Názory k článku Český druh "superžena": kdo se jí odvděčí?

Cherokee se to jmenuje.

Já myji jen okno do obýváku - přeleštím nasucho od prachu. Tak 4x ročně, ostatní možná 2x ročně.

Podle mě je důležité zachovat základní hygienu a vlastní spokojenost). Mě třeba pije krev bordel v kuchyni, ale hromada oblečení v ložnici je mi fuk..

Lusika

Jojo, muj manžel je úžasnej, všechno zvládá sám - právě uplácal knedlíky k rajské... ale maminka ho taky nic nenaučila, když se mnou začal chodit, tak ani NEVEDEL, že se myje záchod, on si myslel, ze kdyz se to spláchne, tak to stačí. V životě to nedělal a asi ani neviděl mámu to dělat. Dodnes když k ní přijdou, tak si sednou (má 3 syny) a čekají, až je někdo obslouží. tomu jsem se vysmála hned jak jsme spolu začali bydlet, naštěěstí byl ještě pořádně zamilovanej a od té doby mu to přijde samozřejmé. Mám malou dceru, je jí 10 měsíců a už ted spolu každý večer uklízíme hračky. Zatím jí to baví. Už ví, že se to večer musí udělat. Postupně jí ukážu všechyn domácí práce a jestli bude mít bráchu, tak tomu to ukážu ještě důrazněji. Přijde mi, že v ČR se jinak vychovávají chlapci a jinak holky. Holka je holka, musí se naučit.. kluk, radši si běž hrát. Bude to tím. Snad to změníme.

já myslím, že většina z nás se ráda oblíká hezky i jako dospělí , takže mi přijde vcelku normální, že se mlaďoši - kterým na vzhledu záleží strašně - chtějí hezky oblíkat.

Značkové a kvalitní věci... tam vidím zatracený rozdíl v tom, jestli všichni musí mít tričko od Lacosta, jinak nejsou IN, a nebo jestli je za "značku" považováno i třeba HaM nebo CaA či jak se to píše, kde lze slušné kousky získat ve výprodejích za hubičku a když si někdo může dovolit nakupovat v sekáči, tak může tam klidně taky.

Ten první případ s Lacostem bych považovala za těžkou snobárnu, ten druhý za vcelku normální chování

Lindě díky za zkušenost s Angličany z dovolené... Celkově bych teď řekla, že by se mi líbilo, kdybychom si z těch Anglánů (jako příklad) vzali aspoň a jen sem tam něco. Jde asi vážně o nějaký ten balanc. Většina ženských u nás to s péčí přehání(a já ji vlastně vidím fakt hlavně na písku, jak je to pak doma, o tom už se tu diskuse vedla). Jde mi spíše o celkový postoj a přístup, ne tolik o jednotlivosti. Kohnová a Lenka to vystihly. Už bych se opakovala.
Teď mě napadá, chtěla bych na tom hřišti sice vidět houf maminek s dětma (to je v pořádku), ale chtěla bych se tam setkat i s ženskýma. Tím mám na mysli, že mě potěší, když člověk, se kterým se tam setkám, je nejen máma ale i ženská a má to v sobě aspoň do určité míry oddělené. Je to stále o tom stejném, jen jinými slovy. Jinak se snažím neřekla bych že hřišti se vyhýbat, ale přidávat k němu dcerce alternativy-furt něco vymýšlíme..)