Klára, dcera 1,5 roku | •
|
(10.8.2004 13:53:54) Po přečtení článku mě na napadly otázky Je potřeba, aby dítě trpělo strachem z odloučení maminky? Je potřeba aby dítě tělesný kontakt s matkou substituovalo plyšovou náhražkou? Není to špatná známka, že se dítě necítí dost bezpečné, když si hledá za matku takovou náhradu? Dcera s námi spí od prvního dne co se narodila ve společné posteli, nikdy jsem si nevšimla, že by s nějakou hračkou chtěla usínat, naopak, než jde spát, všechny hračky, které se v posteli případně vyskytují, pěkně vyhází ven. Určitě by pro nás bylo pohodlnější mít postel sami pro sebe a ji nechat spát s plyšákem v postýlce, ale jsem přesvěčená, že tělesný kontakt je pro dítě v kojeneckém a batolecím věku nenahraditelný hlavně proto, že tak nepozná strach a úzkost z nočního odloučení.
|
Pavla 28 Vojta 10/02, Tom 6/04 |
|
(10.8.2004 14:41:09) Starší Vojta s námi v posteli spí taky už ani nevím od jaké doby, snad od 8 měsíců, kdy se v noci tolikrát budil, že jsem vyměkla a vzala ho k nám a už tam od té doby zůstal a taky od té doby spí mnohem líp, skoro se nebudí v noci a oblíbenou hračku taky prakticky nemá. Sice občas s nějakým plyšákem v ruce usne, ale střídá je a často nepotřebuje k usnutí žádnou hračku (podotýkám, že až na výjimky usíná sám, my si chodíme lehnout později) a s sebou ven si žádnou hračku nenosí (s vyjímkou když dostane nějakou novou hračku, většinou elektronickou, tak tu pak chce s sebou i ven) a momentálně má v oblibě plyšáka pejska, kterého si pojmenoval Tom a kopíruje mě, co dělám se skutečným tomem, tzn. kojí, přebaluje, nosí, chová, houpe, uspává, dává mu odříhnout apod. :-), je to veselé. No a ten mladší ten s námi zatím nespí, zatím je v dětské postýlce, ale předpokládám, že časem až začne rozum brát, že bude k nám do postele chtít taky. Tak se tam pak budeme muset nějak srovnat. Ale třeba ten starší už v té době s námi naopak nebude chtít spát a svou normální postel. P.
|
Kačka | •
|
(10.8.2004 16:45:34) Jak tak čtu příspěvky, asi jsem divná matka :-) Moje téměř roční dcera spí od narození v postýlce a navíc od dvou měsíců sama ve svém pokojíčku. Usíná sama, bez medvídka, potmě, bez chování a houpání, od malička spí celou noc klidně, bez probouzení se. Má svůj klid na spaní, já taktéž a navíc jedno, dle mého názoru nezanedbatelné plus: nelimituje můj intimní život :-)
|
Eva | •
|
(11.8.2004 8:03:30) To je fajn, ze tvoja dcerka tak dobre spi. Mnohe deti vsak maju problemy so spanim a riesia ho bud macikom alebo pritulenim k mame. Podla mna je mama lepsia :) (ak sa to da). Nam maly syn v posteli nezavadzal, v malom byte nam vyhovovalo, ze sme postielku velmi skoro odlozili a intimny zivot nam nenarusal o nic viac ako keby spal v postielke v tej istej izbe (mame totiz iba jednu izbu). V postielke totiz spal nepokojne, kazdu chvilu sa budil a medzi nami v posteli zaspal tak tvrdo, ze by pri nom mohli vybuchovat bomby :).
|
|
Iva | •
|
(11.8.2004 9:44:12) Kačko, tak to buď jen ráda, jsi dítě štěstěny. Někdy se to prostě tak přihodí, já jsem měla štěstí na dobře spavé dítě až napodruhé, a to napoprvé nikomu nepřeju. Rozdíl je to nepopsatelný. Tak si to užívej, člověk se cítí daleko líp, když je dítě spokojené a dobře spí, než když stále jen pláče a budí se, a vy už jste vyzkoušeli kde co a nic nepomáhá. Jen ať vám to vydrží.:-))
|
Kačka | •
|
(11.8.2004 9:52:31) Ahoj Ivo, díky moc :-) Dcera zase moc nesmí přes den, dvakrát po půl hodině a jinak "řádí", tím mi zřejmě příroda vyvážila to spaní přes noc, ale máš pravdu, že si toho moc považuju. Já jsem jen chtěla v předchozím příspěvku říct, že mi připadá, že si některé maminy pletou na sebe bič, když berou své potomky do manželské postele... Myslím, že se pak mrňouskovi těžko vysvětluje, kdy už je ten správný čas jít spát do své postýlky.
|
Kačka | •
|
(11.8.2004 9:53:32) Jéje.... chtěla jsem napsat "nespí" :-)
|
|
|
|
|
Aja dve děti | •
|
(14.8.2004 9:15:56) Náš syn 2 roky, se před spaním mazlí s polštářkem Hajánkem. Usne klidně. Dcerka 6 let spi 4 mesíce na horní palandě. aby se nebála spaní ve výšce, obložila si postel plyšáky. Strach ze spaní nahoře jí přešel.
|
|
|
Jana, tříletý Kubík | •
|
(15.8.2004 22:59:03) abych řekla pravdu náš synek s námi spí v posteli dodnes a takovou hračku má.je to naše vytoužené dítě, protože ho mám po IVF a trvalo nám dlouho než se nám to povedlo.snažíme se mu dávat lásku pořád jakkoliv ji projevovat, mazlením, doteky apod...I přesto se v 8 měsících upnul na plyšového medvídka, který s ním sdílí skoro veškerý jeho čas.je to veselé a přátelské dítě, které se kamarádí s každým , neustále se směje takže žádný ustrašínek to není.nevím, myslím, že to rozhodně není naše špatná vizitka ..má kolem sebe spustu lásky a to nejen od nás,ale od všech příbuzných a kamarádů.
|
PavlaN |
|
(13.5.2011 13:44:23) ....pridavam se k tomuto nazoru. Taky mame naprosto vyrovnanou 2,5r holcicku, co s nami dodnes spi v postylce hned vedle postele (svou postylku ma rada) a mela vzdy sveho super kamarada. Vsimla jsem si ze mu casto ukazuje a rika co se noveho naucila, dokonce ho to "uci" a tak mam pocit ze je to i prinos v upevnovani novych dovednosti. Ted ho pomalu opousti a zacina nosit i jine plysaky misto nej,nebo ho vubec nema. Pomaha ji usinat i vstavat, ja ho rozhodne nenahradim. At uz je to pro me spatne vysvedceni nebo ne, dcerce tento vztah prospel a nasemu vztahu uricte neuskodil
|
|
|
|