Názory k článku "Znásilnění" aneb Život s mentálně postiženým člověkem

Uff, uff, tedy reakce k shora uvedenemu clanku se jen hemzi hromadou velice zkreslenych informaci. Jako treba paskvil s udajnym zbavovanim svepravnosti. Takovy pojem totiz stavajici pravni rad CR vubec nezna. Vasi nevedomost ale omlouva fakt, ze i pres toto ho media (i ta velmi seriozni) velice rady pouzivaji a bohuzel velice casto - a to je pro mne naprosto nepochopitelne - i rada soudcu. Existuje pouze pojem "zbaveni zpusobilosti k pravnim ukonum". Vim, ze se poustim na tenky led, protoze pro mnohe z vas bude rozdil mezi svepravnosti a zpusobilosti k pravnim ukonum asi stejne velky jako u pojmu lide s mentalnim postizenim a mentalne postizeni, ale presto to risknu.
Je to proste tak, ze ceske pravo upustilo od zavadejiciho pojmu svepravnost jiz nekdy v 50. nebo 60. letech minuleho stoleti a do dnes se pouziva pouze zbaveni (nebo omezeni) zpusobilosti k pravnim ukonum. Rozdil je jednoduchy a spociva v zakladech pravni terminologie. Jednou veci jsou totiz prava cloveka, ktera ziskavame narozenim (podle nekterych teorii jeste drive) a omezit nam je muze pouze ve zcela vyjimecnych zakonnych pripadech soud (treba pravo na osobni svobodu v pripade nepodmineneho trestu odneti svobody). Tato prava jsou nam vsem bez rozdilu (tedy "prekvapive" i lidem s MP) zajistena napr. Listinou zakladnich prav a svobod. Tezko lze tedy kohokoliv zbavit svepravnosti - mit sva prava a uzivat jich je proste zakladnim znakem statutu zletileho obcana. Druhou veci je zpusobilost k pravnim ukonum, kterou lze v urcitych pripadech soudne omezit a nebo odejmout uplne (dotycny pak ziskava sveho opatrovnika). Plnou zpusobilost k pravnim ukonum ziskava clovek teprve zletilosti. Pro predstavu, co je pravni ukon uvadim, ze treba podepsani smlouvy, nakup rohliku v obchode, objednani sluzeb, hlasovani ve volbach atd. Zbaveni zpusobilosti k PU nebere cloveku jeho prava - ty ma stale - jen ma omezenou moznost pravnimi ukony se svymi pravy disponovat. Kdyz to vezmu hodne konkretne, tak clovek zbaveny zpusobilosti k PU muze jit se svym opatrovnikem do obchodu, vybrat si zbozi (rozhodnout se, ktere se mu libi), donest ho k pokladne, zde za nej opatrovnik zaplati (provede pravni ukon) a tim to pro nej konci, protoze koupene zbozi je jeho opatrovance, ktery si s nim dale muze delat co chce (s vyjimkou dalsiho pravniho ukonu - tedy ho nemuze treba opetovne prodat).
Stav lidskych prav je v CR velice zalostny, a to zejmena u lidi ze socialne znevyhodnenych skupin, kam patri i lide s MP. Rada spoluobcanu si stale mysli, ze nejlepsi by bylo tyto lidi nekam zavrit a nebo je zbavit jakekoliv lidske dustojnosti tim, ze jim zrusime obcanska prava. Stejne tak i cela rada opatrovniku si mysli, ze muze svemu zletilemu opatrovanci cokoliv zakazovat a stavet ho do stejne role, jako kdyby byl dite (v praxi to byva casto v situacich, kdy mu zakaze sexualniho partnera, volny pohyb pri vychazkach, spolurozhodovani o nakladani s financnimi prostredky, konzumaci urcitych druhu potravin - proste rozhoduje o vecech, ktere nemaji s pravnimi ukony nic spolecneho). To je ale opravdu zcela mylna predstava. K rozpoznani staci jen se trochu zamyslet a predstavit si, jak by se nam samotnym libilo, kdyby nam nekdo zacal zakazovat, zda si muzeme po praci dojit na pivo, zda si muzeme najit pritelkyni (nebo pritele ;-) zda a kdy si za vydelane penize koupime mobilni telefon a nebo kolik toho z neho protelefonujeme. Vim, ze nekteri z vas ted namitaji, ze lide s MP si nemohou o spouste veci rozhodnout, spouste veci nerozumi a je pro ne potreba zajistit velkou ochranu tim, ze za ne prevezmeme jejich prava. Tak to ale neni - kazdy z nas je vystaven pri disponovani s vlastnimi pravy urcitemu riziku - nekdy vetsimu a nekdy mensimu - mohu udelat radu chyb, ktere mi mohou znicit zivot a presto na to mam pravo, ktere nikdo nezpochybnuje. Proc by ho tedy meli mit zpochybnene lide s MP. To radeji hledejme cesty, jak jim poskytnout ucinnou podporu, aby svym pravum porozumeli a naucili se s nimi zachazet. Verte, ze to jde - jen jsou ted za ty roky diskriminace a prehnaneho pecovatelsky zneschopnujicicho socialniho systemu CR straslive pozadu.

