Re: krádež

Ahoj Zuzano, díky za příspěvek, fakt to bylo jako bych četla o našem synovi. Přesně tak mi to připadá, když za ním přišel ten jeho soused "kamarád". Ti jsou sice tři sourozenci, ale ostatní dvě jsou holky, takže on tady byl denně. Když cht¨ěl jít domů, syn by ho nejraději nenechal odejít, jak mo¨c si s ním chtěl hrát. Když mu něco nechtěl půjčit, tak mu soused řekl, že jde domů, a náš syn mu hned udělal první poslední...
Taky mi to někdy připadalo, že si nepřišel hrát s ním, ale s jeho hračkama. Nejvíc mně naštvalo a přišlo líto, když šel náš syn jednou za čas za ním na návštěvuů, a za čtvrt hodiny přišel s pláčem, že ho soused poslal domů, že už ho tam nechtěl... Co k tomu dodat.. takhle si teda kamarádství vůbec nepředstavuju... Takže jsem i ráda, že ke krádeži došlo, protože od té doby je trošku k němu syn rezervovanější. I když už jsou opět velcí kamarádi, ale k nám do baráku nesmí, takže jsou na zahradě, zatím na jejich. Já ho nemůžu ani cítit..... Dík, žes napsala, aspoň vidím, že si to nemyslim jen já, to o tom kamarádství... ahoj.