Názory k článku Porod v 32. týdnu těhotenství

Při čtení vašeho příspěvku se mi oči zalily slzami,neboť jsem si vzpomněla na porod svého prvního syna-jako bych to psala sama.Porod ve 32.týdnu, akorát ve FN Hradec Králové a syn měl o 10dkg a 1cm více.Mě,bohužel, nechali rodit normálně,což se zřejmě podepsalo na zdravotním stavu mého syna-došlo u něj ke krvácení do mozku a navíc byl také kříšen.Dnes je mu 14let,je to šikovný kluk, ale v životě to bude mít složitější-je tělesně postižený a pohybuje se na vozíku.No a s ne příliš taktním jednáním personálu nemocnice jsem se také setkala.Když jsem ležela na "hekárně" ptala jsem se sestřičky, jestli takhle malé dítě má vůbec šanci přežít.Čekala jsem odpověď typu:Takových dětí už se tady narodilo a to byste koukala.... Místo toho mi sestra řekla:Vždyť jste ještě mladá,vy ještě budete mít dětí!! Všechno korunoval lékař z oddělení nedonošených dětí,když mi chtěl sdělit ultrazvukový nález-oboustranné krvácení do mozku.Řekl:Nic si z toho nedělejte, za války lidem ustřelili půl mozku a taky mohli žít...!!!Tak tohle mi sdělil odborník! Vám ale přeji,ať máte štěstí na skutečné odborníky a ať vám váš chlapeček dělá jen samou radost!!!

Ahoj,tak mi malem u clanku tekly slzicky. Rodila jsem take ve 32tt,take jsem si rikala,ze jsou to jen poslicci,jenze ja to mela po odlouceni placenty. V nemocnici sme byli take 5 tydnu,a take jsem si maleho pochovala az po trech tydnech,byl to silny zazitek,a hlavne napor na psychiku,ale vsichni sme to krasne zvladli,a navzajem se podporovali. Nas synacek-milasek je to nejstatecnejsi miminko na svete. ja mela teda stesti ze jsemz HK,tak ze jsem maleho mela kousek od sebe,ale i tak. Samozrejme jako vsichni rodice sme byli z naseho syna naprost nadseni. My meli 1930g a take 42 cm. ted nam jsou skoro 3 mesice,vsechno sme krasne dohnali,a doktori rikaji,ze zvladame i nektere veci,ktere nezvladaji,ani miminka narozene v terminu,a se stejnym vekem :-). Dela nam obrovskou radost,a budeme si milacka pekne rozmazlovat. Pribeh my prijde jako by jsem ho psala ja... Preju vsem maminkam hodne stesti,a hlavne zdrave mimiínka. Mejte se hezky, Pa my TRI!!! :-) Jo,.jeste k personalu,bylo to hrozny,zadmy soucit,zadne prijemne sestry,pro ne byla hruza,ze museji byt v praci,a otravovalo je cokoliv na co sme se chtali,kterakoliv z maminek zeptat-hruza-bylo by to na stiznost,to jak mluvili sproste,a vylozene je stvalo,krmit a prebalovat ty nadherne miminka,kdyz jim v TV bezel serial,nebo meli rozectene noviny,ne vsechny.byli 2-3
super,ale vetsina. Ale doktori byli naprosto uzasny,vsichni.

Paní Aleno.
Dočetla jsem si Váš příspěvek a je mi smutno. Hlavně by si ho měli přečíst zdravotníci a zamyslet se nad svýcm chováním.
Zároveň je nádhera, jak jste to se svým manželem a sluníčkem všechno ve zdraví přežili. Uvidíte, všechno bude v pořádku, malý se bude mít čím dál tím více k světu, dožene své vrstevníky. Strašně moc Vám to přeji. :)Vy i Váš manžel si to po tom všem zasloužíte. :)
Zároveň přeji všem maminkám, aby jim jejich děti dělaly jen radost a byly moooc zdravé a spokojené. :)

Taky jsme si tím prošli - porod v 32. tt, císařským řezem pro ohrožení života dítěte i matky (vážná choroba ledvin matky). Porodní váha 1610 g a míra 40 cm. Kdo nezažil, nepochopí. Ten strach a obavy o miminko.... Když jsem příspěvek četla, úplně se mi vybavovaly chodby porodnice, novorozenecká JIP, štítek na postýlce, inkubátory.... Naštěstí se Jony narodil už připravený, neměl žádné problémy, jen potřeboval vykynout....

Ahoj Katarino, můj syn se také narodil předčasně ve 32tt a nikdo nám neřekl proč, dnes to už neřeším. Jelikož jsem porodila za 2 hodiny od příchodu do porodnice, tak mu nestačili dát nic na vývoj plic a tak měl po porodu problémy s dýcháním (plíce na půl hotové). Domů jsme šli po 4 týdnech. Vojtovu metodu jsme také cvičili cca 4 měsíce. Jen tě musím uklidnit, protože děti sice při ní strašně pláčou, ale dle naší rehabilitační to není z důvodu bolesti, ale protože nemůžou ovládat své tělo a tak se vztekají. Matějovi je teď 2,5 roku a je v pořádku, od dvou let mluví ve větách a od minulého týdne jsme bez plen. Ještě jsme sledovaný na neurologii, ale jen kontroly jednou za půl roku. Teď čekáme druhé mimčo a já doufám, že se dítě nenarodí předčasně, vím, že bysme to zvládli, ale kdybych si mohla vybrat pro své dítě start do života, tak klidnější by to vyhrál. Tobě i Radovánkovi přeju hodně zdraví a štěstí.