Názory k článku Anežku má člověk v životě většinou jen jednu

Oslovení ,,parchant"? Tak to už je docela silné kafe.
Anežka má svou rodinu jistě ráda, SMS sem, SMS tam..

Milá Wed, vůbec se nad podobnými příspěvky nerozčiluj. Většinou to jsou maminky, které hned v každém úsměvu táty, vidí chtíč po vlastním dítěti. Nebo netolerantní lidičkové, kterým chybí v makovičce část mozku, která rozpozná nadsázku ironii. I takoví jsou na světě potřeba, musí nám přece někdo ukázat jak se má svět vnímat :)
No a ten příspěvek o parchantovi :)) Že to by její děti nikdy - to si MYSLÍ hodně maminek.


Milý článek.

Chudáku Anežko, že jsi musela takle pitomou diskuzi číst. Každopádně si myslím, že většina těch hloupých příspěvků je čirá závist nad takovým tatínkem jako máš ty.

Ach jo, tak jsem se podivala na diskusi k tomuto clanku a asi budu brecet, zvracet, kricet nebo ja nevim, co jeste. Shodou okolnosti je autor mym strycem a Anezka je mou o par mesicu starsi sestrenici. Nevim, jestli bych si o ni dovolila rict, ze to je parchant, nesnasi svou rodinu a je pochopitelne, ze se neozyva. Vite co, sudte radeji vlastni rodiny, protoze pokud do neceho nevidite, tak mlcte. Omlouvam se vsem, kterych se to dotklo, ale jsem opravdu nastvana...A strejdo, musim rict, ze Anezka pise stejne casto uplne vsem:-))

Čtu po sobě příspěvek a ještě dodávám, že za vnoučaty jezdím každý pátek rovnou z práce, dcera si aspoň v klidu může udělat velký nákup, který se dvěma malými dětmi je trochu složitější. A pokud odjedou v létě na dovolenou a nevidím je třeba víc než dva týdny, již jsem nervózní, zda jsou v pořádku. Jak člověku přibývají roky, tak skutečně obvykle má víc starostí o potomky. Taky je naprosto normální, když hlídám vnoučata, mám mnohem větší strach, aby se jim nic nestalo, než když jsem měla v útlém věku děti. Je to nejspíš tím, že mladý člověk si vůbec nepřipouští, co se může stát ve zlomku vteřiny, stačí se otočit, dítě spadne do vody(to se stalo v zimě dceři s vnukem, naštěstí ho ihned vytáhla - čilé děti aby člověk snad přivázal za nohu...), nebo dítě náhle spadne ze skluzavky přímo na hlavu, přičemž předtím na ní jezdí několik dní naprosto bez problému (též jsme zažili a nebylo to tím, že by člověk děti nehlídal, naopak). Proto možná taky jsou-li starší rodiče, jsou úzkostlivější a děti méně samostatné, i když to nemusí být pravidlem. Moje děti byly velice samostatné, neb jsem je měla ve 21 a 22 letech a měly velkou volnost, dnes si říkám- mít je ve 40, měly volnost tak poloviční, pořád a všeho bych se bála. Tehdy také ale nehrozilo tolik nebezpečí jako v současnosti, kdy již na základní škole jsou děti ohroženy drogami apod., toho jsem byla naštěstí ušetřena.