Supermarkety - zkáza babiček ?

Přečetla jsem si Vaši diskuzi a musím se pousmát. My máme s manželem zcela opačné zkušenosti. „Vlastníme“ jedno dvouleté dítko /holčičku/ a přestože máme 2 babičky ani jedna nám nepomáhá. Jedna babička bydlí 10m od nás, je zdravá a pár let v důchodu. Dcerku má ráda, ale sotva se pomazlí po třech minutách mizí. Musí buď zavařovat /sklep už přetéká zavařeninami/ nebo a to mnohem raději, musí nakupovat. Supermarkety se staly její vášní , a přestože to nemá zapotřebí, někdy i několikrát denně procestuje regály ,aby koupila co je kde nejlevnější. Přitom nám nemůže ani koupit plínky,protože neví jestli by to pobrala. Druhá babička bydlí asi 45km daleko,ale i ona potřebuje nejdříve nabarvit hlavu, a pak si hodinu pohraje s malou a už prchá na vlak.Vrací se asi jednou za 5 týdnů,občas zavolá. Vysvětlete pak dítěti, že nemá plakat když chce jít za babičkou, protože babička nemá čas. Podotýkám, že bychom ke druhé babičce rádi jeli, ale nemáme auto a dcerka absolutně nesnáší cestování. A teď „babo raď“, hlídací agenturu si můžeme dopřát jen občas a sehnat si náhradní babičku, která by nám později odvedla dítě aspoň do školky nemáme prozatím odvahu. Milé dámy závidím Vám tedy všechny ty babičky, které vám občas „vyrvou“ dítě z náruče a Vy můžete jít bez dítěte alespoň k lékaři. Tak se mějte. Zdraví Eva z Brna.