokonce ani pít, takže jsem se musela ládovat potají na záchodě... a poté co mě na sále napojili na monitor, jsem s jídlem a pitím měla už útrum :o( MMCH podle loňského "průvodce porodnicemi" patří brněnský Obilňák ke 4 nejvstřícnějším (co se týká ochoty respektovat přání rodiček) porodnicím v republice (ještě s Havlbrodem, Vrchlabím a tuším Třebíčí).
S.
|
| Sysyna |
|
(15.8.2005 23:03:21)
Sylvie, haha!!!!No vidis, jak jsme kazda jina...ja jako nenazranec mozna vypadam- oplacana:-)), ale nejsem...a ty mi jako nenazranec nepripadas, ale asi jsi:-))Chichi....ja fakt na jidlo nemela ani pomysleni, jen strasnou zizen a zizen a zizen.....
Jo, jo, ja taky na Obilnak nedam dopustit!!!Tam se i casto stava, ze odmitnou maminky z duvodu preplneni...tak to maji smulu, si jim tam v rijnu sednu na schody a porodim klidne tam.Schvalne, kdo to vzda driv:-))
PS:Taky me tam nevyhodili s donesenym grilovanym kuretem, mamcinou sekanou s bramb. kasi a mekdonaldackym velkym jahodovym manm:-)) koktejlem:-))
|
| Sylvie |
|
(15.8.2005 23:14:47)
No, to mě na jídle moc nesejde, hlavně když je co jíst ;o) Jsem odchovaná školní jídelnou a já sama vařím s krajním odporem, takže co mi v nemocnici předhodí, to s radostí sním... JInak tentokrát jsem se naštěstí stihla nacpat ještě doma před cestou do nemocnice, protože když jsem na sále zašátrala v tašce, tak jsem si s hrůzou uvědomila, že železné zásoby k porodu jsem vyjedla už doma, když jsem měla spíž prázdnou a nové jsem nenakoupila... Naštěstí jsem tentokrát rodila rychle, jinak fakt nevím, kde bych v průběhu porodu sháněla nějaké jídlo a mohla bych jim na sále umřít hlady... :o)
S.
|
| Sysyna |
|
(15.8.2005 23:17:35)
Ty jsi cislo, Sylvie:-))
|
| Sylvie |
|
(15.8.2005 23:24:00)
Jen si ze mně dělej legraci... Normálně nijak obzvlášť moc nejím, ale při prvním těhotenství a ke konci třetího jsem prostě měla stavy, že když se mi ozval hlad, musela jsem se okamžitě najíst, jinak se mi protáčel žaludek :o( Poprvé to znamenalo jíst prakticky neustále čtyřiadvacet hodin denně... Hormóny, no... ;o)
S.
|
|
|
|
|
|
|
| Markéta | •
|
(16.8.2005 9:00:21)
Sylvo,
to jsou přesně argumenty, proč jsem i já rodila doma:-) Můžu to sem nakopírovat ještě jednou a podepsat to svým jménem:-)))? Nejvíc se mi líbilo moc stará a nerada se hádám, to je přesný. Akorát my jsme odvezli k mámě i toho psa, protože on je příliš společenský a chtěl by nejspíš pomáhat...
|
| Apolena. |
|
(16.8.2005 10:41:54)
Markéto,
klidně, na autorských právech netrvám :-).
My máme tři psy, takže se odkládají jen těžko, naštěstí jsou celkem flegmatičtí (už taky nejsou nejmladší) a taky nemají zvlášť kladný vztah ke koupelně, takže to proběhlo v klidu, bez jejich pomoci :-).
|
|
|
|
| Lenelka | 
|
(15.8.2005 22:16:08)
Libiku, to zni jako pohoda. Krome toho jidla nejidla pri porodu ovsem. Ja bych opravdu chtela videt, jak by se v ceske nemocnici tvarili na to, kdyby mi manzilek prinesl na porodni pokoj BigMac, jako to udelal tady. Myslis, ze by mi ho nechali snist?? Ja tvrdim, ze ne. Ale osobni zkusenosti z ceske porodnice nemam, takze to nemuzu vedet jiste.
|
| Federika |
|
(15.8.2005 22:23:31)
Lenelko, rodila jsem dvakrát, podruhý císařem, to jsem fakt jíst z pochopitelných důvodů nemohla, ale poprvé jsem si mohla jíst co jsem chtěla....v český nemocnici...
|
|
| PajaMM |
|
(16.8.2005 8:16:56)
A proc by nenechali??? Mozna by meli reci, ale to se nedivim, protozeneco takoveho bys nemela jist ani normalne (ne ze bych to taky nejedla, jen pisu, co je zname:-) ), ale v tehotenstvi a po porodu - pri kojeni bys to opravdu jist nemohla....
