Názory k článku Čtení na dobrou noc

Míšo, nemáš strach, že to syn na gymplu nezvládne? Mám doma přesně to samé, synovi je 9, AS sice nemá ještě potvrzený, ale podezření je silné ze všech stran. Na gympl se letos nehlásí, protože by mu v době nástupu do primy bylo pořád ještě devět a nedovedu si představit, že při svém svérázném přístupu k životu bude velký kolektiv o dva roky starších spolužáků zvládat. Možná mu málo věřím, ale tak nějak si říkám, že když se přihlásí za rok (nebo taky vůbec), nic se nestane. Aktuálně chodí na Slovensku do třídy pro nadané děti, je jich ve třídě 12 a je velice spokojený. Osmiletý gympl u nás byla varianta k přesunu na Slovensko, ale právě z výše uvedených důvodů jsme ji zatím zamítli.

Markéto, já zas zírám, když slyšim, jak náš mladší sám od sebe mluví a že chápe, co mu říkám

Náš starší se smíšenou (receptivně - expresivní) dysfázií teď chodí do první třídy, ve škole má přístup přesně podle jeho potřeb, v matice počítá do tisíce (ne že by to uměl říct, ale umí to napsat, páč vztahy mezi pouhýma desíti číslicema pochopil velmi rychle), ale písmena jsou pro něj za trest (což se člověk nediví, když polovině textu nerozumí, polovinu neumí vyslovit - od autistů se liší tím, že říká jen to, čemu zaručeně rozumí). V úvahu pro něj přichází jedině globální čtení, který se na vejškách neučí a literatury je k němu jen minimum. Kdyby tu byl nějakej rodič nebo asistent dítěte, kterej má s globálním čtením zkušenosti, budu moc ráda, kdyby se mi ozval na mail pod nickem. A stejně ráda bude asistentka našeho syna, která už půl roku (podle mě teda dost zdařile) improvizuje. Hlavně jsme s asistentkou zatím nerozlouskly, jak se řeší přechod od slov v základním tvaru (třeba táta) ke slovům v jiném pádu (tátovi). Pro syna je to úplně jiný slovo - i v mluvený řeči to neumí spolehlivě použít, takže není moc o co se opřít.

Tak nevím po přečtení příspěvku, jestli je můj starší syn "normální" - stále ale věřím tomu, že ano. První čtyři písmenka se naučil kolem 16. měsíce (M, T, B, D - podle členů rodiny), kompletní abecedu velkých písmen znal kolem 2 let, teď jsou na řadě čísla (je mu 3,5). Číslice čte už minimálně rok, teď piluje počítání do 12. Zajímavé je, že mu dělá ještě trošku potíže počítat po jedné, ale zato bez probémů vidí, že 3 a 3 obrázky vedle sebe je 6. Sám se oblékat a svlékat začal až po 3. narozeninách, ale stále to zvládne jen s dopomocí, totéž zouvání a obouvání (tkaničky jsem na něj ještě nezkoušela, nezavázal by ještě ani uzel). Ale manuálně zručný je, zvládne už složit některé drobné hračky z Kindervajíček. Když správně nerozumí, taky slova komolí. A zatím si neumí a ani nechce hrát s dětmi. Bez plenek je od 3. narozenin (fakt je, že by to bez nich býval zvládal přes den už o rok dříve, ale nedokázala jsem ho přesvědčit, aby chodil na nočník). A kdyby ho ještě viděl nějaký psycholog, jak se válí po zemi a ocumlává hračky (to si jen hraje na miminko, protože má půlročního brášku), tak opravdu nevím. Takže se po přečtení článku jen utvrzuji ve svém názoru, že hranice mezi "normálním" a patologickým je velmi, velmi tenká

Díky za článek, je krásný. Kubík (AS) před dvěma měsíci přečetl první slovo a teď už také čte všechno, co vidí. Nejoblíbenější je "Vařila myšička kašičku". Nedávno mi kamarádka řekla, že její o rok mladší holčička už umí celou básničku "Polámal se mraveneček", tak já jí na to můžu říct, že Kuba to umí celé přečíst . Nápis s čuráním do nočníku asi vyzkoušíme, protože na noc jsou u nás plíny pořád. Má slíbeno, že až mu budou čtyři, tak bude přeci velký na plíny... a já mám už připravenou rezervní nepropustnou podložku, přikrývku i polštář... Sebeobsluha taky nic moc, umí se skoro celý obléknout, umí se najíst, ale nedělá to, protože ho to nebaví, nedokáže se soustředit, musím mu říkat krok po kroku, co si má obléknout...
Ale je to moje sluníčko, kočička (v poslední době pořád leze po kolenou a mňouká) a já se přiznám, že to nijak nelámu přes koleno a doufám, že až půjde do školy, tak v plínkách nebude.
BTW: teď přiběhl z koupelny a hned "mamí, dneska jsem napsal fajfka a šipku pod to a jsem roztomilý koťátko", to že napsal znamená, že načmáral na zapářené zrcadlo... Tak já teď od taťky přebírám to naše koťátko a musím končit

Děkuji.