Diskuze : Peníze a bydlení : Bydlení

Proto jsem od začátku roku změnil práci...

A podobně se nevidíš s resource (to jsem já) managery, čili plánovači zdrojů, kteří tě přidělují na projekty, v životě tě neviděli a sedí třeba v Egyptě. A moc nerozumí tomu, co děláš, mají svojí tabulku v toolu, kterou musíš asi tak 4x ročně oprašovat a doplňovat z asi 5000 položek, co umíš. Když neoprášíš, přijde automaticky tobě a šéfovi varování, pak "explain" mail. A šéfovi se zhorší hodnocení.

A pokud pracovní týden vypadá tak že v neděli večer odletíš z PRG do LIS, tam se ubytuješ v hotelu, začneš připravovat věci na další den, další dni jsi v práci 09-21 a pak ještě něco na pokoji dotahuješ, děláš povinná školení apod., opravuješ své chyby v jiných projektech, děláš cesťáky (rozpis hotelů na jednotlivé denní položky do firemní db), objednáváš hotel a letadlo apod., toto x 5 a pak o víkendu máš někdy možnost se podívat po městě, dospáváš dluhy, nebo řešíš jiný projekt, z čehož se ti do pracovní doby počítá jen 8h denně každý den, tak to je život konzultanta špičkových firem. A další týden opačně, akorát v pátek zpět. A do toho jíš v hospodě, na kterou ti diety stačí/nestačí, tak si občas vaříš bluffy, aby rodina z těch diet aspoň něco měla. Nebo aby člověk nemusel ven.

Na začátku to tak nebylo, tam to bylo luxusní, ale to se zhoršovalo každý rok, až odešla většina lidí, co nastoupili se mnou a po mne. Nebo byli odejiti. Firemní consulting se hodně přiblížil modelu velké čtyřky, čili vycucáme tě a vyplivnem. Jenže spoustu benefitů od zřejmých až po přístup k interním informacím o produktech a bezplatným školením bylo pocitovou vždy překážkou.

Jo, byly to těžce vydělané peníze, ale léta jsem fungoval víceméně jako samoživitel, i teď je to v čistém kolem 1:4. A hodně peněz navíc šlo do splacení hypotéky, za cca 9 let. (Měli jsme i na začátku něco našetřeno.)

No a loni a letos se střetlo všechno, rakovina ženy, úmrtí mamky, doplatek hypo, změna práce, čili potřeba pořídit auto (abych netrávil na cestě do a z práce 3/4 hodiny), děcka už jsou halt o dost dražší než byli (mají furt poměrně podprůměrné kapesné a platí si z toho například hadry a šminky). Takže už na rekonstrukci zbylo něco málo a máme rezervovanou středně drahou dovolenou s dětmi, léta jsme se chtěli podívat jižnějc do itálie, chatička u moře, 14 dní cca 50000 Kč.

Saamajno, už asi tak rok přemýšlím, jestli to má cenu. Od doby, kdy jsem se necelý rok po návratu ze zahraničí totálně psychicky rozsypala (špatná práce s dvanáctkami 5x týdně, skoro žádní kamarádi po dlouhém pobytu mimo, po vedení vlastní domácnosti jsem se stěhovala zpátky do společného pokoje s bráchou) a podpora od něj byla nula.
Ale pro to s ním zůsta hodně silně mluví pár věcí, se kterými jinde narazím:
1. nechci děti a on taky ne,
2. kromě něj mám asi tak dva, tři kamarády, ěpatně se seznamuji a s těmi psychickými stavy co mám ještě hůř
3. spolupracujeme v Sokole na jednom oddíle kde jsme sami dva, dělalo by to strašný dusno se stejně několikrát do týdne vidět tam, a pracovat na něčem spolu. Navíc je ten typ, co nechce slyšet nic negativního a dělá, že to neslyší, takže rozejít se a pak se téměř denně "pracovně" setkávat by nevzal jako konec.
Tak šetřím na doktorát a až našetřím, odejdu vůbec z Česka a vrátím se do města, kde mám kamarády, taky v podstatě Sokol, dobré studium a šanci získat práci a vlastní bydlení...