Názory k článku Prohlášení občanského sdružení Zachovejte dětský domov v Pyšelích

No dobrý, tenhle argument by byl v pořádku, kdyby pan hejman prohlásil, že peníze, které by byly potřeba na rekonstrukci domova v Pyšelích (a že to bude hezkých pár miliónů) věnuje na podporu současných a budoucích pěstounských rodin tak, aby se VŠECHNY děti z domova umístily a domov nebyl potřeba. Ale tak to přece není. Debata se nevede, zda dětské domovy nebo pěstounská péče, ale zda je správné děti jen tak přešoupnou jinam, když už pro ně existuje stabilní prostředí etablovaného děcáku.

Já ho taky nevolila, ale myslela jsem středočeský kraj. Ale 22tis. preferenčních hlasů také o něčem vypovídá.

ok, necháme dohadování. Původně totiž šlo o to, že je Rath zralý do klece a vykrystalizovaná arogance...

Autorka nesmyslu, že se jedná jen o bouři ve sklenici vody, je zcela jistě úplně mimo!!!

Zajímalo by mě ale co můžeme dělat, abychom podpořili ty, kteří bojují o záchranu DD. Ráda bych nějak pomohla, ale nevím jak.

Pokud jde o Ratha, tak to je tragédie celého středočeského kraje, ale co jsme si zvolili, to máme. Ruší se regionální doprava, neopravují se silnice, neočkuje se,......... nejsou peníze. Dle Rátha za to může Bendl (mimochodem taky měkný gauner), nicméně pravda je taková, že Rath potřeboval zaplatit své volební sliby, placenou inzerci v Bohemia denících a co zbylo to rozkradl. Lidé z kraje se o tom bojí mluvit, aby nepřišli o práci, ale absolutně se nerezpektují jednotlivé kapitoly rozpočtu. Bere se odkudkoliv na cokoliv, výsledek je, že není na nic. No, hlavně, že ušetříme 30kč za poplatky a děti jezdí zadarmo. Určitě to ocení např. ti, kteří se nedostanou do práce, protože nepojedou vlaky.

1. Znám mnoho zdravotníků, tedy i doktorů, díky své původní profesi zdravotní sestry...
2. Mezi lékaři mám já i moje rodina dobré přátele i příbuzné.
3. Vystudovala jsem dvě vysoké školy a jednu VOŠ a stále studuji ještě školu další.
4. Ani jedna "moje" škola není medicína.
Z výše uvedených faktorů jsem si za mnohá léta o doktorech a studentech medicíny vypracovala jakousi utkvělou představu - třeba, že se jich všechno hned dotkne a neumí si dělat legraci ze sebe samotných a také to, že se hned zježí, když se někdo dotkne jakéhokoli, byť neznámého kolegy...
Většina. Neříkám, že všichni.
A ten výrok mám od jednoho z lékařů - ten má nejen smysl pro humor, ale i pro realitu...