| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Proč nechci být snažilkou

 Příspěvky 110 z 168 [Dalších 158 >>]
17.3.2008 23:58:59
Jo, je dobře, že sis něco takového nenechala líbit.

Jano, ty jsi ale blbá kráva!!!
Nevím tedy, ale když čtu ty tvoje příspěvky, tak to přesně vystihuje ten tvůj ksicht v nicku!!!
Takhle se u toho tváříš,co?
Jsi podle mě normální kráva a hlavně pěkně neslušná!!!

Nevím proč tady urážíš někoho kdo má dítě ve 38letech,že její příspěvky zavání pohrdáním...mně tedy nepřišlo!!...pohrdání cítím z tvých příspěvků!!
Lada
  • 
7.8.2007 22:45:02
Tvuj clanek je uzasny. Zasmala jsem se mu a uplne mi rozzaril usmev. :-) Jedine co k tomu mohu napsat je to, ze jak moc jsme se snazili o dite, neslo to a hned napoprve, kdy jsme to vzdali a hodili za hlavu se to povedlo, proste jsme si uzili milovani. Uzasne kazdodenni zvraceni a nefungovani do 11 h dopoledne jsem si fakt uzivala. :-) Tedka uvazujeme o dalsim tehu, ale moc se mi do te "trictvrterocni kocoviny" nechce. Ale ono me to zlomi... :-) Preji vsem snazivkam hodne psychickych sil a uzivejte si i ostatnich veci, ne jen snazeni... :-)
ZOUFALEC
  • 
30.6.2007 19:41:30
TAK TO JE NAPROSTO VÝSTIŽNÝ!!!! A SVÝM ZPŮSOBEM KRÁSNÝ!!! Myslím tím, rčení jak rozesmát Boha!!! Tak já mu to povím, ať má dobrou náladu !!!!! :)
ZOUFALEC
  • 
30.6.2007 19:38:21
Drahé dámy, právě procházím úplně stejným stavem. A má osobnost je naprosto stejná jako Vaše. Můj život funguje povětšinu času tak, že co chci, toho docílím. Obvykle to bývá "teď hned". Funguje to tak v mém soukromém životě a dvakrát toli v mém pracovním. Neumím čekat. Všechno musí být perfektní. Neexistuje "to nejde". A teď je ze mně naprostý zoufalec. I přesto, že k tomu pravděpodobně nemám žádný důvod. Všechno je perfektní. Akorát... Naše první těhotenství se taktéž "přihodilo". Bylo to velké překvapení. Ale milé. Bohužel jsem samovolně potratila. Ale když už jsme do "toho" byli tak uvrženi snažíme se teď znovu. Plánovaně. I já vůbec nerozumím, a nic nevím o tom jak funguje ženské tělo. A do teď mi to nevadilo. Zřejmě teď nastala doba, kdy začít se zajímat :) Dnes večer jsem propadla depresi, jinak jsem naprosto optimistický člověk, můj smích, věčný, je prý nakažlivý a lidé okolo mne se (jak říkají) rádi nechávají "nakazit" :) Ale teď mám depresi. Koupila jsem si krabičku cigaret a pivo. A prasím. A nemám výčitek. A snažím se najít na tom lepší stránky, zůstat optimistou (i když to jsou lidé bez dostatku informací, což by tedy odpovídalo) a snad se mi brzy vrátí dobrá nálada a klídeček. A když čtu tady ty příspěvky, myslím že to hodně pomáhá. A tak Vám všem ostatním přeji, ať se zadaří oč se snažíte, v co doufáte a co si přejete :)
Petra P.
  • 
5.10.2006 17:40:21
To je opravdu smutný příběh, nedovedu si vůbec představit, jak Ti asi musí být, i když jsem ve svém blízkém okolí zažila něco podobného (loni u mé mladší sestry). Pokud jde o stanovení plodných dnů, mohu Ti doporučit několik článků o tzv. symptotermální metodě - najdeš je tady na rodině pod bříšky/početí. Všechno je tam podrobně popsáno. Držím palce.
Lenka KT
  • 
10.8.2006 20:11:19
Co píšeš, je samozřejmě hrozně smutné. Myslím, že není v životě nic horšího, než přijít o děti, ať už o ty narozené nebo nenarozené. Není tvoje vina, že těhotenství nedopadla dobře a že "ty dušičky zase odlétly". Nevíme, proč to udělaly. Třeba sem na svět přišly jen pro ten krátký zážitek a víc nepotřebovaly. Jsou věci, které v životě neovlivníme a musíme jen počkat, než přebolí. Moje maminka i moje tchýně obě o druhé dítě přišly (potrat) a třetí se jim oběma narodilo v pořádku (to jsme já a můj manžel - kdyby se ti druzí dva narodili, my bychom zřejmě nebyli vůbec :-).
