| FEMINKA | •
 |
(30.11.2004 17:11:36)
Patřím k té skupině jakoby veselé a spokojená mladé paní. Je mi 30, v práci jsem udělala kariéru, mám super muže. Už 5-tý rok se snažíme o miminko. Čím vším jsme prošli je zbytečné psát. Mám strašně hodně koníčků a jsem velice společenská, můj diář je nacpaný divadly, kiny, kurzy, sportem, kosmetikou a kadeřníkem, často sedávávám taky v takové kavárně a upřímně a nahlas se směju historkám, které mi vyprávějí mé kamarádky, co zase Honzík provedl, co řekl Vojtíšek a že Klárka má ve školce ženicha, a že si ony maminky uštvané nemají čas zajít ani na manikůru a že jak já se mám, pořád někde lítám, že ony se nikam nedostanou a výkřiky: jéžíš, kdy já naposled byla v divadle? nejsou žádnou výjimkou.Už nevidí to, že přijdu domů a probrečím celou noc, že přestávám mít sílu s nima chodit na kafe, protože na nich vidím, že pokukují po hodinkách a stejně jsou myšlenkama doma. Mě doma nečeká nikdo, jen uklizený byt. Všechno na světě bych vyměnila za poházené hračky po celém bytě, za otisk ručiček od čokolády po nábytku a za dětský křik a smích.
Nechci, aby můj příspěvek vyzněl tak negativně, jak asi vyzněl, ale máme podanou žádost o adopci a strááášně se těšíme.
|
| Lucie, Amaia+Eneko+Julen | 
|
(30.11.2004 17:37:29)
Feminko, donedavna jsem mela podobny zivot jako ty, a taky ty kafe s kamoskama-maminkama znam. Nam se nastesti mimco povedlo a vam strasne moc drzim palce, aby vam ta adopce brzo vysla!!!
|
|
| Červánek | 
|
(30.11.2004 19:05:06)
Feminko,
z vyprávění znám spousty přípradů, kdy se po adopci "zadařilo" a přibylo k přijatému dítku i bio-dítko.
ale na Rodinu "dochází" moje kamarádka - a ta je toho přímo zářný příklad:
oficiálně dle lékařů nemohla nikdy otěhotnět přirozenou cestou - umělé oplodnění se nedařilo - po 2.pokusu si podali žádost o adopci a 3. pokus se podařil:o)
Přišel na svět první synátor:o) Potom si do KÚ jeli pro svoji dceru - děti jsou od sebe cca 1,5 roku. A tak jak pečovala ve shonu a kvapu o ty svoje 2 děti, tak najednou je podruhé těhotná - přirozenou cestou a lékaři jen koukají a koukají a budou mít tedy dohromady dětí 3:o)))
Držím palce, ať se ve shonu a kvapu taky podaří:o)))
|
| Petra | •
|
(30.11.2004 20:17:01)
Naprostý souhlas!! K adoptovanému opravdu casto pribude i vlastní, ackoliv jsou lékarské prognozy nepríznivé. Viz. Tereza Brdecková, spisovatelka, ta adoptovala dva kluky, protoze byla dle lékaru zcela neplodná. A vida, pak se jim podaril i biologický syn! A doktori jen zírali!
|
| květa | •
|
(1.12.2004 8:54:45)
tereza boučková...
a doporučuji film "smradi" - silně autobiografické. realita výchovy dvou cikáňat a jednoho astmatika na české vesnici - protiváha k "našpuleným pusinkám"
|
|
|
| FEMINKA | •
|
(30.11.2004 21:59:22)
Holky, jste moc fajn a Vašich povzbuzení si moc a moc cením. Nechci na Vás působit jako nějaká chudinka, ale někdy je to fakt těžké a pobulím si, ale jindy si zase říkám kruciš babo ubulená, přestaň se litovat a něco dělej. Jsem ráda, že jsme se s manželem rozhodli pro adopci, přece když existuje cesta, tak proč se po ní nevydat.
