Re: nikde nikdo

Zdravím vás všechny a obracím se na vás s prosbou o vaše zkušenosti a postřehy.

Neboť jsem plnoletá už hodně dlouho a hlavně proto, že jsem od své kamarádky dostala k Vánocům poukaz, vydala jsem se včera do kosmetického salónu. Přiznávám se, bez mučení, poprvé v životě.
Tedy - ne že bych za 600 Kč čekala, že na mě budou pohvizdovat adolescenti, ale určité naděje jsem si dělala.
Po příchodu do salónu se mě ujala odborná pracovnice, vyplnila se mnou "kartu" - jméno, datum narození, .... ano, OPRAVDU jsem ve svém věku v kosmeťáku poprvé. Pak jsem byla částeně obnažena a uložena na speciální lůžko. Omlouvám se, že nudím ty z vás, pro které jsou podobné záležitosti denním chlebem.
Následné masírování a všemožné mazání se mi zalíbílo natolik, že jsem začala uvažovat o 600Kč/měsíc v relaci k novým botám, účtu za nájem, k synovým svačinám...
Někdy v době, kdy jsem v duchu krájela kolečka Gothaje na čtvrtiny, kdy jsem byla od vlasů po prsa důkladně popatlána čímsi hrozně výživným a i oči jsem měla zašpuntované tampónken se speciální bombou, začala ta pravá masáž...
Nejprve jsme se dozvěděla, že má pleť je vzhledem k věku HROZNÁ. Akné se mi prolíná s předčasně stárnoucí kůží, kontury se mi rozpadají, okolo očí se mi dokonce začaly dělat vrásky (!!).
V myšlenkách jsem se začala loučit s představou, že se osobně zúčastním synova (12) maturitního plesu, tedy - pokud nebude maškarní. Po další fázi hovoru kosmetičky jsem nutně nabyla dojmu, že má další cesta povede k Vietnamců pro sluneční brýle se skly o půměru minimálně 8 cm. A i tak to bude odvaha, vyjít na ulici za bílého dne.
Jaká úleva, když mi odborná pracovnice sdělila, jak veliké mám štěstí, že jsem narazila právě na ni. Dlouhou a systematickou prací by se jí mohlo podařit udělat ze mně člověka.
V první řadě bude nezbytné tonikum, zanedbatelná částka 1800 Kč. Paní zřejmě i přes vatičky na mých očích poznala, že se mi protočily panenky a vzápětí mě uklidnila, že 2 budou stačit. Následoval noční a oční krém, hydratační..., v podopobných cenách. Chvíli jsem se zabývala myšlenkou, zda prodat auto nebo ledvinu (nebo dožít zapomenuta a izolována). Ale někdy ve chvíli, kdy mě ta milá dáma přesvědčovala o nezbytnosti přípravku na mou svraštělou kůži na krku, ze ve mně ozvalo mé silnější já (koneckonců, můžu nosit rolák) a pípla jsem, že je to pravděpodobně nad mé finanční možnosti.
Kosmetička, mírně zaražená, pronesla něco o tom, že každý se může dostat do dočasně do finanční krize. A že pro tento případ by speciálně pro mne vytvořila balíček výrazně levnější a tudíž méně účinné kosmetiky (varianta pro socky), cca 1600 Kč.
Ovšem výsledek (a má budoucnost?) nezaručen.

Po necelých dvou hodinách jsem se zkoušela vypotácet ven, sebevědomí na nule. Ale byla jsem odchycena kolegyní z vedlejšího studia (vizážistika, odborné líčení), aby mi i ona vysvětlila, jak fatálních chyb se dopouštím tím, že pravidelně nenavštěvuji její salón. Když jsem zahlédla dekorativní kosmetiku téže značky, začala jsem zbaběle blekotat o tom, že se určitě brzo objednám. Odolala jsem jejím poznámkám i bloku, kam si mé jméno ke konkrétnímu datu chtěla zapsat stůj co stůj.

Kosmetický salón jsem tedy opouštěla se sebevědomím v záporných hodnotách a s černými vyhlídkami do budoucnosti. Nenalíčená (jsem se zapoměla prosadit, nebylo v ceně), mastná jako špekáček. Odvolala jsem schůzku, na které jsem dle původních doměnek měla být krásná a vydala se přes město pěšky domů (původně jsem plánovala jarní procházku, aby se co nejvíce lidí mohlo potěšit mým novým zjevem).


Tak, jsem vypovídaná až až.
A ráda bych uvítala vaše rady a postřehy. Zda hledat jiný kosmetický salón, zda cena kosmetiky odpovídá výsledkům a tak podopbně.
Ď.