Názory k článku Příběh jednoho kluka

Tak může se stát, že péče o dítě v NRP může být tak náročná, že dojde až k jisté formě týrání dítěte, což je samozřejmě velmi zlé (pro obě strany) a než by k takovému týrání mělo docházet,raději dítě dají zpět do DD, což z pohledu takové sociální pracovnice je taky odsouzeníhodné, to pak jsou ti hrozní pěstouni, co vracejí nebohé děti. Takže co s tím, když se zjistí, že dítě do rodiny "nesedlo"??? Nechat si ho v rodině není dobře a vrátit taky ne .

Sašo, a nemohla by sis toho šikovného chlapce vzít do péče ty, když je tak milý? Vypadáš na to jako vhodná osoba...Anebo přece jen taky tušíš, že "povídat si dlouhé hodiny" je něco zcela jiného, než každodenní běžný život...?
Prostě je vidět, že vůbec, ale vůbec nevíš nic o tom, jak náročné to může být mít doma NĚKTERÉ dítě.

a chci jen potvrdit, ze opravdu v nekterych DD se kontakt ditete s vnejsim svetem moc nepodporuje. V jednom DD pracuju. Vzit si dite na vikend domu znamena snest prupovidky od kolegyn. Diteti je po navratu do Domova u srdicka tak nejak hur, nez kdyby vlastne nikam nejelo a nepoznalo, ze existuje i neco lespiho nez je prave DD. Staci si jen vzit dite na vychazku, ve svem volnem case a uz slysim na adresu ditete: Priste nikam nepujdes... Navrat do te postylky, ve ktere je VETSINU dne, je tvrdy, a dite to samozrejme da najevo.... Nastesti pani reditelka je skvela a je pro kazdou "spatnost", tedy pro veskery kontakt s normalnim (prirozenym) prostredim, s dalsimi a zdravymi detmi atd...Jsem za ni moc rada.

pajaji, ale třeba na Slovensku kojeňáky vůbec nejsou! Tam se hned soc. prac. snaží umístit miminko do rodiny, a je to jen dobře. Dítě se nemusí vyrovnávat s nedostatkem lásky a bezpečí již od útlého věku, protože má milující rodiče hned od začátku. U nás je spousta dětí, které čekají na rodiče, a spousta rodičů, které léta čekají na adopci, ale ta byrokracie je prostě někdy, grrrr, hrozná.
Takže to jen tak na okraj...
Všem adoptivním rodičům tleskám!!!!

To máte pravdu,že vykašlat na školu se může,ale já jsem ve stručnosti rozpitvávala jinou podstatu věci.Na jednu stranu to jsou děti chudáci,ale na druhou stranu,co je mi známo,si moc ničeho neváží většina z nich.A rozdíl v tom vykašlání na školu doma-v rodině a v DD je v tom,že jako máma chodíte do práce, aby jste mohla tomu dítěti dát vzdělání a stojí vás to nějaké úsilí a hlavně peníze.A v DD to sice platí stát nebo my všichni danoví poplatníci,ale když se o své vůli,většinou z pohodlnosti a lenosti nedoučí,tak už to podle mne nikoho nezajímá,jsou to vyhozené peníze a ve finále ten člověk ví,že má zajištěnou existenci ve formě soc.dávek,což mám za to,že je nesrovnatelné třeba k otci rodiny,který přišel o práci a je na tom pracáku také.