Názory k článku Kolik za to dostáváte?

vim o cem mluvis pokud si o takove problematice mas chut popovidat ozvi se.Myslim ze my pestouni si mame porad co rict,predavat si zkusenosti.Ahoj Iveta

Nevím, jestli máš na mysli alimenty od otce nebo sociální dávky. Myslím, že bys neměl řešit, jaké sociální dávky dostává "tchýně", ale na co má nárok tvoje přítelkyně. Ať si ona požádá o dávky s tím, že ve společné domácnosti bydlí s tebou, ne s mámou. Bude se posuzovat, jaký příjem máš ty. A jako otec jejího dítěte máš vyživovací povinnost k dítěti, popř. i k matce. Pokud si tchýně počítala dceru do domácnosti a bere nějaké dávky, teď když už spolu nebydlí, by měla nahlásit změnu poměrů. Když to neudělá a bude tak brát víc, než na kolik má nárok, až se na to přijde, můžou to po ní chtít zpět.

Vážené české rodiny, som slovenka, ale často čítam tieto stránky, pretože ma zaujíma problematika náhradného rodičovstva aj inde, ako na Slovensku.
So záujmom som si prečítala autorkin článok, rovnako všetky reakcie naň.
Pri niektorých riadkoch mi bolo biedne:
"ako doma!" Aj ja mam 3 deti a 6 opustených detí v pestúnskej starostlivosti.Avšak s manželom sme z vlastných financií vybudovali a prevádzkujeme neštátne pestúnske zariadenie. Ako jediné . Samozrejme, deti dostávajú od štátu výživné, tak, ako u vás, na prevádzku zariadenia dostávame od štátu dotáciu, avšak platby v porovnaní 1dieťa v PS a 1 dieťa v detskom domove sú 1:5 !!!
Režijné náklady sú prefinancovavane tak, aby náklady na vlastnú domácnosť financovala biologická rodina sama.Štát prispieva iba na zvýšené náklady pre
zverené deti. Deti potrebujú 5x denne
výživnú stravu, oblečenie, obutie, platíte MŠ, ZŠ, lekára, krúžky... Vplyvom toho, že sú rôzneho veku, z rôznych sociálnych prostredí, majú rôznu genetiku i zážitky z predošlého života- majú množstvo zdravotných, neurotických a psychických problémov, pomočovanie je úplne normálne. Neustále sedenia a návšetvy psychológov, sociálky sú bežné. Ako manželia sme pre tieto deti obetovali maximum - neustále dotvárame pestunske zariadenie, nepretržite sa im venujeme(manžel pracuje), nemáme čas stretávať sa s rodinou, priateľmi, nechodíme na dovolenky, nemáme súkromie...Nikto nás nenútil, rozhodli sme sa sami a ani by sme nemenili! Jediné, čo ma mrzí je fakt, že tí, ktorí nám majú pomáhať a poskytovať servis - často sú tou najväčšou prekážkou.O postoji okolia ,
susedov sa môžem vyjadriť podobne ako v tomto článku: ste neustále pod drobnohľadom, hoci vám nikto nepomôže,
považujú vás za ľudí, ktorí za to berú
horibilné peniaze, sponzori si u nás podávajú kľučky... Najprv ma to veľmi štvalo, často som plakala- dnes poviem,
že som nedostala 2 milióny, ale 3!, a že ak aj oni splnia všetky podmienky na to, aby sa stali náhradnými rodičmi, dokážu si nájsť 6 opustených detí,
investujú 2,5 mil.korún na pestúnske zariadenie, aj oni budú takí boháči, ako sme MY!
Naše bohatstvo je hlavne DUCHOVNÉ!!!
Ale to chápu iba tí, ktorí sa dokážu postarať aspoň o jedno opustené dieťa!!!
Všetkým českým náhradným rodičom prajem hlavne veľa zdravia a trpezlivosti!!!

Bobe,

treba takova pestounska rodina, ktera ma dvanact deti, maji 20 000 ckr na mesic, nezvlada zaplatit nejake krouzky,nebo sportovni vyziti nebo treba hrani na hudebni nastroj...
takova rodina vskutku zije z toho, ze ji vsichni okolo davaji obleceni pro deti zdarno, stejne tak jako kola, brusle....
Dite pak potrebuje pocitac, ale na ten proste rodina nema....
jak to by se to tvym detem libilo kdyby musely nosit jen second-hand obleceni a do kina mohly jen jednou za rok, protoze na to nejsou penize?

Jen bych doplnila, že v ideálním případě by se měl stát (nebo neziskovky) postarat o to, aby v ústavech končilo opravdu co nejméně dětí. Tj. zvolit náročnější cestu - pomoci matkám, které vidí jako jedinou možnost dítě umístit v kojeňáku, k tomu, aby se o něj nakonec přece jen zvládly postarat samy. Dost často by stačila "maličkost" - najít bydlení nebo pomoct při nalezení práce, pomoct uspořádat si život, naučit zvládat pravidelnou péči o dítě... Ono to někdy vypadá, jakože matka, která dá své dítě do kojeňáku, je nenapravitelná hyena, jenže často jsou to jenom nešťastné (mladé) holky, které nevědí co se sebou, natož s miminem. V zahraničí právě v tomhle místě nastupují sociálky (státní nebo z nějaké organizace), které místo odebrání dítěte pomůžou mamině zvládnout situaci.