Jakkoliv to zní jako blbá útěcha, máš syna, který je zřejmě zdravé dítko. To není málo. Však ono nějaké další dítko ještě přiletí a uhnízdí se natrvalo... Život je vážně hrozně dlouhý příběh.
Lenka KT
  • 
10.8.2006 20:02:44
No, jasně, že jsem pořád měla velké štěstí a že můj příběh končí dobře. Spíš jsem chtěla dát určitou naději všem "snažilkám", protože tuším, jaké to je. Moje rodina byla všechno, jenom ne taktní. Zvláště sestra se svými třemi dětmi mě posledních 8 let bombarduje dotazy, kdy si pořídíme dítě a jak postupujeme... Měla bych tisíce historek.
Držím ti palce. Život je dlouhý příběh a nikdy nevíme, co nám nakonec přinese. Na každého z nás čeká jiný osud a jiné zkoušky, protože se každý rodíme do jiných podmínek a jsme různí. Věřím, že ti nakonec nějaká dušička do života připluje, ať už jako splněné přání přes IVF anebo nějakou jinou cestou, kterou dnes ani jedna neumíme najít. V žádném případě nechci někomu nutit svůj postoj k životu, natož pak k IVF - to, že to není cesta pro mne, neznamená, že to není cesta ani pro nikoho jiného. Když to vyjde a tobě se splní přání, bude to jenom dobře.
Myslím, že náš jógový mistr nechtěl říci, že máme na děti čekat do smrti. Spíš bych to překládala, že na ně nemáme čekat. Je-li to naším osudem, přijdou. Není-li, nepřijdou. To ovšem neznamená, že by nutně zbytek života zůstal nenaplněný a prázdný. Takhle jsem si to přebrala já, smířila se se statutem quo a on se změnil. Napsané to zní strašně banálně, fuj. Nicméně je to moje opakovaná zkušenost, že když dokážu přestat po něčem toužit, většinou se to potom dostaví, a to v podobě ještě krásnější a zajímavější, než bych si vůbec dokázala představit.
Držím palce!
8.8.2006 22:08:03
Co vyšel tento článek,stála jsem na mnoha stranách.Nejdřív jsem byla snažilka. Pak najednou těhulka (když se mi konečně zadařilo na to nemyslet).
Ale mé štěstí netrvalo dlouho. V 6.tt.jsem samovolně potratila -(..... Jak jsem již výše psala,mé první těhotenství skončilo zamklým plodem. Z druhého mám syna Kryštofa. Mám za sebou tedy tři těhotenství,tři šestinedělí,ale pouze jedno dítko.Proč ode mne ty dvě dušičky odletěly,když už konečně přišly?
Je mi 24 let a připadá mi,že už jsem zažila hodně....
  • 
8.8.2006 22:03:14
v cervnu se mi narodil Samuel s genetickou nemoci, ktera se neda lecit a za mesic mi umrel. Je mi strasne, moje kamaradky jsou tehotne a nekterym se prave narodilo miminko. Ja nevim co mam se sebou delat. Chci znovu rychle otehotnet, ale bojim se, ze mi to ted tak rychle nepujde. Kazdy den je pro me nekonecny, ted mam momentalne menstruaci. Chtela bych vedet kdy jsou nejlepsi dny na pokuseni o miminko. Pokud to nezladnu co nejrychleji asi se z tohonedostanu. Nemuzu jit ani videt moji kamaradku, ktere se narodil syn. Myslim na to cele dny a zabiji me to. Vim, ze bych tak nemela myslet, ale maji neco co jsem ztratila a tak jsem to chtela!
  • 
8.8.2006 10:01:57
Jo,milá Lenko,moc ti to přeju,všechno,co jsi napsala dává smysl a zní to moc hezky,jenže někdo čeká mnohem dýl,než ty,je mnohem starší,než ty - roky letí neuvěřitelně rychle v tomto případě - a někdo nemá štěstí na taktní příbuzné...to si nestěžuju,jen konstatuju....a druhá věc - mistr jogín je chlap,a jako chlap má na plození dětí celý život,takže dost času a odtud zřejmě pramení jeho "klídek",bejt ženská,jsem si jistá,že by tak klidný nebyl :-))) ! Taky se smiřuju s tím,že to třeba nevyjde,ale stejně pořád tiše doufám.1x IVF mám za sebou,nezadařilo se,ale k něčemu to bylo,nastartovalo mě to k věcem,ke kterým bych se třeba jinak nikdy neodhodlala,dneska to vím.Drž mi palce,ať se ta dušička kolem mě taky už rozhoupe.
 Příspěvky 110 z 168 [Dalších 158 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.