Znam tento pocit
znam tento pocit,ale ne odplouvajici lode,kdy ja ,bracha a mama vyprovazeli tatku,kdyz v 91 odjizdel do perskeho zalivu...byl to vzlastni pocit me bylo tenkrat okolo 15 a nicemu jsem nerozumela...na mamce to bylo znat vic...ten pocit ,kdyz se tam neco stalo ...co se vlastne stalo...informace miji informaci a ty si pripadas,jako na houpacce...to jsem nekde slysela...a nezapomenutelny den navratu (pozdniho)...stovky rodin cekajicich na starem ruzynskem letisti...slzy dojeti muj milovany,mamzel ci otec se vratil zpatky...a vsichni poznamenany dusevne i zdravotne...a ber to ,jako povolani...a tim jsme prochazeli jeste jednou par let dal odjezd tatky do byvale jugoslavie...
a ted stale doufam,ze se vse uklidni a valka nebude...pripadam si jako ve snu...KTERY NIKDY NEPOCHOPIM A SNAD ANI NECHCI!!!)))
RENDA
Odpovědět