Ale v porodnici nemaji pravo ti rikat, co smis a nesmis jist....
|
|
|
| Martina | •
|
(16.8.2005 0:44:10)
Libiku, brilantní. Mluvíš mi z duše, těším se na další tvoje příspěvky.
|
|
| Borča | 
|
(16.8.2005 9:13:36)
Dobré Libíku, pěkně si to napsala.
|
|
| Simča | •
|
(16.8.2005 9:55:10)
Co mě zarazilo:
"Jdu na šestinedělí mezi ostatní mámy, všechny jsme šťastné s miminky a můj dojatej manžel si může dáchnout a pozvat Pepu na panáka:)" - Takovýho chlapa bych ani nechtěla raději toho co se o mě bude starat jestli mě něco nebolí a bude se mnou a miminkem, donese mi neco k pití, k jídlu... Vůbec nechápu co Ti přijde divnýho na tom, že se manžel stará.. ???
NO ale jsme asi každá hodně jiná. Chlapa co se po porodu zdejchne a jde chlastat s kamarádem bych nechtěla :-)))
|
| janula | •
|
(16.8.2005 14:04:09)
No, můj chlap se šel asi tři hodiny po porodu normálně zapít prvního syna s kamarády, znamená to že je debil se kterým se nadá žít? Asi by mšl sedět u postele a zírat na nás jak spíme. Důležitější pro mně je, že je skvělý táta a výborný manžel.
|
| Simča | •
|
(16.8.2005 15:23:25)
No ale já nic takového rozhodně nepsala! Jen jsem reagovala na část předchozího příspěvku. Mě by bylo milejší kdyby manžel se mnou a mimčem být mohl, alespon bych ušetřila stovky za telefon :), tak mě bylo pořád smutno (asi poporodní deprese nebo co). S ostatníma maminama na pokoji to nebylo nic moc. Prostě jen nechápu co je to za výhodu být na pokoji s cizíma osobama místo toho mít u sebe milující osobu, která se stará (nemusí to být zrovna manžel, ale třeba maminka, kamarádka...)
|
| Federika |
|
(16.8.2005 15:31:43)
ve většině nemocnicích můžeš mít samostatný pokoj, kde s tebou může být i mqnžel nebo někdo jiný, klidně i v noci...Já teda taky byla šťastná, že jsem měla pokoj sama pro sebe...
A co se týká těch větších dětí u porodu...jak už jsem psala, záleží na tom dítěti samotném, na zvyklostech v rodině...Já bych ho tam klidně vzala, jsem si jistá, že by to zrovna pro moje dítě byl spíš pozitivní zážitek, respektive bral by to úplně přirozeně....My teda před ním doma neschovávali (téměř) nic, nazí před ním chodíme oba, koupu se s ním, dokonce si před ním zavádím tampon...myslím, že nejsem nijak asociální, přijde mi to normální....
|
| Simča | •
|
(16.8.2005 16:01:02)
To jo my to tak měli domluvené - nadstandartní pokoj (manžel měl i domluvenou dovolenou, hlídání naší kočky bylo domluvené), ale jak naschvál byl obsazený. Bohužel to nejde nijak zarezervovat, myslím, že je to tak stejné ve většině porodnic :( Uvolnil se až den před mým odchodem a na jednu noc to už nemělo význam se stěhovat.
Jinak si nemůžu na nic v porodnici stěžovat, když jsem něco nechtěla tak mi to nenutili, když jsem něco chtěla tak mi vyhověli :) - zjednodušeně řečeno ale bylo to tak. Jen po porodu jsem byla nějaká smutná a strašně se těšila domů.
Porodům doma fandím. Chápu ty co se tak rozhodnou, ale i chápu ty co raději rodí pod dohledem porodního personálu a dokrorů. Mít rovnou možnost volby by řešilo všechno.
