Re: Rodičovská dovolená a souběh výdělku a rodičovského příspěvku

Pavlo,
podle mého názoru mohou skutečně čerpat rodičovskou dovolenou oba rodiče současně. Tato skutečnost vyplývá jednak z § 158 zákoníku práce (dále jen „ZP“), kde je stanovena povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci a zaměstnankyni na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Přitom zde nejsou nijak limitovány podmínky pro její poskytnutí (tzn. např. to, že rodičovská dovolená nebyla současně poskytnuta druhému rodiči dítěte). Kromě toho pak § 160 odst. 1 ZP stanoví, že mateřskou a rodičovskou dovolenou jsou zaměstnanec a zaměstnankyně oprávněni čerpat současně.
Musím říci, že když jsem si přečetla odpověď Jitky na Tvou otázku, tak jsem zaváhala, protože ustanovení § 160 odst. 1 ZP je v tomto směru skutečně poněkud nejednoznačné a umožňovalo by možná oba výklady. Já se jednoznačně přikláním k výkladu, který jsme uvedla v předchozím odstavci, a to z následujících důvodů
- ustanovení § 158 ZP povinnost zaměstnavatele poskytnout rodičovskou dovolenou nijak nelimituje;
- z důvodové zprávy z novele ZP, kterou bylo do ZP doplněno mimo jiné právě i ustanovení § 160, se výslovně hovoří o tom, že bude umožněno souběžné čerpání rodičovské dovolené (důvodová zpráva k novele ZP je k dispozici na internetových stránkách Poslanecké sněmovny – www.psp.cz , šlo o sněmovní tisk č. 484 z r. 1999);
- současně z novelou ZP byla provedena i novelizace zákona o státní sociální podpoře, a to v tom směru, že rodičovský příspěvek lze (při péči o totéž dítě nebo je-li v rodině více dětí, které zakládají nárok na výplatu rodičovského příspěvku) poskytnout pouze jednomu z rodičů (a to určenému na základě dohody rodičů nebo, nedohodou-li se rodiče, okresním úřadem – viz 30 odst. 9 zmíněného zákona).

Pokud se rodiče rozhodou čerpat rodičovskou dovolenou oba, musí počítat s tím, že po dobu této rodičovské dovolené nemají nárok na náhradu mzdy (§ 127 ZP) a na rodičovský příspěvek vznikne nárok pouze jednomu s nich. Dalším problémem je hrazení zdravotního pojištění – podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (zák. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů) hradí stát pojištění pouze za příjemce rodičovského příspěvku, za ženy na mateřské a rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění (§ 7 odst. 1 písm. c) a d) zmíněného zákona). Tzn. podle mého názoru, že by se rodiče buď museli dohodnout, že rodičovský příspěvek bude pobírat otec (za matku by pak platil zdravotní pojištění stát podle § 7 odst. 1 písm.d) cit. zák.); pokud by rodičovský příspěvek pobírala matka, musel by si zdravotní pojištění platit otec sám jako osoba bez zdanitelných příjmů (vyměřovacím základem je v tomto případě minimální mzda, tzn. pojistné by činilo 675 Kč).
Podotýkám, že s aplikací sociálně a pracovně právních předpisů nemám praktické zkušenosti – můj názor vychází pouze ze znění příslušných právních předpisů (a upřímně řečeno, hledala jsem ve spěchu, takže si nejsem jistá, jestli jsme někde neudělala chybu nebo něco nepřehlédla).
Jinak souhlasím s Jitkou, že bez znalosti podrobností lze konkrétní částku, kolik hrubého si můžeš vydělat, uvést jen velice těžko – ve hře je tam více okolností a jen tak teoreticky je kombinovat je komplikované.