| Ivana, syn 17 měsíců | •
 |
(9.5.2003 23:49:28)
Dobrý den paní Radko,
to, co píšete je možné, ale u desetiletého dítěte a ne u tříletého. Sama chodím do školy, takže si můj syn užije babiček více než dost. Nebo spíš jedné prababičky (mé babičky) a jedné babičky (mé maminky). Dítě horko těžko učíte na nočník a co udělá babička? Lupne děcku plínu. To samé s hrnkem. Dítě učíte pít s hrnku a babička mu strčí flašku. A na otázku proč? Vám babička odpoví protože se jí flaška líbí víc. To, že se z flašky dětem kazí zuby mi připadá docela v důsledku stejné jako běhání pod auto. Takové malé dítě prostě potřebuje řád a disciplínu a zvláště například ve spaní, jak vy píšete. Můj syn přes den už nespí a večer chodí spát ve 23:30 a vstává v 8:00. To třeba moje maminka nedokáže pochopit. Strčí si ho do postele v devět hodin a strašně se diví, že kluk nechce spát. Říkám jí, že kluk už od malička nesnáší spát zakrytý. Ona ho chodí celou noc zakrývat a diví se, že se kluk budí a ona je pak unavená a nezvládá to hlídání. Prostě z mého pohledu babičky nemají být od toho, aby přidávali rodičům práci = rozmazlovaly děti, ale od toho, aby rodičům pomohli = dodržovaly řád, který je pro takto malé děti naprosto nezbytný. Ano, většina maminek se diví našemu "spacímu" řádu. Ano, je to problém pro mě, že kluk chodí tak pozdě spát, ale jsem šťastná, že celou noc spí a že je tak spokojený. Do toho poslouchám ještě názory další generace - prababičky. Například když horko těžko odstříkáte mlíko, uděláte teda raději ještě Sunar do zásoby, přijdete domů a on je vypitý ten Sunar a ne to odstříkané mlíko. A proč? Protože za dob prababičky jejími slovy to bylo "hovnovert" a tak to v jejích názorech i zůstane. No prostě holky, buďte rády, co babičky nepotřebujete. Zezačátku jsem byla moc ráda, vlastně jsem ráda pořád, že je mám, ale prostě mi občas (skoro furt) lezou na nervy. Nejraději bych se rozpůlila a hlídala si dítě sama. Bez babiček bych školu nemohla dělat, takže za to jsem jim vděčná, ale za rozmazlování ne (no, ono to ani není úplně přesné slovo, můj syn je ode mě rozmazlený dost, spíš bych to nazvala nedůsledností).
Co nejmenší potřebu babiček přeje Ivana
|
| Gabina, syn 2,5 let | •
|
(12.5.2003 16:44:25)
Celkem mě překvapilo rčení, že babičky jsou od toho, aby s dětmi pomohly. No to snad ne ?! Potřebuji-li pomoct s dítětem, tak si zaplatím paní na hlídání a té můžu diktovat, co smí a co ne, a musí to dělat, tak jak chci já.Normální pracovní poměr, já=zaměstnavatel, paní=zaměstnanec. Ale tohle přece nemůžeme chtít po babičkách. Konec konců, děti jsou naše, ne babiček. Ale babičky jsou , podle mě, opravdu na užívání a na rozmazlování, tak jak píšou některé v diskusi výše. Vždyť ty babičky vychovali svoje děti a určitě ne špatně. A taky mají vlastní život, který si chtějí užít. Vždyt chodily do práce a teď v důchodu mají přeci právo si užívat života a vnoučat a ne se starat o naše děti.