A jinak já žádný porod jako dítě nikdy něviděla ani v televizi a stejně jsem se bála porodu "jako čert kříže", ve 20 jsem prohlašovala že dítě teda nikdy ani náhodou a ládovala se antikoncepcí a ještě trvala na kondomu. Jak leta utíkala, tak jsem pomalu názor začala měnit a definitivně ho změnil až můj manžel. :)
|
| Federika |
|
(16.8.2005 16:06:49)
no mně zase porody už jako dítě fascinovaly...Ne to hekání před tím, ale ten akt, jak to dítě vylézá, přišlo mi to vždycky jako něco neskutečnýho, vlastně dodnes mi to tak přijde....A to jsem nějakou dobu pracovala v porodnici, kde jsem viděla denně několik porodů....
|
| Federika |
|
(16.8.2005 16:07:52)
...mě fascinovaly, pardon, ne mně.....ach jo..
|
| Simča | •
|
(16.8.2005 16:46:04)
Já fakt nevím kde se ve mě ten strach vzal, nedokážu to nějak vysvětlit, ale byl opravdu obrovský, to se nedá nějak popsat. Kdybych nepotkala svýho současnýho manžela tak fakt asi děti nemám. Všichni mě měli za kariéristku, která si dětma nechce kazit život a ono to ve skutečnosti bylo jinak :) Proto si myslím, že když dítě je u porodu svého sourozence tak to nemusí být nijak traumatizující, právě naopak, uvidí že je všechno v pořádku dopadne a že je maminka i miminko štastná, že je to prostě normální. Jsou to jen dohady já to samozřejmě nevím a vzhledem k tomu že děti u porodu dnes prakticky skoro nikdy nebývají těžko někde bude nějaký výzkum na toto téma.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Katka,kluci 3 a 6 | •
|
(16.8.2005 11:52:45)
Moc jsem se bavila,piš víc příspěvků !!
|
|
| Gabe | •
|
(16.8.2005 12:48:10)
Libiku,
pro me to super zazitek byl, tudiz jsem to tak napsala. Mluvim z vlastni zkusenosti. Kdybych mela komplikace, jela bych do nemocnice, ale zadne jsem nastesti nemela, takze jsem si to proste uzila doma ve sve posteli, ve svoji koupelne, bez zelenych dlazdicek a anonymnich doktoru ci sestricek.
Pokud budu rodit po druhe, pokusim se o to opet doma.
Btw : tvuj prizpevek (radoby vtipny) mi prijde spis cynicky / ale to je ciste muj nazor.
|
| Iva | •
|
(16.8.2005 14:07:22)
Taky mě příspěvek Libika nenadchl, není zrovna tolerantní ani přátelský, dokonce ani ne vtipný, aspoň podle mě. Myslím, že tu nikdo nikoho nenutí rodit doma, a ty argumenty proč doma rodit tu píšou ty z nás, které to absolvovaly a chtějí se podělit o to, co je k tomu vedlo.
Já jsem rodila dvakrát v porodnici, poprvé to ušlo, podruhé skutečný horror, a to zejména díky chování personálu. Taky mi vadí, když mi někdo diriguje co mám dělat a ví všechno líp a já jsem tam jako na vojně, tedy ve smyslu že mám jen držet ústa a krok.
Od prvního porodu, kdy bych tleskala Libikovi, přes ten druhý jsem o celé věci hodně přemýšlela, a naprosto změnila svůj názor. Teď čekám třetí dítě, a i když doma rodit neplánuju, nemám na to podmínky, ráda bych našla nějakou porodnici kde by se dalo rodit přirozeně v tom smyslu, že nikdo nebude zasahovat zbytečně do tak přirozené věci, kde mě nebudou tlačit do věcí, které nechci atd. Nadchla mě kniha Znovunalezený porod, a zajímalo by mě, jestli v nějaké porodnici v Jihomoravském kraji (bohužel do Vrchlabí to mám opravdu z ruky) se dá rodit s takovým respektem k rodičce, jejím pocitům a k přírodě vůbec.
