Názory k článku Dům se zahradou zvaný "ŠKOLKA"

ja to nepsala pro pobaveni.... ale budiz:-)
Treba Klarka, kdyz se dost naji a pak by sla nekam litat nebo tak, tak se klido pozvracet muze. Neni to, samozrejme, pravidlo, ale stat se to muze. A po jidle ma byt klid...nebo ne? Je to tak i u zvirat :-)))

Jenže Šárko, ono rodiče mohou nezvládat pestrý program pro dítě připravit ne proto, že by byli líní, ale prostě proto, že na to nemají patřičné schopnosti (a to nejen ty, které se dají "naučit"). Ne každý má dar věnovat se dítěti a výtvarkovat s ním a zpívat a kdesi cosi. To nemusí být o lenosti, ale o tom, že člověk nemá to nadání pracovat s malými dětmi. Kromě toho dalších pár technických připomínek:
- individuální program je hezká věc, ale nezapomeň, že od šesti let děti čeká škola, a v ní ten řád být musí, a i když někdo vybere hodně alternativní školu, tak dítě ten řád čeká přinejmenším v práci, všechna zaměstnání skutečně neumožňují volnou pracovní dobu
- nemusí dítě znát stopadesát básniček zpaměti, ale trénink paměti je dobrá věc, protože ji dítě bude tisíckrát za život potřebovat; náš kluk nikdy nebyl na básničky, a teď už má ve druhé třídě trochu problémy při práci, a to je teprv začátek!
- i když rodič může stokrát chtít dítě něco naučit, když se setká s podobnou individualitou jako třeba já, tak se dítě prostě šprajcne a nic dělat nebude; zatímco ve školce je teoretická možnost, že bude dítě "strhnuto" k pozitivní aktivitě příkladem kolektivu (jako např. náš synáček; nesnášel zpívání, nikdy nezpíval a nepřál si, abych mu zpívala já - přišel do školky, dětičky zpívaly kolem klavíru a ejhle - najednou se rozezpíval! --- kroužek by to nespravil - zkoušela jsem ho do jednoho zpívacího kroužku propašovat a odmítl)

Takže - školka opravdu nemusí být "nutné zlo". Pochopitelně záleží na tom konkrétním uskupení pedagogického sboru - když nejsou dobré učitelky, nespraví to ani svěcená voda.
M.

A ven chodi podle pocasi a spat po obede nemusi. Zatim tam nikdy po obede nezustala, ale uz jsem se informovala. Museji sice pul hodinky po obede byt v klidu a lezet, ale je to prave kvuli tomu obedu, aby treba nezvracely a tak. Coz je logicke - jsou prece nejaka hygienicky pravidla.
A kdyz po te pul hodince neusnou, jdou si treba malovat nebo delat nejakou jinou klidnou cinnost. Rozhodne je nenuti spat. I doma chodi moje holcicka po obede spat...

A upozornuji, ze to neni soukroma skolka, ale statni...a nemuzu si v nicem stezovat.

Plně souhlasím, školka není nutná pro malé děti,aby tam byly celý den. Většina maminek nemá na výběr,pokud musejí pracovat,aby měly peníze.V tom to asi je. Záleží,kde je dítě šťastné,pokud chce jít do školky a nevadí mu to i ve 3letech,tak je to prima.Ale zamyslete se nad tím,co si každá z Vás pamatuje ze školky? Možná to bude jedině to,že jste musely vstávat ještě za tmy a musely tam chodit,ikdyž se Vám třeba nechtělo.Mezi největší zážitky z dětství patří většinou výlety spojené s tatínkem a maminkou,nebo společné hry s rodiči a sourozenci,nebo dovolená.Myslím z období do 6let.
Určitě si také nemyslím,že pro život je nejdůležitější umět 150 básniček a písniček,ale vybudovat si opravdu pevný a citový vztah s rodiči.
Taky to je tím,jak se rodiče dětem vlastně věnují?Pokud chodí do mat.centra,nebo na písek si vlastně jen poklábosit s jinými maminkami,tak z toho opravdu dítě moc nemá.Co se dítě naučí ve školce,se naučí i doma,stačí jen chtít.Myslím,že je to pro mnoho maminek i pohodlné,dítě dám do školky,tam se o něho postarají,ale když je tam 30dětí myslíte opravdu,že je to kvalitní péče?Pokud se podíváte na program dne,vidíte,že většinu dne děti plní samé úkoly,jako na vojně,skora žádná individualita,to by musela být soukromá školka a ne přežitek socialismu.Je tam přísný řád,je to jasné,ven se nemůže jít podle počasí,přece je na to určená hodina.
Odpolední odpočinek je nutný skoro ve všech školkách,dítě musí ležet.
Samozřejmě,do školky se musí chodit alespoň 1rok před školou.
Trochu mi to připomíná Domov důchodců,tam je taky pohodlné dát staré lidi,tam se o ně někdo postará,hlavně bez problémů!

Paní učitelko v MŠ,

velice by mě zajímalo, co byste mi poradila v případě, kdy jsem skoro denodenně poslouchala nářky od paní učitelek:
"On se nezapojuje."
"On si nehraje."
"On se bojí projít okolo radiátoru, protože škrčí."
"On se neobléká."
"On se dnes oblékl, ale je to pomalé."
"Jak doma jí chleba s máslem? - To neumí vzít do ruky?"
"On si hraje stále se stejnými hračkami."
"On nechce zpívat, když cvičíme na besídku."
"My se musíme více starat o menší děti a ne o něho."
"On neumí jezdit tramvají."

Měla jsem sto chutí vždy říct: "A co jako mám dělat?"

A tak bych mohla pokračovat ještě dále, kdybych zapátrala v paměti. O čem tyto stížnosti hovoří? Vypovídají o tom, že nemám normální dítě?

Vím, že je dobré s vámi jako učitelkami spolupracovat (teď v té jiné školce je to už dobré), ale ta ochota spolupráce musí být oboustranná - takovéhle nářky spíše každého odradí. My jsme to vydrželi dva roky, protože jsme měli strach, jak by synek zvládl přestup do jiné školky (= do jiného prostředí). Naštěstí to zvládl dobře - tím beze zbytku zmizely moje pochyby o tom, že mám divné nebo (jak se ony učitelky rády vyjadřovaly) "autistické" dítě, které vyžaduje zvláštní péči. Všechno bylo jenom zbytečným nervováním nás, rodinných příslušníků.

Přeji hodně zdaru ve vaší práci (uznávám, že zabavit a věnovat se tolika dětem je náročné a ne každý by takovou práci zvládl), ale zajímal by mě Váš názor.

Afrikánka