|
| Ivana, syn 17 měsíců | •
|
(14.5.2003 22:24:23)
Ahoj,
moje babičky mého syna rády pohlídají a kdyby ne, klidně bych si paní na hlídání zaplatila. Vím, jak někteří rodiče vydírají prarodiče skrz děti. To je podle mě zneužívání. Moje tchýně má oba klouby na nohách umělé a proto po ní ani nemůžu chtít, aby mi kluka jen na půl hodinky pohlídala. Ale jestliže jsou moje mamka a moje babička zdravé, nevím, proč by měly sedět doma a dívat se na telenovely. Moje mamka taky dělala vysokou při děcku, takže má co vracet. Ale za rozmazlování se je neprosím. Mám doma spoustu práce a nemusí mi ji přidávat ještě tím, aby mi rozmazlovali i tak v podstatně nezvládnutelného a hyperaktivního kluka. Je mi jasné, že to asi nechápeš, ale povím Ti jeden příklad. Já když byla v šestinedělí, měla jsem doma tři týdny svou maminku a jsem jí za to strašlivě moc vděčná (já bych to kvůli zdravotním problémům a zkouškovém v šestinedělí stejně sama nezvládla, ale to už je tak na jiný článek). Ona v tom šestinedělí pochopila, že na rozmazlování mýho dítěte není prostě čas. Byla jsem ráda, když mi vyžehlila, pověsila prádlo atd. To je jeden příběh. A teď ten druhý. Moje kamarádka je na mateřské dovolené jako každá jiná z vás (do školy nechodí a manžela má, vydělává tak normálně). Měla ale hrozný porod a také se nebyla schopná o sebe a o domácnost a o dítě postarat v šestinedělí. Když prosila svou maminku, aby jí tam přišla sem tam pomoci, tak jí na to řekla, že by se za ni musela stydět, kdyby se nedokázala postarat o své dítě. A tahleta perfektní babička rozmazluje svoje již dvouleté vnouče o stošest. Tak to je konec příběhu. Nezlob se, ale než takovouto babičku raději žádnou.
Tak co, už jsi to trošku pochopila? Prostě mám tak málo času, že nemám čas léčit dítěti zkažený žaludek od "rozmazlovací" babičky jako moje kamarádka. Já musím, abych to všechno zvládla každou minutu využívat. I tohleto píšu, když si zrovna stahuju něco ze školy a mám přitom špatné svědomí...
Je fakt, že ani ta moje kamarádka to nechápe, kam pořád spěchám a proč nechodím namalovaná atd.
Takže vlastně ani nečekám, že to pochopíš. A taky nechci, abys to pochopila tak, že si stěžuju. Já jsem moc spokojená a šťastná.
Ahoj Ivana
|
| Helena,, dcera 5 let | •
|
(15.5.2003 21:42:23)
No nazdar. Já jsem zase pořád pracovala, a chodím namalovaná, a stíhám dalších milion věcí,a vařím každý den, a žehlím, a vůbe dělám to, co většina dalších žen, ono zase vystudovat vysokou za pomoci rodičů není až takové umění, že..
Ale prosím tě, ty nazýváš svoje dítě n e z v l á d n u t e l n é? Nepotřebuješ psychiatra??? V každém případě tvoje dítě ho s takovou matkou potřebovat brzy bude.
Helena
|
| Aninabe | 
|
(15.5.2003 23:39:39)
Heleno,
nemohu se udržet a musím ti něco napsat, když jsi to ještě nepoznala/nezažila. Ano, některé děti skutečně jsou takřka nezvládnutelné. Můj malý Kuba je toho zářným příkladem, jeho výchova či spíš alespoň udržení v nějakých normálních mezích - to je každodenní boj.
Každé dítě je jiné, a jestli je Tvoje holčička hodná, milá a "vychovaná", můžeš si gratulovat k tomu, že máš veliké štěstí. Ale ono u těch živějších dětí nejde o nevychovanost, jsou hyperaktivní, nedokážou se ovládnout. Třeba by i chtěly být hodné, ale nějak je to nenechá být v klidu. Co s klukem, který vymotá pásku z kazety, ty mu to pětkrát vysvětlíš že nesmí. A po 3 minutách vidíš, že to jde dělat znovu. A to je stálý kolotoč. Jednu "zakázanou" věc dělat přestane a k jiné se chystá. Doslova. Já to třeba řeším tak, že ho ječícího vzteky a kopajícího odnesu do jeho pokoje na měkkou matraci, kterou tam má na zemi na válení. Tam ho položím, řeknu že se může vrátit až se uklidní a odejdu. Ječí a ječí, za pět minut se zklidní a přijde. A po dalších 10 minutách zase začne dělat něco podobně "pikantního". Třeba začne posouvat monitorem počítače po stole, nebo stiskne reset (a přiběhne pro mě, abych si vychutnala ten scandisk, který to na mě vyplivne), případně leze po nábytku skoro ke stropu.
