Koza a kozel

Kozla nemáme, jak jsem psala, chodíme s kozou za kozlem na kozí farmu do Bílska :-). To se koza nějak naloží do kufru auta (musí být kombi) a pokud předtím signalizuje, že by se ráda měla ráda (mečením, mokrým pozadí - ale ta naše koza mečí pořád :-), tak kozla k sobě pustí a za pár vteřin je hotovo. Vloni jsme s ní byli dvakrát, poprvé to vypadalo, že je roztoužená, ale kozla nechtěla ani vidět, asi měla migrénu, ale nakonec ho přece pustila, a za tři týdny se zase zdála nějaká neklidná, tak jsme to zkusili znovu, zase vyváděla, zase se nakonec povedlo, ale jestli z toho něco bude se ještě nedá poznat.
Mlíka jsou tak tři litry na dvakrát a jedno dojení šlo psům, druhé do lednice, pije ho jen manžel. Zatím dělám jen jogurt a to taky z kravského mlíka, my teď nedojíme, kraví mlíko mám od sousedky i se smetanou, mňam. Sýry se chystám dělat letos, pokud budou kůzlata bude i mlíko, tak budou i sýry, ale zatím neumím poradit. Z té farmy nám slíbili, že nám seženou syřidlo, které používají oni.