Co se týká představ některých mamin, že porod v porodnici vám zaručí zdravé dítě, bohužel při mém druhém porodu mohlo všechno probíhat naprosto bez komplikací, nebýt toho, že mi doktoři do průběhu porodu nevhodně zasahovali medikamenty i jinak, což mi potvrdil známý porodník (jsem z lékařské rodiny) s tím, že takto se bohužel v praxi často děje.
|
| Iva | •
|
(16.8.2005 14:23:46)
K přítomnosti dětí u porodu - na první pohled to vypadá úchylně, ale na druhý je jasné, že se třeba může dítě víc vyděsit a poškodit tím, když mu nikdo nic neřekne, a přesto slyší mámu křičet, někam ho odvezou a ono moc neví proč a co je mamince a prožívá úzkost co vlastně bude...Takže záleží na atmosféře v rodině, jak o věcech mluví, jak se k sobě navzájem chovají, jestli jsou některé věci tabu nebo se probírají způsobemaby to pochopily i malé děti. Například v naší rodině mě děti běžně vidí při převlékání, takže zážitek z nahého lidského těla pro ně není nic zvláštního, berou to jako přirozenou věc, zatímco od známých vím, že jejich děti nahou maminku nikdy neviděly. My bereme děti i na pohřby, které bohužel v poslední době v naší rodině proběhly, a povídáme si s nimi o tom, jak je smutné, když někdo umřel, ale taky vzpomínáme co jsme s těmi lidmi hezkého prožili...no a taky se bavíme o tom, jak je miminku v bříšku, jak roste, co už umí, díváme se do knížek, a děti ví, že to, aby se miminko narodilo dá hodně práce, námahy, že to i trošku bolí, ale že se na miminko maminka i ostatní těší a proto jim to ani nevadí...
Je to prostě o přístupu, o přípravě dítěte, a atmosféře v rodině, a když ta je dobrá, tak by účast dítěte u porodu mohla být pro něj přínosná, a ne traumatická.
|
|
| PajaMM |
|
(16.8.2005 14:32:34)
Ja rodila v Brne - Bohunicich a nemuzu si stezovat a vsichni si moc a moc chvali Obilnak...tak si zkus vyhledat informace a pozeptat se...treba se ti to bude libit!!! Preju hodne stesti a zdravi!!!
|
|
|
|
|
| Lenka VH | •
|
(16.8.2005 15:06:57)
Obdivuju odvahu porodu doma a zcela verim, ze je to krasa, kdyz to takhle vyjde. Ja jsem rodila v porodnici, ale z vyse psanych pro a proti musim rict, ze napr. krome vlastni vany a domaciho jidla:-) jsem si tam vymohla temer vsechno,co jsem chtela (u porodu manzel i vlastni porodni asistentka, v prvni dobe porodni pohyb bez omezeni, dite na bricho hned po porodu, tlumena svetla pri narozeni ditete, dotepana pupecni snura, dve hodiny po porodu vychutnane o samote s ditetem a manzelem nez jsme usnuli, dite neustale pri sobe, kojeni, kdykoli dite chtelo, atd.). Tedy nadeje pro ty, kteri nemaji dost odvahy udelat si doma vse po svem, ale chteji rodit s lekari za zady a presto hezky a v klidu.
Mimo jine nechapu, jak si nekteri vyse mohou pochvalovat, ze jsou v porodnici pod neustalym dohledem a kontrolami. To je na tom snad to nejprotivnejsi. Trochu schopnosti nest vlastni odpovednst neuskodi.
|
|
| Ina | •
|
(19.8.2005 11:41:16)
Sylvo, musíš mít fakt špatnou zkušenost s porodnicí. Drtivou většinu všeho, co píšeš, jsem si v porodnici mohla "užít" taky. Podle mně už to není diskuze, ale předhánění se v tom, která z domorodek byla originálnější.
|
| Apolena. |
|
(19.8.2005 11:50:24)
Ino,
kdepak, vůbec nemám špatnou zkušenost s porodnicí. Pouze mi nevyhovovalo to, co naše porodnice nabízí, což jsem zjistila, když jsem se zeptala a došla si tam na prohlídku.
Ty sis to klidně mohla "užít", protože jsi pravděpodobně rodila v jiné porodnici, nebo proto, že máš jiné (nikoliv horší nebo lepší) představy o bezpečí a pohodlí.
