Názory k článku Proč Adámka maminka nechce?

Dobrý den, možná, že jsem nepročetla všechny komenty pod článkem paní psycholožky,
udivuje mě však, že NIKDO z účastníků diskuze nepřipomněl, že maminka v textu příběhu SE ZLOBILA JENOM NAOKO, že chtěla, aby se její dítě chovalo slušně i k ní - ne, že bude ona pouhou loutkou, na níž si může dítě dovolovat všechno. Vidíme dnes, jak opravdu až hnusně se některé děti chovají ke svým rodičům a prarodičům!, kteří v dobrém úmyslu pro ně udělali vše, i nemožné, dítka tak nabyla pocitu, že ona jsou středobodem Vesmíru! Sobectví a sprostota, vulgarita lidem dnes asi připadá normální.. Pomohla k tomu i ona bezbřehá,překroucená "všeobjímající" láska.
Rodiče pro dnešní děti v mnohých případech jsou pouhými dojnými kravami na peníze, jsou pro ně bytostmi, které dětem odmetají sebemenší klacíček z cesty a k nimž si děti dovolují všechno.
My jsme četli tuto knihu v 1.a 2.třídě, a myslím, že zrovna tento článek nikoho nepoškodil, jen připomněl úctu k rodičům!

nijak....článek je stále ve slabikáři a dokonce se objevil v sešitovém vydání roku 2007 Jaro-Zvyky,obyčeje,náměty,návody,pohádky,příběhy a hry
Dagmar Šottnerová

Ach ach...

Ahoj, no nevim v jake casti Norska zijes, ja u Haugesundu, ale musim rict, ze s vychovanym Norem jsem se jeste nesetkala. Priklad: Jsem ucitelka ve skolce, kde se ditete nemuzes ptat muzes..., protoze ti odpovi nemuzu, ale MUSIS, pak to mozna udela. Prosit je nikdo nenaucil, protoze to tu opradu nikdo nedela. Dekovat, jak v ktery rodine, ale taky jich moc neznam. Dekuji spis rodice, deti rozkazuji. To je muj pohled. Pa

Tak náš mladej chodí už do třetí, ale i tam se najdou perly. Musím podotknout, že jinak na jejich čítanky nedám dopustit - loni i letos mají ty z naklad. Nová škola a jsou v nich ukázky z různých knížek pro děti, dnes běžně čtených. Loni Křemílek a Vochomůrka, Maková panenka a další, letos Pipi Dlouhá punčocha, Neználek, Bob a Bobek, O zvířátkách pana Krbce... Nicméně dostala mě básnička, kterou by se dle učebnice dokonce měli učit zpaměti (je nemocen, takže nevíme, je-li tomu tak, v týdenním plánu zmíněno není):

Řekni, Kubo, řekni Káče,
ať zadělá na koláče!
Kuba výskl: Moje řeč-
tak už, Káčo, honem peč!

Káča peče, Anka peče,
neživíme povaleče.
Dřeli jsme se na poli,
máme plné stodoly.

Řekni, Lojzku, řekni Ance,
ať zadělá na lívance!
Lojzek výskl: Ale hned -
ať jsou, Anko, jako med!

Když je u nás posvícení,
ať se víno v džbánku pění.
Noste na stůl, děvčata,
máte ruce ze zlata!

Mno, dobrovolně syna k učení tohoto skvostu nebudu...

To, ze se nepreje dobrou chut je jako pamatka na tu dobu, kdy bylo Norsko velice, ale velice chuda zeme. Daleko chudsi nez nekdy kdy Cesko bylo. Kdyz se rodina nekdy sesla k necemu malo, co se dalo jist, tak meli vsichni chut tak velikou, ze se nehodilo si jeste prat dobrou chut. Ne protoze by byli nevychovani.