Názory k článku Ať žijí duchové!

Jejda Martino, shodou okolností v dnešních Lidovkách mluví dětská psycholožka, uvádí tam že asi polovina
dětí co koktá začala koktat po Mikuláši a úleku z čerta...
Nepíšu tyto řádky z nějakého plezíru, ale ze svých osob. i profesních zkušeností. Pa V.

p.s. když tak mrkni do dnešních Lidovek, jsou i na netu, ten článek jsem tam objevila až poté co jsem ráno psala tady , děti se doopravdy strašit nemají, není to žádna sranda.

Cauky Marti:-)
A vy budete zvat Mikulase? Ja abych pravdu rekla tak z toho taky nemam zrovna dvakrat dobrej pocit, jako mala jsem z toho taky mela hruzu a vzdycky se drzela taty jako kliste a kdyz jsem slysela certa jak lita s retezem po panelakovejch chodbach, jimala me hruza. Sice nekoktam ani se nepocuravam;-) ale dodneska jsem posera.
S manzelem na to mame na stesti stejnej nazor. Jit se nekam s Matejem "z dalky podivat", OK. Ale uz vidim jak na nej cert udela "budliky budliky" a on bude jecet mamiiiiiiiiiiii a ten vydesenej vyraz v ocich...na to fakt nemam, chudak malej:-)))

Zvláště nyní, na Mikuláše,
Mikuláše jako kladnou postavu ještě můžou zvládnout dobře, pokud nejsou moc bojácné.
Nestrašte je čertem, takhle malé dítě to bere doopravdy vážně a může mít zaděláno na koktání nebo pořádnou neurosu, raději čerta vůbec nezminˇovat.. :-)
Samozřejmě největší hrůzou pro předškolní dítě je strašení typu :
..odejdu pryč a nechám Tě tady, nebudeš mít mámu..
..nebudu Tě mít ráda...dáme Tě čertovi...
Lepší je okamžitý trest když zlobí, tyhlety "psychologické " postupy můžou nadělat pěknou paseku.
Veselého Mikuláše všem dětičkám V.

Jo, jo, to znám...
Kolem třetího roku si dítě začne uvědomovat nejen samo sebe, ale i to, že svět není jen bezpečné místo pro život, že jsou věci, kterých je potřeba se bát. A někdy se to zvrtne.
Dětský strach je iracionální, nelze ho zahnat racionální úvahou, že bubák neexistuje. V dětské představivosti existuje a jaký!!!
Nám se doma osvědčil systém "amuletů", tj. ochranných předmětů. Na okno jsme postavili veliký kaktus - přes kytku s tak velikými ostny se přece žádné strašidlo dovnitř nedostane, v postýlce hlídal veliký plyšový tygr, pod postelí pes (také plyšový) a na záchodě se nám usadil plakát s hodným roztomilým duchem z kresleného dětského seriálu, který tam žádné zlé strašidlo nepusí... Povlečení s obrázkem na polštářku nebo řetízek s "amuletem" na krku - to není výchova k pověrčivosti, to je ochrana křehké psychiky, která ještě není schopná přijmout racionální vysvětlení.
V alkutní fázi jsme tedy existenci strašidel nepopírali.
K blížícímu se svátku sv. Mikuláše: Já bych Mikuláše pozvala, popřípadě i s andělem (jsou hodní a nosí dárky), ale čerta bych vůbec nepouštěla do zorného pole dítěte. Nestačí podle mě nechat čerta před barákem, případně před zahradou. Tam přeci dítě také musí chodit a nebylo by asi dobré, kdyby si pamatovalo, že tam čert byl.
Uječené Lucie bych bojácnému dítěti také raději pro letošek zatajila.
Pozor na čerty ve školce. U nás chodil krásný realisticky vyvedený s velikým pytlem na zádech, ze kterého koukala dětská nožička v punčocháčkách s bačkorkou. Několik dnů z tohy byly přešlé i ty nejsrdnatější děti.

Přeji vám hezké prosincové svátky a strach na uzdě.