Názory k článku Řeč rozvíjí myšlení

Tomasi,
mohl byste mi prosim napsat, pro kterou skolku jste se nakonec rozhodli. Mam dvouletou dceru a prave jsem ve fazi vyberu. Vase reference by mi rozhodne moc pomohly. Mohl byste prosim napsat na bara71@seznam.cz - nechodim na rodinu zase tak casto. Diky moc Bara

Já zastávám názor, že čím víc dítě slyší jazyků, tím je ve větší výhodě. S mojí dcerkou navštěvujeme francouzskou školku a francouzské mateřské centrum a přijde mi to super. Nejen, že odchytí základy cizí řeči, ale může postavit kvalitní základ pro další výuku. Dcera je navíc veelmi komunikativní dítě a dokáže se stejně dobře jako v češtině vyjádřit ve francouzštině. Ve školce mají angličtinu, tak také umí pár slovíček a moc jí baví se chlubit, co se zase naučila. A když vám ani ne tříletej prcek řekne "Mum, I Love You!" tak není větší radosti...

Ahoj Tomáši,

mohl by jsi mi napsat, o které konkrétní píšeš školce? Dcerce je 2,5 roku a zatím chodí do Církevní školky, ale od 3 let bych byla ráda, kdyby přestoupila buď do anglické nebo francouzské školky.

Díky moc.

Míša

Je fantastické, když má dítě možnost účastnit se imerzního programu. Takové programy jsou ovšem typické a úspěšné právě jenom v zemích, kde se ( na části území) hovoří dvěma jazyky. V běžných podmínkách v Čechách je to věc nepřirozená a luxusní a na zlepšení celonárodní znalosti cizích jazyků se tyto typy škol podílejí pouze mizivě.
Pokud má dítě rodiče české a anglické, mělo by se učit nejprve česky a anglicky.
Skutečná výuka cizích jazyků je v řadě západoevropských zemí záležitostí střední školy, t.j. od 11 až 12 let. To je i proto, že na základních školách vyučuje všechny předměty jedna osoba, která nemusí nutně být tou pravou pro Nizozemí, ve Velké Británii, pravděpodobně i v dalších zemích.vyučování cizího jazyka. Konkrétně je to tak v
Dosažení vysoké úrovně v cizím jazyce je kombinace talentu, úsilí, příznivých podmínek. Je možné, že některé z těch dětí, které se ve třech letech naučily pár vět a slovíček anglicky,se bude později snadněji učit anglicky, ale pravděpodobnější je, že se nejvíc naučí nejvíce nadané a pilné děti, ať už měly ve školce angličtinu, nebo ne.

Sylvo,
v kterych zemich se uci cizi jazyky pozdeji nez u nas, zminujes dokonce 12 let? Ja jsem vzdy myslela, ze se ve svete zacina mnohem drive.
Moje zkusenosti s dalsim jazykem jsou podobne jako ma Sally (moje dcera chodila do skoly kterou Sally zminuje a ja jsem byla velmi velmi spokojena). Deti se tam neucily jazyk, pan ucitel byl Brit, jinak nez anglicky nemluvil a deti poslouchaly a anglictinu nasavaly stejne jako doma cestinu.
(V pripade teto skoly spise korejstinu ci rustinu ci jine jejich materske jazyky.) Tato jazykova ruznorodost taky zpusobila, ze mezi sebou se deti nemohly bavit cesky/rusky/korejsky, anglictina byla dorozumivaci jazyk a pokud chces pujcit kolo, musis vedet, jak si o to rici.
V 5ti letech nastoupila dcera v Kanade do French Immersion. Opet podobny pristup - pul dne pani ucitelka mluvi jen francouzsky a deti se musi snazit mluvit jen francouzsky, po obede se mluvi jen anglicky. Predmety se stridaji, aby se zacci naucily terminologii v obou predmetech. Jazykove deti nemaji problem, naopak, pri celostatnich testech maji vysledky v anglictine lepsi nez spoluzaci v celoanglickych skolach. V nasem pripade pokulhava cestina, cteme, mluvime - ale neni to dost a pochopitelne gramatika, tu nestihame. Jde o to, jak se jazyk uci - ja nejsem schopna sprtat slovicka a gramatiku, na skole rustina a nemcina byla katastrofa velika. Pak jsem byla hozena do anglicky mluvici zeme a proste jsem nemela jinou moznost, zacala jsem mluvit v obchode, s manzelovymi kamarady, jsem obrovsky knihomol - prvni prelouskana knizka byla Agatha Christie, slo to spatne, ale ceske knizky nebyly a internet taky nebyl.