Názory k článku Chudáci lháři

také jsem jako malá lhala! v první třídě jsem za den dostal 3 poznámky a to už i na mě bylo moc! (bohužel jsem nebyla oblíbenou žákyní své soudružky učitelky) poznámky se dávaly i za pozdní položení sešitu s úkolem na stůl soudružky učitelky. takže shromáždit tři poznámky za den nebyl až takový problém. no rozhodla jsem se to rodičům ulehčit a poznámek se zbavit! a to slepením dvou stránek v notýsku klovatinou. domnívala jsem se, že na to opravdu nikdo nemůže přijít. trochu jsem se zmýlila a průšvih jak hrom byl na světě. mamina sice zuřila, ale v dobré víře se rozhodla notýsek odnést soudružce učitelce. do dnes toho lituje - sama říká, že ho měla spálit a říct ve skole, že se ztratil, neb od té doby se na mně soudružka vozila ještě víc. byla jsem za rebela a ze školy se mi dělalo zle. obrovským štěstím bylo, že ve třetí třídě nás dostala jiná soudružka učitelka a já se konečně začala do školy těšit!

Taky jsem jako dítě lhala... Teď už nelžu... musela bych si pamatovat, co jsem komu řekla...

Jsem stará, tak už nelžu.
Jako dítě jsem lhala. Zjistila jsem jednou, že rodiče si mou odpověď na otázku, s kým jsem byla venku, šli ke kamarádce ověřit. Strašně mě to urazilo. Od té doby jsem jim začala lhát s naprosto čistým svědomím, i když o nic nešlo a neměla jsme co skrývat. Byla jsme totiž přesvědčena, že jim po tom nic není, ře je čistě moje věc, o čem je budu informovat. To mi bylo asi 6 let, nebylo to v pubertě. Uvádím to jako další příklad, proč děti lžou.
Někdo může přestat být dítětem velmi brzy a cítí se jako dospělý, a v podstatě dospělý je.

No, ovšem spoustu lidí, například mě, by ani nenapadlo nechat tepláky odmočit a něčím to drbat, tak je tam prostě flek, a co? Tohle je třeba problém naprosto mimo mou rozlišovací schopnost. Každý jsme prostě jiný.

Promiň, není to rytí a neber to ve zlém... ale není to trochu výchova k utíkání od problému? Nebylo by lepší, kdyby syn pochopil, že ho neuškrtíš, když přijde a řekne na rovinu:" Honili jsme se s klukama, spadl jsem a mám velikou díru na koleni, mrzí mě, že jsem je potrhal, nechtěl jsem je ničit, ale nějak se mi roztrhly... půjde to spravit?" Normálně říct, že udělal chybu, že to nebylo schválně a že hledá řešení jak to napravit.