Životní prohra

Jsou to už skoro tři roky. Seznámila nás kamarádka na diskotéce. Byla to možná moje chyba, že jsem se nechala tak snadno "sbalit". Pak mi to vyčetl. Měl za sebou rozchod po tříletém vztahu. Asi jsem byla onou náplastí na bolístku. Tři dny jsem byla zavřená v pokoji a utápěla se v slzách, ale byla jsem natolik hrdá, že jsem za ním nešla. Prostě jsem pochopila, že o mě už nemá zájem. Dosáhl svého - vyspal se se mnou. Byla to moje životní prohra, veliká chyba, že jsem se nechala umluvit. Nechtěla jsem to, ale nakonec jsem svolila. Oblékl se a řekl mi, že se nechce vázat, že teď nechce žádný vážný vztah. Bylo mi nanic, z něho, ze sebe sama. Trvalo to rok, než to přebolelo. Pak přišel Tomáš, můj spolužák ze základní školy. Je citlivý, chápavý, tolerantní a hlavně mě má opravdu rád. Chodíme spolu rok a půl. Lékař mi doporučil kvůli zdravotním problémům otěhotnět a Tom bez váhání prohlásil, že do toho půjde se mnou. Zařizujeme domácnost a pomalu se chystáme na rodičovské povinnosti. Věřím, že nám to vydrží.