Názory k článku Porodní plán

Ajeje, pardon, chtela jsem rict v 10 letech (ne v 10 hodin nebo neco jineho:)))

Cizinko, já bych teda k soudu nešla (pokud by teda nejednalo o nějaké závažné ublížení na zdraví z důvodu zanedbané péče lékařů). Že je těžké si stěžovat, to je mi jasné, jak jsem psala, mně trvalo zhruba půl roku, než jsem vzpamatovala. A ke stížnosti mě hodně poňouklo i to, že sleduji HAM a vůbec věci kolem porodů a číst si výsledky různých jednání o porodech, to je něco jako od šoku k šoku :o/ Pravda je, že když jsem nakonec sedla, sepsala co mi vadilo, proč mi to vadilo a jak by se to dalo zlepšit, tak se mi vnitřně dost ulevilo. Holky z HAMu mě lákaly na osobní setkání s personálem porodnice, na to jsem se teda necítila ani omylem a dejme tomu, že bych ho zvlála až dneska - po dalších dvou úžasných porodech, které by asi nebyli tak úžasné, kdyby ten první porod nebyl pro mne tak psychicky příšerný (nebýt nočních můr z prvního porodu ještě ve třetím těhotenství, tak bych se nejspíš nesnažila tak usilovně zařídit si takovou péči, která mi bude maximálně vyhovovat a "spokojila" bych se s kompromisem).

Jinak téma porodů - zrovna dneska vyšel článek v Hospodářských novinách a mne se chtělo zalkat :o/

"Jako matka dvou dětí bych si nedovolila přivést je na svět bez přítomnosti lékaře," říká vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví pražského magistrátu Alena Váňová. Vysvětluje tím, proč magistrát neudělil akreditaci porodnímu domu U Čápa, kde se mělo po vzoru ciziny rodit přirozeně, bez lékařů, za přítomnosti porodních asistentek. Pokud by nastaly komplikace, měla být žena (stejně jako v zahraničí) převezena do nemocnice.
...
Třeba odebírání dítěte bezprostředně po porodu, namísto okamžitého přiložení k matčinu prsu. Tento moment je podle WHO důležitý pro spuštění kojení a další zdárný vývoj dítěte. "Vždyť je to hnusné," říká ale nestor českých porodníků Antonín Doležal ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. "Dítě se musí nejdřív umýt."

Aůůůůů :oO :o( Celý článek:
http://hn.ihned.cz/c1-21232150-rodicky-nemame-moznost-volby

A představa, že to tady někdo změní... to se na mě nezlob, ale to je čirá naivita.

Nemáš pravdu. Já si taky stěžovala, stěžovala jsem si asi až půl roku po porodu, protože dřív jsem prostě neměla sílu ani chuť a představ si - krátce poté se v dané nemocnici některé z věcí, na které jsem si stěžovala, změnily. Nedělám si iluze, že by to bylo JENOM kvůli mé stížnosti, ale věřím tomu, že se tam podobných stížností nahromadilo víc a už to nějak řešit museli. A to můj názor na danou porodnici je ten, že primář umí krásně dělat ze stěžovatelů blbce (i v novinách se řešila nějaká stížnost, četla jsem odpověď primáře :o/). Asi tak - když jsem před sedmi lety byla těhotná s prvním děckem, byla situace v pražských porodnicích co se přístupu k rodičkám týkalo, naprosto katastrofická (teď už je jenom děsná ;o) ). Naprostý nezájem o dodržování nějakých doporučení WHO a když na to člověk poukazoval, dostalo se mu odpovědi: a proč bychom něco měnili, když si rodičky nestěžujou? Mno, jsem ráda, že už si stěžovat začaly ;o)

Evelino i automechanik, který se vrtá v něčem tak stupidním a jednoduchým jako je auto, mívá problémy s různými vozy jednoho typu a jedné značky a nemůže říct, jak to moje konkrétní auto pojede či ne. Lidské tělo je jedinečné a porodník, i když viděl tisíc porodů, tak má pokaždý před sebou originál a neví jak je ženě a jak je miminku. Ví pouze, že když dáš nohy do štáflí, tak ho nebude bolet jeho individuální bederní páteř:)

Mluvila jsem čistě o porodu, ne o sexu ani o péči o dítě a následné výchově. Prostě stejně jako zubaři neříkám jak mi má vyvrtat zub a chirurgovi jak mě operovat... Ne že bych si nechala všechno tiše a apaticky líbit, ale prostě jsem nechtěla "radit" jak mají dělat něco, co dělají několikrát denně, a já poprvé... Až (nebo spíš jestli) budu někdy rodit páté dítě a budu vědět jak to přibližně probíhá, tak možná názor změním, ale zatím...