|
| Xantipa | •
|
(1.12.2004 10:44:16)
Feminko, určitě Tvé kamarádky Tě nechtěly zraňovat. Prostě řekly: "Ty se máš, já nemám čas na kosmetiku, divadla, apod." Jen to řekly a prostě je vůbec nenapadlo, že Tě to tak zraňuje. Přes své problémy nevidí ty Tvé a možná se jim zdá, že vlastně žádné nemáš. Vím, že by si to s Tebou určitě žádná nevyměnila. Určitě vědí, jak Ti je. Je mi líto rodin, které se nedočkají vytouženého miminka a je mi moc líto miminek, o které jejich vlastní rodiče nestojí. Opravdu moc Ti přeji, aby se pro Tebe našlo miminko a Ty jsi mohla se svými kamarádkami povídat o tom, jak nestihneš kadeřníka, divadlo, kino, jak máš v bytě pomalované zdi, opatlanou kuchyň, apod. Pak budeš šťastná a třeba Tě ani nenapadne, že Věra, která sedí vedle a je tak spokojená, je vlastně nešťastná a chtěla by mít stejné starosti, a tak chodí do divadla, kina, ke kadeřníkovi apod.
|
|
| Misa3 | 
|
(2.12.2004 13:06:03)
Feminko, rozhodne Te nikdo za "uknouranou" nepovazuje. Touha mit dite, a obtiznost toho dosahnout, je skutecne velice stresujici. Nerada to pisu, ale vim to z vlastni zkusenosti. Stejne jako vim, ze byt utesovatelkou pritelkyn, ktere maji jine a casto velke starosti z detmi, neni take vzdy lehke. Pokud by zena, ktera problemy ma, ale dokaze o nich nemluvit, byla prezentovana jako nekdo, kdo je vzdy v dobre nalade a nikdy nepotrebuje nekoho u koho by se vybrecela, je to fikce. Vsichni nekoho potrebujeme i kdyz neni dobre zatezovat ty, kteri maji problemy, ktere nesou stejne tezce jako Ty ty sve, ale proste si zvykly, ze si u Tebe mohou vzdy vyzvednout dobrou naladu. Ano na chvili to pomuze i Tobe a pokud jsi je dokazala rozesmat, mas dobry pocit, zes nekomu pomohla. Je trochu otazka jestli to jsou skutecne pritelkyne, protoze jedna ze zakladnich podminek pratelstvi je jeho reciprocita( zvajemnost). Predstava nekoho, kdo problemy druhych vzdy jen rozebere a uklidni je a potesi, a na vlastni problemy tim zcela zapomene, je sice mila, ale je to fikce.
Pokud to cte nekdo z druhe strany tech, ktere jsou zvykle na pritelkyni, ktera je rozveseli a uklidni: uvazily jste vubec, ze je prece jen mozne, ze Vas Vase pritelkyne nekolikrat o pomoc slovne, nebo jen naznakem zadala a ze se setkala se zdesenym zamitnutim???
Feminko, takze pokud to skutecne probiha tak, ze sve kamaradky vzdy jen vyslechnes a rozveselis, nedivim se, ze zacinas mit pocit, ze jsi sama, ze Ti chybi nekdo, kdo by Te alespon vyslechl. Neni to slabost, je to jen hledani nekoho, kdo by Ti jako kamaradce poskytl, to co ty poskytujes jinym. Moznost se vypovidat a treba i vyplakat. A myslim, ze neni nutne rikat, ze znam z vlastni zkusenosti i tohle...MNastesti mam jednu kamadarku, ktera mi umozni se sverit s vecmi, ktere mi nahaneji strach a kvuli kterym mam obcas chut kricet. Nemyslim si, ze to cte, ale pokud prece jen, tak ji timto velice dekuji za to, ze vubec je. A ze mi obcas umozni mluvit o mnoha vecech, kterymi nemohu sve okoli zatizit.
