Stanislva Lemonová |
| • |
5.3.2009 14:47:14
Dobrý den maminky i ty budoucí! Chtěla bych vás poprosit o vyplnění mého dotazníku, kterým mi pomůžete při vypracování mé bakalářské práce na téma: Faktory ovlivňující klientku při výběru porodnického zařízení.
Zajímají mne všechny vaše názory a zkušenosti! Dotazník naleznete na na e-mailové adrese: volba.porodnice@seznam.cz Velice vám děkuji, studentka oboru porodní asitentka Stanislava Lemonová |
Deni+František+Ella |
|
|
24.2.2004 19:32:27
ohledne holeni - samozrejme kazdy ma jine pocity a vjemy a to je naprosto v poradku.
Ja bych ale take nesnesla mit chlupy delsi nez 4 mm (jakmile jsou delsi, tak to strasne svedi). Zkratka bych si pripadala tak trochu jako zviratko a mela bych takovy "spinavy" pocit, jako bych se neholila i v podpazdi. Ale to je opravdu jen subjektivni pocit. PS: jinak mne na jednu gynekologickou operaci take doholovali "na hladko" a musim uznat, ze uz nikdy vice. Pozivali kovove holitko s vymennymi ziletkami - bylo to husty. A ziletka naprosto tupa, stejne jako sestra, provadejici ukon. |
Zuzana |
|
|
23.2.2004 22:21:18
Žábi, já to chápu tak, že je to každého zcela osobní věc (věc názoru, úhlu pohledu...) a kdo se chce holit (a nechat holit), ať se holí, a pokud někdo zastává podobné přesvědčení jako třeba ty a holení neuznává, pak ostatní by to měli prostě respektovat a nevnucovat holení a tvůj postoj nekomentovat a neodsuzovat.
Protože z hlediska infekce budeš mít asi přece jen pravdu v tom, že infekci můžeš schytat oholená (z mikroporanění, které mohou při holení v kůži vzniknout) i neoholená (z mikroorganismů zachycených na ochlupení). Takže to, jestli dojde k infekci, ovlivňují nejspíš zcela jiné faktory :) A zdravotníci holí ze zvyku a potřebují nejspíš nějakou omluvu či výmluvu pro tento svůj zlozvyk.) |
|
|
23.2.2004 20:05:33
Tak to já zase povyk kolem holení plně chápu. Neholím se nikdy nikde, považuju i ochlupení za součást svého těla a nepřeju si, aby mně ho někdo proti mé vůli odstraňoval (asi tak, jako bych si nepřála, aby mně někdo zbůhdarma ostříhal vlasy). Chápu, že při císaři to bylo nutné, ale myslím si, že při vaginálním porodu to nutné není. Očistky považuju za stejnou krev, jako je krev menstruační - a ta mně taky nevadí. Poraněnou hráz jsem si stejně omývala snad 10x nebo víckrát denně, takže ani v hygieně problém nevidím. Naopak jsem četla, že ta mikroporanění, o nichž psala Crystal, vznikají i při tom nejšetrnějším holení (i když pochopitelně méně) a riziko infekce se tím tudíž (i když nepříliš) ZVYŠUJE. A kromě toho mně vadí, když mně v okolí rodidel kdokoli cokoli podniká (s výjimkou manžela, pochopitelně :-)) - takže každý úkon, kterému se mně podaří se vyhnout, je pro mě výhrou.
Tož tak. Žaba |
Zuzana |
|
|
23.2.2004 19:43:04
Já osobně povyk kolem holení taky moc nechápu. Holím se tam zcela běžně a pokud mi to devítiměsíční pupek dovolí, oholím se i před porodem. Protože moc dobře vím, jakým způsobem holí většina sestřiček v nemocnicích (jednorázové holítko, pár tahů škráb, škráb nasucho, chlupy spíš otrhat než oholit, kůže pálí, objeví se kapičky krve a za pár dnů zanícené pupínky), takže se radši oholím sama - v klidu, beze spěchu, jemně, opatrně... protože způsob, jakým holí sestřičky v nemocnicích, se mi zdá z hlediska ohrožení infekcí dost rizikový (vzhledem k četným mikroporaněním kůže, která při tomto rychloholení nasucho vznikají).