Originální jsem z tvého pohledu taky asi moc nebyla, protože jsem rodila sama, pouze se svým přítelem (PA dorazila až po porodu, šlo to rychle), v koupelně, starší dítě jsem poslala ke známým a psi celý porod prospali.
|
|
|
|
| cizinka | •
|
(21.8.2005 18:47:35)
Libiku, já dokážu se představit spoustu věci, které v porodnici nejsou možné. Doma znám kde mám kuchyň, čaj, cukr a vodu. Doma znám kde mam koupelnu, záchod a postel. Nemusím čekat na svolení tam jít, nejsem závislá ani na nemocničním řadu ani na ničí milosti. Pohybovat se cíleně, abych si uvařila si čaj, anebo abych promluvila se starším dítětem je příjemnější než byt postrkována PA podle její standardního planu vedení porodu. Doma vím, kdo bude u mne při porodu. Ve které porodnicí bych to měla tak jisty?
Co ale nechápu já, je tvá jistota, že tvoje priority by měly platit pro všechny. Nechápu také proč píšeš, jestli nemáš k sdělení více než to, co vyhovuje tobě. Rozumím proč píšou „domorodky“ – je ještě spousta věcí, které se mají dodělat, aby porody doma v ČR byly skutečně bezpečné a legálně jištěné. Jejích snaha o vytvoření alternativy porodnicím má vliv na zlepšení poměrů v porodnictví. Nebo existuje ještě něco, co nutí české porodníky přemýšlet o své práci? Entuziasmus a profesionální svědomí? Znáš hodně lidi které berou svojí práci vážně z těchto důvodů? Nejde zatím počítat s trestnými oznámení postižených klientek. Jsou vzácné. Nejsem si jistá, jestli ve východní Evropě pojem citové ujmy v justiční praxi má stejný význam jak na západě.
|
| 10.5Libik12 |
|
(21.8.2005 19:24:48)
Cizinko, obvykle píšu do diskusí o porodech z toho důvodu, že mám před porodem a také z toho důvodu, že jsou tyto diskuse přístupné.
Nedělám to nikdy z žádného vyššího principu porodního, na to toho vím o porodech málo.(3.dítě)
Ale tak nějak kvůli sobě (možná i kvůli jiným rodičkám)občas zdůrazním, že i porod v porodnici je vyjímečný, slavnostní a neopakovatelný.
Nebudu se s tebou přít o svých prioritách, protože ve stromu diskuse to bylo tak, že jsem reagovala na autorčin článek(nebyl to tedy žádný výsev geniality, uznávám a na jiné diskusi jsem dodatečně řekla, že ať už doma nebo kdekoliv, tak porod je vyjímečný), Sylva Š. mně odpověděla, co je na porodu doma vyjímečného a já jsem ji potom volně parafrázovala. Někdo se smál, někdo mně nadával do cyniků, Sylva Š. byla v pohodě.Takové prostě bývají diskuse k článkům.
Takže já tak trochu nevím, co chceš. My z východu se, pravda, málo soudíme o citové újmy,ale já být český lékař porodník, tak s tím okamžitě začnu. Protože by mě citově naprosto odrovnalo, že civilizovaný západ předpokládá, že jsem pravděpodobně bez entuziasmu a profesního svědomí a že nebýt snahy domarodek vytvořit alternativní prostředí porodnicím, tak ani nepřemýšlím o své práci.
NEMÁM NIC PROTI PORODUM DOMA(ten kroužek na ů tam neumím dát:)
|
| cizinka | •
|
(21.8.2005 21:12:52)
Libíku, tak asi jsem vybrala špatný adresát, ale nemůžu si pomoct, ve svých příspěvcích vyzníváš jako ty diskutující, které se cítí články domorodek jakoby ohrožené a jako by nechápaly, co ty ženy chtějí. Čtu příspěvky na které reagují, a z těch tvých fakt nedalo se porozumět, že proti porodům doma nic nemáš a s volbou autorky článku nepolemizuješ. Proč jinak ta nechápavá otázka při vstupu? Jestli jsi chtěla jen říct, že i v porodnicí můžeš zažit hezky porod, tak proti tomu já také nic nemám.
