Hyperaktivní dospělák

Náhodou jsem sem nakoukla a příspěvky od Jalinky - úplně poznávám svýho mužskýho Dokáže lidi kolem sebe buď vytáčet nebo okouzlovat. Nesoustředí se delší dobu na jednu věc a tak v práci klidně vstane a jde se kouzat po plovoucí podlaze, to jsem viděla na vlastní oči. Věčně něco zapomíná, doporučený dopis ze sociálky najdu až při praní zmuchlaný v kapse, když mu tvrdím, že kalhoty by s košilí měly ladit kouká na mě nechápavě. Srovnání se strýcem Pepinem je dost trefné (taky je nahluchlý).
Ale proč to sem píšu. Za ty čtyři roky co spolu chodíme vidím ohromný pokrok (a to není žádný puberťák, už je v Kristových letech). Dlouho byl nezaměstnaný ač s titulem z VŠ, teď už má slušně placenou práci, jezdí tam na čas, má kamarády, koníčky a píše povídky. Mám ho moc ráda a co na tom, že je trochu "švihlej" - to já ostatně taky. Věřím že i vaše děti najdou milujícího a chápajícího partnera a i kdyby jim to trvalo trochu dýl, že se nakonec do normálního života zařadí.