Názory k článku Úklid dětského pokoje

Tak, abych řekla pravdu u nás je to jak přes kopírák náš Jakub, který je dostatečně starý na to aby věděl, že trička se necpou za postel a ani zpět do skříně, se chová jak malý kluk, kterému je 13. Jenomže je mu 20. Pak jde na scénu mladší syn Sebastián tomu bylo teď 16 a ten popis hádky jak kdo komu co sebral, a kdo co komu schoval.........ten popis znám důvěrně. Existuje v momentě uklízení dalších milon otázek a nějakých výmluv, ketré mají jistou přednost před uklidem. No ale, když to venmu kolem a kolem tak jsem doma NĚKDO !!!! Protože někdo uklidí, někdo vynese koš, někdo zajde s Vikaču a Melkec ven. Protože v pslední fázi jsem chtěla přece Yorkshírky já. Takže je na mně abych se o vše opět postarala. V momentě onoho zmíněného úklidu....se začínají dít divy, protože trička vyžehlená den před tím se okamžitě ocitnou v koši na prádlo s tím že to bylo špinavé, a v tom případě je třeba zaznat, že kam jinam než do prádelního koše patří! Je asi hrozně těžké vzít ten komín triček a dát je do skříně ono pro větší rychlost úklidu je jednoduché to sebrat a fláknout do prádla. Někdo to vypere zase, že? Druhá věc je ta, když to zjistím, že se tam včerejší žehlení nachází v tom prádle.....tak je u nás v momentě uklizeno, ale tak že ti dva hrdinové nemají v čem chodit......protože to letí z OKEN!!!!! A je mi jedno, že si sousedi budou povídat to či ono! A nazávěr, když si ještě něco dovolíte říct...těm pubescentům tak slyšíte sykavky, a různé jiné zvířecí zvuky.

Chtěla jsem se zeptat,jak to je ve Vaší škole s SRPŠ?Když jsem chodila na střední,museli jsme platit 500,-povinně.Tedˇ na stejnou školu chodí moje mamka a kladla jsem jí na srdce,a´t není blbá a neplatí to.Nemají ani ples,ani radovánky....prakticky nic,protože jsou dálkoví studenti a ani pro ty denní škola nic nepořádá.
Vyhrožovali jim,že pokud nezaplatí,dají je na internet jako dlužníky a u maturity se budou divit...tak bohužel musela zaplatit.
Jen si to spočítejte 40 tříd x 25 studentů x 500,- ročně-minimálně 200 000tis.Prý to mají na počítače.Je legální to vymáhat takhle?

Petru, hezký přístup. Teď, co jsem na mateřské, jsem najela na styl: středa - utírání prachu, čtvrtek - luxování a vytírání, pátek - navařit, víkend - užívat si. Samozřejmě s drobnými obměnami. (On je stejně člověk i po odpočinkovém víkendu s kojencem a batoletem občas dost unavený.) Pořádek je zkrátka fajn věc, ale nestojí za to obětovat mu všechno. (Viz jeden můj katastrofický příspěvek o pár řádků výš.)

Doporučovala bych nedávat. Já jsem podobným způsobem připravila svého tříleťáka o vodní samopal. Nechal ho totiž před domem a odmítal si ho sám donést domů. Upozornila jsem ho, že si ho možná vezme někdo, kdo půjde kolem, když ho tu nechá. Nechal, tak jsem ho nepozorovaně odvezla do města a položila tam na lavičku, ať si ho najdou jiné děti. Tříleťák se na samopal pak nějakou dobu ptal, řekla jsem mu, že si ho asi opravdu někdo odnesl. Zafungovalo to, od té doby si na své věci dává pozor.

Priority jsou pro mne klíčovým slovem. Vyšla jsem z rodiny, kde to vypadalo následovně: oba rodiče pořád v práci, často do noci, často i o víkendu. Pamatuju si, jak jsem pořád vyhlížela z okna mámu, jestli už nejde, slunce zapadalo... Pamatuju si, jak jsem jí v osm večer volávala do práce, kdy už přijde.. Když pak měla trochu volna, rozhlídla se u nás doma a dostala z toho bordelu amok. Takže věčný křik, hádky rodičů, když už tedy byli doma. S odstupem času člověk mnohé pochopí a odpustí. Já pochopila, že máma chtěla zvládnout všechno a priority si neurčila. Myslela si, že to prostě půjde. Jenže byla akorát nervózní a sedřená. Takže se snažím dělat si to svoje (emancipovaná po mámě), ale při pohledu na souvisejí důsledky v podobě ukrutného nepořádku prostě jen zhluboka dýchám a radši jsem zticha. Ambice mít doma pořádek jsem se, alespoň prozatím, vzdala - vím, že člověk nemůže mít všechno.