No, jestli se nekdo chcete skutecne poucit, jak je to se zpusobilosti k PU, tak doporucuji navstivit napr. stranky Ligy lidskych prav (http://www.llp.cz/) nebo treba aktualni projekt I MY obc. sdruzeni Portus na http://www.imy.cz/.

Myslím, že je dobře, že ten článek napsala, už proto, aby si veřejnost uvědomila, že postižení nejsou jen milá, usmívající se stvoření, vděčná za každé pohlazení. Ale že mají taky své zvláštnosti a ne vždy příjemné.
Mně kupříkladu vždycky přišlo, že "Downi" jsou milí a příjemní. To asi ve většině také jsou. Ale poznala jsem holčičku (pětiletou)s Downem, která byla vyloženě hodně nepříjemná, až krutá k ostatním dětem, zjevně věděla, co dělá, a dělala to naschvál. Vyloženě hřešila na to, že jí všechno projde, protože je postižená. Tak to u nich funguje. Terorizuje svou mladší sestru a fyzicky jí ubližuje, protože "ona za to nemůže".
Tím nechci říci, že postižené děti jsou zlé, ale to, že všichni takoví nevinní andílci nejsou, jak nám předkládají média.

A jste povinni za svéprávnou osobu platit dluhy? Já se domnívám, že nejste. Pokud někdo půjčuje mentálně postižené osobě, byť svéprávnosti nezbavené, nemůže se divit, když o svoje peníze přijde.

Rozumím, to co píšeš je podle mne ale částečné zbavení svéprávnosti. V lehčích případech postižení.

Já jsem ale měl na mysli jak to je při úplném zbavení svéprávnosti v případě kdy onen člověk je nebezpečný sobě a okolí. Měl by jít do nějakého ústavu aby ho tam hlídali, tak si myslím že je možno přijat za něj zodpovědnost. V tom případě přijat zodpovědnost znamená opravdu zodpovídat. To znamená že když taková osoba někoho přetáhne pantokem po hlavě, tak za to nezodpovídá ona sama když je zbavena svéprávnosti, ale posuzuje se, zda opatrovník porušil nebo neporušil své povinnosti.

Nevím, nejsem právník a tak je možné, že to tak nefunguje. Anebo takové charakteropaty necháváme svobodně běhat po ulicích a čekáme až takový charakteropat opravdu někoho zabije? Takhle by to ale fungovat nemělo. Opravdu nevím. Rád se dám poučit, jak je společnost proti charakteropatům zabezpečena. Možné je že fakt nijak.

Na Váš dotaz dlužno odpovědět, že romské dítě od dítěte Inda nerozeznáme, protože romové jsou indočeši, tedy indického původu.
Důvod stěhování romů z Indie počátkem 5. století n.l. spolehlivě neznáme. Předpokládá se, že Indové romy ze své země vyhnali, protože ztratili trpělivost snášet jejich vlastnosti.