To není průřez týdenními aktivitami, to je ukázka co tropil právě dneska. Když prší a není moc kam ho vzít na vyřádění ven, je opravdu jen stěží zvládnutelný. A já tedy žádnou babičku po ruce nemám, obě bydlí tak 2 hodiny (jedna z nich ještě víc) od nás. Muž má 2 zaměstnání a domů chodí v půl osmé večer. 90% věcí v domácnosti a prakticky 99% všeho kolem Kuby je na mě. A tak klidně tvrdím, že moje dítě je skoro denně hyperaktivní a velmi často NEZVLÁDNUTELNÉ. Ale to není stížnost na mého zlatého broučka, jen bych ráda, abys přijmula fakt, že ne každé dítě je klidné a poslušné. A že třeba jen tím, že musím oškrábat brambory k obědu == nemůžu na Kubu chvilku dohlížet == riskuji že z bytu bude během okamžiku kůlnička na dříví. Buď ráda že máš dcerku v klidu - a za označení "nezvladatelný" raději kritizuj jen velice velice opatrně.
Jana
|
| Ivana, syn 17 měsíců | •
|
(15.5.2003 23:59:48)
Ahoj Jana,
díky moc, bereš mi totiž slova, takže to nemusím té paní, co chodí namalovaná :-) vysvětlovat. Jen bych přidala, že ten můj chodí spát ve 23:30 a vstává v 8:00 a přes den nespí vůbec. Má dvě období v jídle: kdy nejí a kdy nejí vůbec. Teď má naštěstí to, že nejí. :-) Je prostě jako by tomu Tvému z oka vypadl. Snad tisíckrát za den mu říkám, že nesmí otáčet s programátorem u pračky, 999x mu dám na prdel a on to stejně po tisícprvní udělá znovu. To prostě tak je. Té paní tu hodnou holčičku nezávidím, ani si nemyslím, že to, že je dítě hyperaktivní, že to znamená, že bude chytré a to klidné dítě, že bude méně inteligentní (vím, že se tak většina rodičů s hyperaktivními dětmi uklidňuje), ale jen pořád přemýšlím, kde tu energii bere, když nic nejí a nespí. Ale co, je to můj brouček.
Zatím nashle Ivana
|
|
| Jana | 
|
(16.5.2003 0:15:25)
Jano,
to, co tady popisuješ, se mi zdá být normální chování našeho Toma .o) A ejhle, on není normální, on je asi hyperaktivní... :o)))) Je to fuk, stejne mi ho v porodnici za jiné, klidné a poslušné dítě nevymeni ;o)
J.
|
|
|
| Ivana, syn 17 měsíců | •
|
(16.5.2003 0:08:53)
Milá Heleno,
moje maminka je psychiatr a já sama medicínu studuji, takže děkuji za doporučení, ale zatím bych svou maminku využívala pouze jako babičku. A moc bych Ti doporučovala v šestinedělí jít dělat zkoušku z anatomie, když Ti hlídá miminko babička, je to jako namalovat se, zkus to! :-) A pak mi napiš, co Tě uspokojilo víc. A jinak jak vypadá hyperaktivní dítě si můžeš přečíst v článku, co psala Jana (reagovala na Tvůj článek) a já jsem to pak ještě v článku pro ni doplnila.
Malůvkám zdar Ivana
|
| Aninabe |
|
(16.5.2003 0:34:43)
Ahoj Ivano,
já se Tě musela zastat - za všechny maminky hyperaktivních dětí. Vím že je jich spousta - když jsem před časem (po skoro 2-leté odmlce) zavítala na rodinu, bylo to proto, že jsem hledala radu co s malým, jestli je vůbec normální, jak na něj.
