Názory k článku Co kojenec říká pláčem?

Ahoj,
nepropadejte beznadeji, ja mam 3 deti. Prvni brecelo non stop,byla jsem z nej hotova,to druhe uz bylo klidnejsi a treti je proste pusinka,doufam,ze ji to vydrzi :-). Kazde dite je jine :-)

piraela,
ja netvrdim, ze je hodne mimi zasluhou matky.
taky mam dobrou kamaradku, ktera maleho koji podle potreby a nosi a spi s nim, a on presto spokojene dite neni. je to takovy maly nasranek.
ale zas mi kolikrat pada brada, kdyz vidim, jak s nim mluvi tata. nebo jak se chova k mame. nebo jak se ho snazi manipulovat babicka.
pak mam treba kamaradku, ktera taky dlouho kojila a vse vyse uvedene, ale zase zije ve velkomeste, kde dite nema potrebnou volnost, a kdyz se to da dohromady s maminou uzkostlivosti.... je z nej kluk, ktery si fakt ublizi i u nas na dvorku, kde si podle meho nazoru nikomu nic stat nemuze.
tim doplnuju: pracloveci mimino predpoklada, ze kolem sebe bude mit spolecnost, ktera je v pohode.

Ahoj Terez,

náš malej byl to samý, v porodnici to začalo a trvalo zhruba do 7 měsíců. Má hódně silný hlas, s přehledem přeřval všechna mimina v porodnici, takže fakt síla. Nefungovalo vůbec nic, naopak jsem zjistila, že někdy jak mě viděl spustil ještě víc. Celou dobu jsem byla klidná, stále ho utěšovala, houpala, kojila, hladila atd. Za tu dobu jsem se zhroutila 2x (to znamená, že jsem začla vzlykat nahlas), ale nikdy před malým (byla jsem na vše úplně sama bez pomoci, babičky nefungovaly, manžel snášel brek velmi špatně, navíc jsem chtěla, aby se vyspal do práce). Mrňous spal pěkně v kočáře, proto jsem s ním jezdila denne 3-4h. Spánková deprivace byla hrůza, ale horší bylo, že jsem malého neuměla utěšit. Zjistila jsem, že čím míň spal, tím hůř usínal. Jeho pláč zřejmě souvisel i s jeho fyzickými limity, poté co se začal pohybovat, pláč se vytrácel. Celkově byl citlivější na nové věci, neměl rád náhlé změny, hlavně v režimu. Dneska je pohodový (máme 17m), je to silná osobnost, nesnáší příkazy ani zvyšování hlasu (ostatně kdo z nás dospělých ano),ale má rád lidi, velmi rád sdílí věci s ostatními, neubližuje zvířatům a zatím nemáme přílišné vztekací etudy. Věřím, že se mi tím vrací všechno úsilí co jsem do něj vložila a samozřejmě vkládám. A ještě mě napadá jedna věc s usínáním. Zhruba do 2m jsem ho musela uhoupávat v náručí po každém kojení (rozmezí 0,5-2h), takže síla. Dostala jsem radu, nechat ho usínat na péřovém polštáři, prý to kojenci umožní pohodlí jako v děloze, nikde ho nic netlačí. Během 3 dnů to zabralo. Postupně jsme přešli na normální matraci.
A dle mého názoru, někdo, kdo nezažil tuhle situaci nemůže plně pochopit o co jde. To že má někdo "štěstí" a má třeba 5 normálně brečicích mimin, ještě neznamená, že ví jak na to, a proto má klidné děti. Měli jsme s manželem pokušení napsat příručku o kojencích, kteří se vymykají všem příručkám o miminkách, které nikdy nepláčí. A taky si nejsem jistá, jestli každý má dítě, které si zaslouží nebo které zvládne.

Všem Vám přeji klidná miminka! :)
Marlenuška

Jste velmi moudra. Zeny dnesni doby Vas nechapou.Plne s vami souhlasim. Svou dcerku jsem kojila do 3 let, nosila jsem ji v satku a spala vedle nas (ted spi ve svem pokojicku). Byla velmi aktivni, ucila se velmi rychle, zacala mluvit velmi brzy. A ted sveho sedmimesicniho syna vychovavame stejnym zpusobem a je take velmi aktivni jako dcerka. Uz leze, stoji... Obe deti diky noseni driv objevily svet, proto se rychle vyvijeji, ze? Hlavni je, ze jsou vesele!!

Souhlasím s tebou,náš mlaďásek je taky pohodář,a zapláče jen když je fakt unavenej....souhlasím s tím,že děti potřebují být u mámy a na všecky psycho studie se vykašlu,prostě dítě potřebuje mámu a její blízkost a s nějakejma flustracema ať jdou do háje psýchologové....takový¨ch flustrovaných dětí jsem ve škole na II.stupni zažila až až.