Co chci já? No přece podpořit autorku článku a lidí, které se snaží vytvořit alternativu porodnicím. S většími přestávkami žijí v ČR více než 5 let, a asi tady ještě zůstanu. V žadném případě nepouvažují tuto zemí za necivilizovanou. S českým zdravotnictvím ale mám dost neblahé zkušenosti. Když svým kamarádkám nečeškam vyprávím, že během porodu mne nechaly „spát a odpočívat“ na operačním stole, že na mne křičely proto, že na konci jsem si dovolila křičet, že během porodu do sálu přišla velká vizita, a že na začátku kvůli monitorování moje mimino budily troubením do břicha, ty kamarádky hodně se diví a se ptají, jestli nevymýšlím si. Stále buzerovaní dětských sester v oddelení šestinedelí už si nechávám pro sebe. A to věděla jsem co chci a porodnici vybírala jsem si dost pečlivě. Také porodnické vzdělaní nemám, ale jsem dost inteligentní a vzdělaná na to, abych rozlišila, co je nutné a co je zbytečné. Nepotkala jsem tady té profesionality z čirého entusiasmu i v jiných případech, když jsem já nebo moje rodina potřebovala lékaře. Možná proto, že tady neumím chodit, možná že nemám dost známých, ale moje letmé zkušenosti se soukromým zdravotnictvím v jiných východoevropských zemích, kam často s pracovních důvodů cestují, bývají lepší než ty české. Nechci absolutizovat, k porovnání s jakýmkoliv jiným zdravotním systémem nemám dostatek zkušenosti. Nikde jinde jsem také nerodila. Jen ten totalitární přístup dosavadních českých ministrů zdravotnictví mi připadá nevěřitelně hloupí a vidím dost systematických důvodů proč zdravotnické služby jsou tady špatné. Není tady skutečná konkurence mezi zdravotnickými institucemi, není finanční ani jakákoliv jiná motivace lékařů. To nemůže fungovat a podle mých zkušenosti nefunguje. Že to všecko bývá do větší míry než v jiných zemích proplácené pojišťovnou a pro klienta zdravotnické služby jsou jako by zdarma, mi připadá spíše jako problém než výhoda. Je to dost zvrácená představa o společenské solidaritě. Většinou stoprocentně pojišťovny pokrývají péči o vážně nemocné a nenechávají parazitovat na zdravotnickým systému hypochondry a šetřilky s rýmou. Investice na zlepšení služeb a platy zdravotníků by se zdály o hodně smysluplnější. Nechapu také tu idiotickou a dost tady rozšířenou pokoru vůči "profesionalům", které vědí, co dělají a pry se snaží. Proto se mi zdá dost smysluplně podporovat jakoukoliv občanskou iniciativu, která zneklidňuje tyhle poměry. Snad nebudeš mi odepírat na to právo, jestli už české porodníky mi připravily ten nejhorší zážitek mého života.
|
| 10.5Libik12 |
|
(21.8.2005 22:17:15)
Cizinko, já jsem asi nezažila to co ty, ale otázka v nadpisu směřovala k tomu, že pisatelka porodila miminko velmi podobným způsobem jako já ta svá v porodnicích. Takže bylo v pořádku, že měla euforické ohlasy, protože porod je euforie, ale není podmíněná tím, že se uskuteční doma.
Nesouhlasím s tím, že, entuziasmus je jedině podmíněn fungujícím systémem a finanční motivací. Člověk je člověk. Potkáš přece vlídnou prodavačku, víš za kolik ty holky pracujou?
Kdysi můj manžel ležel na JIPU a šéfchirurg mi osobně podával telefonické zprávy)co 4 hodiny), jestli žije(autonehoda 500 km od domova). On tím v podstatě zneužíval blbě fungující systém, aby mi ušetřil nervy a peníze.
Taky nespílám domarodkám, že riskují. Já jenom a asi ne zcela srozumitelně tvrdím, že porod v porodnici může mít nebo má lidský rozměr, neboť tam zhusta potkáš lidi , že naše porodnice nejsou rezervací pro totalitní monstra, byť zdravotníci v detailu mohou mít jiný názor než ty nebo já.
|
| cizinka | •
|
(21.8.2005 22:39:29)
Ano, Libiku, v podstatě souhlasím, také dávám ze sebe vše co můžu ve svým povolání, a to bez ohledu na to, jestli pracují za východní nebo za západní peníze. A znám v Česku spoustu lídí, kteří dělají totež. Jen se snažím asi také nepříliš srozumitelně poukázat na to, že snaha domorodiček má větší prospěch pro celou společnost než jen hájení zájmů malé skupiny lidí, která má ovšem dost opodstatněné a v medicinské praxi vyzkoušené požadavky.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)