Názory k článku Otcovské fejetony: Den jiného táty

Neřekla bych, že jde o generační problém. Spíše o to, že někdo si s tímto svátkem spojuje negativní vzpomínky - např. opilý otec, manžel, ti se ale pravděpodobně opíjeli i při jiných příležitostech a MDŽ příčinou jejich pití nebylo. Já jsem v totalitě prožila podstatnou část svého věku, a MDŽ mi nevadí. Nevzpomínám si na kreslení tanků, můj otec se na MDŽ neopíjel, manžel také ne. Od kolegů v práci jsme dostávali malé kytičky. Takže moje vzpomínky jsou docela příjemné a tím pádem mi MDŽ nevadí a neodsuzuji ho, ani mu nedávám vinu za to, že se někdo opíjel. Také nevím proč se stavět proti tomuto svátku s tím, že je to pozůstatek totality. Jde spíš jako u jiných záležitostí o to, co si kdo s tímto dnem spojuje.

Možná si stěžují ty starší ročníky ,ale já jsem r.1976 a v té době jsem opravdu nějakou skutečnou podstatu toho všeho nechápala. Byla jsem nadšená, když jsem měla velké mávátko a na lampioňáku šťastná, když to ten lampion vydržel do konce a neshořel :)
A MDŽ ? To jsme vždycky malovaly maminkám nějaké obrázky, no a proč asi, abychom jim udělali radost :)

Mně osobně bylo ůplně fuk co se kreslilo :) A lampionový průvod i první máj jsem přímo milovala :)

:o) A jó, asi budeš mít pravdu :o) Na svátek práce se vlastně kreslily průvody :o)

S.

Sarko, opravdu jste ve skole vystrihavali srdicka pro maminku? Tedy nevim do jake skoly jsi chodila u nas ve Zline jsme malovali pekne tovarny s miliconarem, nebo pekny tank s Ivanem a pod nim kvetinka a nebo holubici miru. To byly roky!!! Ve tride mne ucily stupidni ucitelky a mamince jsme malovala tovarny a tanky - tak si pamatuji MDZ. Fuj jeste ze uz je to pryc!!!