Re: Pomoc!

Ahoj holky,
moc vám všem děkuji za rady a povzbuzení, potěšily jste mě.
Já nejsem tak moc "vyvalená" z toho, co dělá Davídek (i když samozřejmě trochu ano, měla jsem jisté romantické představy, které se nepotvrdily:-)) ), spíš mi opravdu dělá starosti manžel.
Davídek, pokud se nosí a kojí podle svých předestav, což se kojí, je spokojený a pláče minimálně (bolesti bříška atd..). Tenhle systém ovšem znamená, že ho kojím víceméně nepřetržitě a také je celý den ke mně "přilepený".
Tím vzniká v našem tatínkovi dojem, že dítě je hladové, i když hladové není.
V noci se Davídek krmí a přebaluje, ale většinou opět po odříhnutí usíná. Manžel se o něj stará, ale bohužel to pro mě není velká pomoc, protože je tak nervózní, že mu všechno padá z ruky, trvá příšerně dlouho a Davídek v jeho péči řve jako bizon.
Je ochotný být s tátou jen ve chvílích, kdy je bdělý a spokojený a těch zatím není mnoho, i když už přibývají:-).
S poradnou....to byla samozřejmě první věc, kterou jsem udělala.
Lékařka je velmi milá a zdá se mi pokroková, neléčí, když je dítě zdravé. Manžela se pokoušela uklidnňovat, bohužel bezúspěšně. Z poradny odešel s dojmem, že lékařka nemá o Davídka zájem, nevyplnila mu dostatečně pečlivě zdravotní průkaz a neprovedla na něm x všelijakých měření, které muž pokládá za nutná..
Elektronicé chůvičky jsou dobrá myšlenka, myslím, že se po nich v pondělí zajedu podívat, moc děkuji za nápad.
S odpočnikem je to u nás těžší, pomoc rodičů, bohužel, nepřichází v úvahu, manželovi rodiče se s námi nestýkají a moji sice ano, ale bohužel matka je striktně proti kojení, nošení atd.. Podle ní má dítě trávit den o samotě v postýlce, ať si pláče jak chce a matka má v jeho okolí udržovat sterilní podmínky, vařit sterilní umělou výživu atd.. První pokus o pomoc v šestinedělí skončil hádkou..
Odpočívám tak, že většinou spím, když spí Davídek (spí tak, že leží na mém břiše), neboli spaní po troškách, nahodile v průběhu dne.
Problém je prostě v tom, že já nic jiného, než starat se o Davídka nestíhám. Doma je úděsný chaos, i když k nám chodí dvakrát týdně pomocnice, nestačí to.
Vaří a nakupuje muž, dělá to rád, ale vidím na něm, že se cítí osamělý a velmi velmi nejistý. Davídka miluje, ale strach o něj ho úplně paralyzuje a tím pádem ani není schopný mu dát, co by potřeboval. Vůbec neslyší na jakýkoliv argument a uklidňování, Davídka neustále vyšetřuje a samozřejmě na něm pokaždé najde příznak nějaké vážné choroby, pak se kvůli tomu trápí, mně to nechce říct atd.....
Přitom takový dříve nebyl, měl se vždy k dětem velmi hezky a s nadhledem. Chtěla bych mu pomoci, ale nevím jak. Davídek mě úplně pohlcuje...je to začarovaný kruh.
Tak jsem se vypovídala, moc vám všem děkuji za trpělivost a pochopení.
Přeji všem hezkou mateřskou a spokojené dětičky i mužíčky:-))
Eva