Holení samozřejmě zdárný průběh porodu nijak nepodmiňuje, ale odtékající očistky zasychající na chlupech ohanbí mi rovněž připadají z hlediska rizika infekce dost rizikové (neřku-li přímo nechutné), nota bene jedná-li se o ženu po porodu, jejíž rodidla mohou skrývat četná drobná poranění, neřku-li přímo nátrh či nástřih, který se takto infikuje raz dva. |
Jana, kluk, 1,5 roku |
| • |
23.2.2004 15:25:24
Zito,
možná bys pochopila, proč je okolo holení tolik povyku, kdyby tě v porodnici oholili jako mě, nasucho jakýmsi strojkem, který měl evidentně tupou žiletku. Sestra značně nepřívětivá, vysloveně zneužívala mou nezkušenost a neschopnost se bránit. Holení mě připadalo horší, než samotný porod. Když se ti potom po dvou dnech dorůstající chloupky zapichují do jizvy po nástřihu, tak je to také chuťovka o to lepší, že to cítíš i ve spaní. Samozřejmě v principu důvody k holení chápu a příště se před odjezdem do porodnice raději oholím sama. Akorát nechápu, proč to neřeknou předem. Zdraví, Jana |
Zita,dcerka 2 roky |
| • |
23.2.2004 9:17:07
Ahoj,
nechápu, proč se všude tolik diskutuje o holení.Porodnice to uvádějí jako jednu ze svých předností, že rodičky neholí.Já jsem oholena byla, kvůli plánovanému císařskému řezu, což je logické.Později při odchodu očistků mi to přišlo velmi hygienické a pokud bych znovu rodila, vždy bych holení vyžadovala.Zita |
| • |
25.4.2002 20:42:59
Milá Kláro, jsem hrozně zvědavá, jak budete mluvit po porodu. To nemyslím nijak ironicky. Ta zkušenost je nepřenositelná, nesdělitelná. Sama jsem váhala, kde rodit, poctivě četla tyhle stránky. V prvních chvílích po porodu jsem měla pocit, že jsem si nemohla vybrat lépe, u Apolináře byli všichni moc milí (na porodním sále vážně všichni, snad jen jedna sestřička, mladá a "naučená" mě plácala po zadku jako kobylu - "uvolněte se", dost nespokojená s tím, že nejsem učebnicová - ale to mi přišlo spíš legrační, od té holčičky. Na šestinedělí přístup některých sester o něco horší). Dnes vím zcela jistě: podruhé bych chtěla rodit jinde, tam, kde mi daji větší svobodu a také mi budou umět (ne direktivně) poradit... A nebála bych se nějakých "nedostatečných zkušeností", např. ve Vrchlabí (jen proto, že tam není za den patnáct porodů jako na pražských klinikách). Můj porod totiž vedla hodně mladá lékařka a "zachraňoval" ho starý docent, který se jí pak na chodbě sarkasticky ptal: "Opravdu už jste asistovala, kolegyně?" (A tu větu jsem neslyšela já, ještě "mimo", ale moje matka a přítelkyně.) Takže já bych se propodruhé nebála menší porodnice. (Pokud by tedy těhotenství bylo tak absolutně neproblematické jako poprvé.)
K holení a klystýru: po porodu jsem ho - též na stránkách rodiny - obhajovala. Holení, neholení, vadí mi spíš rutinní provádění nástřihu. Ať si přednosta Živný říká v MF co chce, mně se nikdo neptal, jestli mi může dát klystýr nebo mě oholit. Uznávám, že při abnormální rotaci dítěte bych se možná nástřihu nevyhnula nikde, ale chtěla bych patřit mezi ty 3 procenta žen, které nastřihávají ve Vrchlabí, abych měla jistotu, že to fakt bylo nutné. (Vzhledem k tomu, jaké problémy po nástřihu mám a jak mě jizva ještě dnes po větší námaze bolí, o sexuálním životě ani nemluvím.) Klystýr jsem stejně nepotřebovala (jak píše paní Štromerová a jak jsem četla i v literatuře, porod se často ohlašuje masivním vyprazďňováním - překvapilo mě, že když jsem svojí ošetřující lékařce řekla: "Já jsem stejně byla už snad desetkrát", zeptala se: "Vy jste něco špatného snědla?"). Myslím, že jde především O TO, MÍT MOŽNOST VOLBY a NEMUSET SE S NIKÝM DOHADOVAT. Překvapuje mě, že tolik let po revoluci, kdy je individualita vzývána až někdy přečeňována, v porodnictví stále vládnou totalitní praktiky. A ještě k tomu křiku - křičet by měla mít možnost i žena, která si tím VĚDOMĚ ULEVUJE, natož ta, ze které křik vychází samovolně, jak se to při jedné kontrakci stalo mně. A musím Vás ujistit, že tak strašnou bolest jsem v životě nezažila! Kláro, kdybyste měla chuť, napište mi na mail. Hrozně ráda bych si podiskutovala se ženou, která se chystá rodit a zároveň je lékařka. |
|
|
25.4.2002 11:31:57
Sosane, vidíš, ty obhajuješ porody v porodnici, protože až na výjimky je to v nich v podstatě fajn, ale teď jsi narazil na další problém - kolik porodnic v ČR má samostatné zvukotěsné sály? Pokud vím, tak stále většina (hlavně těch velkých, které mají být tou jedinou správnou budoucností českého porodnictví - jak už jsem několikrát zmiňovala) jich vypadá jako jedno velké letiště, kde jsou lůžka od sebe oddělena v lepším případě neúplnou stěnou, v horším případě plentou. Vzhledem k tomu, že nemocnice jsou financované z veřejného pojištění, pochybuji, že by si ředitelé nemocnic vzali na triko sály zbourat a kompletně přestavit, to si může dovolit jenom pár nemocnic, pokud přijme porodnictví jako svou prioritu a nebude se bát tento krok v případě stížností lékařů z ostatních oddělení obhájit. V porodních domech je samozřejmostí, že rodička je v pokoji sama a nemusí koukat na další porody (to je moje zkušenost - v okně přede mnou se odráželo dění ve vedlejším boxu). A jak už jsem psala - porodní domy se nestaví z veřejného pojištění.
