Názory k článku Můj syn propadl ve školce

Nemyslím si že by si tato maminka myslela že má doma génia. Být Váma byla bych trochu opatrnější. Zřejmě si to myslíte vy o tom Vašem.

Tak samozrejme, ze jsem strelena, to je jasny.

A jinak: Moralky mam na rozdavani, deti k cistote a poradku vedu. Jenze ony ty potvory proste stavkujou!

Já nevím, ale nejsi trošku střelená? Neříkám, že plně souhlasím s dokonalým oblékání ve 3 letech,ale je to podmíněno i výchovou. Co z toho, že má někdo nadprůměrné iq, když se chová jak prase v 10 letech. Chtělo by to zapojit trochu morálky, vést děti k čistotě a pořádku. A to, že zvládá sebeobsluhu ve 3 letech i dřív není vůbec na škodu.

Reaguji na článek Lucky z 3.7.2006. Dopadli jsme stejně, jen o rok později. Náš Lukášek nastoupil do školky v čerstvých 3 letech (narozený je 18.7.). Školku máme velmi blízkou bydliště (a mé práce - což je obrovská časová výhoda). Školka je výborná, rodinného typu, učitelky jsou fajn, prostě máme za sebou 1. a 2. třídu ve školce v pohodě. Teď od září měl Lukáš nastoupit do 3. třídy, s tím, že příští rok půjde do školy (troufám si řící, že určitě - je zvídavý, šikovný a navíc je na svůj věk vysoký, řekla bych že i fyzicky je zdatný). Jednoduše nám paní učitelka "jen tak mimochodem" řekla první den ve školce (zjisili jsme to uže chviličku před tím ze seznamu děti podle tříd na nástěnce), že Lukášek zůstane ve druhé třídě, protože kapacita 3. třídy je 25 (předpisy hygieny atd....) a proto 2 nejmladší děti zůstanou "logicky" v druhácích. Tato informace nás s manželem zaskočila, ale celkem nic jsme nenamítali - byli jsme ujištěni, že Lukáš o žádnou přípravu na školu nepřijde, že je přece šikovný, a že se jim dvěma bude věnovat paní učitelka na stejné úrovni jako paní učitelka třeťáčků (to bych chtěla vidět, no ale budiž). Jak jsem tak ze školky přišla do práce a podělila se s čerstvou zkušeností s kolegyněmi stejně starých dětí - "vyprali" mi triko, že si to nemáme nechat líbit, že u nich je předškoláků ve třídě 28 a jde to, a že si myslí, že Lukáše poškodíme, když nezakročíme. Pak jsem věc konzultovala ještě s paní - bývalou ředitelkou školky a známou z pedag. - psych. poradny. Výsledkem bylo, že jsem svůj vlažný postoj k ranní informaci ze školky o "propadnutí" změnila na radikální a sepsala jsem důraznou, ale služnou žádost ve smyslu, že nesouhlasím se zařazením Lukáše do druháčků. Je jedináček a je fixovaný na kamarády, o které teď přijde. Mám také obavu, že tak trochu "zakrní" - dobře vyslovuje, je chytrý - bude mít teď dostatečnou motivaci? atd. To všechno se objevilo v mém dopise, který jsem s vysvětlením předala vedoucí učitelce MŠ. A dál? Právě čekáme jak to celé dopadne. Mezitím máme za sebou první dny školky, Lukáš je v novém kolektivu moc spokojený (je typ, který se rychle přizpůsobí), ale stejně bych radši, aby mohl "postoupit".

Skoro se mi zdá, že jste p. učitelka se kterou neustále bojuji. Chápu, že časem se z každé práce stává něco nepříjemného, ale Vy pracujete s dětmi! Je mi líto Vás, dětí i rodičů, pokud je Váš pohled na děti o které se staráte takový, jak jste se vyjádřila. Hodně štěstí.