Bludička (2 synové) |
• |
17.2.2003 13:50:43
Achjo, achjo, clovek ma na kazdym kroku moznost si uvedomit, ze zivot umi byt i neprijemny. Mame snahu prijimat (a vyzadovat) jen to dobre. A neda se nic delat: prijemne stranky maji kazda i svou opacnou - kdyz jsme se narodili, musime i umrit. :-) Dekuju za pripominku, ukapla mi slza na pracovni stul.
|
Janka (2 děti) |
• |
3.2.2003 10:33:54
Kdyby nebyla ta z mého pohledu zbytečná válka, nemuseli by ani tito muži (a ženy) jít riskovat životy
|
31.1.2003 14:37:23
znam tento pocit,ale ne odplouvajici lode,kdy ja ,bracha a mama vyprovazeli tatku,kdyz v 91 odjizdel do perskeho zalivu...byl to vzlastni pocit me bylo tenkrat okolo 15 a nicemu jsem nerozumela...na mamce to bylo znat vic...ten pocit ,kdyz se tam neco stalo ...co se vlastne stalo...informace miji informaci a ty si pripadas,jako na houpacce...to jsem nekde slysela...a nezapomenutelny den navratu (pozdniho)...stovky rodin cekajicich na starem ruzynskem letisti...slzy dojeti muj milovany,mamzel ci otec se vratil zpatky...a vsichni poznamenany dusevne i zdravotne...a ber to ,jako povolani...a tim jsme prochazeli jeste jednou par let dal odjezd tatky do byvale jugoslavie...
a ted stale doufam,ze se vse uklidni a valka nebude...pripadam si jako ve snu...KTERY NIKDY NEPOCHOPIM A SNAD ANI NECHCI!!!))) RENDA |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.