A Feminko, pokud mas obcas pocit nespravedlnosti, neni to nic, co by bylo sobecke nebo slabosske, mas na to plne pravo. Pokus se najit nekoho, kdo Te bude brat takovou jaka jsi a kdo Ti umozni se obcas vyplakat a nebude po Tobe chtit jen neustaly usmev a dobrou naladu. Protoze sladke predstavy o "tetince Janince" z Broucku, najdeme asi skutecne jen v tech Brouccich.
|
|
| Eva | •
|
(2.12.2004 13:06:34)
Feminko, moje sestra taky nemohla nikdy otěhotnět, pak si vzali miminko a hned se jim narodilo vlastní. Přeju Ti, aby se Ti to taky povedlo.
|
|
| Misa3 |
|
(2.12.2004 13:09:46)
Feminko, rozhodne Te nikdo za "uknouranou" nepovazuje. Touha mit dite, a obtiznost toho dosahnout, je skutecne velice stresujici. Nerada to pisu, ale vim to z vlastni zkusenosti. Stejne jako vim, ze byt utesovatelkou pritelkyn, ktere maji jine a casto velke starosti s detmi, neni take vzdy lehke. Pokud by zena, ktera problemy ma, ale dokaze o nich nemluvit, byla prezentovana jako nekdo, kdo je vzdy v dobre nalade a nikdy nepotrebuje nekoho u koho by se vybrecela, je to fikce. Vsichni nekoho potrebujeme i kdyz neni dobre zatezovat ty, kteri maji problemy, ktere nesou stejne tezce jako Ty ty sve, ale proste si zvykly, ze si u Tebe mohou vzdy vyzvednout dobrou naladu. Ano na chvili to pomuze i Tobe a pokud jsi je dokazala rozesmat, mas dobry pocit, zes nekomu pomohla. Je trochu otazka, jestli to jsou skutecne pritelkyne, protoze jedna ze zakladnich podminek pratelstvi je jeho reciprocita( zvajemnost). Predstava nekoho, kdo problemy druhych vzdy jen rozebere a uklidni je a potesi, a na vlastni problemy tim zcela zapomene, je sice mila, ale je to fikce.
Pokud to cte nekdo z druhe strany tech, ktere jsou zvykle na pritelkyni, ktera je rozveseli a uklidni: uvazily jste vubec, ze je prece jen mozne, ze Vas Vase pritelkyne nekolikrat o pomoc slovne, nebo jen naznakem zadala a ze se setkala se zdesenym zamitnutim???
Feminko, takze pokud to skutecne probiha tak, ze sve kamaradky vzdy jen vyslechnes a rozveselis, nedivim se, ze zacinas mit pocit, ze jsi sama, ze Ti chybi nekdo, kdo by Te alespon vyslechl. Neni to slabost, je to jen hledani nekoho, kdo by Ti jako kamaradce poskytl, to co Ty poskytujes jinym. Moznost se vypovidat a treba i vyplakat. A myslim, ze neni nutne rikat, ze znam z vlastni zkusenosti i tohle...Nastesti mam jednu kamadarku, ktera mi umozni se sverit s vecmi, ktere mi nahaneji strach a kvuli kterym mam obcas chut kricet. Nemyslim si, ze to cte, ale pokud prece jen, tak ji timto velice dekuji za to, ze vubec je. A ze mi obcas umozni mluvit o mnoha vecech, kterymi nemohu sve okoli zatizit.
A Feminko, pokud mas obcas pocit nespravedlnosti, neni to nic, co by bylo sobecke nebo slabosske, mas na to plne pravo. Pokus se najit nekoho, kdo Te bude brat takovou jaka jsi a kdo Ti umozni se obcas vyplakat a nebude po Tobe chtit jen neustaly usmev a dobrou naladu. Protoze sladke predstavy o "tetince Janince" z Broucku, najdeme asi skutecne jen v tech Brouccich.
|
|
| Misa3 |
|
(5.12.2004 10:29:46)
Feminko, i kdyz si myslim, ze nejde jen o to jak moc si prejes detatko, ale hlavne o to, ze muzes mit pocit, ze neni nikdo, kdo by Te byl ochoten brat takovou jaka jsi, i s obcasnymi starostmi, proste ze Tve kamaradky v tom nejpodstatnejsim selhavaji.