Strašně se snažím nenechat se od něj vytočit, někdy na něj zařvu nebo ho výjimečně i plácnu (když mi ujedou nervy), většinou stačí ho vystrnadit k němu po pokoje. Je to totiž "můj ocásek" a být někde za dveřmi, byť jsou to šoupačky co nejdou pořádně zavřít, ho vytrestá až až. Spát chodí cca v 22:30, budí se ráno s mužem kolem šesté, zato odpoledne spí 3 hodiny (trochu času na net :-)) a jak se ho snažím vzbudit, je vzteklý a stejně jak ho nechám, tak během minuty zase usne. Prát se s tím nebudu. Jídelní taky moc není - ač mu bude 2,5roku, chce se nechat stále krmit. Už aspoň začal trochu kousat, ale jak mu dám lžíci do ruky, radši by se poblinkal, máma musí nastoupit a krmit. Bohužel patří k neuvěřitelnému druhu paličáků a je schopný nejíst týden (při jeho nemoci vyzkoušeno) - tak něco jako vyhladovění na něj nefunguje, dřív by skončil na infuzích (taky vyzkoušeno).
Naše dětičky jsou prostě každé originál. Umím si představit Tvoji situaci - být závislá na babičkách, se kterými v lecčems nesouhlasíš. Musím se přiznat, že si radši všechno "prožiju" sama a z domu se kamkoli "za zábavou" nehnu, než bych bydlela k příbuzným blíž. Je mi to moc nepříjemné se s nimi dohadovat, a to i když jsou Kubovy babičky fakt rozumné. Stále ale slyším "tak ho nech" nebo "tohle může" případně "ty jsi na něj hrozná". Tak prostě u babičky může. Ale další 2-3 dny se z toho bude vzpamatovávat jekem u sebe v pokoji a odebíráním hraček, co jimi vztekle mrská. Nejhorší je, že ty jeho nápady mě občas dost rozesmějí a mám problém ho "seriózně vychovávat" - když před 2 dny opepřil a osolil manželův hrnek s čajem (ten nebyl doma==nenapil se) a ještě to míchal propiskou - měla vážně problém zachovat vážnou tvář :-)))
Radši začínám koukat po paní na hlídání, abych si mohla aspoň tu a tam dojít k doktorovi, když budu potřebovat.
Jana (Kubovi bude 2,5roku - a to jsem si v roce a půl myslela, jaký je to běsík, a o byl ještě jako jehňátko :-)))
|
| Henri Ani/Toni/Šíša/Miki | 
|
(16.5.2003 7:09:11)
Tak s tím jídlem a spánkem to zase připomíná naši Aničku, taky se nechává ráda krmit a spát chodí pozdě a vstává brzo, zato přes den potřebuje spát nejméně dvě hodiny, pokud méně, tak je zle, vztekat se potřebuje neustále, nejlépe to ohlašuje děsným jekotem, pořád něco zkouší, je hrozně obratná kaskadérka, na všechno leze a pak skáče dolů a občas jí "rupne v bedně" jak mi říkáme a asi 15-20 minut běhá z pokoje do pokoje a běhá a běhá :-) a začíná být agresivní, občas se si tluče. Ale zase se dokáže soustředit na nějakou drobnost, chvilku si s ní hrát, hezky drží pastelky, pojmenovává symbolické obrázky co jí namaluju a tak.
Vůbec jsem netušila, že může zapadat do kolonky hyperaktivní dítě. Právě kvůli tomu spánku si myslím, pokud vím, tak hyperaktivní děti mají problém se spánkem, s usínáním a ona v noci spí v pohodě, sice trochu cestuje, sem tam nějaká noční můra, ale stačí pohladit a spí se dál. A přes den se jí sice nechce jít spát, brání se, ale obvykle po chvilce stejně usne. Myslela jsem, že je jen normálně živá. Ty škatulky pro děti jsou strašně zavádějící.
(A co znám Toma, není o nic divočejší než Anička :-).
|
| Aninabe |
|
(16.5.2003 10:43:00)
Ahoj Milado,
s těmi dětmi to je někdy těžké. Ale nejhorší na tom je, že třeba u Kuby vím, že si za to z nějakého toho procenta možná můžu i sama. Protože on má období kdy je hodnější a pak ty horší dny. No a samozřejmě když je poměrně hodný, tak i věc, kterou provede, přejdu mnohem lépe. Domluvím mu, vysvětluju..."trestám" mírněji (než mu tu hračku vezmu - pokud vůbec , tak mu dám šanci třeba 5-krát aby s ní přestal házet a tak) i když vím, že pokud neposlechne napotřetí, už je nejvyšší čas zasáhnout. Prostě se mi nechce být na něj pořád "drsná".
