Názory k článku Dítě jako dar

Mně se líbí článek i názor Míši3. S oběma souhlasím. Míšu3 mám ráda, ač se neznáme osobně, s jejími názory většinou souhlasím (i když ne vždycky, třeba ona si myslí, že používat látkové plenky je blbost :-)). Možná leckteré nedorozumění v téhle diskuzi vyplývá z toho, že nedokážeme zformulovat své příspěvky úplně přesně, nebo naopak nedokážeme pochopit, co autor příspěvku chtěl vlastně napsat, možná třeba hledáme v příspěvku něco, co tam není. Už se mi to taky párkrát stalo a možná ještě párkrát stane...

Článek se mi moc líbí a je mi tak trochu líto autorky prvního příspěvku,když na štědrý večer sedí u počítače a hledá,co by autorovi vytkla.
Rozumím tomu,co chtěl autor sdělit,mám dvojčata a ještě jsem se jich doslova nenabažila,nemůžu se na ně vynadívat,když spinkají,milovala jsem ty chvilky,kdy jsem je obě najednou kojila.Nic na světě mi nevynahradí jejich úsměv,jsem šťastná,když se s nimi můžu mazlit a největším vánočním dárkem pro mě bylo sdělení neuroložky,že už k ní nemusíme jezdit a můžeme přestat s cvičením Vojtovy metody,protože děti všechno dohnaly a vyvíjejí se tak,jak mají.
Děti jsou prostě úžasná stvoření a máme se od nich co naučit.
Nevím,kolik má Misa3 dětí a myslím,že nepotřebuju,aby mě nabádala ke snaze být dobrým člověkem a případně vychovávat děti k této snaze.Své děti miluju natolik,že by mě ve snu nenapadlo vést je v životě k něčemu špatnému.A přeju jí,aby ji v životě potkalo alespoň tolik krásného,jako mě.A pokud toho má na srdci tolik,co by všem ostatním chtěla sdělit,navrhuju jí,ať sama napíše alespoň jeden článek a nesnaží se jen hledat něco na názorech druhých.

Mam skutecne daleko do cynismu, ale mam obavu, ze predstava nevinneho ditete spojujiciho narody, zachycena zvlast v ceskych betlemech, je fikce, nebo rekneme spis vrouci prani autora a vetsiny z nas.

Je bohuzel prilis lidske krutosti a nenavisti, ktera na detskou nevinnost naprosto neda. Nechci je pripominat, ale nekolik tech, kdo hodne znaji biblickou souvislost vi, ze prave svatek nevinatek je odvozen od opaku smireni a lasky k malemu diteti. Nechci pripominat vsechny nelidske tvrde a zle veci, ktere se vyskytly, bez ohledu na nevinne a bezbranne. nechci o tom vic psat proto, ze tohle vse vzbudi jako vzdy odpor tech, kteri jsou presvedceni o tom, ze kdyz o nekterych" nepeknych" vecech nebudeme mluvit, tak je to jako by vubec neexistovaly, nebo jeste lepe nam nemohly ublizit. Ale hlavne proto ze je stedry vecer a ze ted ho vetisna lidi slavi se svymi rodinami.

Takze verim, ze v lidech je i dobro.

Takze verim, ze dite ma strazene andely a vetsinou ho skutecne chrani.

Takze verim, ze dite, ktere se sotva batoli, ma vetsi stesti nez vsichni dospeli, pokud se tyka nebezpeci a urazu...

Takze verim, ze jeho pravymi straznymi andely, jsou hlavne jeho milujici rodice a ze premysleji nad detatkem ani ne tak nad tim cim jednou bude, ale spi jak nejlepe ho vychovat.

Verim, ze zasady: milovat, chranit, vychovavat( vlastnim vzorem), at je kdokoliv nazyva jinak jsou tim, co bude pro dite a jeho rodice ten hlavni kompas, ktery z nej udela dobreho cloveka.

Rada bych, kdyby vetsina lidi pomahala detem i dospelym, driv nez samy projdou dost tvrdou skolou a dokud nepoznaji soucit a litost. Nekomu je vrozena, jiny se k ni dostene utrpenim, ale jini budou pocitovat jen strach o sebe a jejich nazor nic nezmeni.

Ale mozna jsem prilis daleko tomu co dnes citi deti a jejich rodice, radost, stesti a nespochybnitelnou viru v dobrou budoucnost, protoze v pohadkach prece vse vzdycky konciva dobre a poznani, ze v zivote vzdycky nemusi, je prilis dospele a nektere lidi snad ani nepotka.

Nevim ani co prat malemu diteti.

Aby bylo stastne? Ale to mozna znamena vzdy odmrstit vse, co by nase stesti mohlo zvratit, pohled na trapeni druhych, natoz snaha mu porozumet jinak nez jako necemu, co si privodili sami.

Aby bylo chytre? Co by to melo znamenat? Aby dokazalo vzdy odvratit vse neprijemne co by mu mohlo hrozit?Ale co ostatni a co kdyz je chytrost nekdy na ukor druhych?

Aby bylo moudre? Jenze s moudrosti musime projit velkym utrpenim a i tak je sporne jestli ji muze nekdo z nas trvale udrzet. A prat diteti trapeni?

Takze zustanu u tradicniho, prani zdravi, prani psychickych daru a schopnost obohatit druhe i treba usmevem i treba poznanim rodicovske lasky.

A ocituji to, co mi vzdycky rikal dedecek. "Nesnaz se byt chytra, nesnaz se byt ucena, nesnaz se byt slavna, nesnaz se byt dobra katolocka nebo budhistka. Snaz se byt dobrym clovekem. To ti jako program na cely zivot uplne staci. A je to svata pravda. Je strasne snadne z toho uhnout a strasne tezke se u toho udrzet.

Takze snazme se byt dobrymi lidmi a pripadne vychovavat sve deti k teto snaze, to nam jako program na pristi rok, i leta pristi, docela staci...

Krasne Vanoce a pekny novy rok.