Re: Okamžitě uteč

Taky si to myslím a děkuju, že jsi to řekla tak otevřeně a upřímně. Jsem tady dnes poprvé a říkala jsem si, že něco podobného Ditě napíšu. Sex je normální pud, jako třeba hlad nebo sebezáchova. Když ho člověk nemá, strádá, chřadne. I když se teď ukolíbáš a řekneš si, že ho přece miluješ, tak to vydržíš, a že přece nejsi zvíře, abys kvůli sexu od něj odecházela, přijde doba, kdy bude hůř.
Znám ponížení, jaké žena zažívá, když ona chce a on ne. Je to už dlouho a byl to díky bohu jen můj přítel - nikoliv ještě manžel. Když jsem to chtěla jednou za týden, vnucoval mi, že jsem erotomanka. Kolik já probrečela večerů! Nakonec jsem snad, v nějakém oparu, začala věřit tomu, že jsem náruživější, než jiné ženy. Blbost. Uvědomila jsem si, že on to nepotřebuje (říkával mi, že je nejspokojenější, když po něm nic nechci, že to je pro něj ten ideál ve vztahu)a to by do budoucna nedělalo dobrotu - protože zkrátka u chlapa chuť klesá s věkem. A když ji neměl ve třiceti (byla jsem mnohem mladší), co bude za pár let?
Teď mám partnera, se kterým si naprosto vyhovujem a já jsem šťastná a spokojená, stále se usmívající (aspoň mi to ostatní říkají, že jsem prokoukla). A třeba je to jen jednou za tři dny, ale je to krásný a cítím blízkost a vůbec -