A tak se střídají období poměrně klidná - kdy si pamatuje co může a co ne - a pak ta bouřlivější, kdy moje hranice testuje. Teď třeba se k tomu přidal poslední rostoucí 20.zub, tak ho trochu i chápu, ale člověk se alespoň mírnému podráždění nevyhne.
A s tou únavností to naprosto sedí - čím je utahanější, tím je otravnější a neposlušnější. Ale naštěstí stačí vytáhnout knížku, začít číst pohádku a za pár minut spinká...
Ale jinak je Kuba poměrně šikovný, dost si toho pamatuje. I když mluvení - to je horší. Tedy donedávna neříkal skoro nic, teď už pěkných pár slov umí. Bohužel jsou to málo "normální" běžná slova :-(((. Jedno z nejoblíbenějších a pěkně artikulovaných je "enter" :-))). Aspoň že "r" umí moc hezky... Už taky umí "notebook", "anténa"...(Milada ví proč - to to wifi :-)))). Jo a samozřejmě "Oggy" - jeho oblíbená postavička a proto i moje ikonka... Pastelky ho baví občas - včera aspoň došel k názoru, že propiska je skvělá na dloubání do radia :-))) ale už maloval i do skříně. Jak tady kdysi padlo - jak je doma ticho, je to podezřelejší než jakýkoli rámus.
Ale zatím to beru spíš jako to bouřlivější období mezi 2. a 3. rokem, když to začalo (cca v lednu) tak jsem netušila co se s ním děje a přečíst si, že tím projde spousta dětí mi moc pomohlo. Jak jsem byla ráda, když první na titulní straně tou dobou byl článek "Uvztekané dítě" - zpětně díky, Kláro, to bylo přesné....
Jana
|
| Aninabe |
|
(17.5.2003 16:04:28)
Já to nemyslela na Tebe - s wifi a antenama si tu celé dny hraje můj manžel (to je ten náš paušál za 350 na měsíc - ibčanské sdruření!!!) - jak jste vůbec připojení ????
Jana
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Karolína,syn dva roky | •
|
(16.5.2003 1:27:38)
Heleno,mluvíš nebo spíše píšeš úplně z cesty,neposuzuj něco co jsi nezažila,když nevíš o čem to je.Já ti na dva dny půjčím mého syna,ano?Věř mi,že ne za dva dny,ale už za několik málo hodin ho vrátíš,a pak se můžeš zapojit do debaty o nezvládnutelných dětech,neschopných matkách a dětech zralých na psychiatra.A buď si jista,že nebudeš mít jedinou minutu,až ti Dominika předám,kdy by jsi mohla věnovat čas čemukoli jinému než tomu jak se dá to dítě zvládnout.Teprve pak můžeš kritizovat mámy nezvládnutelných dětí.
|
| Ivana, syn 17 měsíců | •
|
(19.5.2003 18:54:57)
Ahoj holky,
děkuji Vám všem moc za podporu a pochopení. Je moc fajn vědět, že to vaše dítě je vlastně úplně normální, jen trochu živější. Není to s něma leháro, ale jsme moc rády, že je máme!
Živějším dětem zdar Ivana
|
| Gabina, syn 2,5 let | •
|
(23.5.2003 17:57:57)
Milá Ivano,
asi máme stejnou vysokou školu, ale já už jí mám naštěstí za sebou i z atestacema ( oběma ). Ty nejtěžší zkoušky máš teprve před sebou, anatomie je brnkačka. Když už je člověk takhle nezodpovědný a neví nic o antikoncepci, asi by stejně měl studium na 2 roky přerušit , dostat dítě z nejhoršího věku, něco ho naučit, pořádně se mu věnovat a potom dál studovat. Kor když je hyperaktivní, velmi to znám. To co provozuješ ty, je velmi sobecké, vůči všem. Hyperaktivita tvého dítěte je dána i tím, že nemá jednu osobu, která je mu oporou, ale hned několik. A jak se v tom má vyznat už od narození. U takhle malého dítěte je vždycky jedna osoba středobodem vesmíru a teprve po druhém roce zjistí, že jsou i jiné slunce, okolo kterého můžou rotovat. Prostě nemá jistotu a tak reaguje hyperaktivitou. Navíc má určitě nervozní matku, co se musí učit, neb zkouška je za pár dnů a já proboha nic neumím, a navíc babička rozmazluje a neskáče tak jak já pískám.
|
|
| Míša | •
|
(24.5.2003 15:02:24)
Ahoj Ivo!
