Diskuze : Hlavní : Dění kolem nás

Jakoze bud musis vsechno odmitat nebo se vsim souhlasit? Myslim, ze ve vsem plati "dobry sluha, zly pan". Vidim rozdil pokecat na internetu (normalni komunikace) a mezi tim, kde jsem povazovana za to, ze bych mela uvazovat jako stroj (nutnost slozitych hesel, sloziteho prihlasovani a potvrzovani, komunikace s robotem, ktery si furt mele svoje). A opravdu me rozciluje, ze nez se nekam dovolam, mam absolvovat pulhodinu stupidnich otazek a kroku. S clovekem se dohodnu vzdy, na rozdil od stroje...

Přesně - pro mě ticho a klid v kanceláři je k nezaplacení. I tak furt někdo "ruší" telefonama..., ale ten kdyžtak můžu nevzít a stáhnout jen zvonění.

Byla jsem tuhle u kolegů, oni jsou 3 - společníci (stejná pozice jako já) v 1 kanceláři. No, mě by hráblo. Vlastně vůbec nevím, jak to dělají - jestli když telefonují, tak odchází jinam nebo co...

Měla jsem jednu zaměstnankyni a ta se (z vedlejší kanceláře) chodila ke mně 10x za den na něco zeptat. To bylo k zešílení.

Zaměstnanci z jiných provozoven drtivě píšou maily a já na ně odpovím, jak mám na to kdy. Ano, možná jim pak nějakou dobu stojí (ta konkrétní) práce, ale u nás je to nejlepší systém. Volají jen, když je to akutní. Prostě počkají, až odpovím, pak to dodělají, mezitím dělají něco jiného.

Tak my v práci používali ICQ až dokud ho nezrušili teď používáme teamsy a je to mnohem méně komfortní...
Fungujeme i jako call centrum, zároveň někdy potřebujeme řešit společně, takže chat je ideální, ačkoliv sedíme z většiny v jedné kanceláři... Navíc je dobré, že se v tom společném chatu dá vyhledávat, je to tedy někdy takový CML (centrální mozek lidstva)
Osobně za kolegy jdeme jen zcela výjimečně, voláme si vzájemně (do jiných kanceláří či budov) ještě méně... Napsat je mnohem jednodušší, bez rizika, že v tento okamžik se to tomu druhému nehodí...

"nerada telefonují, ať jako ten, kdo volá, nebo ten, kdo je nucen zvednout telefon"

Huso, přesně tak.
Mám pocit, že telefonát je vždycky rušivý.
Nemám ráda, když je to jediná nabízená forma kontaktu.
Mám-li někam zavolat, dlouho se odhodlávám a odkládám to, přemýšlím o vhodném okamžiku pro sebe i pro protistranu.
Zatímco kdybych mohla napsat, vyřeším to kdykoliv odkudkoliv bez váhání a bez stresu.

Sedmi, já nerada telefonují, ať jako ten, kdo volá, nebo ten, kdo je nucen zvednout telefon
Kdysi v práci jsem se trochu otřískala, ale i tak mi to vždy bylo nepříjemné. Já nerada volám i kamarádkám, nevím, jestli volám vhod, je mi to prostě nepříjemný. Takže když začaly maily, hodně se mi ulevilo. Ale zase radši někam zatelefonuju, když vím, že to zvedne živý člověk, kterému můžu svůj problém vysvětlit a nevadí, když koktám, pletu se nebo se na poprvé nepochopíme. Nejhorší jsou roboti, kteří melou furt to stejné nebo vůbec automaty, kde musíš mačkat tlačítka a když nevíš co a jak, tak máš prostě smůlu a nevyřídiš to.