Re: Křik, holení a klystýr...

Tak to já zase povyk kolem holení plně chápu. Neholím se nikdy nikde, považuju i ochlupení za součást svého těla a nepřeju si, aby mně ho někdo proti mé vůli odstraňoval (asi tak, jako bych si nepřála, aby mně někdo zbůhdarma ostříhal vlasy). Chápu, že při císaři to bylo nutné, ale myslím si, že při vaginálním porodu to nutné není. Očistky považuju za stejnou krev, jako je krev menstruační - a ta mně taky nevadí. Poraněnou hráz jsem si stejně omývala snad 10x nebo víckrát denně, takže ani v hygieně problém nevidím. Naopak jsem četla, že ta mikroporanění, o nichž psala Crystal, vznikají i při tom nejšetrnějším holení (i když pochopitelně méně) a riziko infekce se tím tudíž (i když nepříliš) ZVYŠUJE. A kromě toho mně vadí, když mně v okolí rodidel kdokoli cokoli podniká (s výjimkou manžela, pochopitelně :-)) - takže každý úkon, kterému se mně podaří se vyhnout, je pro mě výhrou.
Tož tak.

Žaba