Názory k článku Co bylo před Conanem I. - proces "prověřování" naší svéprávnosti k rodičovství

Milá "rozhořčená" pisatelko!
Pro práci na jaderné elektrárně jsem musel absolvovat podobné "ponižující" testy (opakovaně!). Zde byly otázky na mou sexuální orientaci, na sexuální život, pyromanství, náboženství, rodinu a další. Psychologové už jsou takoví, aby zjistili něco, ptají se na vše. (Nedělá to také dobrý lékař, právník, poradce?)
Proto mne vůbec nepřekvapují psychotesty při žádosti o adopci. Myslím, že dobře umístěné dítě do náhradní rodiny je prioritnější, než mé osobní útrapy a "ponížení". Nebo je snad lepší zavést systém rozdávání dětí na zkoušku?
Všem, kteří to myslí vážně, přeji hodně síly a vytrvalosti, neboť jen ten, kdo opravdu něco chce, je ochoten projít všemi nástrahami a obětuje nejen svůj čas, ale i ...
Bojujte o "své" děti a zamyslete se nad tím, proč je to nutné a zda to opravdu chcete. I ty milá Báro končíš optimisticky a nakonec jsi jistě ráda, že jsi se "nedala". Ti, co nebojovali a vzdali to, by asi nemuseli být dobrými náhradními rodiči.

Petr

Milá Báro, právě jsem dočetla tvůj článek o tom, jak je nelehké adoptovat si dítě. I přesto, že mi je 26 let a chtěla bych mít vlastní děti - musím složit tobě i tvému manželovi velkou poklonu a říct "lidi jste skvělý". Kdykoliv jsem viděla dětičky z dětského domova napadla mě otázka, proč si je někdo neadoptuje, ještě když jsou takhle maličký a nevinný. Teď jsem to myslím pochopila, že by náš systém, nebo pár uředníků??? Souhlasím s tím, že není lehké dozvědět se za pár měsíců o daném manželském páru, jestli je vyhovující a jaké je opravdové zázemí rodiny. Ale na druhou stranu takovéto frustrující zážitky, asi opravdu jen tak někdo nezvládne.

Všem rodičům, kteří si chtějí adoptovat dítě MOC DRŽÍM PALCE!!!