A dál - křik. Pokud vím, v zahraniční literatuře jsem četla přímo DOPORUČENÍ - křičte, zbavíte se tím přebytečného strestu. Ostatně, i por. as. Konvalinová z Vrchlabí v jedné z odpovědí v poradně říká: "Mám-li v péči ženu, která intenzívně tlačí, nabádám ji, aby vydechovala, eventuálně křičela - tím se sníží tlak hlavičky na hráz a tkáně mají šanci se pomalu rozvinout." Konečně, i já si v jednu chvíli uvědomila, že křičím - a byl to naprosto úžasný pocit, v tu chvíli mi to připadalo děsně legrační, chtěla jsem se tomu chechtat a měla jsem pocit, že mě to spojuje s dítětem, byl tu jen křik, dítě, já a manželovo teplo (ne on jako osoba, to teplo - energie, která proudila z jeho rukou), nic jinýho. Teď, když na to myslím, se zase musím smát a říkám si, že by příště mohlo být fajn celý porod prořvat :-))) Což bohužel v nemocnicích opravdu nejde. Holení - nevím, proč by rodička měla být oholená kvůli nástřihu, když např. holandské porodní asistentky dosahují 25% nástřihů. Kvůli tomu, že čtvrtina žen potřebuje nastřihnout, mají být oholené všechny? To snad ne. Že dost českých lékařů nedokáže vést porod tak, aby nástřih nebyl nutný, je smutné, ale nevidím důvod k tomu, proč bys se ženy měly podrobovat jejich neznalosti, nezkušenosti či neschopnosti. Ostatně, někdy mám pocit, že neoholené ženy jsou ve výhodě - méně často bývají nastříhávány :-) Co se natržení týká, ne každé natržení vyžaduje sešití (nástřih ho vyžaduje vždy), a i s tím si v zahraničí asistentky dokáží poradit, přesto, že nemají ženu oholenou. A ještě něco - já odmítla klystrýr, a o to, abych mě asistentka oholila, jsem musela téměř bojovat :-) Byla totiž názoru, že když nechci klystýr, nepotřebuji ani oholit. Do té doby mě nijak nenapadlo, že tyto dvě činnosti by spolu mohly nějak souviset... Pravda je, že v zahraničí už není běžné, aby se rodičky holily. Klystýr - pro tvoji informaci, pokakat se můžeš i po klystýru. Jediný rozdíl je ten, že bez klystýru vytlačíš úhledný bobek, který není obtížené setřít, mezitím co po klystýru z tebe vystříknou vodové zbytky stolice, s jejichž úklidem je to už horší. To je závěr jedné ze studií, která mimo jiné přispěla k tomu, že klystýr patří mezi nedoporučené/škodlivé výkony při porodu, jsou-li prováděny rutinně každé rodičce. V zahraničí se klystýr rutinně nepodává, což má ale souvislost asi i s tím, že ženy mohou během porodu jíst, takže by stejně nemělo smysl jim střeva vyprazdňovat :-) To, že se v zahraničí před lety (a v České republice dodnes) rodilo s klystýrem neznamená, že tento zásah má nějaký zvláštní smysl. A ještě jedna drobnost - neumím si představit, že by třeba na miminkovském plavání musela mimina povinně před vstupem do bazénu dostávat klystýr, aby nezaneřádila bazén. Většina lidí by to pravděpodobně označila za nelidské, instruktorkám stačí, když mají mimina plavečky a u bazénu je sítka na chytání uplavaných hovínek. Fuj, fuj, fuj... ale stejně tam plaveme, a nejenom my. Sosane, zkus si to v hlavě přebrat, a zase se ozvi. Ahojky S. |
Milena, 3 koťátka |
|
|
25.4.2002 8:36:17
Sosane, a když je holení a klystýr tak nezbytný, tak proč se Světová zdravotnická organizace už 15 lety vyslovila, že tyto zákroky nedoporučuje?
|
Valašský mikulášský jarmekZlín
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice
Adventní víkendČeský Krumlov
Valašská výstava betlémůZlín
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.