Ale pokud se zamyslim jen nad Tvou touzhou po detatku: planovana adopce je nejlepsi reseni, jak si sve prani naplnit. A take to, co pise jedna z ctenarek, i kdyz se to mozna zda naivni, je zcela pravdive, mnoho paru, ktere nemohly leta počít, splodi vlastni detatko, brzy po adopci. Proste sexualni napeti povoli, uz to, ze intimni chvile jsou venovany skutecne lasce a intimite a ne urcene jen k poceti detatka. Vztah se uvolni, uklidni a to, co se roky nedarilo je najednou tady. Zni to jako povera, ale znam takovych paru skutecne hodne. Takze se netrap, mozna, ze az se proletes vsi byrokracii, kterou se adopce zbytecne prodluzuje, najednou budes mit dve detatka, misto jednoho. Moc Ti to preji, aby se to brzy splnilo. :-)
|
|
|
|
| Lucka, Barunka 08/03 | •
|
(30.11.2004 20:31:38)
Feminko, držím palce ať vyjde obojí (adopce i vlastní mimi). Já něco podobného z vlastní zkušenosti neznám, ale asi před rokem jsem viděla na ČT 2 dokument o čekajících rodičích, kde nebyl výjimkou i pátý nezdařený pokus o umělé oplodnění. I když se mě to naštěstí netýká, rozbrečelo mě to a opravdu s vámi všemi soucítím. Možná, že si taky ten dokument viděla a tak víš, že to většinou všechno dobře dopadlo. Taky si myslím, že hlavní roli v tomto problému hraje psychika. Hlavu vzhuru.
|
| Melinda | 
|
(2.12.2004 21:23:57)
Já jsem byla docela dlouho součástí toho "čekatelského" světa, dneska to už je naštěstí jinak....
Nicméně - v živé paměti mám, jak do práce přišla kolegyně, ve 12tt, jak jsem s ní nemohla ani mluvit, a po jejím odchodu jsem dostala hysterický záchvat typu "proč ona a ne já".
a takové ty rady typu " nemysli na to..." Chi!!! Copak to jde??? Každé milování, kdykoliv, ráno ,v noci, pořád se honí hlavou " tak co, povede se dneska? ne? povedlo se minule? kdy "to" dostanu..."
Naštěstí to dopadlo dobře, a moje štěstí spinká kousek ode mě..:-)
Všem těm kamarádkám kamarádek přeju, aby brzy odešly na tu druhou stranu:-)
|
|
|
| Zuzka, syn 13 | •
|
(3.12.2004 14:21:40)
Nevím, zda by neprospělo trochu ubrat na aktivitě - ten nacpaný diář ... Což si trošku zalenošit a dát tělu čas a možnost sebrat sílu ?
|
|
| Daria, dcerky 4 roky a 1 měsíc | 
|
(3.12.2004 18:30:08)
Milá Feminko, strašně strašně strašně moc ti držím palečky, aby vám to vyšlo, myslím, že kdybych byla ve tvé situaci naprosto jednoznačně bych sáhla po stejném řešení. Myslím, že je hodně maminek, které jsou už vší tou každodenní prací a starostma tak zavalené, že si ani neuvědomí jaký je to zázrak, že vůbec dostaly příležitost probdít noc u nespavého dítěte. Je někdy třeba si uvědomit jak strašně důležité je mít pro koho žít i když to stojí spoustu dřiny a odříkání. Cokoli co tomu člověk obětuje se mu totiž tisíckrát vrátí. Tyhle slova, které jsi tu napsala ty i mě dnes dávají novou chuť čelit všem problémům a nemocím, ale samozřejmě taky naplno užívat té krásy, kterou mateřství přináší. Blíží se vánoce a dokážu si jen mlhavě představit jak těžké musí takové svátky být pro ty, kteří si tak přejí je už netrávit jen ve dvou a ono se prostě nedaří. Takže ať se tou byrokratickou mašinérií úspěšně prokoušete a přeju vám ať vám třeba se zpožděním Ježíšek přinese ten nejhezčí dárek
|
|
|
Další známá má x-tého parntera po nevydařeném bezdětném manželství a dala se na alkohol. Pak se šla léčit, teď se seberealizuje - opět staví na nohy, ale žádný partner, žádné vytoužené dítě na obzoru ... asi je někde pořádná chyba, která se neřeší.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)