Názory k článku Miminko v porodnici II

Ahoj Jana, súhlasím s Tebou, že váženie detičiek po každom kojení môže matku stresovať. Pokiaľ viem, v nemocnici s dobre uplatňovanými BFHI zásadami by sa to ani robiť nedalo. Útechou do budúcnosti môže byť pre Teba príbeh mojej kamarátky - obidve deti má narodené v BFHI nemocniciach, v prvej sa však vážilo pravidelne, v druhej len občas. Pri prvom dieťati to dopadlo tak, že prírastky hmotnosti boli malé, ju to stresovalo a možno aj preto z pôrodnice odchádzali už na umelej výžive. Pri druhom dieťati sa jej za pomoci a podpory personálu podarilo rozkojiť, keď som ju videla naposledy, svoje trojmesačné dieťa bez problémov plne kojila.

Mimochodem jedna perlička k stresu a produkci mléka. Omlouvám se za tento příspěvek těm, kteří/které ho považují za nepatřičný, ale realita je taková, že hormony fungují u zvířat jako u lidí. Tak u vysokoprodukčních dojnic, kde je samovolné zastavení laktace velmi problémové, se jako významný pomocný "zákrok" využívá převedení dojnice do cizí skupiny zvířat. A ona je jen tou změnou prostředí a společnosti natolik vystresovaná, že produkce mléka během pár dní prakticky ustane. A také třeba hrubé zacházení se zvířaty v dojírně může způsobit to, že prostě podojit nejdou - adrenalin vyblokuje oxytocin a ač kráva má plné vemeno, prostě to mléko nespustí :-(((. Realita, né domněnky...
Jana

Ahoj, úplně nevěřím, žeby maminka mohla přijít o mléko jen kvůli vážení, přesně si pamatuji, jak kluk vůbec nepil, takže jsem musela pořád přikládat, byl línej jako veš, na vážení jako takovém není nic špatného, samozřejmě, pokud není váha na pokoji u dítěte, je to menší komfort.U Apolináře byla, nevím jak je to jinde.V.

Ovšem možná je taky ta druhá alternativa. Totiž že miminko po kojení váží stejně nebo jen třeba o 10g více a to i když se poctivě snažilo a sálo půl hodiny. A že to vážení po každém kojení u maminky vyvolá takový stres a pocit neschopnosti, že to jde ještě hůř - a kojení nakonec selže. Bohužel stresem se produkuje v organismu adrenalin a ten blokuje nejen účinky oxytocinu nutného pro spouštění mléka, ale jistě mám vliv i na celou regulaci tvorby mléka. Prostě čím víc jsem pod tlakem, tím roste pravděpodobnost selhání. Dom,nívám se, že i to mohla být jedna z příčin, proč se právě tohle stalo nám. Nevěděla jsem kolik má malý vypít. Myslela jsem, že na ty archy s údaji se někdo dívá třeba denně, ne že to vezmou po 5-6 dnech a řeknou "takhle ale nepřibere nikdy, měl by vypít 5-10krát tolik". Měli jsme rooming-in, malý pil i po hodině. Tedy chtěl pít - a já mu neměla co dát, prostě se skoro nic netvořilo a tak jen slábnul, byl stále spavější, váha klesala (šel cca o 500g dolů). Po každém zvážení a zjištění, že to zase nestačí, jsem v posteli brečela. Sestřičky malému zkoušeli dát mléko od jiné maminky lžičkou, nakapat stříkačkou...nic. Chtěl jen sát. Buď ode mně a nebo z lahve. Skončilo to tou lahví už z porodnice a u mě pocitem totálního selhání (ta lahev přišla až 9.den). Zkoušeli jsme kojit dál, bohužel se to nikdy pořádně nerozběhlo (max. asi 80ml denně a to ještě rozdělené asi do 8-10 dávek). Možná by to šlo lépe, kdybych nemusela každou hodinu koukat na váhu, jak moje hormony prostě selhávají. Možná že by stačilo vážit jednou denně před a po kojení a až ty "problémové" děti sledovat víc. Pro maminky co mají mléka dost je to jistě příjemné zjištění, ale já poznala co je to totální frustrace... J.

Sylvo, Milado,

dvakrát se vyšetření nedělá, rozhodně ne běžně. I když jsem se s naší pediatričkou domlouvala na případném ambulantním porodu, tak mě upozornila, že si ty papírky budu muset donést z nemocnice, protože vzhledem k tomu, že to obvoďáci běžně nedělají, tak žádné v ordinaci neskladuje. Hmmm, že by nějaká místní modifikace? Jinak Sylvo, dělat je po porodu je nesmysl a třetí den je taky docela brzy, přeci jenom organismus miminka by měl být DOSTATEČNĚ zatížen mateřským mlékem, jinak výsledky nemusí být zrovna moc vypovídající.

Tino,
netuším, jak jsou fenylketonurie a hypotyreóza častá, moc ne. Vyšetření asi bylo zavedené hlavně proto, že jsou to nemoci s katastrofálními následky, které jsou ale dobře léčitelné, pokud se VČAS zjistí a zjistit se dají jednoduchých krevním náběrem. Vzpomínám si na jednu praxi, kdy jsem byla ještě na škole a na oddělení byli i medici. A s profesorem probírali diagnozy dětí na oddělení. Bylo tam i dítko s poškozením mozku v důsledku metabolické vady, nevzpomínám si, jak bylo starý, ale předpokad byl, že nikdy nedosáhne úrovně víc jak dvouletého dítěte. Po porodu bylo naprosto normální, později začalo "neprospívat", takže se začaly zjišťovat důvody, proč. Prý asi po měsíci (?) se přišlo na metabolickou vadu, nasadila se dieta a vitaminová léčba... a vnitřní prostředí miminka se ustálilo, mozek se dál přestal poškozovat... jenže to poškození, které vzniklo do té doby, už se nikdy nezlepší :o( Čím dřív se onemocnění zjistí, tím menší zanechá následky. A ono opravdu vyšetření samo o sobě je jednoduché, Lada ani nestihla zabrečet, jak bylo rychlé :o) Ono ponejvíc záleží na personálu, jak náběr zvládne.

S.