Názory k článku Malé odbočení

jenze si zapomnela na to, ze jsem se vzdycky psala s dlouhym a tvrdym ý(mam důkazy-kroniky, bodování...mam to dokonce vypaleny i na sekyrce), vzniklo to od slova slimák, ale myslela sem, ze historie se na me bude divat jako na stihlou skautku(aspon ta historie, achjo, zas nic)***
taky sem na toho psychouse zvedava*

Hm, ale casto nejde

heleno jdi se bodnout. Kecas tu nesmysly. Podle tebe by asi meli zmenit i text pisnicky cikansky baron a jinych podobnych ne? Na slove cikan nevidim nic hanliveho ani rasistickeho,znam spoustu cikanu,kteri nesnasi oznaceni ROM. A pokud nechapes lehce ironicky a nadneseny prispevek pak to vypovida o tvoji inteligenci :-(

Ale nedá mi to, Tě trumfnout. Nějakých 15 let!Mojí maninky, které je přes 80 let a do Českého městečka v Českém ráji přišla ve 14 letech, se sousedé vážně zeptali, zda se teď bude vracet na Slovensko, když se státy dělí...Její bratr jí zase neoodpustil, že je teď Češka...(tak se připrav na nějaké ty desítky let taky). Věra S.

Psychouši, popř. klone, ale spíš Psychouši: Bonifáce si můžeme nechat, neb vymoženosti digitální fotografie nám umožňují nos narovnat a bradavice vygumovat :o)
K popiskům jmen: fotil a popisoval Dan. Všimněte si, že zdrobněliny použil jen u těch tří nejstarších.

Pro Slim: bohužel, je to tak, a nejsou to jen naše zkušenosti. Stýkáme se spoustou náhradních rodin, které mají podobné zkušenosti. Nejde ani tak o tu anonymní většinu, jako spíš o postoje konkrétních lidí pro děti důležitých - Michalčina třídní učitelka, neurolog, psycholog v pepsy poradně, řidič autobusu, kterým děti jezdí do školy...tam všude se setkáváme s názory, že naše děti jsou "méněcenné". A kromě toho jsou tisíce situací, kdy se setkáváme s rasismem veřejnosti, třeba když vezmeme romské děti našich přátel do restaurace, do obchodu nebo na prohlídku Karlštejna.

Vzpomínám si, jak mi jedna blonďatá maminka romské holčičky líčila jejich návštěvu v knihovně. Prohlížela si knížky, když tu jedna knihovnice rejpla do druhé: " Hele, nějaká cikánka tu odložila dítě." Druhá nato: " V knihovně? Vidělas někdy cikánku v knihovně?" První: " Zavoláme policii, ať si ji odvezou."
Kamarádka, která slyšela celý šeptem pronášený rozhovor, zavolala na dcerku, tehdy asi tříletou: " Nikolko, pojď, jdeme!" a odkráčela středem, zanechavši rozpaky se svíjející knihovnice svému osudu.
Je to trochu šibeniční humor.