Moc me zarazilo, jak jsi o svem diteti nenapsala temer nic pekneho, ale porad si jen stezujes bud ze te vytrhuje od uceni nebo ze je hyperaktiv. (ta sem tam naivni konecna veta o tom, jak ho milujes, ton predeslych psani nezachrani!). Pokud vim, tak zkousky z anatomie mate nekde mezi 1. a 2. rokem skoly (ktere jiste nesly prelozit a ty jsi je nutne muuuuuusela delat v sestinedeli), to by znamenalo, ze to male bylo bud omyl nebo rozmar. A to je mi lito jeste vic.
Ja sama mam tesne pred statnicemi a mimco bych si prala nade vsechno na svete. Nemam ani korunu na konte, bydlim na koleji a dokonce se sem tam namaluju, tak ted doufam nedostanu kostetem. Vaz si prosim te aspon neceho a prestan se litovat. To male ti brzo odroste a jestli na nej budes mit jen same negativni vzpominky, tak si neumim predstavit vas vztah. Doufam, ze az zacne vnimat, tak mu nezacnes jedovatym hlasem vycitat, o co vsechno te pripravilo! On je totiz, slecno/pani dokonala, opak pravdou!
Mimochodem, asi to sem nepatri a nevim, jestli mi nalezi to tady zminovat (osobne se nezname), ale sama autorka puvodniho clanku se dvema bobiskama studuje, i kdyz asi ruzne na preskacku, dve vysoke skoly. Ma s klukama jak starosti, tak spoutu radosti a jeste se o ne umi krasne podelit.
Tak uz si prestan vycitat, ze misto studia brouzdas na netu, vytahni zastrcku za zdi a jsi obejmout to svoje male stvorenicko, at pred tebou taky muzeme smeknout.
Míša H.
A tyto dve vety si radeji priste nech pro sebe: byla jsi v nich az neuveritelne zla a doufam, ze tim nemyslis, ze ma TOBE nekdo neco vracet. Stejne jako me, i tebe, vychovavaly mamca i babicka skoro 20 let (pokud nestudujes v miste bydliste a neobskakuji te doted;(, tak se konecne zacni chovat a premyslet jako dospela, zodpovedna a samostatna zenska.
"Ale jestliže jsou moje mamka a moje babička zdravé, nevím, proč by měly sedět doma a dívat se na telenovely. Moje mamka taky dělala vysokou při děcku, takže má co vracet."
|
|
|
|
| Gabina, syn 2,5 let | •
|
(23.5.2003 14:36:24)
Mě prostě drtí, že babička je povinna..., přece nebude koukat na telenoveli, atd.
Houbelec, babička si svoje děti vychovala, teď je v penzi, tak ať klidně sedí před televizí celý den. Je to její život, její penze, a dítě je moje, nebo naše s manželem. Chtěli jsme ho ( nebo možná nechtěli), tak se o něj musíme postarat. A nezvládnu-li studium VŠ, tak si nepořizuji dítě na vysoký. Nebo dostuduji později. J eto trošku egoistické, já studui, tak se starejte.
Jen pro jistotu: Mám vysokou školu, dítě jsem měla ve 30 letech, až jsem dostudovala, udělala atestace, zabezpečila se, procestovala svět, něco si užila a pak jsem se vdala. Teď mám víc času, žádné nervy,na mateřské jsem si užila a vychutnala jsem si jí, v naprostém klidu a bez nervů.Teď už zase chodím do práce-mám paní na hlídání, babička si jezdí občas pohrát z vnoučkem a rozmazlit ho. Občas s ním jede na výlet a tak. A přijde mi to úplně normální. Mě prostě přijde sprostý říct mé vlastní mámě, tak já jdu do práce hlídej, přijdu večer a nerozmazluj.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)