Názory k článku Když je vám špatně, tak je to dobře

Dovolím si s výzkumy nesouhlasit .První těhotenství bylo uplně v poho . V podstatě kdyby mi nenarostlo břicho ani nevím , že jsem těhu .Žádné nevolnosti , přibrala jsem ideálních 6 kilo, jedla jsem co jsem chtěla , sex do posledního měsíce...Porod v termínu , krásná váha 3,65 kg .Kluk zdravý , placenta ok atd.atd.

Teˇmimi po dlouhém čekání . Blbě, nechutenství , pocity na omdlení . K tomu placenta špatně , ledviny v háji , těhotenská cukrovka , bolesti břicha , zad . A navíc dítě napříč a hrozící císař . Nejsme naivní , abych si myslela , že budu mít obě těhu ideální . Taky jsem o dost starší a to udělá svoje . Jen si prostě myslím , že když je vám špatně je to dobře, je zavádějící . U mě prost neplatí . A doporučuju všem maminkám , kteým je fajn , aby navzdory výzkumům nepodléhali panice a užívali si pohodového těhu .

Milá Verčo, nedělej si hlavu, já byla těhotná 3x a u každého těhotenství mi bylo šíleně zle. Po 12tt. to přešlo a pak jsem si těhotenství jen užívala.

Když jsem před třemi lety čekala dceru, začala jsem zvracet v sedmém týdnu a přestala až v sedmnáctém, když jsem začala cítit pohyby. Nechápala jsem, proč se používá termín "ranní" nevolnost. Zvracela jsem ráno, v poledne, večer, v noci. Rekord jsem měla patnáctkrát za 24 hod. Bylo to hrozné. Blíží se Mikuláš. Mam v živé paměti toho před třemi lety. Zatímco venku pobíhali skupinky dětí a čertů, dělajících "bllbblllbllbblbbl", já klečela u záchoda se svým "bléééééééé". Teď už se tomu usmívám. Loni jsem v prosinci potratila v šestém týdnu, to na zvracení ani nestihlo dojít. Letos jsem v březnu opět otěhotněla, zase jsem vesele zvracela, tak jsem si říkala, že je vše v pořádku. V patnáctém týdnu na ultrazvuku pak doktor konstatoval zamlklý potrat. Bylo mi hrozně, ale dcera mě z toho rychle dostala. Teď se znovu chystáme na otěhotnění a doufám, že tentokrát to dopadne dobře a k dceři nám přibyde zdravé miminko. Tak nám držte pěsti... :-)

Lado, to jsme na tom úplně stejně. Taky jsem ve 3. měsíci a pokud každou půlhodinu něco nesním, tak se mi chce zvracet. Takže se pořád krmím, je mi jedno, co do sebe naláduju, hlavně, že je to hmota :-) a mám už břicho jak balón, pěkně obložené špekem :-)A to jsem celý život trpěla nechutenstvím a naši mě dokonce dávali do ozdravovny, abych nějaké to kilčo přibrala. A teď se tomu přejídání nedokážu ubránit. A můj snoubenec z toho má náramnou legraci, tuhle už mě s tím taky vytočil, tak jsem mu taky řekla, že bych mu přála těhotenství aspoň na týden :-)

Nevolnost si "užívám" už tak měsíc a to bez pauzy, ani večer ani občas pauzu. No, je to hnus! Doporučila bych to každýmu chlapovi, který chce po té své dítě ať si to na měsíc vyzkouší. Škoda, že to nejde. Víc by si vážili toho, že se ženská nechá dobrovolně fyzicky ničit. Jo, a jediné co mi jakštakš pomáhá je být neustále přejezená, jinak je mi tak zle, že i omdlévám. Kamarádka, která rodila před 2 měsíci brala vitamíny a po nich jí bylo dobře, prý jen 2x špatně a zbytek v pohodě.
Tak tu celou těhotenskou anabázi přežijte všechny ve zdraví a pokud možno i v pohodě.

Lada